Plyšáci, samolepky, kartičky do sbírky nebo třeba plastové figurky. To je jen malý výčet drobných dárků a pozorností, které obchodním řetězcům pomáhají verbovat dobrovolnou armádu marketérů.
Marketérů, kteří mají přesvědčovací schopnosti i tah na branku větší než nejprotřelejší, speciálně školení profesionálové. Navzdory tomu, že ještě nevychodili ani první stupeň základní školy a o tom, co slovo marketing znamená, nemají ani ponětí.
„Mámo, táto, pojďte nakupovat do Billy a koukejte utratit aspoň dvě stovky!“ Jinak nedostanu svoji nálepku Angry Birds.
Právě naštvaní ptáci známí z her na chytrých telefonech a tabletech teď mezi dětmi letí. Obchodní řetězec Billa nezaváhal a začal je zákazníkům nabízet prostřednictvím svého věrnostního programu. Funguje to jako obvykle. Pravidla hry v drobných obměnách známe všichni. A leckdo hraje.
Naštvaný pták za padesát
Každých dvě stě korun, které v supermarketu utratíte, vám zajistí nalepovací bod. Jakmile nasbíráte 20 bodů, dostanete plyšáka Angry Birds za pouhých 49,90 korun. Kdo nasbírá jen 15 bodů, může si plyšáka dokoupit za dvě stovky. A aby bylo jasné, jak se to vyplatí - v nabídce jsou naštvaní ptáci i za plnou cenu: 499, 90 korun.
Billa s Angry Birds ovšem rozhodně není jediná, natož první. Tesco má kartičky pohádek Disney, v Albertu nedávno vrcholila kampaň Postav si svou ZOO, v rámci které děti sbíraly figurky zvířat. Dalších akcí jednoznačně cílených na děti už české obchodní řetězce uskutečnily nespočet. Z nakupování se tak stává zábavapro děti – která z jejich rodičů vytáhne víc peněz.
O tom, kolik na kampaních cílených na děti vydělávají, se obchodní řetězce šířit nechtějí, žádná oficiální čísla k dispozici nejsou a jejich zástupci je obvykle odmítají blíže komentovat. Netají se ovšem tím, že podobné akce sklízejí ohromný úspěch. Větší, než sami obchodníci čekají. A tak se stává, že se na řadu zájemců nedostane. A řetězec musí objednávat další várku plyšáků.
Vada na kráse?
Vypadá to jako skvělý byznys. Na kráse má ale jednu podstatnou vadu – která ho hyzdí stejně jako půvabnou tvář nevzhledná bradavice.
Reklama cílená na děti je hodně ožehavá disciplína. Zainteresované strany – čili původce a příjemce reklamy – totiž jaksi nejsou rovnocenní partneři. Ani nemůžou být. Nezapomeňte, že druhý jmenovaný si dost často ještě ani neumí sám zavázat tkaničky.
Dokonale promyšlená lest obchodníků navíc spočívá v tom, že na dospělé spotřebitele míří právě skrz jejich nejzranitelnější místo: jejich děti. Cílem není, aby děti nakupovaly plyšáky, ale aby jejich rodiče v krámě utratili víc za jiné zboží.
Co reklama nesmí
Pro reklamu cílenou na děti by mělo platit několik nepřekročitelných hranic. Děti podle zákona například nesmějí být reklamou podporovány v tom, aby naléhaly na rodiče (nebo jiné dospělé), aby jim koupili inzerovanou věc. Reklama také nesmí v propagaci výrobků využívat nezkušenosti nebo důvěřivosti dětí.
Podle etického kodexu Rady pro reklamu také nemůže reklama vést děti k tomu, aby si myslely, že když nebudou mít propagovanou věc, budou vůči ostatním méněcenné. A nesmí naznačovat, že když si děti určitý produkt nekoupí, poruší tím nějakou povinnost nebo loajalitu. Nic z toho obchodní řetězce v rámci svých věrnostních programů a kampaní cílených na děti nejspíš nedělají. Přesto se vtírá otázka: je to úplně košer?
Jak těžké je říct vlastnímu dítěti ne?
Slečinka z billboardu nebo chlapík z televizní reklamy, kteří vás lákají do obchodního řetězce, vám můžou lézt na nervy. Můžete si držet odstup. Dokážete si ho ale, pokud jde o nakupování, držet od naléhání vlastních dětí? Co skutečně rozhoduje o tom, kam půjdete nakoupit potraviny? Nízká cena? Kvalita? Široký sortiment? Docházková vzdálenost? A jak často hraje prim vaše dítě? A když už – jde o to, aby dostalo to nejlepší? Nebo aby získalo další nálepku Angry Birds?
Otázek je víc než odpovědí. Co si o marketingovém tažení supermarketů, které „verbují“ děti proti (?) peněženkám (a možná i spotřebitelským preferencím) rodičů, myslíte vy? Své postřehy a názory pište do diskuze. A nezapomeňte nám nechat mail. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
18. 3. 2015 9:50 | No kidding
13. 3. 2015 0:40 | lidinalyda
30. 5. 2014 11:39 | Mrkvička
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 5. 2014 11:31 | Mrkvička
25. 4. 2014 10:00 | ST
10. 4. 2014 23:56 | Roger
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 4. 2014 14:21 | Eva
plně s článkem souhlasím, co mě však překvapilo, že nejen děti, ale spousta maminek na mateřské a rodičovské podlehlo manii - postav si svou zoo, a vzhledem k tomu, že naše děti jsou ještě malé (přibližně 1,5-2roky), tak ty je asi neovlivnili. Ale na facebooku a v různých skupinách, určeným "maminkám" se rozjeli vyměňovací mánie zvířátek. Ne, že jdou a nakoupí, aby dostali zvíře, ale ještě neváhají jet přes celou Ostravu, vyměnit orangutana za slona:).
4. 4. 2014 13:22 | Roger
Obecně by člověk měl být nastavený tak, aby potřeba jeho spotřeby byla o něco nižší, než jaké jsou jeho příjmy. A tím bude automaticky šetřit, nebo investovat, aniž by řešil, zda to bude na důchod, nebo se jednou přestěhuje do míst svých snů, nebo to prostě časem věnuje dědicům, či na dobročinné účely.
Jinak bychom se mohli bavit donekonečna, o různých nuancích konkrétních příkladů - je jasné, že člověk může dostat infakrt, může ho přejet auto, a jeho plány vezmou za své ve vteřině. Faktem je, že někteří lidé jsou převážně nastaveni tak, druzí opačně, a obecně ti, co umí odložit uspokojení častěji v životě dosahují nějakých, významnějších výsledků, a těch ostatních je zase naprostá většina. Faktem je, když se vrátím k článku, že je rozhodně pro dítě prospěšnější mu ve všem nevyhovět, a připravit ho tak lépe na život. Je taky rozdíl v tom, zdali někdo spotřebuje hned to, a co se vlastní pílí zasloužil nebo zdali někdo chce spotřebovávat jenom na úkor druhých, v ranném období života nejčastěji na úkor rodičů (mluvím samozřejmě o nesmyslné spotřebě založené na reklamě, nebo na faktu, že druhé dítě má tu věc taky).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 4. 2014 11:58 | Pavel
Ale vážně. problém je v tom vašem "téměř jistě". Cena každé investice (odkladu spotřeby) se musí váži pravděpodobností, že o to přijdu. A to není nikdy "téměř jistě", to je spíše na hození korunou.
Má například smysl si dlouhodobě odkládat na důchod v zemi, kde za poslední více než 100 let nebylo třicetileté období, ve kterém by se úspory aspoň jednou neznehodnotily? Není lepší si ty prostředky užít okamžitě, protože důchod z nich "téměř jistě" žádný nebude? No, já to ještě před rokem viděl tak půl na půl, ale když vidím, co se teď děje na Ukrajině, mám nutkání si ty úspory rychle užít, dokud je čas.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 4. 2014 10:32 | petr
4. 4. 2014 9:35 | Roger
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 4. 2014 7:28 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 4. 2014 0:14 | Roger
Mně osobně se na toto téma moc líbil bonbónvý test. Dejte před čtyřleté dítě nějakou sladkost, něco, co má rádo, a řekněte: přijdu za 20 minut - pokud vydržíš, počkáš a nesníš to, než přijdu, tak ti dám ještě jeden. A tu se ukáže, nakolik dítě umí odložit své okamžité uspokojení, třebaže mu trpělivost a odložení uspokojení přinesou užitek. Naprostá většina dětí to prostě sní (slušně řečeno) hned, a pak už nedostane nic. Jenom děti s trochu prozíravým myšlením v klidu počkají, a dostanou ještě jeden bonbón či jinou sladkost, co mají rády.
A když většina lidí v útlém věku neumí počkat 20 minut a jinak nemusí dělat nic, aby měli dvojnásobný zisk, jak to pak má vypadat v dospělosti, a jak pak takovíto troubové mají vychovávat své děti? Mimochodem, svého času jsem si našel video, kde byly tyto pokusy s dětmi zaznamenány, a byla do docela sranda. Vyrovnaných jedincům, co v klidu poseděli pár minut a počkali na zaslouženou odměnu, bylo opravdu jako šafránu. O to komičtější byl pohled na neposednost a netrpělivost zbytku toho stáda :-) . Kdo tuší, o čem mluvím, celkem doporučuji si obdobné materiály vyhledat, je to celkem poučné ať už pro nás samotné, nebo pro to, co budeme chtít předat našim dětem.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 4. 2014 23:25 | jezevec
a co ještírci???
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 4. 2014 15:56 | Roger
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Zobrazit všech 27 komentářů