Nejdelší a z pohledu státního rozpočtu nejdražší mateřská a rodičovská dovolená v Evropě. O místo ve školkách musí rodiče – zvlášť ve větších městech a jejich satelitech – tvrdě bojovat. Jen loni se do školek nedostalo 55 tisíc dětí ve věku od tří let.
Dítě do tří let není kam dát vůbec – pokud nepomůžou babičky, neplatíte si chůvu nebo nevyužijete drahé soukromé zařízení; ta ale pro změnu chybí v malých městech. Jesle téměř žádné, aktuálně v nich je asi 1500 míst.
Matky po návratu z rodičovské patří ke skupinám nejvíc ohroženým nezaměstnaností, na trhu práce se po letech strávených doma uplatňují těžko. Na původní místo se vrátí sotva polovina z nich. Mají nižší platy než muži – i když mají české ženy průměrně vyšší vzdělání. Dlouhým pobytem na rodičovské si zadělávají také na další potíž a nerovnost – nízký důchod. Do rození dětí se tak ženy příliš nehrnou; porodnost klesá – i když výše uvedené nemusí být (a není) jedinou příčinou.
Každopádně je to až příliš neradostný obrázek na to, abychom šmahem odmítali jistě promýšlené řešení. I když je na naše poměry trochu radikální. Těžko ho chtít aplikovat v plném rozsahu, natož pak z roku na rok prudkým řezem. Za impulz k zamyšlení bychom ale měli být vděční.
Proč se to vyplatí
Na rodičovské dovolené je momentálně asi 288 tisíc lidí, z toho 98 procent žen. Na rodičovském příspěvku stát loni vyplatil přes 24 miliard, na peněžité pomoci v mateřství – takzvané mateřské –7,2 miliardy. Kdyby se rodiče, většinou matky, vraceli do práce dřív, ušetřil by stát vedle výdajů za tyto dávky také na sociálním pojištění a zdravotním pojištění, které za osoby na mateřské a rodičovské odvádí. To by snížilo schodek penzijního systému. Matka, která se vrátí do práce, podle propočtů ekonomů ročně do systému na dani z příjmů a odvodech přinese zhruba sto padesát tisíc.
Značnou část investic do budování nových školek by navíc mohly pokrýt evropské strukturální fondy. Peníze ušetřené v rozpočtu by pak mohly směřovat na jejich udržitelnost a fungování.
Pracující mladé ženy by navíc, jak upozorňuje OECD, napomohly růstu hrubého domácího produktu a prospěly výběru daně z přidané hodnoty, vydělávající ženy by si mohly dovolit víc utrácet.
Co říkají skeptici a proč nemají tak docela pravdu
Podle odpůrců zkracování rodičovské dovolené je třeba myslet na vysokou nezaměstnanost, kterou by příliv matek na trh práce ještě prohloubil. To je ovšem snadno zpochybnitelný argument. Celková míra nezaměstnanosti by se pravděpodobně příliš neměnila – některé aktivní pracující ženy by mohly nová pracovní místa naopak vytvářet. Současný systém navíc na trhu práce leckdy diskvalifikuje člověka (mladou ženu), který by jinak žádný problém s uplatněním mít nemusel a má co nabídnout.
Změna by tak spočívala v tom, že by konkrétní skupina (tedy matky s malými dětmi) nebyla v soutěži na trhu práce automaticky tolik znevýhodněná jako dnes. Uvažovat tak, že „uklidíme“ část potenciálních uchazečů o práci na mateřskou a rodičovskou, aby nám nerostla nezaměstnanost, je samo o sobě nezdravé.
Naopak zcela oprávněně z úst kritiků návrhu zaznívá, že matky by měly mít možnost volby – pokud o dítě chtějí pečovat déle než jeden rok, měl by jim to stát umožnit. Nepochybně. Představa, že od roku 2015 všem matkám nařídíme, aby po roce od porodu nastoupily do práce, je děsivá. Minimálně v kontextu toho, nač jsme v posledních dvaceti letech zvyklí.
Kdo si vybrat nemůže
Když je ale řeč o možnosti volby, je důležité si uvědomit, kdo ji v dnešním systému reálně nemá. Matky, které chtějí zůstat s dítětem doma, můžou. Stát je v jakéstakés míře podporuje až čtyři roky – i když při čtyřleté variantě je rodičovský příspěvek nízký: do roka a devíti měsíců věku dítěte 7600 korun měsíčně a pak do čtyř let věku 3800 korun měsíčně. Matky s nadprůměrnými příjmy si pohodlně zaplatí chůvu – pokud chtějí pracovat. Pak je tu ale skupina, která možnost volby nemá: matky s nižšími a středními příjmy, které se chtějí z rozličných důvodů brzy vrátit do práce, ale nemůžou si zároveň dovolit platit chůvu nebo soukromé zařízení a nemají k dispozici babičku, která se o dítě postará zdarma. Pro ty znamená dnešní systém pat. Přicházejí o možnost výdělku, ztrácejí kontakt se svým oborem a trh práce naopak přichází o jejich potenciál.
Přesunout alespoň část peněz, které dnes stát „utratí“ za rodiče na mateřské dovolené a rodičovské dovolené do investic do předškolních zařízení se proto jeví jako logické i spravedlivé řešení. Další - a pro většinu rodičů rozhodující otázkou – pak je kvalita předškolních zařízení a s tím spojená důvěra, že tam o jejich dítě bude dobře postaráno. To by ale vydalo na samostatnou úvahu. Ať je dnešní realita jakákoli, platí, že kvalitní péče v předškolních zařízeních by měla být v moderním státě samozřejmostí. Stát by ji měl garantovat.
Blaho dítěte
Vedle ekonomů by se měli dostat ke slovu také dětští psychologové. Těm si fušovat do řemesla přirozeně netroufáme. Tady můžeme použít jen zdravý rozum, případně vlastní zkušenost či zkušenost z okolí. „Odložit“ do jeslí roční dítě může být nápor. V řadě případů nakonec ale větší spíš pro matku než pro dítě. Ale budiž.
Hodně jiná už je situace u dvouletého dítěte. Stejně neblahé jako předčasné odtržení od nejbližší pečující osoby – povětšinou matky – ostatně může pro dítě být, když na ni zůstává fixováno příliš dlouho. To nemusí prospívat duševní pohodě ani dítěte, ani matky. Ve vyspělých evropských zemích se ostatně matky do práce vracejí podstatně dřív než u nás.
Zlatý střed?
Zamyslet se nad zlatou střední cestou – tedy zkrátit mateřskou (a rodičovskou) standardně na dva roky s tím, že se matkám umožní prodloužit ji až na tři, oproti dnešním čtyřem – by vůbec nebylo od věci. První kroky už jsme udělali, dnešní systém už rodičům značnou flexibilitu v čerpání rodičovského příspěvku nabízí. Proč tedy nepokročit ještě o kousek dál? První problém, který je třeba vyřešit, je totální absence zařízení pro děti do tří let – právě ta totiž řadu matek znevýhodňuje a možnost volby jim bere. A dost možná je i od mateřství odrazuje nebo vede k jeho odkládání.
Jak nás upozornila OECD, možnosti, jak na nová předškolní zařízení získat peníze, jsou.
Se zajímavým návrhem přišel pražský institut IDEA. Ve své studii navrhuje, aby se po jednom roce částka odpovídající rodičovským příspěvkům proměnila na poukaz opravňující k využití předškolních zařízení, což by mohlo podnítit nabídku soukromých jeslí i školek.
Co si o zkracování mateřské a rodičovské myslíte vy? Své postřehy a názory pište do diskuze. A nezapomeňte nám nechat mail. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
1. 3. 2016 22:35 | Martina
22. 2. 2016 22:34 | Delnice
1. 12. 2014 13:13 | Kateřina
Nesuďte lidi když nevíte jaký život žijí.
Neznamená, že pokud se žena neobléká podle poslední módy a nedbá o svůj zevnějšek, tak je hloupá.
Já třeba za hloupé můžu považovat takové jako vy, protože děcka učí tomu, že záleží jen na vzhledu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 11. 2014 22:44 | Hana
PS-Přála bych tuto vymoženost všem ženám, aby si svobodně zvolily,jak naloží s tímto živým dárkem-dítětem, který od života dostaly.Věřte,že tento roztomilý dětský čas je třeba využít,protože se už nikdy nevrátí...
16. 10. 2014 8:35 | cácorka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 9. 2014 23:37 | Hančí
20. 8. 2014 2:18 | David
9. 8. 2014 8:12 | lk
8. 8. 2014 19:30 | Vlasta Krchová
školky a jesle vyjdou stát daleko dráž než když bude stát platit maminkám, aby byly s dětma doma. Taky se tam vyjadřovali pedagogové a pediatři kteří to podporovali-navrhovali aby byly matky s dětma doma až do pěti let. Nic z toho už dnes neplatí??
21. 7. 2014 4:37 | mm
Na jednu stranu brečíme, že porodnost je slabá a že vymíráme, na stranu druhou děláme vše proto, aby bylo ještě hůře.
Jakou má dneska šanci maminka (čtyř dětí, ale třeba i dvou), bydlící v malé obci, kde sice školka funguje, ale pouze od 7 do 16 - ti hodin, najít si práci tak, aby stíhala školku i zaměstnání? Pokud nesežene práci přímo v místě, tak jednoduše je šance nulová.
A zkrácené úvazky? Ty možná fungují v P-ze, ale u nás? Člověk se pouze zmíní a odpověď? Tak chcete dělat nebo ne? Za branou čeká stovka dalších!
A co na tom všem změní uvažované změny? Pouze to, že maminky budou mít "problém" navíc. Výsledek se možná projeví po delší době, až bude ta infrastruktura pro děti vybudovaná, ale co do té doby?
27. 6. 2014 21:57 | Linda Schumpeter
i když můj názor pravděpodobně nebude po chuti radikálním matkám, které spatřují v celodenní péči o potomka životní smysl, s článkem naprosto souhlasím.
Když se podíváme na srovnání s ostatními eropskými zeměmi, je délka "domácího" pobytu českých žen příliš dlouhá. Ono pomyslné odloučení matky a dítěte bude složité pro matku, jak v 1 roce, tak i ve 4 letech - dokonce ve čtyřech letech dítěte ještě komplikovanějsí vlivem vyvoření silnější citové závislosti (samozřejmě jsem přesvdčena že zdravé citové pouto mezi matkou a dítětem je naprosto přirozené a pro zdravý vývoj dítěte velmi důležité).
Otázka zajištění kvalitní předškolní péče je tu klíčová - pokud by byl státem poskytován příspěvek v dostatečné výši na předškolní zařízení, věřím, že by to řadě rodin velmi pomohlo a umožňovalo by to ženám výkon jejich profese (spoléhání se na babičky, které leckdy mají do důchodu ještě daleko neni řešením). Ruku v ruce by tím určitě vzrostla motivace podnikatelů (podnikatelek) k vytváření nových soukromých školek - větší část školného by pokryla státní dotace, zřízení školky by částečně mohly financovat evropské fondy a část menší část školného (spíše symbolická) by ležela na bedrech rodičům.
Z mého úhlu pohledu by pro naší ekonomiku i sebevědomí českých žen bylo vhodné standadrní rodičovskou zkrátit na 2 roky. Pokud by si žena přála zůstat doma déle, uritě bych jí nebránila. Ale stejnou možnost volby by měla mít i ta, která se chce z jakéhokoli důvodu vrátit do práce dřívě, a pro níž je v současné době nedostatek cenově dostupných předškolních zařízení fatální.
Sama mám doma tříměsíční dcerku a jsem přesvědčena že mou lásku pocítí bez ohledu na to, zda se do práce vrátím po roce nebo po dvou.
S pozdravem,
Ing. Linda Schumpeter
22. 5. 2014 6:32 | zuzana ulrichova
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
22. 5. 2014 6:23 | zuzana ulrichova
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 5. 2014 9:50 | zuzana ulrichova
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 5. 2014 9:43 | zuzana ulrichova
Zobrazit všech 65 komentářů