Zdroj: Shutterstock
Česká národní banka dala pokutu čtyři miliony korun společnosti Profi Credit Czech, poskytovateli spotřebitelských úvěrů pod názvy Pojištěná půjčka a Razdva půjčka.
ČNB zjistila, že společnost Profi Credit přinejmenším v kontrolovaném období – od začátku října 2018 do konce listopadu 2020 – nedostatečně posuzovala, zda jsou zájemci o půjčku schopni splácet a nehrozí u nich předlužení.
„Nezavedla a neudržovala postupy a pravidla pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, které by zajišťovaly řádné poskytování spotřebitelského úvěru,“ konstatovala ČNB.
Sankce už je pravomocná, firma neuspěla ani s odvoláním.
ČNB, která dohlíží nad finančním trhem, si při kontrole v Profi Credit vybrala 35 spotřebitelských úvěrů. Podle ní jde o dostatečně reprezentativní vzorek, protože obsahuje smlouvy s různými parametry: jak první úvěr spotřebitele, tak opakovaný úvěr, smlouvy s různou dobou trvání (devět až šedesát měsíců), s různou výší poskytnutého úvěru (5000 až 166 000 Kč) a podobně.
Kontrola zjistila, že společnost Profi Credit ve všech 35 případech „poskytla spotřebitelské úvěry, aniž před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Porušila tak podmínky, které stanoví zákon o spotřebitelském úvěru.
Firma sice řadu žádostí o úvěr odmítla hned na začátku, jenže mnoha dalším žadatelům úvěr poskytla, přestože dostatečně neověřila jejich nutné výdaje. V několika případech přitom došlo zcela zjevně k předlužení spotřebitelů, konstatovala ČNB.
Než vám půjčí, musí banka nebo úvěrová společnost prověřit, jestli dokážete splácet. Když při tom udělá chybu, může být smlouva prohlášená za neplatnou. Záleží ale na tom, jestli jde o malichernou, nebo vážnou chybu, zdůraznil nedávno Nejvyšší soud.
Podle ČNB společnost rezignovala na ověřování výdajové stránky rozpočtu spotřebitele a soustředila se na stránku příjmovou. Vycházela z údajů, které v žádosti uvedl sám zájemce (případně „defaultně stanovenými“, pokud byly vyšší než spotřebitelem deklarované), ale v zásadě je vůbec neověřovala – a to ani když disponovala doklady, z nichž bylo možné alespoň některé výdajové položky ověřit (například výpis z účtu nebo výpis z registru NRKI – včetně splátek dosavadních úvěrů na kreditní kartě, leasingu, existence dluhů po splatnosti a podobně).
Profi Credit zároveň lidem uznávala časově omezené příjmy v podobě rodičovského příspěvku, mzdy ze zaměstnání na dobu určitou a příjmy od personální agentury vyplácené po dobu kratší, než byla doba splácení úvěru.
ČNB připomněla i rozsudek Soudního dvora EU, podle něhož „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Také Nejvyšší správní soud ČR konstatoval, že „věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení“. A podle Nejvyššího soudu ČR „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti splácet, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“
Společnost porušila zákon i tím, že neinformovala klienty o vzniku přeplatku. Jeho vrácení navíc podmiňovala písemnou žádostí spotřebitele, úhradou poplatku ve výši 100 Kč, přičemž minimální výše přeplatku musela dosáhnout aspoň 150 Kč. Tyto nepřiměřené podmínky v neprospěch spotřebitele přitom firma uplatňovala i v případě, kdy přeplatek sama zavinila chybným vyčíslením zbývající splatné částky.
„Vznik přeplatku si má primárně ohlídat klient a o jeho vrácení požádat,“ argumentovala firma. ČNB takový přístup odmítla a připomněla mimo jiné, že podle zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Společnost Profi Credit se mimo jiné bránila tím, že od ČNB v roce 2018 získala k poskytování úvěrů licenci, takže věřila, že ČNB souhlasila i s jejími postupy pro posuzování klientů, které byly součástí žádosti o licenci. Centrální banka takový argument odmítá: I po získání oprávnění k činnosti musí poskytovatel úvěrů samozřejmě dál v praxi dodržovat podmínky a povinnosti stanovené zákonem. To lze ověřit až kontrolou v praxi. Navíc: jen v průběhu kontrolovaného období společnost několikrát změnila své postupy a pravidla v této oblasti.
Firma mimo jiné uvedla, že poskytuje rizikové úvěry („pouze na dobu několika měsíců“) s větším nebezpečím selhání klienta, a proto zvolila „takový způsob zavedení relevantních pravidel, u kterého je možné na základě podkladů klienta a při automatizovaných kontrolách zohledňujících statistické a zákonné požadavky na životní minimum posoudit úvěruschopnost žadatele. Tento způsob umožňuje posuzovat velké množství žádostí, a přitom nezatěžovat schvalovací proces náročným administrativním postupem,“ argumentovala.
Společnost neuspěla ani s odkazem na rozhodnutí Soudního dvora EU, podle něhož není možné určit seznam informací, které je nutné od spotřebitele požadovat. Podle ČNB to ale nic nemění na tom, že poskytovatel úvěru musí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele.
„Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Je tedy nutné komplexně prověřit jak spotřebitelovy příjmy, tak i jeho výdaje a závazky prostřednictvím analýzy domácího rozpočtu v celém jeho spektru,“ zdůrazňuje ČNB.
Pokuta ve výši čtyř milionů korun je stále ještě při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když dosahuje pětiny maximální možné sankce (limit je 20 milionů). ČNB na jedné straně přihlédla k tomu, že šlo o systémové a závažné chyby, ne výjimečné selhání jednotlivce. Zmínila také rozsah a délku podnikání společnosti Profi Credit a fakt, že jde o hlavní předmět její činnosti. Naopak jako polehčující okolnost ČNB uvedla, že s touto firmou dosud ještě nevedla žádné řízení za přestupek v oblasti finančního trhu.
Společnost Profi Credit vlastní Daniel Beran, 63. nejbohatší Čech podle žebříčku časopisu Forbes za rok 2023.
Profi Credit dostal od ČNB pokutu 4 miliony za neověření úvěruschopnosti. V soudních řízení jsme dané praktiky odhalili a prokázali už dávno, je až směšné, že ČNB dává pokutu až teď. Mimochodem, Profi Credit mohl daným jednáním spáchat i trestný čin úvěrového podvodu @Mezernik https://t.co/D43bc4kUND
— Petr Němec (@SemSuchar) April 24, 2024
Petr Kučera
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
