Sociální pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

Jiří Hovorka | rubrika: Jak na to | 15. 11. 2022
Jak se platí zálohy na důchodové pojištění podnikatelů? Kolik dělá nemocenské pojištění? A co se mění pro rok 2023? Tady je přehled.
Sociální pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

Zdroj: Shutterstock

Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platí většina živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), v roce 2023 stoupnou dohromady o 198 korun měsíčně. Je to výrazně méně, než o kolik se minimální zálohy zvyšovaly pro rok 2022 (o 487 korun), ale víc než pro rok 2021 (o 85 korun)

Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se pro rok 2023 zvyšuje na 2944 korun měsíčně (o 103 korun víc než v předchozím roce), minimální záloha na zdravotní pojištění roste na 2722 korun (o 95 korun víc).

U zdravotního pojištění se záloha mění hned od platby za leden. U sociálního pojištění se mění až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2022, tedy nejčastěji v dubnu. Pokud už teď platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.

Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, roste v roce 2023 minimální záloha na sociální pojištění na 1178 korun (o 41 korun víc než doteď). Neplatí se pouze v prvním roce výkonu vedlejší činnosti. U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti minimální zálohy neplatí.

Jak stoupnou minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění?

Základní údaje pro rok 2023

 Sociální pojištěníZdravotní pojištění
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost2944 Kč2722 Kč
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost1178 KčNeplatí se

Podnikatelé se mohou do 10. ledna 2023 přihlásit k paušální dani a platit za rok 2023 jediný odvod měsíčně. Ten zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a k tomu 100 korun na daň z příjmů – celkem to v roce 2023 dělá v základní sazbě 6208 korun za měsíc (o 214 korun víc než v roce 2022).

Od roku 2023 mohou nově paušální daň využívat i podnikatelé s ročními příjmy od jednoho do dvou milionů korun, dosud byla jen pro příjmy do jednoho milionu. Pro některé podnikatele s příjmy od jednoho do dvou milionů korun, platí vyšší paušál, který musí na dani zaplatit. Podrobnosti najdete v textu Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne.

Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo paušální daň využívá už v roce 2022 a chce v tom pokračovat, nemusí nic dělat, pokračuje automaticky (musí přitom stále splňovat podmínky pro paušální daň) a jenom si zvýší od ledna platbu. Naopak kdo se chce od paušální daně odhlásit, musí to finančnímu úřadu dopředu nahlásit.

Jak se platí sociální pojištění OSVČ?

Sociální pojištění aspoň v minimální výši musí povinně platit každý podnikatel, tedy všichni živnostníci i další OSVČ. V praxi jde vlastně o státní důchodové pojištění.

Pro stanovení minimální zálohy záleží na tom, jestli jde o podnikání v rámci hlavní, nebo vedlejší činnosti.

Hlavní činnost

Jak vysoké zálohy na sociální pojištění podnikatel platí, závisí na jeho zisku v předchozím kalendářním roce. Rozhodující je vyměřovací základ, který se počítá jako polovina příjmů ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň však vyměřovací základ nemůže být nižší než státem určené minimum. Respektive: komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždycky počítat aspoň se stanoveným minimem. Vše si vypočtete v přehledu, který budete po podání daňového přiznání odevzdávat správě sociálního zabezpečení.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2023 vychází na 10 081 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 120 972 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.

Minimální měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2023 je tedy potřeba platit na sociální pojištění aspoň 2944 korun, což je o 103 korun víc než v předchozím roce.

Vedlejší činnost

Kdo má podnikání jenom jako vedlejší činnost – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši.

Minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti totiž odpovídá jenom desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu), pro rok 2023 je to tedy 4033 korun měsíčně. Roční minimální základ pak opět dělá dvanáctinásobek, tedy 48 396 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.

Minimální záloha pak vychází na 1178 korun měsíčně (29,2 % z 4033), což je o 41 korun víc než v předchozím roce.

Důležité údaje k sociálnímu pojištění

 Rok 2023Rok 2022
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost2944 Kč2841 Kč
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost1178 Kč1137 Kč
Rozhodná částka pro vedlejší činnost96 778 Kč93 387 Kč
Minimální roční vyměřovací základ – hlavní činnost120 972 Kč116 736 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ – hlavní činnost10 081 Kč9728 Kč
Minimální roční vyměřovací základ – vedlejší činnost48 396 Kč46 704 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ – vedlejší činnost4033 Kč3545 Kč

V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Sociální pojištění doplatí podnikatel teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích, tedy podle skutečných zisků za první kalendářní rok podnikání. Přehled musí odevzdat správě sociálního zabezpečení nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.

A je tu ještě jedna výhoda. Pokud zisk z podnikání při vedlejší činnosti (příjmy po odečtení výdajů) nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, nemusí se z něj sociální pojištění za daný rok platit vůbec. Pro zisk z podnikání za rok 2022 dosahuje rozhodná částka 93 387 korun, za rok 2023 se zvyšuje na 96 778 korun.

Kdo rozhodnou částku převýší, musí kromě platby pojistného za předchozí rok dál (v aktuálním roce) platit i zálohy, které mu vyšly v přehledu. Zálohy přitom nesmí být nižší než minimum pro vedlejší činnost – v roce 2023 tedy 1178 korun měsíčně. Jestliže rozhodnou částku nepřevýšil, nemusí hradit zálohy.

Jak se to počítá

Zdroj: Shutterstock
  • Minimální zálohy se počítají z údajů, které každý rok uveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
  • Nejdůležitější je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok, který o dva roky předchází námi sledovanému období (pro zálohy platné v roce 2023 vycházíme z dat za rok 2021).
  • Takhle určená průměrná mzda pro rok 2023 vychází na 40 324 korun (38 294×1,0530). Pro rok 2022 dělala 38 911 korun.
  • Minimální záloha na sociální pojištění OSVČ pak tvoří 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy. Po zaokrouhlení na celá čísla směrem nahoru nám vyjde 2944 korun.
  • Minimální záloha na zdravotní pojištění se rovná 13,5 procentům z minimálního vyměřovacího základu, kterým je polovina průměrné mzdy. Polovička průměrné mzdy pro rok 2023 vychází na 20 162 korun, minimální záloha tedy odpovídá částce 2722 korun.

Jak platit zálohy na sociální pojištění OSVČ?

Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, v němž podnikatel odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle tedy za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2022 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.

Záloha se platí v kalendářním měsíci, na který je určena. Lhůta běží vždycky od prvního do posledního dne daného měsíce. Například zálohu za červen je tedy potřeba zaplatit od 1. do 30. června. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za červen nejpozději do konce července. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.

Odvody na sociální pojištění OSVČ

Na předchozích řádcích jsme psali hlavně o zálohách. Co si pak pohlídat po skončení kalendářního roku?

Jestliže odvedené zálohy neodpovídají pojistnému, které nakonec musí podnikatel zaplatit podle zisku v daném roce, je potřeba sociální pojištění po podání přehledu doplatit. Tuto povinnost mají OSVČ pro hlavní i vedlejší činnost. 

Kdo naopak na zálohách odvedl víc (zjednodušeně řečeno měl předloni vyšší zisk než loni), dostane přeplatek od státu zpátky.

Nemocenské pojištění OSVČ

Nemocenské pojištění je pro živnostníky a další podnikatele dobrovolné. Pokud se pro něj rozhodnou, měli by opět platit aspoň minimální pojistné. To se odvíjí od minimálního vyměřovacího základu, který v roce 2023 roste na 8000 korun (v roce 2022 bylo 7000 korun).

Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,1 procenta z vyměřovacího základu. Pro rok 2023 jde tedy o částku 168 korun (nárůst o 21 korun). 

Zároveň jsou platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, k němuž se podnikatel dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.

Také platby na nemocenské pojištění se hradí v měsíci, na který se vztahují. Například pojistné za červen je tedy splatné 30. června.

Nemocenské pojištění se nehradí zálohově, ale přímou platbou pojistného. „Při neuhrazení zálohy na pojistné (důchodové pojištění) ve splatnosti je počítáno penále, při neuhrazení pojistného na nemocenské pojištění OSVČ penále počítáno není, ale dojde k zániku tohoto pojištění,“ vysvětluje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! Jsme i na Instagramu.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Částečné úvazky budou výhodnější. Nestačí to, říkají firmy

24. 11. 2022 | Jana Divinová

Částečné úvazky budou výhodnější. Nestačí to, říkají firmy

Od února budou zaměstnavatelé odvádět nižší sociální pojištění za některé pracovníky na zkrácený úvazek. Na to, aby počet částečných úvazků výrazněji stoupl, to ale podle nich nestačí. celý článek

Nová odměna pro pracující důchodce. Skončí procenta, přijde sleva

1. 11. 2022 | Jiří Hovorka | 6 komentářů

Nová odměna pro pracující důchodce. Skončí procenta, přijde sleva

Místo mírného zvýšení důchodu dostanou pracující senioři výraznou slevu na pojistném. To znamená vyšší čistý výdělek. Změna má přijít už od července 2023, navrhuje ministerstvo vedené... celý článek

Když jedna práce nestačí. Jak na přivýdělek při zaměstnání

14. 10. 2022 | Kateřina Jungvirtová, Monika Veselíková

Když jedna práce nestačí. Jak na přivýdělek při zaměstnání

Potřebujete víc, naložíte si víc. Poradíme, jaká jsou pravidla pro přivýdělek, brigádu nebo podnikání při zaměstnání. Můžete si přibrat druhý pracovní poměr? Jak funguje práce na dohodu?... celý článek

Konec studia. Jak dlouho za vás stát platí zdravotní a sociální pojištění

11. 7. 2022 | Petra Dlouhá | 2 komentáře

Konec studia. Jak dlouho za vás stát platí zdravotní a sociální pojištění

Prázdniny začaly. Pokud jsou to vaše poslední, máme pro vás přehled, kdy si musíte sami začít platit zdravotní pojištění.

Do kdy podat přehledy OSVČ? Sociální správa je přísnější

8. 4. 2022 | Petr Kučera

Do kdy podat přehledy OSVČ? Sociální správa je přísnější

Jaký je letos termín pro odevzdání přehledů pojistného? Do kdy je potřeba zaplatit případný nedoplatek? A jak se prodlužuje lhůta při elektronickém podání daňového přiznání? Vysvětlíme. celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.