Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 25. 8. 2017 | 37 komentářů
Sociální demokraté poslali nezaměstnané brigádničit za 61 korun za hodinu – a zároveň kritizují podnikatele, kteří platí víc.
Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Minimální mzda příští rok povyroste z 66 na 73 korun a dvacet haléřů za hodinu. Podnikatele, kterým se to nelíbí, volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek odpálkoval: „Když někdo říká, že jeho by byznys zkrachoval kvůli vyšší minimální mzdě, vlastně tím říká, že není schopen podnikat tak, aby dokázal lidem platit dost na normální život. V tom případě si myslím, že by měl s tím podnikáním přestat.“

Pravicoví komentátoři se docela pochopitelně ozvali: byznys není charita, a pokud sociální demokrati chtějí, aby zaměstnanci dostávali víc peněz, můžou jim třeba snížit odvody, které jsou na evropské poměry mimořádně vysoké.

Zajímavá je na tom ale ještě jedna méně nápadná souvislost: pokud má nějaký velký český zaměstnavatel postavený byznysmodel na levné práci, pak to není Škodovka nebo Siemens – je to veřejná správa a státní podniky.

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Zlatý supermarket

Ano, průměrný plat ve veřejném sektoru je o necelé tři tisíce vyšší než v soukromém. Je to ale tím, že stát a obce zaměstnávají hodně právníků, zato málo zedníků a číšníků. Z vhodnějších srovnání vychází stát jako bavlníková plantáž:

Zatímco průměrná hrubá mzda vysokoškoláků v soukromých podnicích je 49 400 korun, průměrný učitelský plat je o dvacet tisíc nižší: 29 882 korun. Doktorandi pro univerzity pracují za 7500korunové stipendium, za což si můžete platit Zaorálkův „normální život“ jen v případě, že přednášíte a zkoušíte přes Skype z rumunského venkova. Příští rok by se stipendium mělo zvýšit na patnáct tisíc, což už je jenom o osm tisíc méně než nástupní mzda v Lidlu a dokonce o fous víc než polovina průměrného nástupního platu vysokoškoláka.

Průměrný plat na Ministerstvu kultury a v jím zřizovaných organizacích je 24 345 korun hrubého měsíčně, v kanceláři prezidenta 27 598 korun a pod celostátním průměrem je překvapivě i Ministerstvo spravedlnosti a jím zřizované instituce: 28 604 korun (viz Zákon o státním rozpočtu). Pokud by vám to z nějakého podivného důvodu přišlo motivující, nezapomeňte zvýšit svou šanci na přijetí do veřejné správy absolvováním pracovní stáže – neplacené, neplacené, neplacené, neplacené, placené univerzitními kredity.

Zvláštní kapitolou je pak třeba Česká pošta – státní podnik, který doručovatelkám platí mrzkých patnáct tisíc, a ze kterého se ozývají stížnosti na neproplacené přesčasy. Bezos-style.

Psychopati v politice

A jak se jich zbavit

Naši dušezpytci varují: v politice je moc psychopatů, emočně plochých lidí posedlých svým egem, chtivých moci. Nemusí to být úplně špatně, argumentuje Michal Kašpárek, je ostatně leckdy lepší rozhodovat chladně a radionálně, nenechat sebou cloumat emoce. A tah na branku taky není blbá vlastnost. Ostatně člověka, který by nechtěl moc, ale kandidoval ve volbách, těžko hledat, leda by to bol lhár. Takže:

Psychopaty klidně volte, nic jiného vám stejně nezbývá

 

Abyste z politiky dostali psychopaty, musili byste změnit volební systém. Respektive zrušit ho. Kdybychom parlamenty losovali, jako se losují členové soudních porot v Americe, určitě bychom neměli horší výsledky než dnes. Minimálně bychom: zajistili, že v parlamentu nebudou jen lidé lační moci, zajistili, že tam nebudou lidé zavázaní těm, kteří jim platí kampaň, zbavili bychom zákonodárce obav o znovuzvolení...

Volby jsou na nic. Pojďme si zastupitele losovat

Kačka za minutu

Mimochodem, své vlastní ruce si stát minimální mzdou svázat nenechává. Zatímco soukromník nemůže za hodinu práce kvůli principu superhrubé mzdy utratit méně než 88,80 korun, správa sociálního zabezpečení vyplácí účastníkům obnovených veřejně prospěšných prací60,50 korun za hodinu. Tolik vám totiž vyjde, když požadovanými dvaceti hodinami brigád podělíte 1210korunový rozdíl mezi nepodmíněným existenčním minimem a minimem životním. Ani ne jedenašedesátikorunová almužna zůstává stejná i v případě, že se nějaký úderník rozhodne odpracovat hodin třicet, za což dostane dalších 605 korun. A i když taková poznámka zní v případě dlouhodobě nezaměstnaných absurdně – pamatujte, že nedostávají dovolenou, která práci normálních zaměstnanců dále zdražuje.

K založení firmy na úklid veřejných prostranství, která by lidem „platila dost na normální život“, a ještě přispívala do systému důchodového a zdravotního pojištění, taková nekalá konkurence úplně nemotivuje, že.

Role srdnatého bojovníka za vyšší mzdy a důstojné pracovní podmínky, kterou Lubomír Zaorálek v předvolební kampani hraje, může působit sympaticky. Jenže peníze, které po třech letech vlády sociálnědemokratického premiéra dostávají učitelé s magisterským titulem i zametáci se základním vzděláním, připomínají, že je to opravdu jenom role v kampani.

Úvodní fotka: Jih USA, bavlníková plantáž. Kolorovaná pohlednice, cca 1910. Zakoupeno u Profimedia.com

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+67
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 37 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 8. 2017 13:32

1) Mzdy rostou pomaleji, než ceny konečných produktů. To znamená, že se podniky pakují na úkor životní úrovně svých zaměstnanců. Byznys sice není charita, ale morální odpovědnost za odpovídající mzdové ohodnocení svých zaměstnanců má pořád. To žádný pravičák neokecá.
2) Kašpárek perlí. Srovnávat mzdy v nejnižších platových třídách veřejného sektoru s mzdami v soukromém sektoru, neočištěnými od mezd na manažerských pozicích, je napřesdržku (viz průměrná mzda vysokoškoláků v soukromém sektoru vs. učitelský plat). Proč nesrovnává učitelský plat třeba s platem operátorů na callcentru? Rozhodně by to bylo relevantnější srovnání, ale určitě by mu to tolik nehrálo do té jeho dementní populistické demagogie.
3) Páně Kašpárek dále zřejmě nechápe koncept minimální mzdy a to, v jakých případech a za jakých podmínek je uplatnitelná. Jinak by ho nepřekvapilo, že za dvacet hodin veřejně prospěšných prací se na vás nevztahuje minimální mzda, která je podmíněná kolektivním vyjednáváním a minimálně polovičním úvazkem.
4) Celý ten článek je o ničem, stejně jako jakékoliv jiné srovnávání efektivity státu a soukromého sektoru. Jak chcete srovnávat efektivitu dvou útvarů, když nemají rovnocenné nástroje a podmínky jak té efektivity dosahovat? Každé takové srovnání je tedy nevyhnutelně akorát dalším demagogickým výšplechtem, ve kterých se specializují především svobodní a pravičáci.

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 8. 2017 20:34

Sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem NEJSOU náklady na konkrétního zaměstnance. Je to odvodový příspěvek na sociální a zdravotní politiku státu. NENÍ to součást ani Vaší mzdy, ani Vašeho pojistného, s Vámi to totiž nemá společného vůbec nic, reálně ani papírově, dokonce ani účetně. To jen Kalousek z toho udělal Váš problém, když Vás donutil z toho platit daň.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Nové limity u pracovních dohod: Později a jinak, schválili poslanci

17. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Nové limity u pracovních dohod: Později a jinak, schválili poslanci

Dohodáři se zatím o své příjmy bát nemusí. Nová pravidla, která měla od července omezit řetězení dohod o provedení práce, budou platit až od příštího roku. A navíc jinak, než se předpokládalo.... celý článek

Práce jako cesta z chudoby? Na důstojnou mzdu dosáhne jen třetina Čechů

16. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 3 komentáře

Práce jako cesta z chudoby? Na důstojnou mzdu dosáhne jen třetina Čechů

Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činí 45 573 Kč hrubého, v Praze vzhledem k vyšším životním nákladům pak 47 718 Kč. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky dnes zveřejnila Platforma... celý článek

Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

20. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

O růstu minimální mzdy má nově rozhodovat předem daný „vzoreček“ navázaný na vývoj průměrné mzdy. Zároveň klesne počet úrovní zaručeného platu.

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

8. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

Postavení žen na českém pracovním trhu patří v rámci zemí OECD mezi podprůměrné. Na stejných pozicích berou o 17,4 procenta nižší mzdu než muži. A marně hledají zkrácené úvazky, aby... celý článek

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

Průměrná hrubá mzda za celý loňský rok dosáhla částky 43 341 korun, to je meziročně o 7,5 procenta více. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta. Reálné mzdy tedy klesly... celý článek

Partners Financial Services