Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 25. 8. 2017 | 37 komentářů
Sociální demokraté poslali nezaměstnané brigádničit za 61 korun za hodinu – a zároveň kritizují podnikatele, kteří platí víc.
Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Minimální mzda příští rok povyroste z 66 na 73 korun a dvacet haléřů za hodinu. Podnikatele, kterým se to nelíbí, volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek odpálkoval: „Když někdo říká, že jeho by byznys zkrachoval kvůli vyšší minimální mzdě, vlastně tím říká, že není schopen podnikat tak, aby dokázal lidem platit dost na normální život. V tom případě si myslím, že by měl s tím podnikáním přestat.“

Pravicoví komentátoři se docela pochopitelně ozvali: byznys není charita, a pokud sociální demokrati chtějí, aby zaměstnanci dostávali víc peněz, můžou jim třeba snížit odvody, které jsou na evropské poměry mimořádně vysoké.

Zajímavá je na tom ale ještě jedna méně nápadná souvislost: pokud má nějaký velký český zaměstnavatel postavený byznysmodel na levné práci, pak to není Škodovka nebo Siemens – je to veřejná správa a státní podniky.

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Zlatý supermarket

Ano, průměrný plat ve veřejném sektoru je o necelé tři tisíce vyšší než v soukromém. Je to ale tím, že stát a obce zaměstnávají hodně právníků, zato málo zedníků a číšníků. Z vhodnějších srovnání vychází stát jako bavlníková plantáž:

Zatímco průměrná hrubá mzda vysokoškoláků v soukromých podnicích je 49 400 korun, průměrný učitelský plat je o dvacet tisíc nižší: 29 882 korun. Doktorandi pro univerzity pracují za 7500korunové stipendium, za což si můžete platit Zaorálkův „normální život“ jen v případě, že přednášíte a zkoušíte přes Skype z rumunského venkova. Příští rok by se stipendium mělo zvýšit na patnáct tisíc, což už je jenom o osm tisíc méně než nástupní mzda v Lidlu a dokonce o fous víc než polovina průměrného nástupního platu vysokoškoláka.

Průměrný plat na Ministerstvu kultury a v jím zřizovaných organizacích je 24 345 korun hrubého měsíčně, v kanceláři prezidenta 27 598 korun a pod celostátním průměrem je překvapivě i Ministerstvo spravedlnosti a jím zřizované instituce: 28 604 korun (viz Zákon o státním rozpočtu). Pokud by vám to z nějakého podivného důvodu přišlo motivující, nezapomeňte zvýšit svou šanci na přijetí do veřejné správy absolvováním pracovní stáže – neplacené, neplacené, neplacené, neplacené, placené univerzitními kredity.

Zvláštní kapitolou je pak třeba Česká pošta – státní podnik, který doručovatelkám platí mrzkých patnáct tisíc, a ze kterého se ozývají stížnosti na neproplacené přesčasy. Bezos-style.

Psychopati v politice

A jak se jich zbavit

Naši dušezpytci varují: v politice je moc psychopatů, emočně plochých lidí posedlých svým egem, chtivých moci. Nemusí to být úplně špatně, argumentuje Michal Kašpárek, je ostatně leckdy lepší rozhodovat chladně a radionálně, nenechat sebou cloumat emoce. A tah na branku taky není blbá vlastnost. Ostatně člověka, který by nechtěl moc, ale kandidoval ve volbách, těžko hledat, leda by to bol lhár. Takže:

Psychopaty klidně volte, nic jiného vám stejně nezbývá

 

Abyste z politiky dostali psychopaty, musili byste změnit volební systém. Respektive zrušit ho. Kdybychom parlamenty losovali, jako se losují členové soudních porot v Americe, určitě bychom neměli horší výsledky než dnes. Minimálně bychom: zajistili, že v parlamentu nebudou jen lidé lační moci, zajistili, že tam nebudou lidé zavázaní těm, kteří jim platí kampaň, zbavili bychom zákonodárce obav o znovuzvolení...

Volby jsou na nic. Pojďme si zastupitele losovat

Kačka za minutu

Mimochodem, své vlastní ruce si stát minimální mzdou svázat nenechává. Zatímco soukromník nemůže za hodinu práce kvůli principu superhrubé mzdy utratit méně než 88,80 korun, správa sociálního zabezpečení vyplácí účastníkům obnovených veřejně prospěšných prací60,50 korun za hodinu. Tolik vám totiž vyjde, když požadovanými dvaceti hodinami brigád podělíte 1210korunový rozdíl mezi nepodmíněným existenčním minimem a minimem životním. Ani ne jedenašedesátikorunová almužna zůstává stejná i v případě, že se nějaký úderník rozhodne odpracovat hodin třicet, za což dostane dalších 605 korun. A i když taková poznámka zní v případě dlouhodobě nezaměstnaných absurdně – pamatujte, že nedostávají dovolenou, která práci normálních zaměstnanců dále zdražuje.

K založení firmy na úklid veřejných prostranství, která by lidem „platila dost na normální život“, a ještě přispívala do systému důchodového a zdravotního pojištění, taková nekalá konkurence úplně nemotivuje, že.

Role srdnatého bojovníka za vyšší mzdy a důstojné pracovní podmínky, kterou Lubomír Zaorálek v předvolební kampani hraje, může působit sympaticky. Jenže peníze, které po třech letech vlády sociálnědemokratického premiéra dostávají učitelé s magisterským titulem i zametáci se základním vzděláním, připomínají, že je to opravdu jenom role v kampani.

Úvodní fotka: Jih USA, bavlníková plantáž. Kolorovaná pohlednice, cca 1910. Zakoupeno u Profimedia.com

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+67
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 37 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 8. 2017 13:32

1) Mzdy rostou pomaleji, než ceny konečných produktů. To znamená, že se podniky pakují na úkor životní úrovně svých zaměstnanců. Byznys sice není charita, ale morální odpovědnost za odpovídající mzdové ohodnocení svých zaměstnanců má pořád. To žádný pravičák neokecá.
2) Kašpárek perlí. Srovnávat mzdy v nejnižších platových třídách veřejného sektoru s mzdami v soukromém sektoru, neočištěnými od mezd na manažerských pozicích, je napřesdržku (viz průměrná mzda vysokoškoláků v soukromém sektoru vs. učitelský plat). Proč nesrovnává učitelský plat třeba s platem operátorů na callcentru? Rozhodně by to bylo relevantnější srovnání, ale určitě by mu to tolik nehrálo do té jeho dementní populistické demagogie.
3) Páně Kašpárek dále zřejmě nechápe koncept minimální mzdy a to, v jakých případech a za jakých podmínek je uplatnitelná. Jinak by ho nepřekvapilo, že za dvacet hodin veřejně prospěšných prací se na vás nevztahuje minimální mzda, která je podmíněná kolektivním vyjednáváním a minimálně polovičním úvazkem.
4) Celý ten článek je o ničem, stejně jako jakékoliv jiné srovnávání efektivity státu a soukromého sektoru. Jak chcete srovnávat efektivitu dvou útvarů, když nemají rovnocenné nástroje a podmínky jak té efektivity dosahovat? Každé takové srovnání je tedy nevyhnutelně akorát dalším demagogickým výšplechtem, ve kterých se specializují především svobodní a pravičáci.

+5
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 8. 2017 19:15

Ano, Kalousek resp. jeho tým skutečně vymyslel superhrubou mzdu. Ta byla totiž zavedena v roce 2008 jako součást reforem Topolánkovy vlády, kdy byl Kalousek ministrem financí. A ne, superhrubá mzda není o rozdělení zdravotního a sociálního pojištění na zaměstnaneckou a zaměstnavatelskou část. To tady bylo, jak správně píšete, dávno předtím. Součástí reforem bylo mimojiné i postupné snižování sazby daně z příjmu právnických osob, nějaké změny se týkaly i příjmu fyzických osob, ale sazba daně se neměnila. A teď odpověď na původní otázku - jeden z důvodů, proč je obojí pojistné rozděleno, je ten, že ze sociální a zdravotní politiky státu, na kterou toto pojistné odchází, těžíte nejen vy jako zaměstnanec, ale také váš zaměstnavatel, a není tedy správné, abyste celý náklad táhl sám. Zaměstnavatelův podíl na pojistném tedy technicky vzato není součástí vaší mzdy a není ani nákladem, který by byl spojený konkrétně s vámi. Superhrubá mzda, která vás nutí platit daň z této části zaměstnavatelových výdajů, je tedy logicky vztato nespravedlivý nesmysl.

Zobrazit celé vlákno

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Kdo nedá dítě do školy, přijde o ošetřovné. I když má vážný důvod

24. 11. 2020 | Petr Kučera | 8 komentářů

Kdo nedá dítě do školy, přijde o ošetřovné. I když má vážný důvod

Chcete chránit zdraví dítěte nebo jiných členů rodiny, ale máte smůlu. Stát vám – na rozdíl od jara – nepomůže. A když pak dítě skutečně onemocní covidem, dá vám místo takzvaného krizového... celý článek

Daně prudce klesnou. Spočítejte si, kolik dostanete

20. 11. 2020 | Petr Kučera, Jiří Hovorka | 95 komentářů

Daně prudce klesnou. Spočítejte si, kolik dostanete

Superhrubá mzda zřejmě skončí, sazba 15 procent zůstane. Největší daňovou změnu za poslední roky prosadilo hnutí ANO díky ODS, veřejné rozpočty nakonec připraví o 130 miliard ročně.... celý článek

Peníze místo stravenek. Paušál prošel, takhle má fungovat

20. 11. 2020 | Petr Kučera | 108 komentářů

Peníze místo stravenek. Paušál prošel, takhle má fungovat

Poslanci schválili stravenkový paušál. Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají. celý článek

I vám musí dát víc. Projděte si, co změní růst minimální mzdy

18. 11. 2020 | Petr Kučera | 20 komentářů

I vám musí dát víc. Projděte si, co změní růst minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2021 stoupne.

Minimální mzda stoupne o 600 korun, rozhodla vláda

16. 11. 2020 | Petr Kučera | 10 komentářů

Minimální mzda stoupne o 600 korun, rozhodla vláda

To tu ještě nebylo: Ministryně práce chtěla nejhůř placeným lidem přidat víc než odboráři. Neprošel ani jeden z návrhů.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.