Články | Simona Ely Plischke | 27. 9. 2006
Z celé EU se u nás rodí nejméně dětí, z celé Evropy jsme nejtlustší a ze všech zemí světa se u nás vypije nejvíce piva. Vymíráme, stárneme, rozvádíme se a nebereme se. Také jsme 40. největší ekonomikou světa, 12. "nejžádanější" a 30. nejnavštěvovanější zemí na světě. Naše kupní síla dosahuje 28 % lucemburské, na 1 000 lidí u nás připadá 356 aut a každý pátý Čech je starší 60 let. Přinášíme vám jedinečný přehled statistických údajů z různých sfér života.
Články | Stanislav Volek | 23. 8. 2006
Loni se akciové trhy střední a východní Evropy hřály na výsluní zájmu. Letos se však odehrává zcela jiný příběh, i když to na počátku roku 2006 zprvu na výraznější změnu nevypadalo. První čtyři měsíce v roce mířily tyto trhy, obdobně jako jejich starší západoevropští bratři, stále vzhůru. Co se ale událo pak? A co tento region čeká v druhé polovině roku?
Články | Robert Šíbl | 21. 6. 2006
V průběhu minulého týdne vzrostly především americké dluhopisové výnosy a trh nadále počítá s dalším navýšením sazeb. Zveřejněná data o americké jádrové inflaci byla o něco vyšší, než se čekalo, podpořila proto pokles na dluhopisovém trhu. Hrozba vyšších cen je stále hlavním faktorem, a to i v Evropě. V Maďarsku se po novém ratingu S&P dluhopisy propadly, ztratil i forint.
Články | Pavel Slavík | 6. 6. 2006
Na pražské burze panovala nervozita před víkendovými volbami, burza opět oslabila. Nejvíce klesaly tituly, které jsou na výsledku voleb nejvíce závislé. Americkým trhům vládla vysoká volatilita, i tak si ale americké indexy mírně polepšily. Evropské akciové trhy prožily velký obrat, v úterý zaznamenaly propad o více než 2 %, v závěru týdne ovšem došlo k opětovnému růstu.
Články | Robert Šíbl | 10. 5. 2006
Opět se potvrdil předpokládaný růst výnosů na dluhopisových trzích. Střední Evropa vesměs zůstala bez domácích událostí, a následovala tak vývoj ve světě. ECB ponechala výši úrokových sazeb, tady také nic nového. V USA další ochlazení nemovitostního trhu zatím stále neoslabuje spotřebu domácností. Navíc stále silný trh práce potvrzuje předpovědi silného růstu americké ekonomiky.
Články | Robert Šíbl | 19. 4. 2006
Americké výnosy do splatnosti překonaly po 4 letech hranici 5 % a dále rostou. Zatímco jsou současné podmínky v zemích eurozóny hodnoceny kladně, ukazatele ekonomických očekávání mírně zaostaly, a stály tak za mírným oslabením eura proti dolaru. Stále přetrvávají inflační rizika, globálně proto sazby i nadále rostou. Střední Evropu stále ovlivňují politické faktory, tedy volby v Polsku a Maďarsku.
Články | Petr Fejtek | 20. 2. 2006
Týdenní čisté prodeje dosáhly téměř 1,4 miliardy korun. A bez dopingu. Zlatou mají zajištěnci, stříbro mixy, bronz akciové.
Články | Simona Ely Plischke | 24. 1. 2006
Průměrná mzda letos asi překoná 20 000 Kč. Díky silné koruně si budeme moci v zahraničí více vyhodit z kopýtka. Kolik za rok zaplatíme za euro či dolar? Co zdraží a co budeme nakupovat levněji? Schodek rozpočtů opět vzroste, nezaměstnanost klesne jen mírně. Jak s korunou zamává investice Hyundai? Co přední ekonomové očekávají od letošního vývoje českého hospodářství?
Články | Simona Ely Plischke | 19. 8. 2004
ČSOB představila výsledky analýzy porovnávající působení centrálních bank České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Studie sledovala, jak byla která z nich během uplynulých 5 až 7 let v péči o měnu úspěšná. Jakou známku si odnesla ČNB?
Články | Stanislav Volek | 19. 2. 2004
Region střední a východní Evropy si v loňském roce vedl skvěle. Pojďme se podívat na detailní výsledky několika fondů.
Články | Jiří Šedivý | 12. 6. 2003
Dnešek je dnem daňové svobody. Vloni jsme ho mohli slavit o den dříve, což znamená, že naše celkové daňové zatížení opět vzrostlo. Jak jsme na tom oproti světu a jak výše daní souvisí s dalšími ekonomickými ukazateli?
Články | Tomáš Hampl | 28. 10. 2002
Před 84 lety vznikla na troskách Rakouska-Uherska samostatná republika. Na vlastní měnu si ale Československo muselo ještě počkat. Až odluka v únoru 1919 umožnila zavedení vlastní měny, jejíž bankovky se zařadily k nejkrásnějším platidlům doby.
Články | Jiří Tuvora | 19. 2. 2002
Polsko čelí obdobné situaci jako Česká republika, tedy neustálému posilování domácí měny, kterému se snaží bránit jak centrální banka, tak vláda.
Články | Štěpán Mikolášek | 12. 2. 2002
V posledních týdnech bylo napsáno mnoho komentářů, které se věnovaly atraktivitě trhů s dluhopisy u našich středoevropských sousedů. Trochu ve stínu Polska je podle mého Maďarsko, neprávem.
Články | Stanislav Volek | 16. 1. 2002 | 1 komentář
"Historia magistra vitae", říkávali staří latiníci. A přestože investor do podílových fondů všude čte, že: "minulé výnosy (ztráty!) nezaručují výnosy (ztráty) budoucí", nebývá na škodu se na tu minulost trochu podívat.
Články | Petr Vykoukal | 11. 12. 2001
Většina zahraničních bank, které přišly na český trh začátkem devadesátých let, se zpočátku soustředila na podnikovou klientelu. Čas však změnil českého klienta a tím i jeho atraktivitu pro tyto původně "korporátní" banky.
Články | Jan Heřman | 30. 11. 2001
Jako každý rok si pro nás naši mobilní operátoři připravili dárky. Při pohledu do zahraničí však zjišťujeme, že letošní mobilní nadílka mohla být bohatší. Ovšem pryč jsou doby, kdy jsme dováželi z Německa levné telefony.
Články | Jiří Tuvora | 21. 11. 2001
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?
Články | Tomáš Skřivánek | 30. 10. 2001
V Polsku a částečně také v Maďarsku se nejbližších letech díky snižování úrokových sazeb vzrostou ceny dluhopisů. Stojí za to tam teď být. Trendbond Investiční společnosti České spořitelny je tam již od včerejška.
Články | Petr Vykoukal | 25. 10. 2001
Od začátku října se z lokálních poboček německé Hypoveriensbank a rakouské Bank Austria Creditanstalt stala nová banka – HVB. Její představitelé prezentovali odvážné cíle do budoucna, někteří nespokojení zaměstnanci však říkají, že banky nejsou vzájemně příliš kompatibilní a ladění jejich vzájemného fungování může trvat ještě dlouho.
Články | Jan Heřman | 24. 10. 2001
Každý z nás zaplatí denně do státního rozpočtu 12 korun na financování armády. Zdá se to mnoho či málo? Otázka, kterou nelze jednoznačně zodpovědět. Zavedením profesionálního vojska však vedle nesporného zvýšení kvality a bojové připravenosti také ušetříme. Tak praví fakta.
Články | Stanislav Volek | 5. 10. 2001 | 1 komentář
Dlouhodobější investování do českých akcií, ať už přímo nebo pomocí otevřených podílových fondů, je spíše námětem na horror než na milostný románek se šťastným koncem. Proto u nás není mnoho akciových fondů, které by investovaly převážně nebo výlučně do českých akcií.
Články | Tomáš Prouza | 3. 10. 2001
České fondy jsou děravé jako řešeto - peníze z nich odtékají na všechny strany. Celá Evropa je na tom jen o trochu lépe a jedno je už jisté - rok 2001 si ve většině evropských zemí za rámeček nedají.
Články | Tomáš Skřivánek | 19. 9. 2001
Nejen jméno změnila Investiční společnost České spořitelny. V nejbližších dnech uvede na trh zcela nový fond.
Články | Lukáš Půda | 30. 8. 2001
Česká republika má s některými státy uzavřeny dvojstranné dohody upravující poskytování bezplatného lékařského ošetření. Několikrát se objevily názory, že se turisté při cestách do těchto zemí nemusejí pojišťovat. Skutečnost ale není tak růžová, jak je mnohdy prezentováno.
Články | Petr Vykoukal | 2. 8. 2001
Do mobilu si můžete koupit předplacenou kartu a nemusíte se tak upisovat žádnému operátorovi, můžete si předplatit volání z pevné sítě (samozřejmě z budky), předem můžete zaplatit i za benzín a zanedlouho si možná budete moci předplatit i platební kartu. Pak vám možná i vaše banka bude radit: "Nevaž se, odvaž se."
Články | Stanislav Volek | 22. 6. 2001
O indexovém investování bylo již napsáno hodně. Statistika říká, že akciové indexy vyspělých kapitálových trhů rostou dlouhodobě asi o dvanáct procent ročně. Nic na tom nezmění ani razantní nárůst technologických akcií v posledních letech, ani jejich následný pád. Navíc je známo, že většina aktivně řízených fondů není schopna dlouhodobě index překonat (poplatky, určitá hotovost v portfoliu).
Články | Tomáš Prouza | 2. 5. 2001
Podle právě vydané analýzy sektoru podílových fondů ve střední Evropě je na tom ČR nejlépe. Jaké změny ale můžeme čekat u nás a co nového se děje u našich sousedů? Uchováme si první místo i za pět let?
Články | Tomáš Janča | 21. 2. 2001
Druhým dílem pokračuje analýza ekonomické svobody České republiky. Vězte, že ani v ní vás autor svým hodnocením ekonomické svobody v zemi příliš nepotěší.
Články | Tomáš Janča | 20. 2. 2001
Při prvním pohledu na Index ekonomické svobody je jasné, že se Česká republika nenachází a v devadesátých letech nikdy nenacházela ve stadiu spálené země, jak nám tvrdil jeden lidový exprognostik. Druhý a mnohem pozornější pohled nám však prozrazuje, že od roku 1995 naše ekonomika více či méně přešlapuje stále na jednom místě, což je tvrzení, které by zase mohlo namíchnout jiného exprognostika.