Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 25. 8. 2017 | 37 komentářů
Sociální demokraté poslali nezaměstnané brigádničit za 61 korun za hodinu – a zároveň kritizují podnikatele, kteří platí víc.
Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Minimální mzda příští rok povyroste z 66 na 73 korun a dvacet haléřů za hodinu. Podnikatele, kterým se to nelíbí, volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek odpálkoval: „Když někdo říká, že jeho by byznys zkrachoval kvůli vyšší minimální mzdě, vlastně tím říká, že není schopen podnikat tak, aby dokázal lidem platit dost na normální život. V tom případě si myslím, že by měl s tím podnikáním přestat.“

Pravicoví komentátoři se docela pochopitelně ozvali: byznys není charita, a pokud sociální demokrati chtějí, aby zaměstnanci dostávali víc peněz, můžou jim třeba snížit odvody, které jsou na evropské poměry mimořádně vysoké.

Zajímavá je na tom ale ještě jedna méně nápadná souvislost: pokud má nějaký velký český zaměstnavatel postavený byznysmodel na levné práci, pak to není Škodovka nebo Siemens – je to veřejná správa a státní podniky.

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Zlatý supermarket

Ano, průměrný plat ve veřejném sektoru je o necelé tři tisíce vyšší než v soukromém. Je to ale tím, že stát a obce zaměstnávají hodně právníků, zato málo zedníků a číšníků. Z vhodnějších srovnání vychází stát jako bavlníková plantáž:

Zatímco průměrná hrubá mzda vysokoškoláků v soukromých podnicích je 49 400 korun, průměrný učitelský plat je o dvacet tisíc nižší: 29 882 korun. Doktorandi pro univerzity pracují za 7500korunové stipendium, za což si můžete platit Zaorálkův „normální život“ jen v případě, že přednášíte a zkoušíte přes Skype z rumunského venkova. Příští rok by se stipendium mělo zvýšit na patnáct tisíc, což už je jenom o osm tisíc méně než nástupní mzda v Lidlu a dokonce o fous víc než polovina průměrného nástupního platu vysokoškoláka.

Průměrný plat na Ministerstvu kultury a v jím zřizovaných organizacích je 24 345 korun hrubého měsíčně, v kanceláři prezidenta 27 598 korun a pod celostátním průměrem je překvapivě i Ministerstvo spravedlnosti a jím zřizované instituce: 28 604 korun (viz Zákon o státním rozpočtu). Pokud by vám to z nějakého podivného důvodu přišlo motivující, nezapomeňte zvýšit svou šanci na přijetí do veřejné správy absolvováním pracovní stáže – neplacené, neplacené, neplacené, neplacené, placené univerzitními kredity.

Zvláštní kapitolou je pak třeba Česká pošta – státní podnik, který doručovatelkám platí mrzkých patnáct tisíc, a ze kterého se ozývají stížnosti na neproplacené přesčasy. Bezos-style.

Psychopati v politice

A jak se jich zbavit

Naši dušezpytci varují: v politice je moc psychopatů, emočně plochých lidí posedlých svým egem, chtivých moci. Nemusí to být úplně špatně, argumentuje Michal Kašpárek, je ostatně leckdy lepší rozhodovat chladně a radionálně, nenechat sebou cloumat emoce. A tah na branku taky není blbá vlastnost. Ostatně člověka, který by nechtěl moc, ale kandidoval ve volbách, těžko hledat, leda by to bol lhár. Takže:

Psychopaty klidně volte, nic jiného vám stejně nezbývá

 

Abyste z politiky dostali psychopaty, musili byste změnit volební systém. Respektive zrušit ho. Kdybychom parlamenty losovali, jako se losují členové soudních porot v Americe, určitě bychom neměli horší výsledky než dnes. Minimálně bychom: zajistili, že v parlamentu nebudou jen lidé lační moci, zajistili, že tam nebudou lidé zavázaní těm, kteří jim platí kampaň, zbavili bychom zákonodárce obav o znovuzvolení...

Volby jsou na nic. Pojďme si zastupitele losovat

Kačka za minutu

Mimochodem, své vlastní ruce si stát minimální mzdou svázat nenechává. Zatímco soukromník nemůže za hodinu práce kvůli principu superhrubé mzdy utratit méně než 88,80 korun, správa sociálního zabezpečení vyplácí účastníkům obnovených veřejně prospěšných prací60,50 korun za hodinu. Tolik vám totiž vyjde, když požadovanými dvaceti hodinami brigád podělíte 1210korunový rozdíl mezi nepodmíněným existenčním minimem a minimem životním. Ani ne jedenašedesátikorunová almužna zůstává stejná i v případě, že se nějaký úderník rozhodne odpracovat hodin třicet, za což dostane dalších 605 korun. A i když taková poznámka zní v případě dlouhodobě nezaměstnaných absurdně – pamatujte, že nedostávají dovolenou, která práci normálních zaměstnanců dále zdražuje.

K založení firmy na úklid veřejných prostranství, která by lidem „platila dost na normální život“, a ještě přispívala do systému důchodového a zdravotního pojištění, taková nekalá konkurence úplně nemotivuje, že.

Role srdnatého bojovníka za vyšší mzdy a důstojné pracovní podmínky, kterou Lubomír Zaorálek v předvolební kampani hraje, může působit sympaticky. Jenže peníze, které po třech letech vlády sociálnědemokratického premiéra dostávají učitelé s magisterským titulem i zametáci se základním vzděláním, připomínají, že je to opravdu jenom role v kampani.

Úvodní fotka: Jih USA, bavlníková plantáž. Kolorovaná pohlednice, cca 1910. Zakoupeno u Profimedia.com

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+67
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 37 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 8. 2017 13:32

1) Mzdy rostou pomaleji, než ceny konečných produktů. To znamená, že se podniky pakují na úkor životní úrovně svých zaměstnanců. Byznys sice není charita, ale morální odpovědnost za odpovídající mzdové ohodnocení svých zaměstnanců má pořád. To žádný pravičák neokecá.
2) Kašpárek perlí. Srovnávat mzdy v nejnižších platových třídách veřejného sektoru s mzdami v soukromém sektoru, neočištěnými od mezd na manažerských pozicích, je napřesdržku (viz průměrná mzda vysokoškoláků v soukromém sektoru vs. učitelský plat). Proč nesrovnává učitelský plat třeba s platem operátorů na callcentru? Rozhodně by to bylo relevantnější srovnání, ale určitě by mu to tolik nehrálo do té jeho dementní populistické demagogie.
3) Páně Kašpárek dále zřejmě nechápe koncept minimální mzdy a to, v jakých případech a za jakých podmínek je uplatnitelná. Jinak by ho nepřekvapilo, že za dvacet hodin veřejně prospěšných prací se na vás nevztahuje minimální mzda, která je podmíněná kolektivním vyjednáváním a minimálně polovičním úvazkem.
4) Celý ten článek je o ničem, stejně jako jakékoliv jiné srovnávání efektivity státu a soukromého sektoru. Jak chcete srovnávat efektivitu dvou útvarů, když nemají rovnocenné nástroje a podmínky jak té efektivity dosahovat? Každé takové srovnání je tedy nevyhnutelně akorát dalším demagogickým výšplechtem, ve kterých se specializují především svobodní a pravičáci.

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 8. 2017 20:34

Sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem NEJSOU náklady na konkrétního zaměstnance. Je to odvodový příspěvek na sociální a zdravotní politiku státu. NENÍ to součást ani Vaší mzdy, ani Vašeho pojistného, s Vámi to totiž nemá společného vůbec nic, reálně ani papírově, dokonce ani účetně. To jen Kalousek z toho udělal Váš problém, když Vás donutil z toho platit daň.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Firmám chybějí zaměstnanci. Výše mzdy je teď důležitější než jistota práce

7. 9. 2022 | Jana Divinová

Firmám chybějí zaměstnanci. Výše mzdy je teď důležitější než jistota práce

Nedostatek zaměstnanců se prohlubuje v celém Česku, a to napříč všemi obory. Firmy musí bojovat o pracovníky, jenže ne všechny jim mohou zvýšit mzdu tak, jak lidé chtějí. Vyplývá to... celý článek

Zvýšení mezd nestačí. Kupní síla klesla o desetinu

5. 9. 2022 | Jiří Hovorka

Zvýšení mezd nestačí. Kupní síla klesla o desetinu

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 40 086 korun, což je o 1696 korun (4,4 %) víc než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny (inflace) za... celý článek

Státní zaměstnanci dostanou přidáno, potvrdila vláda

31. 8. 2022 | redakce Peníze.CZ

Státní zaměstnanci dostanou přidáno, potvrdila vláda

Všem zaměstnancům veřejné správy a služeb, kteří letos v lednu nedostali přidáno, stoupnou od září platové tarify o deset procent. Definitivně to dnes schválila vláda.

Za pracovní cestu dostanete víc. Stravné mimořádně stouplo

22. 8. 2022 | Petr Kučera

Za pracovní cestu dostanete víc. Stravné mimořádně stouplo

Kvůli zdražování letos rostou i takzvané cestovní náhrady. Kolik vám teď zaměstnavatel proplatí?

Vláda chce zvýšit limit pro podání daňového přiznání

5. 8. 2022 | Petr Kučera | 4 komentáře

Vláda chce zvýšit limit pro podání daňového přiznání

Lidé, kteří mají roční příjmy do 25 tisíc korun, by od příštího roku nemuseli podávat daňové přiznání. Limit se má zvýšit z dosavadních 15 tisíc – jde o hrubý příjem před odečtením... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.