Spolu se starobní penzí vzrostou také invalidní a pozůstalostní důchody, rychlejšího růstu se přitom dočkají lidé s nižším důchodem. Důvodem je změna výpočtu, kterou loni prosadila koalice ANO a ČSSD. Zavedení nových pravidel zvýší výdaje státní kasy o 14,4 miliardy korun, ve střednědobém výhledu o devětatřicet miliard korun.
Při výpočtu důchodu se vždy vychází ze dvou složek: základní a procentní výměry. Zatímco u procentní výměry jsou rozhodující odpracované roky a dosažené příjmy, základní výměra je pro všechny stejná. A právě tato základní složka se od letoška počítá jinak – jako deset procent z průměrné mzdy namísto původních devíti procent. Pro rok 2019 dělá průměrná mzda 32 700 korun, základní výměra tak odpovídá částce 3270 korun.
V roce 2018 dělala základní výměra 2700 korun, letos se tedy zvýší o 570 korun. Protože jde o základní složku všech důchodů, o necelých šest stovek si polepší všichni penzisté. Bez ohledu na to, kolik let strávili v zaměstnání a jak vysoké měli výdělky. Zvýšení navíc nebude konečné. Dalších pár stovek si důchodci připočtou díky valorizaci: pravidelnému zvyšování penzí s ohledem na růst mezd a inflaci. Valorizační vzorec konkrétně odpovídá polovině růstu reálných mezd a růstu spotřebního koše (obecného, nebo spotřebního koše důchodců, podle toho, který ze dvou ukazatelů rostl ve sledovaném období výrazněji). Letos se procentní výměra zvýší o 3,4 procenta.
Změna výpočtu má podle vlády přinést lepší životní úroveň především pro lidi s nízkými důchody, u kterých dělá základní výměra významnou část celé penze. Platí, že pokud se má tato základní složka počítat jako deset procent průměrné mzdy, musí se složení penzí přeskupit: na úkor navýšení základní výměry se sníží procentní výměra. De facto tak dojde k omezení principu zásluhovosti, podle kterého mají mít lidé s předchozími vyššími výdělky (a vyššími odvody na sociální pojištění) vyšší penzi.
V praxi si tak důchodci pobírající nadprůměrnou penzi kolem sedmnácti tisíc korun polepší o 6,2 procenta, naproti tomu lidé s podprůměrným důchodem osm a půl tisíce korun se dočkají zvýšení o devět procent. Průměrný důchod stoupne o 7,2 procenta.
Dalších tisíc korun pak dostanou senioři starší pětaosmdesáti let. Podle koalice jde o skupinu penzistů, kterým vysoký věk nedovoluje zlepšení životní úrovně například prostřednictvím přivýdělku. Zároveň musí často pokrýt vyšší výdaje za zdravotní péči nebo sociální služby. Novinka se má podle propočtů České správy sociálního zabezpečení týkat zhruba dvou set tisíc seniorů. Penzi jim sociálka navýší automaticky – tomu, kdo pětaosmdesátku překročil, od lednové splátky. Seniorům, které pětaosmdesáté narozeniny teprve čekají, se důchod automaticky zvedne v měsíci, kdy věkové hranice dosáhnou. Beze změny je navýšení důchodu o dva tisíce korun pro seniory starší sta let.
O kolik si vaše peněženka vzhledem k výš popsaným změnám polepší, propočte naše kalkulačka. U průměrného důchodu, který letos v září (poslední dostupný údaj) dosahoval 12 395 korun, dělá navýšení devět stovek. Muži, kteří v průměru pobírají penzi 13 659 korun, se dočkají zvýšení na 14 602 korun (plus tisíc navrch, pokud jsou starší pětaosmdesáti let). Ženy s průměrnou penzí – podle statistik 11 270 korun, si nově přijdou na 12 132 korun (případně ještě dalších tisíc korun navíc).
Samotné zvýšení důchodů pak Česká správa sociálního zabezpečení provede automaticky od lednové splátky 2019.
Mezi roky 2012 a 2016 se růst penzi de facto zastavil. Tehdejší vláda Petra Nečase prosadila valorizační vzorec, podle kterého důchody rostly jen o třetinu růstu reálných mezd a třetinu inflace. V praxi šlo o zvyšování jen o desítky korun ročně.
V roce 2016 proto Sobotkův kabinet přiklepl všem důchodcům jednorázový příspěvek 1200 korun. Zároveň znovu zavedl pravidla pro valorizaci platná do roku 2012: růst penzí o třetinu reálných mezd a celou inflaci. Na začátku roku 2017 tak penze rostly v průměru o tři stovky.
Minulý rok se valorizační vzorec měnil znovu – namísto třetiny reálných mezd se začalo počítat s polovinou, průměrná penze vzrostla o necelou pětistovku. Letošní změna výpočtu přinesla rekordní navýšení o devět set korun.
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
0 Kč | 377 Kč | 178 Kč | 141 Kč | 49 Kč | 205 Kč | 40 Kč | 313 Kč | 475 Kč | 900 Kč |
Zdroj: MPSV | |||||||||
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 1. 2019 7:58, Mirek
Fascinuje mne jak se uměle nafukuje valorizace důchodů!!! Vzniká pocit,že se důchodcům neustále zvyšuje životní úroveň,opak je ale pravdou!! Například nynější "rekordní" navýšeni důchodů. Než k němu fyzicky došlo,tak zdraženi energijí,potravin,benzínu atd.toto navýšení dávno anulovalo. Valorizace důchodů je jen částečné vyrovnáni životních nákladů,nic víc !!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 1. 2019 18:01, czhunter
Já bych chtěl jen dodat, že nechci důchodcům žádné peníze brát, a rozhodně si přeji, aby jich měli víc.
A vláda prostě MUSÍ přijít s reformou, která zajistí financovaná i z jiného zdroje, než je POUZE "sociální pojištění" ( = daně) placené z mzdových nákladů na zaměstnance (OSVČ neplatí prakticky nic a jiné právnické osoby už vůbec nic).
Současný model je při lehce predikovatelné demografii neudržitelný. Důchodců přibývá oproti zaměstnancům příliš rychle na to, aby to mohl táhnout pouze růst mezd.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (45 komentářů) příspěvků.