Pokud jde o náhradu mzdy a nemocenskou, letos v létě marody pravděpodobně čeká zásadní novinka: první tři dny nemoci se budou znovu proplácet. Návrh zákona, který ruší takzvanou karenční dobu, aktuálně leží v Poslanecké sněmovně. Vrátil se tam poté, co jej zamítl Senát – to znamená, že pokud má návrh projít, musí pro něj zvednout ruku 101 poslanců (tedy nadpoloviční většina). Na konci října se pro zrušení karenční doby vyslovilo 128 ze 189 přítomných poslanců (ČSSD, ANO, KSČM a Pirátů), je proto pravděpodobné, že se záměr nakonec podaří prosadit.
Dokud ovšem poslanci nerozhodnou a příslušná novela nenabude účinnosti, řídí se náhrada mzdy a nemocenská starými pravidly.
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Obě dávky – náhrada mzdy i nemocenská, slouží k pokrytí výpadku příjmu během pracovní neschopnosti. Ovšem jen za předpokladu, že je člověk v zaměstnaneckém poměru. Kdo vydělává jako OSVČ, na náhradu mzdy nárok nemá a nemocenskou mu stát vyplatí, jen pokud si dobrovolně hradil nemocenské pojištění. Živnostníkům a podnikatelům se budeme podrobněji věnovat na konci článku.
Pro zaměstnance každopádně platí: první tři pracovní dny stonají zadarmo (výjimkou z pravidla je nařízená karanténa) a od čtvrtého do čtrnáctého pracovního dne nemoci jim zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. Na náhradu mzdy ovšem dosáhnou pouze zaměstnanci v klasickém pracovním poměru. Kdo vydělává na dohodu o provedení práce, může s náhradou mzdy počítat, jen pokud si měsíčně vydělá víc jak deset tisíc korun – v takovém případě za něj totiž zaměstnavatel odvádí nemocenské respektive sociální pojištění. Pokud je váš výdělek ošetřený dohodou o pracovní činnosti, na náhradu mzdy dosáhnete, jestliže měsíční příjem dělá víc jak tři tisíce korun.
Kolik přesně zaměstnavatel skrze náhradu mzdy vyplatí, závisí na tom, kolik jste v posledním kalendářním čtvrtletí (když onemocníte v lednu, bude se počítat s příjmy za říjen až prosinec minulého roku) v průměru brali na hodinu. Údaj o průměrném hodinovém výdělku za dané období vyčtete z výplatní pásky. Případně se k němu dopočtete, když součet hrubých příjmů za poslední čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.
Náhrada mzdy se pak počítá jako šedesát procent z hrubého hodinového výdělku, který se ovšem ještě sníží prostřednictvím redukčních hranic. Ty pro letošek vypadají následovně:
Náhradu mzdy zaměstnavatel vyplácí pouze za pracovní dny, které by člověk jinak odpracoval. Zároveň lze náhradu mzdy snížit na polovic, když si zaměstnanec přivodí pracovní neschopnost pod vlivem alkoholu, drog, během rvačky nebo při páchání úmyslného trestného činu.
Nezapomeňte, že zaměstnavatel i sociálka můžou kontrolovat, jestli stonáte, jak máte předepsáno. Co je potřeba dodržet a jaký postih při porušení režimu dočasně práce neschopného hrozí?
Když pracovní neschopnost trvá víc jak čtrnáct dní, přichází na řadu nemocenská. Dávku nevyplácí zaměstnavatel ale stát, konkrétně správa sociálního zabezpečení. Při výpočtu nemocenské vychází úředníci sociálky z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Nemocenská se stejně jako náhrada mzdy vypočte jako šedesát procent denního vyměřovacího základu sníženého prostřednictvím redukčních hranic. V roce 2019 se denní vyměřovací základ redukuje takto:
Od loňska zároveň dostane víc ten, kdo marodí dlouhodobě. Od jednatřicátého dne pracovní neschopnosti se nemocenská počítá jak 66 procent denního vyměřovacího základu. Pokud jste na neschopence déle než 61 dní, násobí se váš redukovaný denní vyměřovací základ dvaasedmdesáti procenty. Maximálně lze nemocenskou pobírat 380 dní od začátku pracovní neschopnosti. Když ale marodíte dlouho a váš stav je stabilizovaný už sto osmdesátý den, lékař pracovní neschopnost ukončí, i když ještě nebudete úplně fit.
Nemocenská se vyplácí za každý kalendářní den pracovní neschopnosti – s výpočtem si hravě poradí naše kalkulačka. Stačí zadat hrubý příjem.
Jak jsme psali výš, osoby samostatně výdělečně činné na nemocenskou dosáhnou, jen pokud si dostatečně dlouho – minimálně tři měsíce bezprostředně předcházející vzniku pracovní neschopnosti – dobrovolně platí nemocenské pojištění. Nemocenská jim potom stejně jako zaměstnancům náleží až od patnáctého dne nemoci.
Výše platby nemocenského pojištění OSVČ je ovšem omezená zespod i shora. Minimální záloha od roku 2019 nově dělá 138 korun měsíčně (dosud 115 korun měsíčně). Horní hranici představuje vyměřovací základ pro sociální pojištění rozpočtený na měsíce, ke kterému se OSVČ dopočetla v loňském přehledu pro správu sociálního zabezpečení. Platí, že na nemocenské pojištění lze měsíčně posílat maximálně 2,3 procenta z tohoto vyměřovacího základu. To v praxi znamená, že pokud chce živnostník dosáhnout na vyšší nemocenskou, musí si delší dobu připlácet také na sociálním pojištění.
Samotný výpočet dávek nemocenské pro OSVČ je poměrně složitý, líp proto uděláte, pokud počty necháte na naší kalkulačce. Poradíme i s tím, jaké optimální pojistné platit, abyste mohli v budoucnu pobírat zvolenou výši nemocenské.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
