Sociální pojištění OSVČ. Nové minimální zálohy a pravidla pro rok 2023

Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platí většina živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), v roce 2023 rostou dohromady o 198 korun měsíčně. Je to výrazně méně, než o kolik se minimální zálohy zvyšovaly pro rok 2022 (zvýšení tehdy dělalo 487 korun), ale víc než pro rok 2021 (85 korun).

Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se pro rok 2023 zvyšuje na 2944 korun měsíčně (to je o 103 korun víc než v předchozím roce), minimální záloha na zdravotní pojištění roste na 2722 korun (o 95 korun víc).

U zdravotního pojištění se záloha mění hned od platby za leden. U sociálního pojištění se mění až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2022, tedy nejčastěji v dubnu. Pokud už teď platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.

Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, roste v roce 2023 minimální záloha na sociální pojištění na 1178 korun (o 41 korun víc než doteď). Neplatí se pouze v prvním roce výkonu vedlejší činnosti. U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti minimální zálohy neplatí.

Jaké jsou minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2023?

Podnikatelé se mohli do 10. ledna 2023 přihlásit k paušální dani a platit za rok 2023 jediný odvod měsíčně. Ten zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a k tomu 100 korun na daň z příjmů – celkem to v roce 2023 dělá v základní sazbě 6208 korun za měsíc (o 214 korun víc než v roce 2022).

Od roku 2023 mohou nově paušální daň využívat i podnikatelé s ročními příjmy od jednoho do dvou milionů korun, dosud byla jen pro příjmy do jednoho milionu. Pro některé podnikatele s příjmy od jednoho do dvou milionů korun, platí vyšší paušál, který musí na dani zaplatit. Psali jsme podrobně: Vyplatí se vám paušální daň?

Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo paušální daň využíval už v roce 2022 a chce v tom pokračovat, nemusí nic dělat, pokračuje automaticky (musí přitom stále splňovat podmínky pro paušální daň) a jenom si zvýší od ledna platbu. Naopak kdo se chtěl od paušální daně odhlásit, musel to finančnímu úřadu dopředu nahlásit.

Jak se platí sociální pojištění OSVČ?

Sociální pojištění aspoň v minimální výši musí povinně platit každý podnikatel, tedy všichni živnostníci i další OSVČ. V praxi jde vlastně o státní důchodové pojištění.

Pro stanovení minimální zálohy záleží na tom, jestli jde o podnikání v rámci hlavní, nebo vedlejší činnosti.

Hlavní činnost

Jak vysoké zálohy na sociální pojištění podnikatel platí, závisí na jeho zisku v předchozím kalendářním roce. Rozhodující je vyměřovací základ, který se počítá jako polovina příjmů ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň však vyměřovací základ nemůže být nižší než státem určené minimum. Respektive: komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždycky počítat aspoň se stanoveným minimem. Vše si vypočtete v přehledu, který budete po podání daňového přiznání odevzdávat správě sociálního zabezpečení.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2023 vychází na 10 081 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 120 972 korun. Kdo nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.

Minimální měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2023 je tedy potřeba platit na sociální pojištění aspoň 2944 korun, což je o 103 korun víc než v předchozím roce.

Vedlejší činnost

Kdo má podnikání jenom jako vedlejší činnost – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši.

Minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti totiž odpovídá jenom desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu), pro rok 2023 je to tedy 4033 korun měsíčně. Roční minimální základ pak opět dělá dvanáctinásobek, tedy 48 396 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.

Minimální záloha pak vychází na 1178 korun měsíčně (29,2 % z 4033), což je o 41 korun víc než v předchozím roce.

V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Sociální pojištění doplatí podnikatel teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích, tedy podle skutečných zisků za první kalendářní rok podnikání. Přehled musí odevzdat správě sociálního zabezpečení nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.

A je tu ještě jedna výhoda. Pokud zisk z podnikání při vedlejší činnosti (příjmy po odečtení výdajů) nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, nemusí se z něj sociální pojištění za daný rok platit vůbec. Pro zisk z podnikání za rok 2022 dosahuje rozhodná částka 93 387 korun, za rok 2023 se zvyšuje na 96 778 korun.

Kdo rozhodnou částku převýší, musí kromě platby pojistného za předchozí rok dál (v aktuálním roce) platit i zálohy, které mu vyšly v přehledu. Zálohy přitom nesmí být nižší než minimum pro vedlejší činnost – v roce 2023 tedy 1178 korun měsíčně. Jestliže rozhodnou částku nepřevýšil, nemusí hradit zálohy.

Jak se to počítá

Zdroj: Shutterstock

• Minimální zálohy se počítají z údajů, které každý rok uveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
• Nejdůležitější je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok, který o dva roky předchází námi sledovanému období (pro zálohy platné v roce 2023 vycházíme z dat za rok 2021).
• Takhle určená průměrná mzda pro rok 2023 vychází na 40 324 korun (38 294×1,0530). Pro rok 2022 dělala 38 911 korun.
• Minimální záloha na sociální pojištění OSVČ pak tvoří 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy. Po zaokrouhlení na celá čísla směrem nahoru nám vyjde 2944 korun.
• Minimální záloha na zdravotní pojištění se rovná 13,5 procentům z minimálního vyměřovacího základu, kterým je polovina průměrné mzdy. Polovička průměrné mzdy pro rok 2023 vychází na 20 162 korun, minimální záloha tedy odpovídá částce 2722 korun.

Jak platit zálohy na sociální pojištění OSVČ?

Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, v němž podnikatel odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle tedy za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2023 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.

Záloha se platí v kalendářním měsíci, na který je určena. Lhůta běží vždycky od prvního do posledního dne daného měsíce. Například zálohu za červen je tedy potřeba zaplatit od 1. do 30. června. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za červen nejpozději do konce července. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.

Daně levně na pár kliků

Zdroj: Shutterstock

Online daňové přiznání

• Jednoduše: jen odpovídáte na otázky, aplikace sama počítá a vyplňuje
• Komplet: včetně přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
• Rychle: za 15 minut

Ano, to chci

Odvody na sociální pojištění OSVČ

Na předchozích řádcích jsme psali hlavně o zálohách. Co si pak pohlídat po skončení kalendářního roku?

Jestliže odvedené zálohy neodpovídají pojistnému, které nakonec musí podnikatel zaplatit podle zisku v daném roce, je potřeba sociální pojištění po podání přehledu doplatit. Tuto povinnost mají OSVČ pro hlavní i vedlejší činnost. 

Kdo naopak na zálohách odvedl víc (zjednodušeně řečeno měl předloni vyšší zisk než loni), dostane přeplatek od státu zpátky.

Nemocenské pojištění OSVČ

Nemocenské pojištění je pro živnostníky a další podnikatele dobrovolné. Pokud se pro něj rozhodnou, měli by opět platit aspoň minimální pojistné. To se odvíjí od minimálního vyměřovacího základu, který v roce 2023 roste na 8000 korun (v roce 2022 bylo 7000 korun).

Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,1 procenta z vyměřovacího základu. Pro rok 2023 jde tedy o částku 168 korun (nárůst o 21 korun). 

Zároveň jsou platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, k němuž se podnikatel dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.

Také platby na nemocenské pojištění se hradí v měsíci, na který se vztahují. Například pojistné za červen je tedy splatné 30. června.

Nemocenské pojištění se nehradí zálohově, ale přímou platbou pojistného. „Při neuhrazení zálohy na pojistné (důchodové pojištění) ve splatnosti je počítáno penále, při neuhrazení pojistného na nemocenské pojištění OSVČ penále počítáno není, ale dojde k zániku tohoto pojištění,“ vysvětluje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

• Chcete to mít komplet? Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2023

Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! Už jsme i na Instagramu.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem