Dva tisíce nových úředníků, nebo zneužívání sociálních dávek? Co vyjde dráž?

Chybí nám až dva tisíce lidí – říká šéfka Úřadu práce ČR Marie Bílková.

Jeden z důsledků Drábkovy reformy. Konečný účet za ni nejspíš nebude vystaven ještě dlouho. Výplata nepojistných sociálních dávek se převedla z obcí na úřady práce. Jenže spolu s agendou se stěhovala jen polovina lidí. „V době, kdy ji vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3642 lidí, když přešla na Úřad práce ČR, dostalo ji na bedra 1953 zaměstnanců,“ vyčíslila pro Peníze.cz úbytek lidí mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zajímat třeba...

Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I

Publikace představuje jedinečné dílo v oblasti peněz a platebního styku v České republice i ve světě.

Josef Jílek: Finance v globální ekonomice II

Publikace komplexně zpracovává oblast měnové a kurzové politiky v České republice i ve světě.

Kdo si přijde, ten dostane

Pracovníci úřadů práce kvůli tomu údajně stihnou zkontrolovat jen 15 procent žádostí o příspěvek na živobytí – což je základní dávka pro chudé. A pouze 1,5 procenta žádostí o doplatek na bydlení. Právě ten přitom patří k nejvíce zneužívaným dávkám, ze kterých tyjí především majitelé předražených a povětšinou zdevastovaných ubytoven pro nejchudší. Na doplatcích na bydlení se loni rozdělilo o 68 procent víc než předloni, celkem 2,81 miliardy.

V praxi úřady práce fungují v podstatě jako dávkové pokladny: kdo si pro dávku přijde, ten ji dostane. Na prověřování, jestli je žádost oprávněná, nejsou ve většině případů lidi.

Tak například – na dávkách pomoci v hmotné nouzi (kam patří doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc) se v roce 2012 vyplatilo 7,8 miliardy, loni už to bylo 10,5 miliardy korun. Další čísla, podrobně rozepsaná podle jednotlivých typů dávek, vidíte v tabulce. Doplňujeme jen, že potíž se týká dávek nepojistných – nikoli pojistných, které dostáváme na základě toho, že si platíme důchodové a nemocenské pojištění. Mezi pojistné dávky patří například starobní a invalidní důchody, nemocenská nebo mateřská.

Propojeno!

Byznys s dávkami na Peníze.cz

• Byznys s dávkami: Má někdo vůli ho zarazit? A sílu?
• Reportáž z okraje: Předlice, bída žitá až na dřeň
• Na hraně bytové nouze. Kolik Šluknovů se vejde do jednoho Česka?
• Kšefty s chudobou. Přímá linka do Šluknova!

Měl by stát šéfce Úřadu práce vyhovět a zaplatit dalších dva tisíce (nebo alespoň dvanáct set) úředníků, jak žádá? Skeptici si nejspíš pomyslí, že by nejdřív měla jednoznačně doložit, na kolik se vyšplhají náklady na nové zaměstnance. Někteří odvážlivci půjdou v představách ještě dál – nebylo by výhodnější vyplácet jakousi základní sociální dávku každému, kdo si řekne, a zredukovat počet úředníků na minimum?

Na kolik by přišli noví úředníci

Požádali jsme vedení Úřadu práce ČR, aby nám náklady na nová pracovní místa propočetlo a doložilo, jak velké úspory by mohli noví úředníci dosáhnout. „Navýšení počtu zaměstnanců o 1200 osob na agendy nepojistných sociálních dávek představuje při použití průměrného platu 21 992 Kč stanoveného rozpočtem k 31. březnu 2014 roční výdaje ve výši 579 925 tisíc korun. Pokud bude mít Úřad práce ČR k dispozici lidi na terénní práci, dostane větší možnosti pracovat s klienty, kontrolovat, zdali se významně nezměnily podmínky, které by mohly ovlivnit vyplácení dávek a ušetřit na jejich vyplácení,“ komentuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Podrobněji rozepsané náklady na nová pracovní místa, vidíte v boxu vpravo.

Kolik by mohli noví úředníci ušetřit na dávkách

Nechali jsme si vyčíslit také předpokládanou úsporu na dávkách, které by úředníci po náboru posil mohli docílit. I kdyby se jim podařilo srazit důkladnějšími kontrolami objem vyplácených dávek jen o tři procenta, mohlo by to – jak ukazuje tabulka – celkovými výsledky dost zamíchat – zatímco náklady i na dva tisíce úředníků jsou v řádu stovek milionů ročně, úspora na dávkách by byla v řádu miliard. Náklady na nová pracovní místa by se spolehlivě pokryly a ještě by dost zbylo.

I kdyby se náklady na nová pracovní místa rovnaly nákladům na neoprávněně vyplácené dávky, nebo dokonce noví úředníci přišli dráž, je tu ještě řada dalších argumentů, které tak jednoduše vyčíslit nelze. Úředníci nemají v popisu práce jen výplatu dávek, mají se věnovat také sociální práci s klienty, která jim má pomáhat životní situaci zlepšit a ze závislosti na dávkách se v ideálním případě vymanit. Čili nejde jen o to potírat lidi, kteří dávky zneužívají, ale také o to pomáhat těm, kteří pomoc skutečně potřebují. Jenže na to teď není kdy.

Co si o tom všem myslíte vy? Měli bychom radši zaplatit nové úředníky, nebo se smířit s tím, že se sociální dávky (částečně) zneužívají a lidem, kteří jsou ve skutečné tísni, nikdo nepomáhá se z krize dostat? Názory a postřehy k tématu pište do diskuze a nezapomeňte nám nechat mail. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou.

Mluviti zlato!

Za dobré slovo knížku

Minulý týden jsme v rubrice Co si o tom myslíte? krotili zuřivé ptactvo.

• Naštvaní ptáci útočí na vaše peněženky. Přes vaše děti

Povídání o marketingových ackích, které supermarkety cílí na děti, povzbudilo váš diskuzní apetýt, debatovali jste s námi živě. A knížku bychom tentokrát rádi přiřkli člověku debatujícímu pod jménem Roger. Tak jako on si myslíme, že děti nemají dostat všecko a že člověk má mít vždycky nastaveno, aby spotřebovával míň, než by mohl.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem