Ne deset, ale do deseti!

Ne deset, ale do deseti!
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?

Větou obsaženou v titulku komentoval roční zprávu o vývoji kandidátských zemí usilujících o vstup do EU Guenter Verheugen. Podle předsedy Evropské komise Romana Prodiho kandidátské země udělaly velký pokrok, což otevírá cestu pro mírovou a demokratickou unifikaci Evropy.

Ani jedna z kandidátských zemí nemá vstup do EU jistý a to i přes velmi optimistické komentáře jak ze strany představitelů EU tak i svých vládních představitelů. Vlastní zpráva Evropské komise je až příliš obecná a bohužel obsahuje některé nepřesnosti. Jedná se o alibistický dokument, který říká, že na jedné straně sice kandidátské země dosáhly dalšího pokroku, ale na druhé toho musí ještě mnoho udělat. Z toho je patrné, že EU se v roce 2004 nebude až tak moc koukat na dosažený pokrok jednotlivých zemí, ale na to, co bude pro ni v daný okamžik výhodnější.

Průměrná ekonomická produkce na osobu je ve východní Evropě o polovinu nižší než v zemích EU, s životní úrovní to není o mnoho lepší. Snížení tohoto rozdílu výrazně nepomůže ani recese v Evropě, neboť cílovým trhem většiny kandidátských zemí je právě evropský trh.Jednotlivé země byly hodnoceny v obecné rovině a u vedoucí skupiny zemí se kritika týkala následujících oblastí. Polsko musí urychlit privatizaci státního majetku, zlepšit boj proti korupci a zvýšit nezávislost centrální banky. Také restrukturalizace zemědělství bude podporou hospodářskému růstu. To bude podpořeno proevropsky orientovanou novou vládou premiéra Lezska Millera, která ujistila, že udělá vše, aby dokončila vyjednávání do konce příštího roku tak, aby se Polsko mohlo účastnit voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 již jako člen EU. Proti přílišnému optimismu hovoří ekonomické ukazatele, které ukazují, že Polsko se nachází na prahu recese a není jisté jestli bude vládní ekonomická reforma účinná. Kritice se nevyhnulo ani Maďarsko, které musí urychlit reformy v zemědělství a zdravotní péči. Dále pak zlepšit boj proti korupci a zajistit práva menšinám, aby byly splněny vstupní požadavky EU. Pozitivního vývoje dosáhlo v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, životního prostředí a "velmi oblíbené" nezávislosti centrální banky. Maďarsko letos a v příštím roce plánuje zvýšení vládních výdajů o 12%. Výdaje budou směřovat především do růstu mezd a penzí, dále do oprav a výstavby infrastruktury. Plán maďarské vlády například zahrnuje jednorázovou platbu v prosinci státním zaměstnancům ve výši 7mld. forintů (24 milionů dolarů). To znamená nárůst mezd státních zaměstnanců o 17%. Expanzivní fiskální politika by mohla být ve střednědobém horizontu negativním faktorem veřejných financí.

I přes vyjádření Evropské komise, že je v ČR funkční tržní ekonomika, což lze brát jako kompenzaci za loňskou "nevydařenou kritiku", musí dojít ke zlepšení v oblasti veřejných financí, zlepšení boje proti hospodářské kriminalitě a organizovanému zločinu. Kritika se snesla na zákon a zadávání veřejných zakázek (§50), který umožňuje vládě zrušit výběrové řízení a dost nepovedeně na možnosti odvolávání soudců ministrem spravedlnosti. Vysloven byl též požadavek na zřízení orgánu pro vyšetřování leteckých havárií. To ukázalo na velkou obecnost zprávy a její subjektivnost. Pozitivem pro ČR je stále rostoucí příliv zahraničních investic podpořených privatizací bankovního sektoru. Negativem zůstává ochrana východní hranice a malý pokrok v daňové reformě.

Ekonomické ukazatele kandidátských zemí
Země   Růst HDP (%)   Inflace (%)   Nezaměstnanost. (%)   Deficit běžného účtu (%)   Úroková sazba (%)  
Maďarsko   4,0   8,0   9,6   -3,5   10,75 
ČR   3,9   4,7   8,5   -4,8   5,25  
Polsko   0,9   4,3   16,3   -6,1   13,00  
Slovinsko   2,7   7,8   11,1   -3,2   12,00  
Slovensko   2,8   7,1   17,4   -3,6   8,8  
Estonsko   5,0   4,8   3,2   -6,7   4,1 
Lotyšsko  9,2   3,6   7,8   -7,2   3,5 * 
Litva   5,1   2,1   12,2   -6,9   1,95  
*) neoficiální úroková sazba
Zdroj: Bloomberg

Nejvíce uzavřených kapitol má Kypr, 23 z celkových 30, následují Maďarsko 22, ČR 21, Polsko 18 kapitol. Tyto státy jsou nejvážnější kandidáti vstupu, ale nelze vyloučit ani ostatní z výše uvedených zemí.Negativně se může i projevit malá informační kampaň a následné odmítnutí vstupu v referendu jednotlivých kandidátských zemí. Není tedy otázkou jestli do EU ano nebo ne, ale za jakou cenu. Velkou roli budou hrát silné lobby o rozdělování fondů na obnovu zaostávajících regionů a nelze očekávat, že by se jich současní držitelé ochotně vzdávali ve prospěch nových členů. Pro investory se otevírají investiční příležitosti počítající s postupným plněním konvergenčních kritérií, kterých budou muset kandidátské země dosáhnout. Jde především o snižování úrokových sazeb, kde jednoznačně vévodí Polsko, u něhož se dá očekávát pokles sazeb během příštího roku o více než 500bps. Podobná situace je i v ostatních zemích, ale není už tak markantní. Svůj potenciál získají i akciové trhy, u nichž můžeme očekávat po vstupu nových zemí do EU výrazné posílení, jak tomu bylo obdobně v případě Španělska a Portugalska.

Kolik zemí vstoupí podle vás v první vlně do EU? Bude mezi přijatými i Česká republika? Co členství v EU přinese vám osobně a co vaší firmě? Podělte se o své nápady a zkušenosti s ostatními.

Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.