Očima expertů: Zdanit leteckou dopravu?

Znečišťuješ? Zaplatíš! Má smysl v zájmu ochrany životního prostředí zdanit nebe? Jaké dopady by měla daň z leteckého paliva v praxi? A jak jsou vlastně ekologické daně úspěšné?

Letecká doprava má nezanedbatelný vliv (zhruba 2,5 procenta) na produkci emisí oxidu uhličitého, které znečišťují životní prostředí. Stále častěji se tak objevují názory, že by měla být přísněji regulována, nebo alespoň zdaněna. Pravdou je, že letecké palivo pro mezinárodní linky je – narozdíl od železniční a silniční dopravy – osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Letecké společnosti tvrdí, že by zdanění leteckého kerosenu zvýšilo cenu letenek pro cestující o přibližně deset procent. Také by se to prý v leteckém sektoru projevilo propouštěním a nižší zaměstnaností. Jako největší problém se ale jeví to, že aby mělo opatření skutečný dopad, muselo by platit globálně, nejen v Evropské unii. K tomu ale vede dlouhá a trnitá cesta.

Piráti vs. Kalousek

Otázka zdanění leteckého paliva vzbuzuje emoce i na české politické scéně. Piráti v čele s europoslancem Mikulášem Peksou nabádají na svém stranickém internetovém fóru k podpisu petice za zdanění leteckého benzinu, pokud tato takzvaná evropská občanská iniciativa získá milion podpisů, bude se jí muset zabývat Evropská komise. Do Pirátů se na Twitteru pustil Miroslav Kalousek z TOP 09: „Jedním z velkých darů svobody, kterou jsem půl života neměl, je možnost volně a za přístupnou cenu poznávat svět. Je to i důležitá součást vzdělání. Pokud to @PiratskaStrana chce zdražit a omezit tak cestování chudším vrstvám, jsem zásadně proti.“ Další Pirát Mikuláš Ferjenčík však svého kolegu na Facebooku brání s tím, že jeho strana nestojí o speciální zdanění, nýbrž jen o narovnání podmínek s ostatními typy dopravy. 

A co si o zdanění leteckého paliva myslí respondenti naší pravidelné ankety? Souhlasili by se zavedením daně i za cenu „horší dostupnosti“ (resp. výraznějšího zdražení letenek) možnosti létat? A jak se v principu staví k ekologickým daním, které jsou zaváděné v zájmu ochrany životního prostředí – kdy jde o efektivní řešení a kdy jen o „líbivý politický krok“ bez patřičného dopadu?

Petr Štěpánek

předseda Zelených

Petr Štěpánek
-24
+
-

Vaše otázka již obsahuje sugestivní závěry o „horší dostupnosti“. Uvědomme si, že letecké palivo (benzin a letecký petrolej) je zcela neférově od 80. let minulého století osvobozeno od daně. Nejedná se tedy o nějaké neférové zvýšení daní, ale naopak o narovnání podnikatelského prostředí: letecké společnosti dnes mají zásadní daňové zvýhodnění proti vlaku, autobusu nebo autu.

Ze zdanění paliv pro pozemní dopravu nebo ze zdanění cigaret víme, že k „horší dostupnosti“ nedojde. A pokud zdanění povede k tomu, že lidé zvolí ekologičtější způsob přepravy, tak to bude jenom dobře. Například na trase Praha-Brusel vede neférová výhoda leteckých dopravců k absenci přímé vlakové linky, třeba nočního lůžkového spoje. Letadlo je prostě daňově zvýhodněno, a přitom víc znečišťuje. To přece nedává vůbec smysl, zvýhodňovat někoho, kdo znečišťuje!

K druhé části dotazu: Většina ekologických daní je smysluplná a tam, kde se nepovedou, se musí modifikovat, aby plnily svůj účel.


Tomáš Zdechovský

europoslanec (KDU-ČSL)

Tomáš Zdechovský
+11
+
-

Nesouhlasím s tezí, že zdanění letecké dopravy nějak zásadně zlepší situaci s emisemi CO₂, zvláště pokud opatření na omezení CO₂ nepřijme Asie, Saúdská Arábie a Libye, kteří patří k největším znečišťovatelům. „Letecká daň“ by vedla spíš ke snížení dostupnosti pro sociálně slabší a ztížení situace menších firem než k omezení létání obecně. To totiž šetří čas a je pohodlné. A u technického pokroku platí, že se nikomu „zpátky na stromy“ nechce. V oblasti vojenského letectví navíc každé omezení bude z hlediska bezpečnosti vyloženě kontraproduktivní.

Spíš než dělat tato pro někoho líbivá gesta bychom se nad situací měli zamyslet koncepčně. Podporujme nové technologie šetrnější k životnímu prostředí, zamysleme se nad lodní dopravou, protože i jen luxusní výletní lodě vyprodukují do ovzduší desetkrát víc škodlivin než všechna auta v Evropě, řešme nekvalitní a podvodné filtry pevných částic atd. Nezhoršujme ale novou daní životní úroveň obyvatel, zvláště ne kvůli nějakým výčitkám Zelených, kteří podle aktuální německé studie létají nejvíc…


Mikuláš Peksa

europoslanec (Piráti)

Mikuláš Peksa
-19
+
-

Souhlasíme s narovnáním trhu a s koncem protekcionistických opatření ve prospěch leteckého průmyslu, pokud se povede Komisi najít realistickou cestu, jak takové narovnání provést.

Letecká doprava je momentálně v situaci, kdy na její externality v podobě znečištění, které produkuje masivně, doplácíme jako celá společnost a je významně těžší pro další druhy dopravy se prosadit – a to další hromadné dopravní prostředky jsou vesměs ekologičtější než letadla.

Dopad na cenu pro koncového zákazníka také nemusí být nijak výrazný: samotné palivo tvoří pouze část nákladů a dostupnost létání by se kvůli němu neměla skokově snížit.


Martin Pánek

Ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek
+6
+
-

Se zdaněním leteckého paliva nesouhlasím. Myšlenka, že letecká doprava konkuruje železniční nebo automobilové dopravě, je pro naprostou většinu destinací zcela absurdní, takže argument rovným konkurenčním prostředím, není zrovna přesvědčivý. Proč raději nepřestat dotovat letiště, aerolinky a výrobu letadel? To by narovnalo prostředí mnohem lépe, navíc by daňový poplatník ušetřil. Teď se po něm chce, aby platil víc… proč přesně? Mají snad státní rozpočty málo peněz? Vždyť si berou 40 procent toho, co za rok vyprodukujeme!

William Nordhaus, jediný ekonom, který za ekonomii klimatické změny dostal Nobelovu cenu, říká, že správným řešením je fiskálně neutrální uhlíková daň. Tedy ano, zdanění mimo jiné paliva, avšak za cenu alikvotního snížení daní jinde. To je správný přístup.


Bedřich Moldan

ekolog, bývalý ministr životního prostředí

Bedřich Moldan
+8
+
-

K ochraně životního prostředí přispívá řada ekonomických nástrojů, jak pozitivní stimulace, jako jsou granty či dotace, tak negativní, což jsou různé platby a jiná schémata, mezi něž patří i ekologické daně. Při jejich zavádění jde vždy o politické rozhodnutí, a tak se mimo odbornou analýzu opírají o další skutečnosti včetně tlaků lobbistických a jiných zájmových skupin. Jinak to nejde. Různé kategorie ekologických daní patří mezi nástroje nejčastěji používané a obecně nejúčinnější.

Dnes se často hovoří o tzv. uhlíkové dani, do které se vkládají velké naděje. Základní potíž je v tom, že taková daň – a platí to i pro případné zdanění leteckého paliva – je určena k mitigaci globálního problému změny klimatu, a proto logicky vyžaduje řešení na globální úrovni. Jinými slovy dohodu mezi suverénními státy a té se dosahuje těžko. V každém případě by ovšem bylo urgentně zapotřebí letecké palivo zdanit, a to výrazně. Že by to mělo dalekosáhlé důsledky, je zřejmé, včetně zdražení letecké dopravy, což samozřejmě musejí vposled nést samotní uživatelé. Soudím však že právě toto by byl nejen nevyhnutelný, ale i potřebný důsledek.


Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

Markéta Šichtařová
+25
+
-

Obecně nejsem pro, aby se politici snažili „napravovat“ lidské chování třeba daněmi nebo regulací spotřeby. Principiálně hlavně proto, že názory na zdravé či správné věci se v čase naprosto dramaticky mění. Kdysi se doporučovalo nejíst vejce (dnes by je politici za stejné situace možná chtěli zdanit, jako chtěli zdanit cukrovinky), pak najednou cvak a vejce se doporučovala jako zdravá. Nedávno se na úrovni EU přišlo s bioaditivy do pohonných hmot, pak se od toho ustoupilo, protože ekologický efekt byl, kulantně řečeno, dosti sporný. A tak bychom mohli pokračovat. Vždy optikou té které doby se příslušný krok zdá být logický. Ale to jen proto, že lidé nejsou schopni domyslet jeho důsledky. Tak třeba zdá se logické zdanit cestování letadlem, protože je to neekologické. Jenomže co když se s odstupem desetiletí ukáže, že prodražení letecké dopravy vedlo k nějakému – dnes nepredikovatelnému – novému chování lidí, které je ve svém důsledku ještě víc neekologické? Principiálně se tedy k tomuto typu daní stavím velmi nedůvěřivě.

Současně ale pokud otázku postavíme tak, že politici jsou prostě rozhodnuti neekologickou dopravu zdanit tak jako tak, a teď se jen rozhoduje o tom, kterou konkrétně a jak moc zdaní, pak je logické, aby letecká doprava byla na prvním místě. Určitě by měla být dřív na ráně než třeba tažení proti dieselům a podobně. Už proto, že zdanění letecké dopravy je sociálně únosnější než boj proti motoristům.


Vladimír Kremlík

ministr dopravy

Vladimír Kremlík
+5
+
-

Osvobození leteckých pohonných hmot (LPH) od spotřební daně je dáno historickou snahou pomoci (tehdy) nově vznikajícímu odvětví, což vede k otázce, zda tyto důvody nadále platí, a to zejména s ohledem na negativní vliv produkce emisí CO₂, NOₓ a hluku. Na druhou stranu letecká doprava dlouhodobě nečerpá příliš financí ze státního rozpočtu a v drtivé míře ji lze označit za samofinancovatelnou. Navíc je ze své podstaty dopravou mezinárodní, přijímání dílčích pravidel by tedy mohlo způsobit nerovnováhu v konkurenčním prostředí. Pokud by tedy například Evropská unie (o této možnosti se nyní začíná stále intenzivněji diskutovat) přijala opatření vedoucí ke zdanění LPH, pak budou dopravci se značnou částí provozu v rámci EU znevýhodněni oproti těm ze třetích zemí.

V nejbližších týdnech se budou scházet experti z rezortů financí, životního prostředí i mnou řízeného ministerstva, abychom za Česko navrhli konkrétní stanoviska. Nebráním se diskuzím na toto téma, ale musí být zohledněny stávající použitelné nástroje. Jde zejména o Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS), nebo nově zaváděný Program kompenzace a snižování emisí uhlíku v mezinárodním civilním letectví. Musíme též zohlednit možné dopady nových nástrojů právě na konkurenceschopnost leteckých společností v EU i to, že cena LPH s daněmi by se blížila ceně při nejvyšší ceně ropy v minulosti. Diskutabilní bude také skutečný účinek na redukci CO₂, pokud by se daň z LPH zavedla souběžně se systémem ETS, a mnohé další.

Podporuji koordinovaný přístup na úrovni Evropské unie, nicméně výnosy z dohodnutých opatření by měly směřovat do rozpočtů členských států, z důvodu zatížení infrastruktury v místě zdanění ap. Budu také chtít, aby výnosy z potenciálně zaváděných daní nebo poplatků v dopravě vždy směřovaly zpět do dopravního sektoru.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+11
+
-

Požadavkem zvláštního zdanění letecké přepravy příslušní politici či environmentalisté vlastně nepřímo přiznávají, jak účinný je tržní mechanismus. V posledních zhruba dvaceti letech snížil cenu letecké přepravy tak, že svět si dnes za hubičku oblétne kdejaký baťůžkář. Trh vlastně opravdově „demokratizoval“ létání, které bylo ještě v 90. letech pro značnou část české populace finančně prakticky nedostupné, zejména pak na mezikontinentálních linkách. Nyní se tržní mechanismus v letecké přepravě stane obětí vlastního úspěchu. Už se objevují hlasy, že stávající návrhy sazeb zvláštního zdanění létání jsou příliš nízké na to, aby změnily chování lidí žádoucím způsobem. Tedy – dodejme – aby je přiměly cestovat vlakem nebo necestovat vůbec. Když bude zdanění létání účinné, na mezikontinentálních linkách přepravy jako takové totiž výrazně ubude. Kratším letům je environmentálně šetrnou alternativou železnice, ale těm delším už vlastně nic.

Anketa

Kdo to vidí správně ostře?

Mladí lidé, kteří dnes za školou „protestují za klima“, tak vlastně demonstrují také za to, aby nemohli tak snadno jako jejich předchůdci, dnešní mladí „baťůžkáři“, poznávat svět, jiné kultury, jiné zvyky. Přitom usnadnění cestování znamená také usnadnění obchodu. Kde kvete obchod, „směňují se“ i myšlenky a ideje. Jejich směna je pohonem lidského rozvoje, včetně toho v oblasti environmentálně šetrných technologických řešení. Tím, že uvedeme socialistické prvky do fungujícího tržního mechanismu letecké přepravy a mohutně jej zdaníme, vlastně v důsledku podvážeme dlouhodobý celospolečenský rozvoj ve všech oblastech, včetně těch, na nichž prý environmentalistům tolik záleží. Bude se méně a pomaleji cestovat, poznávat, obchodovat i vynalézat.


Dagmar Škodová Parmová

děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

Dagmar Škodová Parmová
+5
+
-

Zdanění ve prospěch určitého regulace letecké dopravy muže být v aktuální situaci dobrý nástroj, neboť bude nutit výrobce letounů k větší efektivitě strojů. Navíc v první fázi může zamezit tzv. přehuštění v poptávce při současném reálném nedostatku letadel kvůli komplikacím s Boeingem Max. 

Význam z dlouhodobého hlediska by pro ekologický či udržitelný přístup přinášel komplexní systém zdaňování těch druhů pohonných hmot, které nejsou technicky pokrokové a zatěžují prostředí. Něco na způsob „systému spotřebních daní za technologické zaostávání“.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+27
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 7. 2019 14:58, jezevec

pokud někdo dvakrát za sebou napíše "mi lidi" - měl by před dovolenou upřednostnit dostudování rodného jazyka. na to 32 litrů stačí.

Zobrazit celé vlákno

+5
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 7. 2019 13:43, David

Problém aut je jejich průměrné stáří (u nás cca 15 let?) a koncentrace na malém území.

Zobrazit celé vlákno

-8
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.