Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Práce na zkrácený úvazek: Co je dobré vědět, na co dát pozor

| rubrika: Když se řekne | 19. 9. 2017 | 1 komentář
Kdy máte právo říct si o zkrácený úvazek a zaměstnavatel musí vyhovět? Jak je to s dovolenou, přesčasy, daněmi a odvody na pojistné? Máme pro vás přehled všeho, co je užitečné vědět.

Částečný úvazek si můžete se zaměstnavatelem dohodnout kdykoli, když to bude oběma vyhovovat. Někteří na něj dokonce mají nárok – když zaměstnavatele o úpravu délky pracovní doby požádají, odmítnout nesmí.

Kdo má na zkrácený úvazek nárok

Podle § 241 zákoníku práce platí, že když zaměstnanec nebo zaměstnankyně, která pečuje o dítě mladší 15 let, požádá zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby, zaměstnavatel takovému člověku musí vyhovět – pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. V praxi zaměstnavatelé v tomto ohledu dvakrát vstřícní nebývají. Jejich vysvětlení by ale často u soudu pohořelo. Zaměstnavatel musí být schopný provozní důvody doložit, musejí objektivně existovat.

Zákoník práce „vážné provozní důvody“ neupřesňuje, nezbývá než vycházet ze soudní praxe. V rozsudku z července 2014 (sp. zn. 21 Cdo 1821/2013) Nejvyšší soud došel k závěru, že o vážné provozní důvody se nejedná, když lze potíž vyřešit tím, že zaměstnavatel přijme na zkrácený úvazek nebo třeba dohodu o pracovní činnosti dalšího člověka, který vykryje zbytek vaší řádné pracovní doby. Pouhý fakt, že zaměstnavatel musí přijmout určitá opatření, tedy vážným provozním důvodem není.

Vážným provozním důvodem může být kupříkladu nezastupitelnost zaměstnance z důvodu úzké specializace nebo fakt, že vaši práci nelze dělit mezi víc lidí. Důležitý je samozřejmě charakter „provozu“ a pracovní pozice.

O kratší pracovní dobu byste měli zaměstnavatele písemně požádat, a přesně v žádosti vyložit úpravu pracovní doby, jakou si představujete – jak má být rozvržená do pracovních dnů. Když vám zaměstnavatel nevyhoví, nemá pro to vážné provozní důvody a vy si budete stěžovat u inspekce práce, hrozí zaměstnavateli pokuta až 300 tisíc korun. Inspekce práce sice může zaměstnavatele potrestat, nedonutí ho ale k tomu, aby vás na zkrácený úvazek zaměstnal. Když na svém nároku trváte, nezbývá než se bránit u soudu. Musíte ale počítat s tím, že soudní spor se může táhnout dlouho – což vaši akutní potřebu, pracovat míň a zároveň se starat o dítě, hned nevyřeší.

Zkrácený úvazek jako přivýdělek

Možná jste si zkrácený úvazek našli jako přivýdělek, jednu práci už máte, studujete, jste v důchodu, na mateřské nebo rodičovské. Pak se bude hodit náš seriál:

Pozor na zdravotní pojištění

Pokud jde o daň z příjmů a odvody na zdravotní pojištění a sociální pojištění, počítají se při zkráceném úvazku stejně, jako kdybyste pracovali na úvazek plný. Jak si řekneme níž, pozor je třeba dát jen na zdravotní pojištění.

K čisté mzdě dojdete, když od hrubé mzdy odečtete pojistné na zdravotní pojištění (to dělá čtyři a půl procenta z hrubé mzdy) a pojistné na sociální pojištění (šest a půl procenta z hrubé mzdy) a patnáctiprocentní daň z příjmů. Daň se počítá ze superhrubé mzdy (zaokrouhlené na stokoruny nahoru), ale odečítá ze mzdy hrubé.

Superhrubá mzda je hrubá mzda navýšená o odvody, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Na sociální pojištění zaměstnavatel odvádí dvacet pět procent z hrubé mzdy, na zdravotní pojištění devět procent – obojí nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec.

Do výpočtu čisté mzdy vstupují ještě slevy na dani a nezdanitelné části základu daně, které výslednou daňovou povinnost snižují.

Všechno vám propočítá naše kalkulačka čisté mzdy:

Pozor jen na zdravotní pojištění. Pokud pracujete na zkrácený úvazek, může se stát, že bude vaše hrubá mzda nižší než měsíční minimální mzda, která teď dělá 11 tisíc a od ledna 2018 se zvyšuje na 12 200 korun.

Zdravotní pojištění (celkem 13,5 procenta) se totiž musí odvádět vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a ten se rovná minimální mzdě. Když berete míň, připočítá se vám k odvodu na zdravotní pojištění každý měsíc doplatek do minima a zaměstnavatel vám ho strhne z hrubé mzdy. Můžete být tedy překvapení, že za zdravotní pojištění platíte víc, než jste čekali.

Výjimku mají zaměstnanci, za které platí zdravotní pojištění stát. Pro ty minimální vyměřovací základ neplatí, zdravotní pojištění se počítá ze skutečně dosažené hrubé mzdy. Do této skupiny patří například studenti, důchodci nebo lidé na rodičovské dovolené.

Zdravotní pojištění na státní útraty

Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:

  • Nezaopatřené děti
  • Poživatelé starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých nebo sirotčích důchodů
  • Na mateřské nebo rodičovské dovolené, respektive pobíráte peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek  
  • Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce
  • Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě
  • Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)
  • Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší deset let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I
  • Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

U sociálního pojištění vás žádné překvapení nečeká, zálohy odvádíte vždycky ze své skutečné hrubé mzdy.

Anketa

Jaká je vaše zkušenost se zkrácenými úvazky?

Další rozdíl: Přesčasy

O přesčasech a jejich pravidlech jsme na Peníze.cz psali nedávno. Obecně se přesčasem rozumí jakákoli práce zaměstnance, kterou vykonává na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem mimo stanovený rozvrh směn a nad rámec týdenní pracovní doby, kterou určuje zákoník práce.

U zaměstnanců, kteří pracují na zkrácený úvazek, platí totéž, ale pozor: za práci přesčas se u nich považuje jen práce, kterou dělají nad rámec klasické týdenní pracovní doby, tedy nikoli nad rámec té svojí, která je kratší než standard. Za dobu, kterou odpracují nad rámec toho, co mají se zaměstnavatelem sjednané, dostanou samozřejmě zaplaceno, ale „pouze“ běžnou mzdu, bez příplatku nebo náhradního volna, které se dává za práci přesčas. Aby na ně dosáhli, museli by přesáhnout běžnou týdenní pracovní dobu, která dělá obvykle 40 hodin.

Zaměstnancům, kteří mají sjednanou kratší pracovní dobu, také zaměstnavatel nemůže práci nad limit jejich pracovní doby nařídit, musí se s nimi vždy dohodnout.

Částečný úvazek a nárok na dovolenou

Lidé, kteří pracují na částečný úvazek, mají nárok alespoň na čtyři týdny dovolené, stejně jako ostatní:

Rozdíl může být v počtu dní dovolené. Když pracujete na poloviční úvazek, třeba čtyři hodiny denně pět dní v týdnu, máte nárok na dvacet dní dovolené jako ostatní. Pokud máte při sníženém úvazku pracovní dobu rozvrženou do menšího množství směn, třeba pracujete jen dva dny v týdnu, máte nárok na čtyři týdny dovolené jako ostatní, ale počet dnů dovolené bude menší. Jestli má váš pracovní týden dva dny, vychází to na osm dní dovolené za rok.

Zkrácený úvazek a důchod

Pokud z práce na zkrácený úvazek odvádíte sociální pojištění, započítává se vám samozřejmě příjem na důchod. Lidé, kteří mají kratší pracovní dobu, obvykle berou nižší mzdu. Pokud je to i váš případ, samozřejmě platí jednoduchá rovnice – když dlouhodobě vyděláváte míň, budete jednou mít také nižší důchod:

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Diskuze

19. 9. 2017 | 11:09 | Petra

Se zkracenym pracovnim uvazkem by me zajimalo, jak se resi navsteva lekare, nemocenska ci osetrovani clena rodiny. Prip. dalsi volna, na ktera mam ze zakona narok (svatba, stehovani...). Dekuji více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK