Jak vysoká (nebo nízká) je vaše mzda, většinou záleží na zaměstnavateli. Každá firma se ovšem musí pohybovat v mantinelech vymezených zákonem. Ten jako spodní hranici určuje minimální mzdu, která pro letošek dělá 13 350 korun (při práci na plný úvazek). Minimální mzda ale náleží pouze lidem v nekvalifikovaných profesích jako skladník nebo pomocná síla v kuchyni. Ostatním profesím s ohledem na jejich složitost, náročnost a odpovědnost přisuzuje zákon o něco vyšší hranici, takzvanou zaručenou mzdu. Zaručené mzda představuje státem garantované minimum, v praxi samozřejmě může být vaše výplata vyšší.
Skupina práce | Příklady prací | Zaručená hodinová mzda v roce 2019 | Zaručená měsíční mzda v roce 2019 |
1. | běžný úklid, doručování zásilek, sběr a mytí nádobí, kontrola příchodů a odchodů | 79,80 Kč | 13 350 Kč |
2. | práce sanitářů, kopáčů, prodej tisku, cenin a tabáku | 88,10 Kč | 14 740 Kč |
3. | strojvedoucí metra, pokladní manipulující s hotovostí, odborné holičství a kadeřnictví, výroba a výdej teplých jídel | 97,30 Kč | 16 280 Kč |
4. | práce sester a porodních asistentek s odborným dohledem, instalatéři a topenáři, opraváři vozidel | 107,40 Kč | 17 970 Kč |
5. | řidiči linkových autobusů, práce sester a porodních asistentek bez odborného dohledu, běžní IT správci, vzdělávání dětí předškolního věku | 118,60 Kč | 19 850 Kč |
6. | správci systému výpočetní techniky, zajišťování obchodní činnosti, organizace prodeje, tvorba návrhů cen, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb | 130,90 Kč | 21 900 Kč |
7. | lékaři, zubaři, farmaceuti, tvůrci marketingových strategií a prognóz nebo vysokoškolští pedagogové | 144,50 Kč | 24 180 Kč |
8. | tvůrčí systémové práce, plánování podnikatelské obchodní a finanční strategie nebo operace na finančním a kapitálovém trhu | 159,60 Kč | 26 700 Kč |
Všechny částky uvedené v tabulce jsou v hrubém. V reálu je ale suma, kterou zaměstnavatel vyplatí – takzvaná čistá mzda – nižší. Část každé výplaty totiž ukousnou povinné odvody.
Čistá mzda se počítá následovně: od hrubé mzdy se odečte pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Z odvodů na sociální pojištění – šest a půl procenta měsíčně z hrubé mzdy – hradí stát důchody a dávky nemocenského pojištění. Čtyři a půl procenta z hrubé mzdy padne na zdravotní pojištění, které slouží k úhradě zdravotní péče.
Tím ale srážky ze mzdy nekončí, další část ukrojí daň z příjmu. Daň se ovšem neodečítá od hrubé ale od takzvané superhrubé mzdy. Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o odvody na sociální a zdravotní pojištění, které musí za každého zaměstnance hradit zaměstnavatel: na sociální pojištění jde pětadvacet procent hrubé mzdy, na zdravotní pojištění devět procent. Obojí nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec. Daň z příjmu pak dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy. V praxi ovšem do výpočtu vstupují ještě slevy na dani a nezdanitelné části základu daně, které výslednou daň snižují – podrobněji se jim budeme věnovat o pár řádků níž.
Se superhrubou mzdou se počítá už něco přes deset let. Stejně dlouho kritici upozorňují, že zavedení superhrubé mzdy de facto znamená dvojí zdanění, a proto by se měla zrušit. Letos na jejich slova dost možná dojde.
Lidé s vysokými výdělky musí vedle daně z příjmů hradit ještě takzvanou solidární daň. Konkrétně zaměstnanci, kteří si měsíčně vydělají víc jak čtyřnásobek průměrné mzdy – pro letošek jde o částku 130 796 korun (průměrná mzda pro rok 2019 dělá 32 699 korun). Pokud zaměstnanec v daném měsíci vydělá víc, musí z částky nad tuto hranici odvést solidární daň sedm procent. Zároveň ale platí: pokud uvedenou hranici překročíte jen v určitých měsících a váš celkový roční příjem nepřesáhne 48násobek průměrné mzdy, letos tedy 1 569 552 korun, zaměstnavatel vám po ročním vyúčtování vrátí zaplacenou solidární daň zpět.
Jestliže váš roční příjem přesáhne částku 1 569 552 korun, nemusíte z výdělku nad tuto hranici platit sociální pojištění. Maximálním vyměřovacím základem pro sociální pojištění je totiž právě 48násobek průměrné mzdy platné pro daný rok. Zdravotní pojištění strop nemá.
Jak jsme psali výš, daň z příjmů dělá patnáct procent ze superhrubé mzdy. V praxi jde ale výslednou částku srazit prostřednictvím daňových slev. Základní daňovou slevou je sleva na poplatníka 2070 korun měsíčně (24 840 korun ročně), kterou si může od daně z příjmů odečíst každý. V plné roční výši se sleva započítá i tomu, kdo měl zdanitelné příjmy jen část roku.
Další slevy lze uplatnit jen při splnění určitých podmínek:
Sleva na dítě jako jediná zakládá nárok na daňový bonus. V praxi se to má následovně: pokud vám po započítání slevy na dítě vyjde mínusová daň, stát vám částku, kterou jsou v mínusu, vyplatí jako bonus. Bonus dělá maximálně 60 300 korun ročně. Nárok na něj ale vznikne, jen pokud rodič v minulém roce vydělal alespoň šestinásobek minimální mzdy – za rok 2019 tedy minimálně 80 100 korun hrubého. Do limitu se započítávají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.
Při posuzování nároku na daňovou slevu se nezohledňují:
Do příjmů se započítají:
Platí, že slevy na dani lze odečítat u zaměstnavatele, u kterého podepíšete prohlášení k dani.
Daň z příjmů lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění (pouze pojistky s investiční složkou) a náklady na vzdělávání a odborové příspěvky.
Čistou, hrubou i superhrubou mzdu si jednoduše propočtete na naší kalkulačce. Rozšířená verze umí zohlednit i výš popsané nezdanitelné části základu daně.
Monika Veselíková
Sdílejte článek, než ho smažem
