Začneme odvodem sociálního pojištění, s tím je to totiž trošku jednodušší. Pravidla platby zdravotního pojištění čerstvých absolventů i jejich spolužáků, kterým se školu úspěšně dokončit nepodařilo, shrneme v druhé části článku.
Sociální pojištění. Nepovinné, když…
Za studenty do osmnácti let platí sociální pojištění stát. Jakmile dovršíte plnoletosti, stát za vás sociální pojištění hradit přestává. To pro vás ale nutně nemusí znamenat žádnou povinnost. Sociální pojištění totiž povinně odvádí pouze výdělečně činný člověk. Student nebo absolvent, který si nevydělává, ho platit nemusí. Jen byste měli myslet na to, že dlouhodobé neplacení sociálního pojištění má svá rizika: jednou se promítne do výše důchodu, v nejhorším případě dokonce může způsobit, že vám na důchod vůbec nevznikne nárok:
Pak není od věci popřemýšlet o dobrovolné platbě pojistného:
Jakmile začnete vydělávat, sociální pojištění platíte povinně. Za zaměstnance všechno vyřídí zaměstnavatel. O tom, kolik vám strhne z hrubé mzdy a kolik ještě připlatí sám, podrobně píšeme v přehledu pro rok 2019, graficky to znázorní také výsledky naší kalkulačky čisté mzdy:
Samostatně jsme se věnovali odvodům při práci na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ):
Kdo podniká, odvádí okresní správě sociálního zabezpečení sociální pojištění sám. Kolik přesně, vysvětlujeme v článku:
Zdravotní pojištění. Kdy platí stát
Stát hradí zdravotní pojištění za každého studenta střední, vyšší odborné i vysoké školu do jeho šestadvacátých narozenin – přesněji, ještě za celý kalendářní měsíc, kdy student tohoto věku dosáhne. Takový student totiž spadá do zákonem definované kategorie nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání.
Stejné pravidlo se vztahuje i na jednoletá pomaturitní studia, většinou jazyková, která mají akreditaci od Ministerstva školství – pokud se tedy k tomuto studiu přihlásíte do konce kalendářního roku, kdy jste maturovali.
Ještě je tu ale jedno omezení. Stát za studenta zdravotní pojištění nehradí v případě, že dotyčný dálkově, distančně, kombinovaně nebo večerně studuje střední školu, ale zároveň si vydělává nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci.
U vysokoškoláků forma studia nehraje roli, můžete studovat prezenčně, dálkově nebo kombinovaně, pravidla zdravotního pojištění jsou stejná. Pokud studujete v rámci akreditovaného studijního programu bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program, nezáleží ani na tom, jestli jde o státní nebo soukromou školu.
Výhodnější pravidla pro doktorandy
Stát platí zdravotní pojištění i za studenty starší dvaceti šesti let, pokud prvně studují v doktorském studijním programu na vysoké škole v České republice ve standardní době v prezenční formě studia. Nesmějí ale přitom být zaměstnaní ani samostatně výdělečně činní. A nesmějí mít „nadlimitní“ výdělky na bázi dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ): v rámci DPP si smějí vydělat nejvýš deset tisíc korun měsíčně, příjem z DPČ musí být nižší než tři tisíce korun za měsíc. Příjmy z autorských honorářů zase nemůžou za kalendářní měsíc převýšit deset tisíc korun.
Jako studenti doktorského studia se musíte do osmi dnů nahlásit své zdravotní pojišťovně – doložit potvrzení o studiu a vyplnit evidenční list pojištěnce, kde se zaškrtnete jako státní pojištěnec, konkrétně osoba starší dvaceti šesti let studující prvně v doktorském studijním programu.
Za dobu studia se pro účely zdravotního pojištění považuje i celý kalendářní měsíc, ve kterém doktorské studium ukončíte.
Mezi dvěma školami
O prázdninách mezi maturitou a podzimním začátkem vysokoškolského studia (případně studia na vyšší odborné škole) člověk statut studenta neztrácí, zdravotní pojištění za něj dál hradí stát. Stejně je to o letní prázdninové pauze mezi bakalářským a magisterským (případně jiným bakalářským) studiem. Platí tu pouze limit šestadvaceti let.
Pokud po prázdninách dál studovat nebudete, stát se o vaše zdravotní pojištění ještě chvíli postará, brzy se ale budete muset zařídit sami.
Konec školy
Za čerstvé maturanty a absolventy vyšších odborných škol, kteří už dál studovat nebudou, zaplatí stát zdravotní pojištění ještě do konce prázdnin, tedy do jednatřicátého srpna. Stejně jsou na tom jejich méně úspěšní kolegové: i student, který u maturity neuspěl, má zdravotní pojištění hrazené státem do konce srpna. Na tom, jak dopadne u druhého maturitního pokusu, už nesejde, od září musí své zdravotní pojištění řešit sám, stejně jako jeho spolužáci, kteří u zkoušek prospěli už napoprvé.
Za absolventa vysoké školy, který se k dalšímu studiu nechystá, zaplatí stát zdravotní pojištění už „jen“ za měsíc, který následuje po měsíci, kdy školu dokončil. Radši připomínáme, že koncem studia je den složení závěrečné zkoušky (nebo její poslední části), ne den promoce. Jestli stánice zvládnete začátkem června, stát vám zaplatí zdravotní pojištění ještě za celý červenec. Když u státnic uspějete poslední lednový den, máte pojištění hrazené státem do konce února.
Po škole do práce
Když hned po škole nastoupíte do zaměstnání, nemusíte zdravotní pojištění řešit, pojistné za vás bude odvádět zaměstnavatel. Kolik přesně, vypočítáváme tady:
Za jistých okolností zaměstnavatel zdravotní pojištění odvádí, i když pro něj pracujete na bázi dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Podrobně pravidla platná pro letošní rok rozepisujeme v samostatném článku:
Tady jen stručně vypíchneme, že při práci na DPP zaměstnavatel odvádí pojistné z měsíčního výdělku nad deset tisíc korun, při práci na DPČ z měsíčního výdělku od tří tisíc korun výš.
Po škole podnikání
Když se rozhodnete po konci školy začít podnikat, budete zdravotní pojištění, stejně jako sociální pojištění, povinně odvádět sami. Pravidla i výši pojistného v roce 2019 najdete v článku:
Prvním předpokladem pro start podnikání každopádně je získat živnostenské oprávnění – to vydává živnostenský úřad, kde je možné naráz obstarat i všechny ostatní registrační povinnosti. Přihlášení k dani z příjmů, oznámení sociálce i zdravotní pojišťovně můžete vyřídit na živnostenském úřadě jednotným registračním formulářem.
Po škole na úřad práce
Když práci neseženete a do podnikání se nehrnete, můžete se po konci školy přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce. Zdravotní pojištění za vás po dobu evidence bude platit stát. Podporu v nezaměstnanosti ale pravděpodobně nedostanete, jako čerstvý absolvent totiž nejspíš nebudete splňovat podmínky nároku:
Člověk bez příjmů platí pojistné sám
Kromě studentů a uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce platí stát zdravotní pojištění ještě za další skupiny lidí, například za invalidní důchodce. Kompletní seznam uvádíme v rámečku vlevo.
Jestli po skončení studií do žádné z uvedených kategorií nepatříte, nejste zaměstnaní, nepodnikáte ani za vás neodvádí zdravotní pojištění šéf, pro kterého pracujete na DPP nebo DPČ, musíte se své zdravotní pojišťovně do osmi dnů přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) a začít pojistné na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši hradit sami. Minimální pojistné dělá 13,5 procenta z minimální mzdy – za jeden měsíc tedy aktuálně 1803 korun.
Když školu nedoděláte nebo přerušíte
Když ze střední, vyšší odborné nebo vysoké školy odejdete ještě před maturitou či závěrečnou zkouškou, nebo vás ze školy vyhodí, s žádnou dobou hájení nepočítejte. O své zdravotní pojištění se musíte začít starat hned ode dne, kdy vaše studium oficiálně skončí – tedy od data, kdy nabylo právní moci vyloučení ze studia, nebo od data, kdy bylo škole doručené vaše písemné prohlášení o konci studia. Máte osm dní na to, abyste se přihlásili své zdravotní pojišťovně jako OBZP a začali zdravotní pojištění platit. Nebo nastoupit do práce, začít podnikat nebo se evidovat na úřadu práce. Zkrátka platí pro vás to samé jako pro bývalé studenty, kterým vypršela doba hájení, jak popisujeme výš.
Stát za vás přestává zdravotní pojištění platit také v okamžiku, kdy studium přerušíte. Výjimkou je situace, kdy studium přerušujete kvůli nemoci nebo úrazu. Pojišťovně je ale v takovém případě nutné dodat potvrzení ošetřujícího lékaře o tom, že během nemoci nebo léčení opravdu nemůžete studovat. Těhotenství se za takový důvod k přerušení studia nepovažuje.
Petra Dlouhá
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, během studií pracovala jako stážistka v Lidových novinách. Od roku 2011 píše pro Peníze.cz a Finmag. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem