Povinnost hradit si sociální pojištění alespoň v minimální výši platí pro všechny podnikatele a živnostníky, jednoduše řečeno všechny osoby samostatně výdělečně činné. Pro stanovení minimální zálohy je ovšem rozhodující, jestli jde o podnikání v rámci hlavní či vedlejší činnosti. Poradíme, kolik dělají minimální zálohy pro příští rok, jak se to má s odesíláním plateb a co je nového, pokud jde o nemocenské pojištění.
Jak vysoké zálohy na sociální pojištění živnostník hradí, závisí na jeho zisku v předešlém účetním období – předešlém kalendářním roce. Pro stanovení konkrétní výše zálohy je rozhodující vyměřovací základ, který se počítá jako polovička příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň ale platí: vyměřovací základ, ke kterému se dopočtete, nemůže být nižší než stanovený minimální vyměřovací základ. Respektive – komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždy počítat alespoň se stanoveným minimem.
Minimální vyměřovací základ se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství (pro daný rok ji vždy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí). V případě hlavní činnosti se počítá jako jedna čtvrtina průměrné mzdy (detaily výpočtu najdete v boxu níž) – pro rok 2019 vychází minimální měsíční vyměřovací základ na 8175 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 98 100 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během kterých se podnikání věnoval.
Měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2019 je tedy potřeba platit na sociální pojištění minimálně 2388 korun. Oproti letošnímu roku si tak plátci minimálních záloh připlatí 199 korun měsíčně, za rok zaplatí celkem o 2388 korun víc.
Minimální zálohy se počítají z údajů, které každý rok uveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejdůležitější je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok, který o dva roky předchází námi sledovanému období (pro zálohy platné v roce 2019 vycházíme z dat za rok 2017). Pro rok 2019 je průměrná mzda 32 699 korun (30 156 × 1,0843). Pro srovnání: letos dosahovala 29 979 korun, loni 28 232 korun.
Minimální záloha na sociální pojištění podnikatelů je 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy, pro rok 2019 z částky 8175 korun. Jednoduše se pak dopočteme k minimální záloze 2388 korun.
Kdo podniká v rámci vedlejší činnosti – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské, nebo během pobírání rodičovském příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši. Pokud jde o vedlejší činnost, minimální vyměřovací základ totiž odpovídá pouze desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu). Pro rok 2019 se tedy počítá s částkou 3270 korun, 29,2 procenta z této sumy dělá 955 korun (pro srovnání: letos je minimální záloha pro vedlejší činnost 876 korun).
Nižší zálohy ale nejsou jediná výhoda vedlejší činnosti – v prvním roce podnikání se zálohy neplatí. Sociální pojištění se doplatí teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích okresní správě sociálního zabezpečení, tedy podle skutečných zisků. Přehled se odevzdává nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.
Pokud navíc zisk z podnikání (příjmy po odečtení výdajů) při vedlejší činnosti nepřesáhne rozhodnou částku, živnostník nemusí sociální pojištění za daný rok platit vůbec a další rok se ho nebudou týkat ani zálohy. Pojistné případně doplatí až po podání přehledu podle skutečného zisku. Pro rok 2019 dělá rozhodná částka 78 476 korun. Kdo rozhodnou částku převýší, platí v následujícím roce zálohy, ke kterým se dopočetl v přehledu, ne ale míň než minimální zálohu pro vedlejší činnost (955 korun). Pokud živnostník podniká jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje na dvanáctinu za každý měsíc podnikání.
Pro hlavní i vedlejší činnosti pak platí – když odvedené zálohy neodpovídají ziskům v daném roce, je potřeba sociální pojištění po podání přehledu doplatit. Pokud jste naopak zaplatili víc, sociálka vám přeplatek vrátí.
Důležité údaje k sociálnímu pojištění | Rok 2019 | Rok 2018 |
Průměrná mzda | 32 699 Kč | 29 979 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ – hlavní činnost | 98 100 Kč | 89 940 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ – hlavní činnost | 8175 Kč | 7495 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 39 240 Kč | 35 976 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 3270 Kč | 2998 Kč |
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2388 Kč | 2189 Kč |
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 955 Kč | 876 Kč |
Rozhodná částka pro vedlejší činnost | 78 476 Kč | 71 950 Kč |
Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, ve kterém živnostník odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2019 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.
Novinkou pro příští rok je změna termínu pro zasílání záloh. Ty se dosud platily zpětně, od nového roku je ale mají živnostníci a podnikatelé zasílat v měsíci, na který se záloha vztahuje. Lhůta běží vždy od prvního do posledního dne daného měsíce – například záloha za leden bude splatná od prvního do jednatřicátého ledna. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za leden nejpozději do konce února. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.
Pokud jde o platby na přelomu roku, živnostníci mají na výběr ze dvou možností. Zálohu za prosinec buď nemusí posílat vůbec – v souvislosti s novými pravidly není povinnost ji hradit, takže se nemusí obávat penále – a pojistné za prosinec doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018. V lednu tedy uhradí pouze lednovou zálohu. Druhá varianta: zálohu za prosinec zaplatit ještě během prosince, ve lhůtě mezi 21. a 31. prosincem. Platby, které okresní správa v tomto období obdrží, bude považovat za prosincovou zálohu. V případě, že podnikatel odešle během ledna platby dvě, budou se druhá z nich považovat za přeplatek a sociálka ji využije na úhradu záloh na rok 2019.
Vedle minimální zálohy na sociální pojištění roste po několika letech také minimální pojistné na nemocenské pojištění, které je pro podnikatele a živnostníky dobrovolné. Minimální pojistné se podobně jako v případě sociálního pojištění odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ten dosud dělal 5000 korun, od ledna 2019 ale vzroste na 6000 korun. Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,3 procenta – pro příští rok jde tedy o částku 138 korun.
Zároveň jsou ale platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, ke kterému se živnostník dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.
Pokud jde o platby na nemocenské pojištění, od ledna je potřeba hradit je v měsíci, na který se vztahují. Pojistné za prosinec 2018 (minimálně 115 korun) by měli živnostníci zaplatit mezi prvním a jednadvacátým lednem 2019. Pojistné za leden 2019 (minimálně 138 korun) je splatné jednatřicátého ledna. Další možnost je odeslání patřičné sumy v rámci jedné platby, na účet sociálky ale musí odejít nejpozději jednadvacátého ledna.
Investujte do indexu S&P 500!
Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 2. 2019 23:18
Stačí pouze zdravotní
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.