Středoevropské centrální banky dostaly vysvědčení

Analýza hodnotí úspěšnost centrálních bank v kontrole stability kupní síly domácí měny. Pro takové porovnání ČSOB (profil, názory) stanovila pomyslný inflační cíl, optimální pro celý středoevropský region, pro sledované sedmileté období (leden 1997 až leden 2004) – meziroční růst cenové hladiny o 2,5 %. "Úspěšnost jednotlivých centrálních bank jsme hodnotili právě podle toho, jak se faktická míra inflace země blížila těmto ‘cílovým’ 2,5 %," říká Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. (Ve skutečnosti si centrální banky stanovují pro každý rok své vlastní inflační cíle, s těmi však analýza z důvodu porovnatelnosti nepočítá).

Jak se inflace vyvíjela ve sledovaných ekonomikách za dané období, uvádí první obrázek. Druhý pak již zobrazuje výsledek hodnocení, z kterého vyplývá, že odchylka české inflace dosáhla nejnižšího, tedy nejpříznivějšího výsledku. Nejhůře naopak dopadla centrální banka Maďarska.

Obr. 1: Inflace (Harmonized Index of Consumer Prizes)

Zdroj: ČSOB

Obr. 2: Průměrná odchylka inflace od 2,5% inflačního "cíle"

Zdroj: ČSOB

ČSOB ovšem hodnotila i to, jak byla inflace v jednotlivých zemích předpověditelná. Čím je budoucí inflační vývoj ekonomickým subjektům jasnější, tím lépe. Pro takové porovnání byl stanoven lineární trend a analýza opět porovnávala, jak se inflační vývoj jednotlivých zemí "trefoval" do této křivky. Výsledky jsou patrné z grafu č. 3. Je vidět, že sledovaná inflační volatilita, tedy její míra kolísání vůči trendu, byla na Slovensku podstatně vyšší, slovenská centrální banka tak v tomto srovnání dopadla nejhůř.

Obr. 3: Průměrná odchylka inflace od "trendu"

Zdroj: ČSOB

Nejen inflace, i vývoj měnového kurzu vypovídal

Schopnost centrálních bank kontrolovat stabilitu kupní síly domácí měny byla hodnocena ještě z druhého hlediska: stability měnového kurzu. Pro tuto analýzu, jak vyplývá z následujícího grafu, bylo zvoleno pětileté období (leden 1999 až leden 2004).

Obr. 4: Měnový kurz

Zdroj: ČSOB

Na obrázku 4 je rovněž vidět, že ČSOB hodnotila kurz polského zlotého nejen k euru ale i k americkému dolaru. Z historických důvodů se totiž polská centrální banka spíše věnuje pohybu kurzu PLN/USD než PLN/EUR. Tento fakt dokládá zejména graf následující.

Obr. 5: Stabilita a trend kurzu

Zdroj: ČSOB

Čím více kurz kolísá, a domácí měna tak střídavě oslabuje a posiluje, tím větší rizika to přináší pro zahraniční obchod země. Oslabování měny zdražuje dovozy, a dochází tak k "dovážení" inflace do domácí ekonomiky, naopak posilování měny zdražuje vývozy českých exportérů a zhoršuje konkurenceschopnost jejich výrobků na světových trzích.
V tomto srovnání naše koruna dopadla nejhůře, její kurz byl ve sledovaném období nejpohyblivější. Pravda, obrázek (č. 5) zobrazuje nejhorší výsledek u polského zlotého, je si ale nutné uvědomit, to, co jsme již uvedli výše, že totiž polská centrální banka více hlídá kurz k dolaru, který, jak je vidět tamtéž, dopadl podstatně lépe.

Obrázek 5, respektive trendová křivka a jí příslušející pravá osa, zobrazuje ještě jednu charakteristiku: všechny sledované měny, kromě vývoje PLN/EUR, posilovaly. Zhodnocování měny je reprezentováno zápornými hodnotami na levé stupnici (když například koruna posiluje, kurz klesá - méně korun je potřeba na koupi eura). Důvodem zhodnocování měn byl zejména příliv zahraničních investic.

Martin Kupka zdůrazňuje, že po vstupu do ERM 2 bude Evropská centrální banka spíše tolerovat zhodnocování měn než jejich znehodnocování. "Proto by pro nás bylo výhodnější znehodnocovat teď, než později po přičlenění do ERM 2," říká Krupka.

Obr. 6: Průměrná odchylka kurzu od "trendu"

Zdroj: ČSOB

Žádný vývoj sledovaných kurzů se neobejde bez kolísání, proto se poslední hodnocenou charakteristikou, obdobně jako u hodnocení inflace, stala volatilita kurzu vůči průměru, tedy trendu, který pro takové porovnání ČSOB stanovila. Výsledky uvádí graf č. 6. V tomto dynamickém porovnání dopadly měnové politiky ČR, Maďarska a Slovenska obdobě, podstatně hůře pak skončilo Polsko - nejvíce kolísal zlotý, a to jak k euru tak ještě více k dolaru.

Pomyslná vysvědčení

Zprůměrováním uvedených výsledků, bylo možné sestavit jakýsi žebříček úspěšnosti centrálních bank:

"Tento ‘celkový výsledek‘ je ovšem ryze orientační bez valné vypovídací hodnoty, jde skutečně o pouhé zprůměrování výše popsaného," upozorňuje Martin Kupka.

Překvapily vás výsledky analýzy? Jak si naše centrální banka povede při přípravě na přijetí eura? Jste spokojeni s českou monetární politikou?