Levnější půjčky, horší spoření. ČNB snižuje úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu počínaje 22. prosincem. Pro snížení hlasovalo všech sedm členů rady.

Dvoutýdenní repo sazba tak klesne na 6,75 % z dosavadních 7 %, kde se držela už od loňského června. Diskontní sazba klesne na 5,75 % a lombardní sazba na 7,75 %. Rozhodnutí odpovídá očekávání většiny analytiků. 

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spořicích účtech a termínovaných vkladech, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

Centrální banky zvyšují úrokové sazby v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny.

Naopak snížením úrokových sazeb se centrální banky snaží rozhýbat ekonomiku. Nižší úroky totiž znamenají levnější úvěry a také menší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy vyšší ochotu utrácet. Říká se tomu uvolnění měnové politiky.

„Je to první uvolnění měnových podmínek od května 2020, navíc se jedná o první pohyb sazeb pod taktovkou Aleše Michla coby guvernéra ČNB,“ připomíná Tomáš Volf, hlavní analytik skupiny Citfin.

„Trhy vesměs snížení očekávaly, přesto situace nebyla vůbec jasná. ČNB byla až do dneška poslední centrální bankou z V4, která nezačala se snižováním sazeb. (Sazby snížila maďarská a polská centrální banka. Slovensko se jako člen eurozóny řídí Evropskou centrální bankou, která zatím sazby nesnížila – pozn. red.) Česká inflace jde dolů sice pomaleji, než jak se původně očekávalo, ale meziroční srovnání bude hovořit ve prospěch jejího dalšího snižování v příštím roce,“ dodává Volf.

„Pro snížení úrokových sazeb hovoří data z české ekonomiky: nejen klesající inflace, ale také slabý výkon HDP v letošním třetím čtvrtletí a oproti očekávání ČNB také slabší růst mezd,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

„Ačkoliv česká meziroční inflace svou listopadovou hodnotou 7,3 % může působit jako varovně vysoká, jedná se o zkreslený obrázek,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „V první řadě na inflaci působí efekt snížené loňské srovnávací základny vlivem vládního úsporného tarifu. Po očištění o tento ryze statistický efekt se reálná inflace nachází na úrovni podstatně umírněnějších 4,7 %. I toto číslo je ovšem hlavně výsledkem cenového skoku ze začátku letošního roku. Přibližně od února ovšem české spotřebitelské ceny nijak varovným tempem nerostou a inflační vývoj odpovídá běžným letům v české historii,“ zdůrazňuje.

Investujte do indexu S&P 500!

Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.

Chci vědět víc

Rizika, že by dnešní krok ČNB představoval podcenění inflační situace, podle Hradila nejsou velká. „Nákladové tlaky v průmyslu i zemědělství již zřetelně opadly a spotřebitelská poptávka se nachází v hlubokém poklesu. K dalšímu dramatickému růstu cen tak není racionální důvod ani příležitost. Hrozbou sice zůstává lednové novoroční přecenění, ovšem jeho intenzita by ani v pesimistickém scénáři neměla být tak výrazná, aby vyžadovala úroky na historicky nebývale vysokých sedmi procentech. Úrokové sazby centrální banky navíc na inflaci beztak působí se zpožděním dvanácti až osmnácti měsíců, kdy je již výrazně nižší inflace téměř jistotou,“ vysvětluje.

„V nejbližší době od ČNB očekáváme opatrnou rétoriku, zdůrazňující připravenost v případě potřeby proti inflaci znovu zasáhnout. Pokud ovšem v mezičase nedojde k výraznějším překvapením, lze podle nás s dalším snížením sazeb o 0,25 procentního bodu počítat i na únorovém zasedání. Pokud lednová inflace nepřekvapí svou intenzitou, budou sazby svižně pokračovat směrem dolů a koncem roku 2024 by se mohly dostat na dohled čtyř procent. Pokud naopak leden přece jen výraznější cenový růst přinese, zůstane centrální banka opatrnější a sazby by mohly příští rok zakončit poblíž pěti procent,“ předpovídá Vít Hradil.

Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte, budou klíčová data o inflaci na začátku příštího roku. „Pokud se inflace skutečně zklidní a uvolní ruce bankovní radě ke snižování úrokových sazeb, měl by být jejich sestup v příštím roce rychlý a výrazný. Na konci příštího roku by měly být úrokové sazby zhruba poloviční,“ očekává.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozorňuje, že dnešní krok ČNB promluví do sazeb hypoték minimálně, protože delší úrokové sazby už se snižováním sazeb ČNB počítaly. Daleko významnější efekt podle něj mělo, že trh nedávno přehodnotil rychlost poklesu úrokových sazeb hlavních centrálních bank v příštím roce, a to z důvodu nižší než očekávané inflace a méně příznivých ekonomických vyhlídek. „Na to zareagovaly výraznějším propadem i sazby delších splatností. V Česku se delší sazby ve srovnání s říjnem dostaly o více než jeden procentní bod níže a jsou tak nejnižší od března 2022. Právě tento vývoj v posledních týdnech byl pro výhled na hypoteční sazby v příštím roce klíčový a předznamenává jejich potenciálně rychlejší snižování, než se doposud předpokládalo,“ říká Seidler.

Už před týdnem oznámila výrazné zlevnění hypoték Moneta Money Bank. „Klienti budou moci získat sazbu již od 4,49 % ročně při fixacích na pět, sedm a deset let, podmínkou je sjednání pojištění schopnosti splácet,“ uvedla Moneta.

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.

Exekuce: Důležitost ověřování

Proč je ověřování informací klíčové a jak vám stránky exekuce.trilu.cz mohou pomoci

Pojďte a ověřujte

Sdílejte článek, než ho smažem