Zdroj: Shutterstock
„Podařilo se nám rozjet něco, o čem tu všichni deset let pouze mluvili. To je dobrá zpráva, nicméně jsme stále na začátku,“ hodnotí ministr vnitra Jan Hamáček roční provoz Portálu občana. Ten slouží jako jednotné rozhraní pro přístup k online službám nejrůznějších úřadů. Kdo chce Portál využívat, musí se ovšem elektronicky identifikovat. Poradíme jak na to, jaké služby Portál občanům nabízí, a prozradíme, co se chystá do budoucna.
Během dvanácti měsíců ostrého provozu sloužil Portál občana především jako rozcestník pro přístup do už fungujících aplikací státní správy. Počet dostupných služeb přitom stoupl z původních sedmatřiceti na víc jak stovku. Namátkou jde třeba o agendu České správy sociálního zabezpečení – důchody, nemocenskou nebo přehledy pro živnostníky a podnikatele. V praxi tak Portál občana umožňuje požádat o potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, zaslání informativního výpočtu důchodu nebo zkontrolovat, jestli vám sociálka správně eviduje získané doby účasti na důchodovém pojištění (odpracované roky) a další.
Vedle správy sociálního zabezpečení spolupracuje Portál také s živnostenským úřadem. Aktuálně lze z Portálu podat Jednotný registrační formulář, který slouží například k založení, zrušení nebo rozšíření živnosti. Zároveň si můžou podnikatelé prohlédnout svoje údaje zapsané v živnostenském rejstříku. Další z úřadů, který umí s Portálem komunikovat, je katastr nemovitostí – uživatelé díky tomu vidí seznam vlastněných nemovitostí a zároveň si můžou nechat vyhotovit list vlastnictví.
Letos v únoru se k portálu připojil také Centrální registr řidičů. Pro držitele řidičských oprávnění to znamená možnost nahlížet na takzvanou kartu řidiče. Získají z ní přehled o stavu svého bodového konta a spáchaných přestupcích. Vedle toho si můžou nastavit zaslání upomínky na blížící se konec platnosti řidičského průkazu. Mezi další dostupné aplikace patří ePreskripce – služba pro vyhledávání předepsaných elektronických receptů.
Některé funkce Portálu ovšem využijí pouze uživatelé datových schránek. Týká se to především zasílání nejrůznějších výpisů – třeba výpisu z rejstříku trestů, bodového hodnocení řidiče, insolvenčního rejstříku nebo registru obyvatel. Část tohoto omezení chce ministerstvo odstranit – úředně ověřený výpis z rejstříku trestů nebo výpis z živnostenského rejstříku půjde získat i bez datovky. Podle tiskového oddělení Ministerstva vnitra má být tato možnost dostupná v řádu měsíců.
V Česku začne fungovat „online finanční úřad“. Když to klapne, už v roce 2020 umožní vyřídit daňové povinnosti jednoduše přes internet. „Nový portál pro komunikaci s finanční správou by měl být podobný elektronickému bankovnictví,“ popisuje ministryně financí Alena Schillerová.
Příští rok by také mělo dojít k propojení Portálu občana s projektem MoJe daně. Jde o online finanční úřad, jehož spuštění plánuje Ministerstvo financí na konec roku 2020. Podle ministerstva má jít o online rozhraní, které nabídne automatické vyplňování daňových formulářů, osobní daňový kalendář nebo upozornění na blížící se daňové povinnosti. Prozatím se lze po přihlášení do Portálu napojit alespoň na elektronickou podatelnu finanční správy.
Jako další avizovalo Ministerstvo vnitra spolupráci s Oborovou zdravotní pojišťovnou – pojištěnci OBZP vyřídí z Portálu veškeré platby, získají výpis zdravotní péče nebo přístup ke zdravotní asistenční službě. Pacienti z Moravskoslezského kraje se potom skrz Portál pacienta dostanou k vlastním zdravotním záznamům a pro marody z Vysočiny se chystá spuštění aplikace eAmbulance. Ta slouží jako rozcestník ke službám v krajském zdravotnickém systému, třeba objednání do ambulancí krajských nemocnic.
Podle čísel Ministerstva vnitra využívá služeb Portálu občana dvaadvacet tisíc uživatelů (jde o údaj ke konci května). Ti se dnes můžou do portálu přihlásit třemi způsoby: datovou schránkou, eObčankou nebo identifikací pomocí jména, hesla a SMS kódu. Pokud jde o přihlášení (respektive elektronickou identifikaci) prostřednictvím datové schránky, je zapotřebí mít zřízenou datovou schránku fyzické nebo podnikající fyzické osoby. Zároveň musí jít o schránku pořízenou na žádost, nikoli ze zákona – tu mají například daňoví poradci či advokáti.
Další možností, jak se do Portálu občana přihlásit, je občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a elektronickým čipem. Ty se plošně vydávají od loňského června – dosud si eObčanku vyzvedlo 1,1 milionu lidí. Pokud má občanka sloužit jako identifikátor pro napojení na veřejnou správu, je nutné aktivovat elektronický čip – při převzetí občanky na úřadě, nebo i později. Samotné přihlášení do Portálu občana se pak neobejde bez čtečky čipových karet. Vedle toho je také potřeba nainstalovat do počítače nebo mobilního zařízení podpůrnou aplikaci.
Šátráte v kapse a peněženka nikde. Moc peněz v ní nebylo, čert je vem. Za to byla portmonka napěchovaná doklady… To zabolí. Co dělat, když o doklady přijdete? Poradíme, jak postupovat v případě jejich ztráty, odcizení i zničení.
Konečně poslední možností připojení do Portálu občana je ověření pomocí jména, hesla a SMS kódu. Tento způsob se ovšem neobejde bez návštěvy Czech POINTu. Zájemci se nejprve musí zaregistrovat na portálu národního bodu e-identita.cz (jde o web Správy základních registrů). K registraci je vedle uživatelského jména potřeba zadat také telefonní číslo a e-mail. Na ten následně obdržíte unikátní kód, který osobně nahlásíte na některé z poboček Czech POINTu. Úředníkům za přepážkou řekněte, že jste přišli podat Žádost o poskytnutí referenčních údajů z registru obyvatel jiné osobě. S sebou si vezměte občanský průkaz a hodí se nachystat také pokyny, které vám přišly e-mailem. Najdete v nich IČO Správy základních registrů, které se musí do žádosti uvést.
Podle pirátského poslance a předsedy podvýboru pro eGovernment Ondřeje Profanta lze dvaadvacet tisíc uživatelů na poměry České republiky označit za úspěch, pořád je ale co dohánět. „Ve světovém srovnání je to zoufale málo. Ukazuje to, že opravdu potřebné služby tam stále nenajdeme.“ Další rozvoj portálu, respektive celé elektronizace státu, se přitom podle ministra vnitra Jana Hamáčka neobejde bez nastartování elektronické komunikace mezi jednotlivými subjekty státní správy. K tomu je zapotřebí přijetí zákona o právu na digitální služby a také dostatek financí na zavedení nástrojů strategie Digitální Česko. „Digitální Česko může být skutečná revoluce, která však není zadarmo. Jen v příštím roce potřebujeme na jeho zavádění 1,7 miliardy, s čímž Ministerstvo financí zatím bohužel nepočítá. Bez nich se ale nikam nepohneme,“ upozorňuje Hamáček.
Rozšíření počtu uživatelů by pak mohl přinést projekt SONIA, na kterém pracuje Česká bankovní asociace. Jde o elektronickou identifikaci prostřednictvím internetového bankovnictví. To by v praxi znamenalo, že se k Portálu občana (ale i dalším aplikacím veřejné správy a samosprávy) půjde přihlásit pouze skrze internetbanking. Podle ČBA přinese využití bankovní identity coby plošně uznávaného digitálního dokladu totožnosti zpřístupnění digitální služby, včetně služeb e-governmentu, více než 5,5 milionům lidí. „Start projektu SONIA není ovlivněn jen technickou připraveností projektu, do značné míry ho ovlivňují také změny, které je nutné promítnout do legislativy. Jde například o zákon o bankách. Z těchto důvodů nejspíš nedojde ke spuštění dřív jak v druhé polovině příštího roku,“ odhaduje Ministerstvo vnitra.
Monika Veselíková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
