Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Minimální mzda roste. Cesta z chudoby ale vede jinudy

| rubrika: Komentář | 22. 8. 2017 | 37 komentářů
Bohuslav Sobotka včera vyhlásil zvyšování minimální mzdy. Od ledna bude místo dosavadních 11 000 korun 12 200 korun. Aktuální studie z USA ale ukazují, že prudké zvýšení minimální mzdy vede k propadu příjmů nekvalifikovaných pracovníků, případně k rychlejší automatizaci a robotizaci. Tedy k úplné ztrátě zaměstnání a příjmů z něj.

V roce 2016 bralo v Česku pod 11 208 korun pět procent zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy na 11 000 korun se tedy letos v lednu přímo dotklo jen úzké skupiny lidí. Od té doby mzdy intenzivně rostly, minimální mzda ve výši 11 000 korun se teď týká sotva tří procent zaměstnanců. Jde přitom o profese, v nichž je obvyklý přivýdělek bokem, třeba ve formě spropitného v pohostinství a jiných službách. Socialisty prosazený růst minimální mzdy k 12 200 korunám tyto počty patrně nezmění. Minimální mzda je tak notoricky spíše jen symbolem zájmu politiků o řešení chudoby než reálným opatřením. Nicméně pořád jde o desítky tisíc lidí, kteří můžou velmi tvrdě pracovat, a přitom třít bídu. Je legitimní, když jim politici chtějí pomoci. Jenže zvyšování minimální mzdy je pravděpodobně cesta, která je z chudoby nevyvede.

Jako z vody

Jak v Česku roste minimální mzda

od

za měsíc

za hodinu

2/1991

2000 Kč

10,80 Kč

1/1992

2200 Kč

12 Kč

1/1996

2500 Kč

13,60 Kč

1/1998

2650 Kč

14,80 Kč

1/1999

3250 Kč

18 Kč

7/1999

3600 Kč

20 Kč

1/2000

4000 Kč

22,30 Kč

7/2000

4500 Kč

25 Kč

1/2001

5000 Kč

30 Kč

1/2002

5700 Kč

33,90 Kč

1/2003

6200 Kč

36,90 Kč

1/2004

6700 Kč

39,60 Kč

1/2005

7185 Kč

42,50 Kč

1/2006

7570 Kč

44,70 Kč

7/2006

7955 Kč

48,10 Kč

1/2007

8000 Kč

48,10 Kč

8/2013

8500 Kč

50,60 Kč

1/2015

9200 Kč

55 Kč

1/2016

9900 Kč

58,70 Kč

1/2017

11 000 Kč

66 Kč

1/2018

12 200 Kč

73,20 Kč

Proč nezvyšovat

Když zastupitelé amerického města Seattle měli rozhodovat o zvýšení minimální mzdy, slyšeli varováním ekonomů, že taková politika může nízkopříjmovým skupinám zaměstnanců ve skutečnosti ublížit. Logika za varováním je dvojí.

Pakliže zaměstnavatel platí málo, může být důvodem nízká produktivita zaměstnanců. Jeho marže mu prostě nedovoluje platit víc. Uvažme prodavače ve vesnickém obchodě, kde je zákazníků a prodaného zboží jednoduše málo. Bude-li nakázána vyšší mzda, firma bude muset nejméně produktivní zaměstnance propustit nebo rovnou zkrachuje. Místo nízké mzdy nebudou brát zaměstnanci žádnou. Na druhé straně, zaměstnavatel může zneužívat své tržní síly. Ví, že uchazeči o práci s tak nízkou odměnou nemají na výběr, a protože takových uchazečů může být víc než pracovních míst, je zaměstnavatel v pozici, v které bude nabízet velmi nízkou mzdu. V takové situaci by minimální mzda účinně zvýšila moc zaměstnanců.

Druhým negativním důsledkem minimální mzdy je nahrazení lidí stroji nebo jinou technologií. Růst mzdových nákladů obecně zvýhodňuje investice do technologií a kapitálu. Místo zdražujících lidí si zaměstnavatelé pořídí stále zlevňující stroje. Pokladní nahradí samoobslužné pulty, dělníky robotizovaná výrobní linka, zemědělce sofistikovanější kombajny. Vysoká minimální mzda opět vyústí v mizení pracovních míst. Na druhé straně, prací, které je možné levně robotizovat, může být hrstka.

Anketa

Vítáte zvyšování minimální mzdy?

Vyšší hodinová mzda. Jenže za míň hodin

Ekonomové obecně věří, že negativní důsledky zvyšování minimální mzdy (nebo nakonec i její existence vůbec) převažují. Leč, jak naznačeno, výsledek – to jestli vyšší minimální mzda bude znamenat vyšší blahobyt málo vydělávajících, nebo vytrácení pracovních míst – nemusí být jednoznačný. Seattleští proto objednali studii, která měla exaktně určit, jaký je konkrétní dopad legislativy zvyšující minimální mzdu. V Seattlu ji v roce 2015 zvýšili z 9,5 dolaru za hodinu na 11 dolarů, v roce 2016 potom na 13 dolarů za hodinu.

Varování se naplnila, výsledkem byla menší katastrofa. Nejenže byli nízkokvalifikovaní pracovníci propuštěni, respektive nenajati, podniky si zejména nemohly dovolit platit zaměstnancům tolik hodin a nechávali je pracovat méně. I přes zvýšení hodinových sazeb si ve výsledku vydělali méně, zhruba o šest procent – což znamená, že v Seattlu přišli nízkokvalifikovaní zaměstnanci o 125 dolarů měsíčně, celkem o 120 milionů dolarů.

Jako každou studii lze i tuto kritizovat. Předně, nárůst minimální mzdy byl poměrně vysoký, u menšího zvýšení by výsledky nebyly asi tak dramaticky špatné. A zejména, jelikož dopad minimální mzdy na pracovní sílu v Seattlu mohl být ovlivněn dalšími ekonomickými jevy, autoři se je snažili odfiltrovat zohledněním, jak se daří ostatním zaměstnancům ve státě Washington – na které se minimální mzda nevztahovala. Ti však pochopitelně nemusí být srovnatelní. Studie ale přes své limity přesvědčivě ukazuje, že neadekvátní zvýšení minimální mzdy vede k omezení příjmu nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Bohužel, předvídatelná byla i reakce politiků v Seattlu. Negativní výsledky je vyděsily, a tak – objednali další studii.

Pokusy na lidech

Ekonomové Grace Lordanová a David Neumark se pak podívali, jak je to se substitucí lidí stroji. Jejich premisa je přímočará, méně kvalifikované pozice lze jednodušeji automatizovat. Když pro ně začnou být lidé kvůli minimální mzdě příliš drazí, nahradí je stroje a kvalifikovanější pracovníci (technici robotů či softwaroví inženýři). Výsledkem bude růst příjmové nerovnosti a nezaměstnanost méně kvalifikovaného obyvatelstva. Přesně to v amerických datech také našli. Čím snadněji bylo možné pracovníka po nárůstu minimální mzdy nahradit strojem, tím větší je pravděpodobnost, že bude propuštěn. Obzvláště negativní dopad lze vysledovat u starších zaměstnanců, kteří patrně už nemají síly na rekvalifikaci, a u velmi mladých zaměstnanců, kteří jsou nevzdělaní a bez praxe a mají obecně obtíže najít si zaměstnání.

Samozřejmě, bez kvalitních analýz, jaká úroveň minimální mzdy v Česku začne škodit, lze jen těžko dávat rady. Stejné varování by ale mělo platit pro vládu, pakliže chce minimální mzdu zvyšovat: když neví, jestli její zvyšování škodí, nebo pomáhá, neměla by ho asi prostě jen tak zkoušet a doufat, že to vyjde. Doufání není úspěšným způsobem vládnutí. Fantazie volebního leadera socialistů Lubomíra Zaorálka o 16 tisícové minimální mzdě už hazarduje s výše popsanými riziky. V reáliích Česka lze asi úspěšně předpovídat, že zvýšení minimální mzdy vyústí v nárůst odvedených daní a pojištění, až peníze, které zatím zaměstnavatel dával zaměstnancům bokem, projdou výplatní páskou. Nedá se ale říct, že to pomůže lidem na hraně chudoby.

Když minimální není minimum

Zaručené mzdy

Dopady zvýšení minimální mzdy v Česku poněkud ztěžuje fakt, že minimální mzda je fakticky minimální mzdou jen pro nekvalifikované síly, pro většinu oborů platí minima jiná. A zvyšují se, když se zvyšuje minimální mzda

Pokud pracujete v soukromé firmě, kde jsou odbory, mzdové dno představuje minimální mzda, případně ujednání o jejím zvýšení, jak je zapsané v kolektivní smlouvě. Pokud odbory nemáte, zaměstnavatel vám musí dávat nejméně takzvanou zaručenou mzdu. Všechny profese jsou podle své náročnosti rozdělené do osmi skupin, pro nekvalifikované zaměstnance v první skupině se zaručená mzda rovná mzdě minimální, ostatní zaměstnanci mají spodní hranici mzdy výš.

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy 2017

Nejnižší úroveň zaručené mzdy 2018

 

Za hodinu

Za měsíc

Za hodinu

Za měsíc

1.

66,00 Kč

11 000 Kč

73,20 Kč

12 200 Kč

2.

72,90 Kč

12 200 Kč

80,80 Kč

13 500 Kč

3.

80,50 Kč

13 400 Kč

89,20 Kč

14 900 Kč

4.

88,80 Kč

14 800 Kč

98,50 Kč

16 400 Kč

5.

98,10 Kč

16 400 Kč

108,80 Kč

18 100 Kč

6.

108.30 Kč

18 100 Kč

120,10 Kč

20 000 Kč

7.

119,60 Kč

19 900 Kč

132,60 Kč

22 100 Kč

8.

132,00 Kč

22 000 Kč

146,40 Kč

24 400 Kč

Své zařazení najdete v příloze k nařízení vlády o zvýšení minimální mzdy, pro hrubou orientaci postačí příklady na Peníze.cz.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 8. 2017 20:58, Jarda

Jenže vymirajici Čechy nahrazují Rumuni, Mongolové a Ukrajinci a s tim se zhoršuje bezpečnost občanů, narůstá kriminalita, a pak se musí platit zase větší množství policistů, takže zvyšování minimalky vychází matematicky nejlépe!

Reagovat

 

+13
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 8. 2017 12:26, jezevec

možná jste k článku měli dát ještě anketu:
otázka. zvýšením minimální mzdy:
1) zaměstnavatelům zvýšením minimální mzdy zázračně stoupnou tržby a zisky, a o to se podělí se zaměstnanci
2) zaměstnavatelé výrazně sníží svůj příjem, a rozdělí ho mezi nejníže placené zaměstnance
3) zaměstnavatelé propustí zaměstnance, hodnota jejichž práce na trhu zaměstnanosti nedosahuje ani minimální mzdy, a na jejich místa naberou agenturní pracovníky a íčaře
4) zaměstnavatelé nejenže zvýší všem mzdy (neboť kde se zvýší mzda těm nejméně placeným, je nutno alikvotně zvednout i těm o level výše) - ale navíc ještě vytvoří další pracovní místa, protože prostě touží zajišťovat těm nejmizerněji kvalifikovaným lidem důstojnou životní úroveň
5) zaměstnanec, jehož cena práce nedosahuje minimální mzdy, bude propuštěn - a pokud jich zbyde málo pro přežití zaměstnavatele, zmizí i zaměstnavatel. z propuštěných zaměstnanců pak zázračně VZNIKNOU noví zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům nabídnou nejméně dvojnásobnou než minimální mzdu.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (37 komentářů)

12. 9. 2017 | 19:34 | mamcaRBK

Ještě jsem se chtěla zeptat autora - jestliže cesta z chudoby vede jinudy, TAK KUDY ???? Vážně by mě to zajímalo. více

12. 9. 2017 | 19:31 | mamcaRBK

Na jaké dávky, to tedy nevím. To záleží spíš na výši životního minima, které se vyhlašuje nezávisle na mzdě, tedy alespoň nyní. Dříve když se zvedla minimální mzda, zvýšilo se životní minimum. Nyní se od toho upustilo, aby...více

12. 9. 2017 | 19:23 | mamcaRBK

Jistě, například takový řetězec Mc Donald nemá v USA skoro žádný zisk, tudíž zaměstnancům nemůže zvýšit mzdy. A přímo se počítá s tím, že tito zaměstnanci budou mít 2 zaměstnání. To se u nás plánuje něco podobného? Jistěže...více

31. 8. 2017 | 9:24 | Marast

Kdyby se firmy chovaly tak, jak by měly, možná by nedostatek zaměstnanců řešit nemusely. Příkladem budiž jedna známá firma z regionu Třinec, jejíž TECHNIK ze zřejmě vžil do role Boha. Více na http://kutas.wz.sk více

30. 8. 2017 | 6:23 | Jarda

Vyšší životní úroveň umožňuje i vyšší obraty a logicky i vyšší zisky a více penez ale i do státního rozpočtu. ČR ztratila 14 let v růstu platů, v růstu životní úrovne tim, že pravicové vlády nezvyšovaly radne mzdy a platy....více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK