Očima expertů: Nerovnost v příjmech – brzda, či plyn?

Když máš málo, snažíš se dostat víc. Postoupit aspoň o schůdek, pak o další. Polepšit si a vystoupat výš. To pohání hospodářství. Ale – co když jsou schody příliš vysoké, co když přestup od chuďasů do ligy bohatých vypadá jako absolutně nemožný? Nerezignuješ? Pátráme po tom, kdy je příjmová nerovnost motorem růstu a kdy už je demotivující.
Očima expertů: Nerovnost v příjmech – brzda, či plyn?

Zdroj: Shutterstock

Desetina lidí s nejvyšším příjmem v Česku vydělává zhruba 5,6krát víc, než na kolik si tu přijde deset procent příjmově nejchudších. Podle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patříme k největším „rovnostářům“. „Rovnější“ jsou jen severské státy Island, Dánsko a Finsko. Zároveň patříme k zemím s nejnižším procentem lidí ohrožených příjmovou chudobou. Největší takto měřená příjmová nerovnost je v Mexiku, Chile a ve Spojených státech amerických.

Měřítek, podle kterých se dá určovat nerovnost v příjmech je ale mnohem víc. Nemusí se posuzovat jen lidé navzájem, ale například regiony. Výrazné rozdíly mezi nepříliš vzdálenými územími můžou být také příčinou sociální, demografické i ekonomické dynamiky. Příčinou migrace lidí za lepšími platy a naopak výroby za levnější pracovní silou…

Pokud se podíváme na další analýzu OECD, která se tentokrát zabývá tím, jak se v členských zemích od roku 1995 prohloubila příjmová nerovnost mezi regiony uvnitř státu, vidíme, že v Česku se od sebe regiony co do příjmů na hlavu výrazně vzdalovaly. Vůbec nejvíc nerovnost mezi regiony rostla na Slovensku, dále v Austrálii a také v Kanadě. Nejmenší skok mezi regiony naopak hlásí Itálie, Maďarsko a Německo. V dnešním zmenšeném světě jsou ovšem asi mnohem významnější příjmové rozdíly mezi většími regiony, mezi Severní a Jižní Amerikou, mezi Afrikou a Evropou…

My se ale dnes budeme věnovat spíš těm rozdílům mezi příjmy jednotlivců. Ptáme se odborníků, jestli je podle jejich názoru nerovnost v příjmech hnací silou ekonomiky a jestli je jí vždycky. Jestli nerovnost příliš vysoká není spíš demotivujícím činitelem.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+5
+
-

Příjmovou nerovnost nemá nikdo rád. Dokonce i ekonomové, kteří se tematikou profesně zabývají, mají sklony vnímat ji emocionálně. Například Thomas Piketty: v jeho víc než šestisetstránkovém pojednání nenajdeme ani řádku na téma, jestli by určitá míra nerovnosti nemohla být prospěšná: už jen z důvodu motivace chudých, aby se více snažili o zlepšení své situace.

Zkušenost ukazuje, že extrémní nerovnost není správná. Vezměme si Severní Koreu, kde jedinému muži patří všechno a ostatním nic. Ani vysoká nerovnost na úrovni Ruska nebo jiných postsovětských zemí není zdravá. Avšak ani extrémní rovnost není dobrá. Česko patří k nejvíce rovnostářským zemím na světě, což jde na úkor produktivního kapitálu. Kontinentální Evropa je vůbec vysoce rovnostářská, což může být jedním z důvodů, proč nové firmy, které hýbou světem, vznikají v jiných částech světa.

Po stránce ekonomické teorie patří otázka optimální míry nerovnosti k zanedbávaným tématům. Zájemci mají prostor pro další výzkum!


Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
+15
+
-

Myslím, že snad nejpodrobněji tyto otázky zpracoval Thomas Piketty. Na datech pro různé země ukazuje, jakým tempem narůstá zhodnocování majetku vzhledem k růstu HDP. Pokud je tento nepoměr příliš vysoký, je jen otázkou času, kdy vznikne vrstva rentiérů, kteří ekonomiku nijak nedynamizují. Piketty ukazuje, že Evropa i USA dosáhly v tomto ohledu už stejné kritické úrovně jako v předvečer první světové války. Navrhuje, aby stát prosadil progresivní daň, která by nepostihovala drobné a střední podnikatele, ale výhradně bohaté rentiéry.


Petr Mach

ekonom, předseda Svobodných

Petr Mach
+9
+
-

To, že příjmy lidí jsou různé, je normální. Normální a spravedlivé ale není, když stát pomocí zákonů tyto rozdíly prohlubuje nebo zmenšuje. Tak například někteří bohatí podnikatelé mají díky triku s korunovými dluhopisy své příjmy nezdaněné, zatímco příjmy většiny ostatních lidí jsou zmenšené o daně. To není spravedlivé a prohlubuje to uměle rozdíly mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy. Jiným příkladem je minimální mzda, která naopak nespravedlivě zmenšuje rozdíly v příjmech. Ještě před třemi lety byla minimální mzda – třeba pro nešikovného a líného pracovníka – 8500 korun, zatímco tvrdě pracující pracovník mohl brát dvojnásobek, řekněme 17 tisíc korun. Teď budou kvůli zvyšování minimální mzdy brát ten líný a ten tvrdě pracující skoro stejně a to také není spravedlivé. Pokud jsou příjmové rozdíly zasloužené, je to v pořádku. Pokud jsou způsobené nespravedlivými zákony, je to špatně.


Ilona Švihlíková

ekonomka, pedagožka

Ilona Švihlíková
+21
+
-

Měřítek nerovnosti je celá řada, například Giniho koeficient, který se globálně používá. Vzhledem k cenám bytů ve městech bych ještě dodala alespoň jeden ukazatel: mediánová cena bytu k mediánovému příjmu domácnosti. Samozřejmě kromě mnoha dalších, jako je porovnání horního a dolního příjmového decilu atd…

Takové Spojené státy hranici smysluplné nerovnosti rozhodně překračují, což má výrazné dopady ve společnosti, včetně politiky. Je ale také pravda, že různé společnosti jsou různě citlivé, Česko je rozhodně citlivější na nerovnost než uvedené USA nebo země Latinské Ameriky. 

Nerovnost se obvykle zvětšuje při transformačních procesech ekonomiky, ve stabilizovaném stavu by naopak příliš vysoká být neměla. Stát by se rozhodně měl angažovat proti přílišné nerovnosti, protože vysokou nerovností, jak vidno v USA, ohrožuje svou vlastní legitimitu. Možných opatření je mnoho, zdaleka se netýkají jen „redistribuce vůči chudším“. Ono je dobré se také podívat na to, jak si nejbohatší jedno procento drží svá privilegia – ti nežijí ze zisku, ale z renty. Pak už se systém začíná přeměňovat v oligarchii.


Aleš Michl

ekonom, spolumajitel investičního fondu Quant

Aleš Michl
+10
+
-

Jak rozumně čelit příjmové nerovnosti? Třeba tak, že do toho bude stát co nejmíň zasahovat. Ten má totiž zůstat „malý“, zaměstnávat relativně málo lidí a neplést se pod nohy podnikání, tedy soukromému sektoru, který vytváří pracovní místa. Firmy se mají prát o zaměstnance tím, že jim budou nabízet lepší podmínky včetně platů. 


Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
+14
+
-

O vlivu příjmové diferenciace na motivaci zaměstnanců se diskutuje často, ale nejsem si jist, zda lze nalézt jednoznačný závěr. Nesporný je vliv diferenciace odměňování v jednotlivých pracovních kolektivech, kde lze relativně velmi přesně stanovit podíl jednotlivých členů na celkovém výsledku dané skupiny či firmy.

Obecně se pravděpodobně má za to, že větší míra diferenciace je prospěšná, ale nesmí se překročit. Jak ale vysvětlit často publikovaná fakta? Podle nich byl například v roce 2015 ve Skandinávii příjem nejbohatší desetiny obyvatel pět- až šestkrát větší než příjem nejchudší desetiny a v České republice je to 5,4krát. Přitom kvalita života ve skandinávských zemích  je obecně uznávaná jako nejvyšší. Česko by z tohoto srovnání – měřeno jen příjmovou diferenciací – nevycházelo špatně. Ale máme pocit, že žijeme dobře, když za hranicemi za stejnou práci zaměstnanci dostávají trojnásobek? Na druhé straně tohoto pomyslného žebříčku jsou USA – poměr je 18,8 a také Mexiko s hodnotou 30,5.

Pokud jde o vládu, pak si myslím, že by měla – a je to především náš zájem – tlačit na spravedlivé mzdy v mezinárodním srovnání, na růst minimální mzdy, kdy pracovat se musí vyplatit, nikoli žít ze sociálních dávek.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+12
+
-

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Určitá míra nerovnosti je přirozená, a dokonce žádoucí. Je to motivátor. To, že od 80. let dochází mnohde na Západě k citelnému rozevírání příjmových nůžek, je primárně dáno mimořádnou – a přechodnou – souhrou demografických faktorů. Porodnost se v posledních 35 letech snižovala, efekt prodlužování lidského života nastupoval pozvolněji, a tak rostl podíl ekonomicky aktivních lidí na celkové populaci. Právě v tomto desetiletí je úplně nejvyšší. Výsledkem je obrovská globální zásoba pracovní síly. Když se pak na konci dvacátého století do světového trhu začlenily země střední a východní Evropy a zejména Čína, objem pracovní síly, kterou mohl globalizující se světový trh využít, se prakticky naráz zvětšil o závratných 120 procent! To je víc než cokoli jiného důvodem stagnace mezd. Vzácnost lidské práce prostě na nějaký čas poklesla.

Růst světové populace ale zvolní, z aktuálních 1,25 procenta ročně na 0,75 procenta ročně v roce 2040. Západ a hlavně Čína mají před sebou dekády rychlého stárnutí. Dramaticky se sníží poměr ekonomicky aktivních osob vůči starým lidem. Avšak tlak na růst mezd zesílí. Lidská práce bude vzácnější, a tedy dražší, i navzdory pokračující automatizaci. Vyjednávací síla zaměstnanců značně vzroste čistě z demografické příčiny, žádného posilování role odborů ani dalšího přerozdělování nebude třeba. Pokles podílu mezd na celkové velikosti ekonomiky, který vyspělé země vykazují od 70. let dvacátého století, se tedy podle všeho brzy přirozeně zvrátí. Klíčový zdroj nadměrné nerovnosti bude minulostí.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

1. 9. 2017 16:04, NZ

Pravicova politika nízkých mezd vede k tomu, že lidé si nemohou dovolit druhe dite, proto Německo, USA, ČR, Velká Británie vymírá. To znamena příchod imigrantů, kteří pracuji za nizke mzdy a vymírání pokračuje. Kapitalismus tak likviduje sám sebe. Chtěl jsem volit Babise, ale jeho hloupý rádce Michl me nutí volit ČSSD! Protoze Michl chce opakovat chyby Kalouska. ČR musí výrazným růstem platů a mezd dohánět Německo, nebo nám tam většina šikovných lidi uteče!

+31
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

8. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

Postavení žen na českém pracovním trhu patří v rámci zemí OECD mezi podprůměrné. Na stejných pozicích berou o 17,4 procenta nižší mzdu než muži. A marně hledají zkrácené úvazky, aby... celý článek

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

Průměrná hrubá mzda za celý loňský rok dosáhla částky 43 341 korun, to je meziročně o 7,5 procenta více. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta. Reálné mzdy tedy klesly... celý článek

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ, Petr Kučera

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

Kdo musí podat daňové přiznání? Z jakých příjmů se platí daň? Kdy musí vyplnit přiznání i zaměstnanec a kdy se mu to vyplatí, přestože to není jeho povinnost? Tady je přehled.

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

26. 2. 2024 | Petr Kučera

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

Které novinky se týkají už příjmů za rok 2023 a které se naplno projeví až za rok? Jedinou zásadnější změnou v aktuálním daňovém přiznání je zvýšení limitu, od něhož vzniká povinnost... celý článek

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

23. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů... celý článek

Partners Financial Services