Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Kalkulačka a přehled pravidel pro rok 2019

Jaké podmínky platí, když chcete letos pracovat na dohodu? Kdy se z výdělku platí zdravotní a sociální pojištění a kolik zaměstnavatel strhne na daních? Peníze.cz přinášejí kalkulačku aktualizovanou pro rok 2019 a souhrn pravidel.

Jakékoli zaměstnání – práci na plný úvazek i brigádu, se vždycky hodí ošetřit písemně. Vedle klasické pracovní smlouvy lze se zaměstnavatelem uzavřít také dohodu o provedení práce (zkráceně DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (zkráceně DPČ). Poradíme, jakými pravidly se práce na DPP či DPČ řídí a naše kalkulačka spočítá, kolik z výdělku padne na zdravotní a sociální pojištění nebo daň z příjmů.

DPP a DPČ uzavřete písemně

Dohodu o provedení práce lze uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, limit platí pouze pro počet odpracovaných hodin: pro jednu firmu maximálně 300 hodin ročně. Co se formalit týče, DPP byste si měli sjednat písemně – uvést dobu, na kterou se dohoda uzavírá, úkol nebo činnost, který budete na jejím na základě vykonávat a také smluvenou odměnu. Když později budete chtít přivýdělek ukončit, platí následující: zaměstnanec i zaměstnavatel smějí dohodu o provedení práce vypovědět bez udání důvodů. Sbohem dejte šéfovi písemně a počítejte s výpovědní lhůtou patnáct dní.

Obdobná pravidla platí u dohod o pracovní činnosti: DPČ lze uzavřít s několika zaměstnavateli, u žádného z nich ale nesmíte odpracovat víc jak 20 hodin týdně, tedy polovičku klasické pracovní doby. Limit dvacet hodin týdně se v praxi průměruje za celou dobu trvání DPČ, maximálně ale za 52 týdnů. DPČ musí být uzavřená písemně a obsahovat jasně vymezený druh práce, rozsah pracovní doby, sjednanou odměnu a dobu, na kterou se uzavírá. I dohodu o pracovní činnost jde ukončit bez udání důvodů, výpovědní lhůta dělá patnáct dní.

Minimální odměna za práci na DPP i DPČ odpovídá minimální mzdě. Ta letos dělá 13 350 korun, zaměstnavatel vám proto nesmí dát míň než sedmdesát devět korun a osmdesát haléřů hrubého na hodinu.

Dohoda o provedení práce. Zdravotní a sociální pojištění

Stejně jako mzda klasických zaměstnanců podléhá i výdělek z dohody o provedení práce odvodům na zdravotní pojištění (4,5 procenta z hrubého výdělku) a sociální pojištění (6,5 procenta z hrubého výdělku). Výjimka platí, jen když si na DPP měsíčně vyděláte míň jak deset tisíc korun. Limit platí pro všechny zaměstnavatele, se kterými jste dohodu uzavřeli. Jiná situace nastane, jestliže s jedním zaměstnavatelem uzavřete dohod vícero: strop deset tisíc korun pak platí pro součet všech výdělků, které vám tento zaměstnavatel vyplatí.

Pokud je dohoda o provedení práce vaše jediná výdělečná činnost, platbě zdravotního pojištění se ale stejně nevyhnete. Z pohledu zdravotní pojišťovny budete osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Pro OBZP platí povinnost hradit každý měsíc zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro letošek tedy 1803 korun. Další varianta je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státní pojištěncem se ovšem člověk stane jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled vidíte v tabulce.

Zdravotní pojištění na státní útraty

Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:

  • Nezaopatřené děti
  • Poživatelé starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých nebo sirotčích důchodů
  • Na mateřské nebo rodičovské dovolené, respektive pobíráte peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek  
  • Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce
  • Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě
  • Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)
  • Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší deset let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I
  • Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Sociální pojištění na rozdíl od pojištění zdravotního povinné není. Když ho ale nebudete mít delší dobu hrazené, můžete si do budoucna zadělat na problém s přiznáním starobního důchodu. Současně platí, že pokud nemáte výdělek, který zakládá účast na sociálním pojištění, nemáte nárok na nemocenskou.

Daň z příjmů a DPP

Další část výdělku z DPP ukousne daň z příjmu – daňové povinnosti se přitom nelze vyhnout, ani když je měsíční odměna nižší než deset tisíc korun (díky daňové slevě to ale neznamená, že nějakou daň reálně zaplatíte). Limit deset tisíc je ovšem určující pro způsob zdanění. Pokud je váš výdělek nižší, máte dvě možnosti:

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

  • Když podepíšete prohlášení k dani (růžový formulář), strhne vám zaměstnavatel z odměny zálohu na daň patnáct procent, zároveň ale může odečíst slevy na dani. V praxi jde přinejmenším o slevu na poplatníka 2070 korun měsíčně (24 840 korun ročně), na kterou má nárok každý. Rodiče můžou uplatnit také slevu na vyživované dítě, školkovné, případně slevu na manžela či manželku. Přehled daňových slev vidíte v boxu.
  • Když prohlášení k dani nepodepíšete, zaměstnavatel vám z výdělku strhne patnáctiprocentní srážkovou daň, přičemž daňové slevy započítat nemůže. Na slevu na dani ale můžete dosáhnout později. Příjem z dohody tvoří samostatný daňový základ, což znamená, že po odečtení srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat. Když ho ale do daňového přiznání zahrnete dobrovolně a v daném roce budete mít jen nízké příjmy, získáte sraženou daň zpátky. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Po konci roku ale musíte zaměstnavatele požádat o potvrzení o příjmu, které přiložíte k daňovému přiznání.

Nezapomeňte, že prohlášení k dani – přesněji Prohlášení poplatníka daně z příjmů – lze každý měsíc podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.

Daňové úlevy a zvýhodnění

Sleva na poplatníka

24 840 Kč (měsíčně 2070 Kč)

Sleva na vyživovaného manžela/manželku

24 840 Kč (uplatňuje se ročně)

Sleva na vyživovaného manžela/manželku ZTP/P

49 680 Kč (měsíčně 4140 Kč)

Sleva pro invalidní důchod I. a II. Stupně

2520 Kč (měsíčně 210 Kč)

Sleva pro invalidní důchod III. Stupně

5040 Kč (měsíčně 420 Kč)

Sleva pro držitele průkazu ZTP/P

16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč)

Sleva pro studenta

4020 Kč (měsíčně 335 Kč)

Sleva na dítě (daňové zvýhodnění na děti)

  • u prvního dítěte 15 204 Kč (1267 Kč měsíčně),
  • u druhého dítěte 19 404 korun ročně (1617 korun měsíčně),
  • u třetího a každého dalšího 24 204 korun (2017 korun měsíčně),
  • u dítěte s průkazem ZTP/P se sleva dvojnásobí

Za školku

až 13 350 korun (uplatňuje se ročně)

Když si měsíčně vyděláte víc jak deset tisíc korun hrubého, zaměstnavatel vám z výdělku strhne zálohovou daň. Ta se opět vypočítá jako patnáct procent, tentokrát ale ze superhrubé mzdy. Superhrubou mzdou se myslí hrubá mzda navýšená o odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za každého zaměstnance hradí zaměstnavatel. Nad rámec toho, co na pojistném platí zaměstnanec sám. Jestliže u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, zohlední při výpočtu daňové slevy, na které máte nárok.

Tip!

Daň z příjmů lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění (pouze pojistky s investiční složkou) a náklady na vzdělávání a odborové příspěvky.

Zdravotní a sociální pojištění u DPČ. Nově vyšší limit

Zdravotní a sociální pojištění se z dohody o pracovní činnosti odvádí, jen pokud váš výdělek přesáhne tři tisíce korun měsíčně. Limit tří tisíc korun platí nově od roku 2019, předtím dělal strop dva a půl tisíce korun. U zdravotního pojištění se do limitu započítává skutečně dosažený výdělek, v případě sociálního pojištění je rozhodující částka uvedená v dohodě o pracovní činnosti. Pokud tedy máte v dohodě sjednanou měsíční odměnu vyšší než tři tisíce korun, ale váš výdělek bude v daném měsíci z určitého důvodu nižší, sociální pojištění stejně odvedete.

Pokud jste s jedním zaměstnavatelem uzavřeli vícero DPČ, limit 3000 korun se vztahuje na jejich součet. Jestliže jste ale uzavřeli dohodu o pracovní činnosti s vícero zaměstnavateli, platí třítisícový strop pro každého zvlášť.

Přivýdělek pro nezaměstnané

Když je člověk v evidenci nezaměstnaných na úřadě práce a nemá už nárok na podporu v nezaměstnanosti, to je zlé. Naštěstí je možné nějakou korunu si přivydělat. Přesněji: legálně je možné si v hrubém vydělat až polovinu minimální mzdy. Zdaleka nejčastěji se tyhle brigády dělají na dohodu o pracovní činnosti. Radíme jak na to.

DPČ: přivýdělek pro nezaměstnané

Dohoda o pracovní činnosti: Daň z příjmů

Zvýšení limitu na tři tisíce korun se ovšem týká pouze plateb na sociální a zdravotní pojištění. Pro daň z příjmů, respektive způsob zdanění, je dál určující strop dva a půl tisíce korun. Pravidla jsou stejná jako u dohody o provedení práce. To znamená, že pokud u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, zaměstnavatel z vaší odměny strhne patnáctiprocentní zálohovou daň a uplatní slevy na dani. Stejný postup platí v případě výdělků nad dva a půl tisíc korun, daň se ovšem nepočítá z hrubé ale ze superhrubé mzdy.

Když prohlášení k dani nepodepíšete, výdělek z DPČ se zdaní patnáctiprocentní srážkovou daní. Sraženou daň pak můžete získat zpátky, jestliže příjem z dohody ponížený o srážkovou daň zahrnete do daňového přiznání a v daném roce budete mít celkově jen nízké příjmy. Započtení příjmů zdaněných srážkovou daní umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně.

Na konci roku musíte zaměstnavatele požádat o potvrzení o příjmech, abyste mohli výdělky do svého daňového přiznání zahrnout. Pokud jste v některém měsíci měli od dvou zaměstnavatelů současně příjmy zdaněné zálohovou daní, podáváte daňové přiznání povinně; příjem zdaněný srážkovou daní povinnost podávat přiznání nezakládá. Jestli jste v žádném měsíci výdělky daněné zálohovou daní od dvou nebo více zaměstnavatelů naráz neměli, můžete posledního zaměstnavatele požádat, aby zúčtování daně vyřídil za vás. Ovšem jen za předpokladu, že vám nevznikla povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu.

DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů

+
+

Další kalkulačky

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+95
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 1. 2019 11:06, Petr6

Dobrý den, pokud stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin a u DPČ je pracovní doba polovina stanovené, tedy 20, a posuzuje se za 52 týdnů, zanmená tedy, že maximální odpracovaná doba na DPČ je 52 x 20 = 1040 hodin/rok? Děkuji

+22
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 3. 2019 9:55, Lenka Starová

Dobrý den, moc tomu nerozumím ale mám 3 děti. Sem zaměstnaná na dpč. A nevím zda se děti započítávají do mzdy. Děkuji

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.