Zdroj: Shutterstock
Symbolicky za pět minut dvanáct dnes vláda začala představovat takzvaný konsolidační balíček spojený s důchodovou reformou. Soubor více než padesáti různých opatření nazvala Česko ve formě.
Cílem je zpomalit zadlužování státu a přispět k ozdravení veřejných financí. Česká republika hospodaří s deficitními rozpočty, v posledních letech překračují výdaje státu jeho příjmy o stovky miliard korun. Změny mají přispět i k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému. Výdaje na důchody totiž v posledních letech prudce rostou, tvoří už skoro třetinu výdajů státu.
Zadlužení zvýšily také mimořádné výdaje související s pomocí při koronavirové epidemii nebo s dopady války na Ukrajině v čele s energetickou krizí.
„Pokud bychom tato opatření neudělali, schodek rozpočtu by byl v příštím roce o dalších 94 miliard vyšší a v dalším roce pak o 148 miliard vyšší,“ zdůraznil předseda vlády Petr Fiala. Významnou většinu škrtů podle něj zajistí úspory stávajících výdajů. Stát chce omezit neinvestiční dotace nebo své provozní výdaje. Vláda podle Fialy chápe, že škrty jsou nepříjemné a bolí. Věří ale, že jsou přijatelnou cenu za další prosperitu Česka.
Tady je seznam hlavních opatření týkajících se osobních financí.
Základní sazba DPH zůstane 21 procent. Snížená sazba bude nově 12 procent (dosud máme dvě snížené sazby: 10 a 15 procent). Na knihy bude nově nulová daň.
V praxi klesne daň z 15 na 12 % u potravin (bez nápojů), zdravotnických prostředků, stavebních prací k bydlení, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb. Naopak z 10 na 12 % stoupne DPH na léky, vodné a stočné, veřejnou dopravu, časopisy, stravovací služby nebo vstupné na kulturní a sportovní akce a sportoviště.
Výrazněji – na 21 % – stoupne DPH na kadeřnické a holičské služby, točené pivo, svoz komunálního odpadu, noviny, úklidové práce, služby autorů a umělců, opravy obuvi, kožených výrobků a kol nebo na palivové dřevo.
Kompletní seznam: Změny v DPH přehledně
Daň z příjmů právnických osob stoupne z 19 na 21 procent, čímž se podle ministra financí Zbyňka Stanjury zařadíme do průměru zemí Evropské unie.
Daň z nemovitostí stoupne, část jejího výnosu nově půjde do státního rozpočtu. Od roku 2025 ji má navíc automaticky zvyšovat inflační koeficient.
Konkrétně se zavede takzvaný státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. „Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí,“ píše ministerstvo financí.
Modelový příklad podle ministerstva: Uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, tak dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, což zpravidla zvýší výdaj majitele řádově o stovky korun ročně.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1700 Kč ročně, nově bude platit cca 2500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1450 Kč.
Daňovou slevu na vyživovaného manžela (až 24 840 korun za rok), pokud jeho vlastní příjmy nepřesáhnou 68 tisíc za rok), bude možné odečíst jen v případě péče o dítě do tří let. Dosud není sleva omezená ani časově, ani účelem.
Daňová sleva na studenta (4020 korun ročně) skončí. „Využít ji mohl až ten, kdo si vydělal více než 206 tisíc ročně. Do té doby neplatil žádnou daň, protože si odečetl základní slevu na poplatníka,“ připomíná ministr financí Zbyněk Stanjura.
Studenti budou moct dál využít základní slevu na poplatníka 30 840 korun za rok (případně i další úlevy, pokud splňují podmínky).
Daňová „sleva za umístění dítěte“ (školkovné) skončí. Dosud si jeden z rodičů mohl snížit daň o výdaje, které prokazatelně vynaložil za mateřskou školu nebo obdobné zařízení péče o děti předškolního věku.
Maximální výše roční slevy odpovídá měsíční minimální mzdě, z příjmů za rok 2023 tedy může dosáhnout až 17 300 korun.
Zvýšená 23% sazba daně se bude nově platit už od třínásobku průměrné mzdy místo dosavadního čtyřnásobku.
Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude hranice zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují podle růstu průměrné mzdy).
Zvýší se „daně z neřestí“ – konkrétně spotřební daně z tabáku, alkoholu a hazardu.
Spotřební daň z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos má od roku 2024 stoupnout o 10 %, v letech 2025 až 2027 pak vždy o pět procent. Daně u zahřívaného tabáku má stoupnout o 15 % v každém
z let 2024 až 2027. Zavede se nová daň z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret.
Spotřební daň z lihu má stoupnout o 10 % v roce 2024 a o pět procent v každém z roků 2025-2027.
Nulová sazba zůstane na takzvané tiché víno. Skončí ale jeho daňová uznatelnost jako daru do 500 Kč na reprezentaci.
Druhá sazba daně z hazardních her stoupne z 23 % na 30 %.
Zároveň má výrazně klesnout limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her: na 50 tisíc korun ze stávajícího jednoho milionu.
Zaměstnanci začnou znovu odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 %. Ve výsledku tak dostanou nižší čistou mzdu, přestože samotná daň nestoupne.
„Průměrná hrubá mzda za rok 2022 byla 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně,“ upřesňuje ministerstvo financí.
Minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění OSVČ se má zvýšit na 40 % průměrné mzdy z dosavadních 25 %. Nebude se jednat o skokový nárust, ke zvýšení dojde postupně během tří let počínaje lednem 2024.
Příklad od ministerstva práce a sociálních věcí: V roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2741 Kč, po zvýšení by to bylo 4541 Kč.
V prvních třech letech podnikání má zůstat snížený minimální vyměřovací základ.
Ministerstvo financí dodává, že OSVČ mají nově platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.
Státní podpora stavebního spoření klesne na maximálně 1000 korun za rok pro nové i stávající smlouvy. Dosud je strop 2000 korun ročně.
Zpřísní se podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě opakované evidence na úřadu práce. „Má dojít k prodloužení potřebné doby důchodového pojištění,“ píše vláda bez bližších podrobností.
„Od příštího roku chceme snížit míru podpory, zároveň zrychlíme tempo jejího poklesu v čase,“ upřesnil ministr Marian Jurečka. „Rádi bychom také zavedli princip, který odliší, jestli na úřad práce přichází žádat člověk, který předtím 20 let pracoval a je poprvé v této situaci, nebo jestli se tam notoricky vrací osoby opakovaně po velmi krátkém čase. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU a každý, kdo má zdravé ruce, nohy a hlavu, ať pracuje,“ dodává Jurečka.
Cena dálniční známky stoupne na 2300 korun z dosavadních 1500 korun. Zároveň se má pravidelně valorizovat podle inflace. Na současné úrovni zůstává cena od roku 2012.
Členové odborů by si už nemohli odečítat od základu daně zaplacené příspěvky. „Jde o vysoce selektivní výjimku. Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací – například výchova a vzdělávání mládeže, sport a podobně – a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit, proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění,“ vysvětluje ministerstvo financí.
Podle ministerstva financí jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. „U podnikatelů s malým počtem zaměstnanců není totiž efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno. Některá nepeněžní plnění jsou navíc dnes osvobozena od daně do limitu 20 000 Kč za rok, zatímco jiná (například sportovní a kulturní akce) jsou osvobozena bez limitu – to vytváří prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které pochopitelně nečerpají průměrně placení zaměstnanci,“ vysvětluje ministerstvo.
Současně má skončit daňové osvobození nadlimitních stravenek. „Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (takzvané manažerské stravenky). V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách,“ upřesňuje ministerstvo.
Věk odchodu do starobního důchodu se pro každou generaci nastaví podle předpokládané doby dožití padesátníků. A to tak, aby podle statistik strávili v důchodu průměrně 21,5 roku – stejně jako dosud.
Zvýšení věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965. Tato hranice se bude upravovat postupně, podle toho, jak se podle statistiků bude prodlužovat průměrná doba dožití.
Podmínky pro odchod do předčasného důchodu se zpřísní. Nárok vznikne až po získání pojištěné doby 40 let, dosud stačilo 35 let.
Zároveň klesne maximální doba předčasného důchodu na tři roky z dosavadních tří let – tj. mohl by do něj odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Pro náročné profese budou platit mírnější pravidla.
Do řádné valorizace by se dál počítala inflace (jako dosud beze změny). Místo poloviny růstu reálných mezd by se ale počítala jenom jedna třetina – stejně jako to bylo před rokem 2018.
V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně (do další řádné valorizace vyplácen mimořádný příspěvek).
Změny mají platit už od září 2023.
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Bude zachována základní výměra 10 % průměrné mzdy. Zároveň se zvýší minimální procentní výměra ze 770 Kč na 10 % průměrné mzdy. Nově by minimální důchod vyšel na 8 080 Kč (aktuálně v roce 2023), nyní vychází jen na 4 810 Kč. Novinka má fungovat od ledna 2025.
Manželé by se mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Půjde o dobrovolnou variantu. O rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu. Novinka má začít fungovat od ledna 2027.
Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě – až do jeho čtyř let – se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet z aktuální průměrné mzdy v Česku v daném roce. To by pomohlo především matkám s nižšími příjmy.
Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což by posilovalo motivaci pracovat i během péče o malé děti. Zůstala by ale i možnost zvolit si současný výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy. Účinnost se předpokládá až od roku 2026.
Aby průměrné nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda, změní se jejich výpočet (postupně v průběhu let 2026–2035). Má to vést ke zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 korun ročně.
Konkrétně jde o:
U dohod o provedení práce zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Bude se ale nově na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů.
Od ledna 2024 proto má být zaveden druhý kumulativní limit příjmu zaměstnance ze všech DPP (od více zaměstnavatelů) a při jeho překročení se bude z celého příjmu platit odvod pojištění. Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP.
První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset platit pojistné.
Vláda otevřela takzvaný ozdravný nebo konsolidační balíček a oznámila změny důchodů. Projděte si podrobně, co se chystá:
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
