O mateřské, rodičovské a porodném v roce o 2014 jste na Peníze.cz četli nedávno:
V článku z minulého týdne jsme ovšem trochu vynechávali jednu vcelku početnou skupinu matek, pro kterou platí (aspoň místy) jiná pravidla: ženy samostatně výdělečné činné.
Práce na živnostenský list člověka zbaví řady zaměstnaneckých jistot. Například té, že mu při nemoci nevypadne tak docela příjem. Zaměstnanec sice první tři dny nemoci nedostane nic, pak se o něj stará zaměstnavatel, který mu vyplácí náhradu mzdy, a pak přijde nemocenská od státu. Platí si totiž povinné nemocenské pojištění. Pro OSVČ je ale povinné jen sociální a zdravotní pojištění, zato nemocenské pojištění povinné nemá. A také ho často neplatí. Prvních čtrnáct dní nemoci mu totiž nikdo nedá ani korunu – to si každý může spočítat, jestli se mu víc nevyplatí komerční pojištění (v rámci životního pojištění) nebo naspoření měkkého finančního polštáře.
Na nemocenské pojištění nejsou ale navázané jen nemocenské dávky. Pro zaměstnané rodiče je tu ještě ošetřovné (OSVČ na něj nárok nemají) a pro čerstvé maminky mateřská neboli peněžitá pomoc v mateřství. A i kdyby to měla být mateřská nejnižší, stojí při plánování rodičovství určitě za úvahu.
V textu je řeč o potřebné účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 dní za poslední dva roky – pokud chcete mateřskou pobírat. Do této lhůty se počítá také doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole nebo konzervatoři. Úřady ji považují za „soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění“ – v případě, že jste studium úspěšně dokončila. Na začátku roku 2012 navíc byla z pravidel vyškrtnuta podmínka, podle které nárok na mateřskou vznikal, pouze když začátek šestého týdne před porodem spadal do období 270 dnů od ukončení studia.
Peněžitá pomoc v mateřství, lidově mateřská, je dávka nemocenského pojištění, kterou žena pobírá obvykle od začátku šestého (nanejvýš však osmého) týdne před očekávaným porodem. Dostává ji celkem dvacet osm týdnů, respektive třicet sedm týdnů v případě narození dvojčat či vícerčat. Dávka je navázaná na předchozí účast na nemocenském pojištění.
Ženy samostatně výdělečně činné na mateřskou mají nárok jen za předpokladu, že si za dva roky (730 dní) před nástupem na mateřskou zaplatily nemocenské pojištění za aspoň 270 dní – a z toho aspoň 180 dní musí být spadat do období jednoho roku před odchodem na mateřskou.
Jestli tuto podmínku nesplňujete, mateřskou nedostanete. Hned po narození dítěte pak můžete začít čerpat rodičovský příspěvek, který by jinak na mateřskou navazoval. Podrobněji se k tomu dostaneme níž.
Jestli si platíte pouze minimální zálohy na sociální pojištění i minimální pojistné na pojištění nemocenské a žijete ve víře, že máte postaráno o slušnou podporu, čeká vás tvrdé setkání s realitou. Minimální zálohy na nemocenské (115 korun měsíčně) vám zajistí mateřskou, která se pohybuje kolem tří a půl tisíce měsíčně. Kdybyste například chtěla dosáhnout na mateřskou ve velmi solidní výši patnácti tisíc měsíčně, musela byste po celý rok před ní (čili v takzvaném rozhodném období) platit na nemocenském zhruba pětistovku měsíčně. A to znamená zálohy na sociální pojištění přes šest tisíc korun měsíčně.
Že si jakožto žena samostatně výdělečně činná nemocenské pojištění platíte? A dokonce dostatečně dlouho? Pak následuje další důležitá otázka: jak vysoké? Jeho výše je totiž rozhodující pro výši budoucí mateřské.
V posledních letech platilo, že si podnikatelé a živnostníci si sice mohli výši pojistného na nemocenské pojištění sami stanovit, ale s jistými omezeními. Nemocenské pojištění totiž bylo pevně provázané s pojištěním důchodovým (sociálním), měly totožný vyměřovací základ. První pravidlo bylo, že pojistné na nemocenské pojištění nemohlo být nižší, než určil vyměřovací základ vypočtený na základě přehledu příjmu a výdajů, který se odevzdává sociálce chvíli po daňovém přiznání. Zvýšit pojistné na nemocenské pojištění bylo možné teoreticky kamkoli. Pokud se ale zvýšilo, zároveň se zvyšoval vyměřovací základ – a to i pro důchodové pojištění, byl to týž vyměřovací základ. Snaha zvýšit mateřskou s sebou tedy přinášela řádně zvýšené náklady na zálohy na sociální pojištění. A „přeplatky“ se nevracely. Samozřejmě jste se na to mohli dívat jako na investici do budoucna – víc peněz na sociální pojištění by mělo také jednou znamenat vyšší důchod. Mělo by ovšem říkáme záměrně.
Na začátku letošního roku došlo ke změně pravidel: nemocenské pojištění je se sociálním propojené trochu jinak. Výši pojistného na nemocenské pojištění si můžete zvolit, jste při tom ale omezeni. Zespoda minimálním pojistným, které je 115 korun měsíčně (respektive minimálním vyměřovacím základem stanoveným na 5000 korun). Shora vás omezuje vyměřovací základ pro sociální pojištění, jak jste si ho vypočetli v loňském přehledu příjmů a výdajů pro sociálku, rozpočtený ovšem na měsíce.
Slečna Vokurková je podnikatelka, která si – po odečtení nákladů – vydělala každý měsíc pěkných dvacet tisíc. Vyměřovací základ (rozpočtený na jednotlivé měsíce) jí tedy vychází ve výši deset tisíc. Zálohu na důchodové pojištění tedy musí platit ve výši 2920 korun (může si ji také navýšit, ale o tom jindy a jinde). Pojistné na nemocenské pojištění nemusí platit žádné, pokud chce ale mateřskou, může ho platit ve výši od 115 korun (vypočteno z minimálního vyměřovacího základu) do 230 korun. V prvním případě bude dostávat mateřskou ve výši 116 korun denně, tedy 3480 korun za měsíc (o 30 dnech). V druhém případě na tom bude skoro jednou líp, denní dávka bude 231 korun, tj. 6930 korun za měsíc.
Pokud by chtěla mateřskou ve výši 15 000, musela by se v podnikání řádně otáčet. Musela by totiž dosáhnout vyměřovacího základu (rozpočteného na měsíce) 21 702 korun, tj. musela by vydělávat (po odečtení nákladů) přes 43 000 korun. Pak by na sociální pojištění platila zhruba 6300 korun a pojistné na nemocenské pojištění by si mohla navýšit na pětistovku měsíčně.
Fakt, že solidní mateřská přepokládá platit si předtím poměrně vysoké důchodové pojištění (vedle toho nemocenského) se tedy nemění. A jak to může vypadat konkrétně? Odpoví naše nová a unikátní kalkulačka. Stačí vložit výši měsíčních odvodů na sociální pojištění a kalkulačka mateřské pro OSVČ vám ukáže rozpětí, do jakého si můžete navýšit platby na nemocenské pojištění, a spočítá, jakou mateřskou za to můžete čekat. Vypočítá vám denní dávku i celkovou sumu, kterou dostanete za dobu mateřské dovolené. Rovněž vám naznačí, kolik peněz do nemocenského pojištění dáte, než začnete mateřskou čerpat.
Pokud vám nevznikl nárok na mateřskou, můžete začít hned po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek. O ten vás stát (na rozdíl od mateřské) nepřipraví, ani když jste si neplatila nemocenské pojištění. Budou pro vás ovšem platit méně výhodná a méně pružná pravidla než pro ostatní maminky. Na rozdíl od nich vám totiž bude odepřena možnost zvolit si dobu a rychlost čerpání rodičovského příspěvku. Automaticky spadnete do nejpomalejší skupiny. Konkrétně: prvních devět měsíců budete dostávat 7600 korun měsíčně a dále až do čtyř let dítěte 3800 korun měsíčně. Dohromady tak vyčerpáte 216 600 korun, tedy o něco méně než ostatní.
Pokud jste si nemocenské dost dlouho platila a vznikl vám nárok na mateřskou, začnete rodičovskou čerpat po ní. Stejně jako pro ostatní maminky pro vás pak platí, že můžete v rámci rodičovského příspěvku vyčerpat maximálně 220 tisíc korun, přičemž rychlost a dobu čerpání si můžete s určitými omezeními navolit sama. Strop měsíčního příspěvku je stanoven na 11 500 korun. Stát ale také hlídá, abyste na rodičovské nedostávali víc, než jste předtím vydělávali. Pracuje se zde se stejným vyměřovacím základem jako u mateřské.
Čili: výše jsme si vyložili, že matky, které si platily pouze minimální zálohy na nemocenské, dosáhnou na mateřskou okolo tří a půl tisíce korun. V tomto případě pro vás tedy bude platit totéž jako pro zaměstnance: pokud vám vychází mateřská, která nepřesahuje 7600 korun měsíčně – tvoří tato suma zároveň měsíční strop vašeho rodičovského příspěvku.
V případě, že matce dítěte nárok na mateřskou nevzniká a je tak zároveň „odsouzena“ k pomalé variantě čerpání rodičovského příspěvku, jistá naděje stále existuje: na mateřskou může nastoupit otec dítěte a rodičovský příspěvek lze čerpat také přes něj. Pokud je otec dítěte na rozdíl od matky zaměstnaný nebo si dostatečně dlouho platil nemocenské pojištění – zkrátka a dobře splňuje všechny podmínky, které jsme si vyložili výš – může na mateřskou nastoupit on. S malým omezením – možné to je až po šestinedělí, tedy od sedmého týdne po porodu. Peněžitá pomoc v mateřství se mu potom vyplácí dvaadvacet týdnů, případně jednatřicet týdnů, když se narodí dvoj- nebo vícerčata.
Během mateřské navíc může otec dítěte normálně vydělávat, zatímco o dítě bude pečovat matka. Podmínkou je, že jeho příjem nepoplyne z pojištěné činnosti, z níž čerpá mateřskou. Tedy: nesmí vykonávat stejnou práci pro zaměstnavatele, u kterého nastoupil na mateřskou. Ale může si vydělávat jinde. Nebo pro původního zaměstnavatele vykonávat jinou činnost. Trochu komplikovanější je to s přivýdělkem na mateřské u podnikatelů a živnostníků – OSVČ totiž v době mateřské nesmějí podnikatelskou činnost vykonávat. Můžou ale nastoupit do zaměstnání, nebo třeba pracovat „na dohodu“.
Také rodičovský příspěvek je dnes běžně možné čerpat přes otce dítěte a vůbec nezáleží na tom, že doma je s ratolestí matka. Pokud váš manžel či partner splňuje pravidla nároku na mateřskou, má nárok také na rodičovskou za standardních pravidel – tedy včetně toho, že si sám navolí rychlost čerpání rodičovského příspěvku. Otec dítěte přitom může normálně pracovat. Pokud je zajištěna péče o dítě, výdělku a přivýdělku v době rodičovské se meze nekladou.
Výběr z kalkulaček na Peníze.cz:
spočítejte si, jestli máte nárok na porodné, jaká vám náleží mateřská, jak vysoký měsíčně může být váš rodičovský příspěvek, kolik dostanete na přídavcích na děti (nebo že nedostanete nic), případně kolik vám dají na ošetřovném, pokud budete muset zůstat doma s nemocným dítkem.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 1. 2014 12:36, Nezadat
Sice málo,ale rozhodně víc než naši romové,kteří dostávají víc než minimální mzdu našich občanů.Je to postaveny na hlavu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 1. 2014 13:07
Sám jsi postavený na hlavu a břicho ti zakrylo oči.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.