Sociální demokraté a anoisté naslibovali hory a doly. Teď si lámou hlavy, kde na své sliby vzít peníze a komu je vzít. Potvrzují při tom platnost prvního Špidlova rozpočtového zákona, podle kterého „zdroje jsou“. Koaliční politici zdroje skutečně nacházejí.
Vláda tak prosazuje zákon, který předpisuje vyšší spotřební daně na alkohol a tabák (pečuje o vaše zdraví), zdaňuje výhry v loteriích a sázkách (chrání vás před gamblerstvím) a daní rezervy pojišťovnám (rozežraní pojišťovací kocouři nám příliš ztloustli).
Kromě toho kabinet nachystal speciální daň pro internetové giganty (Google, Facebook, Amazon) a sociální demokraté požadují bankovní daň (jednoduše sebereme peníze banksterům, kteří je prohýří jako vlk z Wall Streetu, a dáme je rodičům s dětmi).
Tím ale hledání zdrojů nekončí. Další zdroje jsou také na silnicích a dálnicích.
Zpátky do drncající oktávky
Předseda sociálních demokratů a ministr vnitra Jan Hamáček se chystá (jako poslanec) navrhnout, aby si podnikatelé nemohli dát do nákladů drahá auta. Jinými slovy, poslanci rozhodnou, jaká služební auta byznysmenům stačí.
„Budeme navrhovat v rámci daňového balíčku, aby osobní vozy, které si pořídí podnikatelé, byly daňový uznatelný náklad nejvýše 900 tisíc korun,“ řekl vicepremiér a ministr vnitra webu Novinky.
Nápad chce Hamáček prosadit jako změnu do daňového balíčku, který vláda poslala do Sněmovny. Jeho přínos státní pokladně není schopen vyčíslit, odhaduje ho však na miliardy. Tvrdí přitom, že se k němu nestaví odmítavě ani ministryně financí a nově i vicepremiérka Alena Schillerová.
Dá se tak ale vyložit její písemné stanovisko? Schillerová v něm upozorňuje, že „zavádění opatření tohoto typu by muselo být podrobeno důkladné analýze z hlediska spravedlnosti, administrativní náročnosti a efektu, včetně posouzení dostupných a relevantních zkušeností s podobnými kroky“.
Tahle úřednická hantýrka spíš než vstřícnost naznačuje něco jiného: To, že na financích dřepí česká verze cynického sira Humphreye, který svou analytickou důkladností dokázal bojkotovat nápady svého nadřízeného Jima Hackera v seriálovém sitcomu Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére.
Pokud by to tak ale nebylo a Hamáček svůj nápad prosadil, pak by měl stranický vůdce jít příkladem a usednout do levnějšího služebního vozu, než je Škoda Kodiaq, který používá. Tím spíš, že se na něj složili daňoví poplatníci, zatímco podnikatelé si na svou káru museli vydělat.
Novinky.cz se ptaly, jaká byla cena vozu, v němž Hamáček jezdí. Policejní prezidium ale odmítlo odpovědět s pozoruhodným vysvětlením, že takovou informaci „z taktických důvodů zásadně nesděluje“.
Taktika-netaktika je patrné, že Hamáčka nevozí v základní nejobyčejnější verzi Kodiaku, ale ve výkonnějších Kodiaku Scout či RS. Oba typy Hamáčkův limit překračují (ceník zde). Totéž platí pro všechny typy aut vyhodnocených jako nejoblíbenější manažerské vozy (zde, tady): Mercedes-Benz GLC, Mercedes-Benz E All Terrain, Land Rover Discovery, Volvo XC60, Lexus LS 500h a také některé nové verze superbů.
Co tedy Hamáčkovi doporučit? Nějakou levnější verzi superbu nebo třeba oktávku – ačkoli ta, jak pravil Václav Klaus, drncá.
Připlaťte si za luxus na D1
Zatímco Hamáček, jak je sociálním demokratům vlastní, chce brát bohatým, poslanec za ANO Martin Kolovratník chce brát kdekomu, přesněji všem těm, kteří kupují dálniční známky. Navrhl zdražit roční známku na 2000 korun (nyní 1500), měsíční na 600 (teď 440) a desetidenní na 400 z nynějších 330 korun. Celkem by si tím rozpočet pomohl 220 miliony korun.
Poslanec, který se chlubí, že jezdí hlavně vlakem, především mezi Pardubicemi, kde bydlí, a Prahou, kde sněmuje, to zdůvodnil jednoduše: Kvalita českých dálnic odpovídá tomu, aby se roční dálniční známka zdražila o pětistovku. (Kdo nevěří – tvrdí to třeba tady.)
Má to z vlastní hlavy, nebo ho někdo navedl? Předpokládám, že platí druhá varianta: Kolovratníka navedl ministr dopravy, který chtěl vědět jaké reakce v čase rozkopané D1 návrh vyvolá. A tak ho ponoukl, aby vypustil pokusný balonek.
Pravda, pětistovka navrch za rok by nikoho nezabila. Pozoruhodné je však to, že zdražení prosazuje poslanec do vládního návrhu zákona, který má nynější papírové dálniční kupony nahradit v roce 2021 elektronickými známkami.
V této souvislost je zvýšení ceny paradoxní. Přechod na elektronické známky, které bude možné koupit přes internet nebo mobilní aplikaci, sníží náklady na provoz systému, který je nyní založen na tisku papírových cenin. Takže zhruba stejnou částku, kterou stát ušetří, by vám připočetl k nynějšímu poplatku.
Co dál?
Jistě, dopady zmíněných návrhů by nebyly nijak dramatické. Ani státní pokladnu by pár miliard, které z nich mohou kápnout, nevytrhlo.
Jenže nemusí pršet, stačí když bude kapat. Na podzim bude mít koalice dost času, aby vymyslela kupu dalších inovací v daních a poplatcích, kterými vyfutruje rozpočet.
Sněmovnu budeme každopádně sledovat, protože – řečeno parafrází klasika – když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý svými penězi.
Pavel Jégl
Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za Občanské fórum do Federálního... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 6. 2019 6:55, Vladimír
Já se už normálně bojím vložit peníze na svůj účet. Tento závod populismu, nebude mít šťastného konce.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.