Dracularu ze všeho nejvíc vytáčí, že mají ve straškantýně málo vegetariánských jídel. Krev jí připadá nechutná. Clawdeen Wolf zase štve její porost, vytrhávání a holení má na plný úvazek. Je to ale jen malá daň za to, že může být tak děsivě skvělá.
Krásná ošklivost
Fenomén Monster High. Nic vám to neříká? Zkuste strávit odpoledne s partou holek ve věku šest až třináct. Jejich rodiče vědí…
Monsterky jsou studentky ze vzdělávacího ústavu příšer. Dcerušky Frankensteina, Drákuly, vlkodlaka nebo kočkodlaka. Klasické princeznovské barbíny jsou out. Kdo chce být cool, musí sbírat příšery (s figurou modelek!) ze střední – s jejich odpadávajícíma rukama, srstí, drápy nebo hlavou oddělenou od těla.
Tržby z prodeje produktů Monster High loni podle časopisu Ekonom celosvětově dosáhly v přepočtu téměř třiceti miliard korun. A dětské šílenství pokračuje.
Panenky Monster High uvedl Mattel na trh v roce 2010. Okamžitě se staly hitem. A vytvořil se kolem nich celý svébytný svět.
Útok na dětské hlavy
Útok na dětské hlavy je tak silný a všeobjímající, že před ním nelze utéct. Kromě samotných panenek plejáda doplňků: oblečky, boty, kabelky… Oblečení pro vaše děti, sponky do vlasů, školní tašky, penály, náramky, koloběžky… všechno s motivem modelkovských zombie. Písničky, knížky, filmy i televizní seriály. Krátké, zhruba dvouminutové příběhy, uveřejňované na internetu – webisody. On-line hry. Webové stránky s dotazníkovými profily jednotlivých panenek. Každá má oblíbenou barvu, jídlo, věc nebo zvíře, každá má zvláštní charakter a vlastnosti – takže se s každou může vaše dcera ztotožnit. Případné ztotožnění však pro vás nemusí být vždycky důvodem k radosti, nic povznášejícího (formou, ani obsahem) nečekejte – tak například o Frankie Stein kamarádky říkají, že má ideální postavu do světa módy. Neví přesně, co to znamená, ale vzaly ji na nákupy, kde našly děsně úžasný kousky.
Robecca Steam by zase ráda vysvětlila svůj styl jako staromódní, ačkoliv je to v dnešní době považováno spíše za trochu ostrý „kouřící punk“. Je trochu úleva, že její styl ostatní Monstra nepovažují za nudný.
Přesně to se dočtete v dotaznících panenek, které kolují internetem. Uniká vám smysl? Nechte si to vysvětlit od své dcery. [Možná to nebude jasné ani pak, dotazníky totiž z angličtiny evidentně překládají amatéři.]
V cílové skupině šest až třináct snad neexistuje holka, která by monsterky neznala, pár obrněných nebo nešťastných (protože si to jejich rodiče zkrátka nemůžou dovolit) nemá ani jednu. Řada školaček se však pyšní sbírkou, ve které je uložené solidní jmění. Cena panenek začíná zhruba na čtyřech stovkách, běžně ale stojí i dvakrát tolik. A výjimkou nejsou holky, které můžou svoje monsterky počítat na desítky. Soutěží se spolužačkami, která jich má nejvíc. A tlačí na rodiče, aby jim koupili další. A ještě jednu…
Máte šanci říct ne?
Má rodič šanci říct ne? A je vůbec fér byznys a marketing, který cílí na jednoho (dítě) a tahá peníze z peněženky jiného (rodiče) – zvlášť když jsou oba aktéři v tak úzkém a křehkém vztahu a jeden tužbám druhého tak těžko odolává? Co když nechcete, aby bylo vaše dítě posedlé panenkami Monster High? Co když nechcete mít doma malou, ani velkou Frankie Steinovou? Máte šanci odmítnout? A za jakou cenu?
Pro reklamu cílenou na děti by mělo platit několik nepřekročitelných hranic. Děti podle zákona například nesmějí být reklamou podporovány v tom, aby naléhaly na rodiče (nebo jiné dospělé), aby jim koupili inzerovanou věc. Podle etického kodexu Rady pro reklamu také nesmí reklama vést děti k tomu, aby si myslely, že když nebudou mít propagovanou věc, budou vůči ostatním méněcenné. A nesmí naznačovat, že když si děti určitý produkt nekoupí, poruší tím nějakou povinnost nebo loajalitu. I když se nic z toho v reklamách na panenky a další produkty řady Monster High přímo neděje, výsledek frontálního útoku monstrózních panenek je právě takový. Holka, která monsterky nemá, je dost možná stejně out jako klasická barbína. Pravidla dětského světa jsou neúprosná.
Kde je vlastně hranice toho, co je a není reklama? Točí se seriály a webisody jen proto, aby podpořily prodej panenek? Nebo jsou panenky určené k propagaci seriálu?
Pochybovačům dávají zajímavou odpověď na otázky etiky samotní výrobci panenek. Vzhledem k tomu, že každá z monsterek má pár zvláštností a aspoň jeden nedostatek (vzpomeňte na porost Clawdeen Wolf a nespolehlivé stehy Frankie Stein), učí prý děti přijímat různost a tolerovat odlišnosti. Ostatně, kdo si občas nepřipadá jako příšera, že? Ve světě Monster High je to v pohodě. Měli bychom být nakonec vlastně rádi, že ta monstra máme? Nebo je to celé zvrácené?
Podobných – byť možná ne tak příšerných – dětských fenoménů, jako jsou panenky Monster High, existuje mnohem víc. Co si o nich a o otázkách, které jsme si na předchozích řádcích kladli, myslíte vy? Bráníte se jako rodičové? A jak? Své názory a postřehy pište do diskuze. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou z nakladatelství Grada.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
14. 12. 2013 16:22 | Richard Vejvoda
17. 11. 2013 20:49 | clawdeenka-wolf
16. 10. 2013 12:44 | anonym
14. 9. 2013 14:28 | Fanynka Monster High
5. 9. 2013 0:07
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 9. 2013 22:56 | Pepé
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 9. 2013 19:40 | Lea Vágnerová
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 9. 2013 15:34 | Majkkl
2. 9. 2013 15:32 | Lea Vágnerová
31. 8. 2013 13:13 | Katka
31. 8. 2013 11:31 | anonymka
31. 8. 2013 10:51 | czhunter
Ne na úrovni Monster High, ale co může redakce dělat s miliontinovým rozpočtem ...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
31. 8. 2013 9:49 | Lee
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
31. 8. 2013 9:36 | czhunter
31. 8. 2013 9:26 | *>Natty<*
Zobrazit všech 34 komentářů