Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy
25. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů
Důchodový věk poroste. Otázkou je, jak přesně. K původnímu návrhu ministerstva práce a sociálních věcí teď přibyly další dva.
Člověk, který není zaměstnaný, nepodniká a ani za něj zdravotní pojištění neplatí stát, si ho jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů musí platit sám. A není to zrovna málo: v roce 2019 je pro samoplátce povinné platit zdravotní pojišťovně 1803 korun měsíčně. Je to o 156 korun víc než loni – důvodem je zvýšení minimální mzdy, ze které se zdravotní pojištění počítá.
Už proto se nezaměstnanému člověku vyplatí zůstat v registraci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, i když už nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. V takovém případě za něj totiž povinné zdravotní pojištění platí stát. A doba nezaměstnanosti se mu aspoň částečně počítá do roků, které musí mít člověk odpracované, aby dostal důchod.
Hledáte si novou práci, víte, kolik firma nabízí jako hrubou mzdu, ale rádi byste věděli, kolik byste na konci měsíce přesně dostali do ruky?
Použijte náš
Jako uchazeč o zaměstnání si člověk taky může přivydělávat, i když jen v omezené výši – měsíčně si smí vydělat nejvýš polovinu platné minimální mzdy. Ta od prvního ledna opět roste, dokonce významně. Minimální mzda je od začátku roku 13 350 korun, nezaměstnaný si tedy může přivydělat až 6675 korun (o 575 korun víc než loni). Pokud má člověk takových přivýdělků (úředně se říká nekolidujících zaměstnání) víc, výdělky se sčítají. Přivýdělek ale nejde dohromady s podporou – pokud na ni člověk má ještě nárok, znamenalo by to, že po dobu brigády je její výplata pozastavena. V takovém případě stojí za zvážení, jestli je možný výdělek atraktivnější než doba na podpoře v nezaměstnanosti, během které by se člověk o to intenzivněji mohl věnovat hledání nové práce.
Částka 6675 korun za měsíc nevypadá špatně, ale je v tom háček. Je to odměna hrubá – musíte počítat, že si z ní stát něco ukousne.
Pokud si uchazeč o zaměstnání vydělává, úřad práce, u kterého je registrovaný, o tom musí vědět. Nezapomeňte nahlásit, že pracujete a vyděláváte.
Přivydělávat si smíte v pracovním nebo služebním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti. Dřív bylo možné uzavírat taky dohodu o provedení práce – a to se vyplatilo. U výdělku do 10 tisíc měsíčně se při práci na dohodu nemusí platit zdravotní a sociální pojištění. Odvádí se jen daň z příjmů – u nízkých výdělků se jí ale dá vyhnout: respektive základní daňová sleva na poplatníka bude vyšší než daň, takže fakticky se na dani nakonec odvede nula korun.
Jenže dohoda o provedení práce byla jako možnost výdělku pro nezaměstnané zakázána. Zbývá tedy jen dohoda o pracovní činnosti a pracovní poměr nebo služební poměr ve státní správě, v praxi se ale setkáváme v drtivé většině případů jen s dohodou, sjednání pracovního nebo služebního poměru se tváří v tvář praxi zdají být spíš možnostmi teoretickými. Jak je to tedy s povinnými odvody u práce na dohodu o pracovní činnosti?
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Pojistné se v roce 2019 bude platit od výdělku 3000 korun měsíčně. Loni to bylo od 2500 korun, hranice pro povinnost platit zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění se tedy zvyšuje o pětistovku. Dobrá zpráva. Pokud tuto hranici přesáhnete, odvádí z vašeho výdělku zdravotní pojištění zaměstnavatel, zbytek doplácí stát.
Pokud jde o daň z příjmů, ta je 15 procent. Platí se buď zálohově, nebo srážkami – a je v tom rozdíl.
Pokud člověk podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů, takzvaný růžový papír, počítá se mu daň zálohová. Na konci měsíce ale dostane výplatu, ve které mu daň chybět nebude. Zaměstnavatel rovnou odečte od zálohy na daň z příjmů základní daňovou slevu na poplatníka, která je v tomto případě vyšší než vypočtená daň – žádná daň se neplatí.
Pokud jsou příjmy u jednoho zaměstnavatele nižší než 2500 korun nebo pokud prohlášení k dani nepodepíšete (a pozor podepsat se dá jen u jednoho zaměstnavatele), pak se vám strhává takzvaná srážková daň – je to stejná patnáctiprocentní daň z příjmu, jen v jiném režimu. Na konci měsíce dostanete výplatu poníženou o daň. Pokud ale budete mít celý rok nízké příjmy, můžete po skončení roku udělat daňové přiznání. Pokud vám celková daňová povinnost vyjde nižší než daňová sleva, v daňovém přiznání pak už jen zažádáte o to, aby vám stržené zálohy byly vráceny.
DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Další kalkulačky
Podtrženo a sečteno: pokud má člověk tu možnost, je lepší na pracáku volit dvě brigády s menším výdělkem než jednu s vyšším. Příjmy se sčítají jen pro posouzení toho, jestli nepřekročily hranici poloviny minimální mzdy – pak by vaše zaměstnání kolidovala s pravidly pro uchazeče pro zaměstnání a pracák by vás musel ze své evidence škrtnout. Když jde ale o povinná pojištění, tak se posuzuje výdělek u každého zaměstnavatele zvlášť: takže pokud máte dva přivýdělky pod tři tisíce, pojištění se neodvádí ani z jednoho. Trochu nepříjemné ale je, že se vám minimálně z jednoho zaměstnání budou srážet daně z příjmů. Po skončení roku je sice můžete dostat zpět, ale znamená to podání daňového přiznání. Což sice není velká věda, ale nemilá povinnost určitě.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem