Přijde vám 20 tisíc, banka si vezme 200 Kč. Proč stojí zahraniční platby tolik

Před rokem – nejpozději od 15. prosince 2019 – musely banky v celé Evropské unii zrušit příplatky za takzvané SEPA převody neboli europlatby. Skončil tak absurdní stav, kdy třeba poslání pár eur z Chebu do Hofu přišlo víc než stonásobně dráž než poslání mnohem vyšší částky v korunách na delší vzdálenost z Chebu do Třince.

Podle unijního nařízení už nesmí být ceny za příchozí a odchozí SEPA platbu vyšší, než si banky účtují za tuzemský převod v místní měně. To u většiny českých bank v praxi znamená, že i eurové převody jsou zdarma. Jenže nařízení se týká eur a jenom oblasti SEPA – Single Euro Payments Area, kterou vedle členských států EU tvoří země Evropského hospodářského prostoru a některé další evropské státy.

Takže zatímco za převod eur třeba z Prahy do Lisabonu neplatíte nic navíc, převod pár zlotých z Ostravy do nedalekých Katovic se může pořádně prodražit. Stejně jako když na váš účet dorazí třeba platba v dolarech, librách nebo švýcarských francích – nebo sice v eurech, ale ze státu mimo oblast SEPA.

Výše poplatku za „ostatní“ zahraniční platby přitom může opravdu nepříjemně překvapit, jak dokazují ohlasy čtenářů webu Peníze.cz. Unijní regulace se jich netýká, takže si banky dál mohou účtovat jakoukoliv částku.

Ceny se liší až padesátinásobně

Za odchozí zahraniční platbu – kromě SEPA převodů – má většina bank nastavený poplatek jako procento z převáděné částky. To se pohybuje od 0,5 % (mBank) do 1 % (Česká spořitelna, ČSOB, Moneta, Raiffeisenbank, Sberbank).

Současně však stanoví i jeho nejnižší možnou hodnotu. Zatímco Trinity má minimum 99 Kč, u Sberbank nebo Raiffeisenbank je to 300 Kč. Na druhou stranu máte jistotu, že ani poplatek stanovený procentem nebude vyšší než maximum – to se pohybuje od 840 Kč u mBank do 1700 Kč u Sberbank. U některých účtů v Expobank (kromě Neo) je strop dokonce 2000 Kč.

Některé banky si neúčtují procentní sazbu, ale jenom pevný poplatek. V Air Bank zaplatíte 100 Kč, v Creditas 150 Kč, ve Fio 200 Kč, v Equa 299 Kč, v Expobank (Neo účet) 350 Kč.

„Neumíme si představit situaci, kdy si klient při zadávání zahraniční platby sám počítá procenta tak, aby se přesně dozvěděl, na kolik ho převod vyjde. Proto máme jednotný poplatek bez ohledu na výši platby, což považujeme za jednoduché a transparentní,” vysvětluje například mluvčí Equa bank Kateřina Petko.

Podobně je tomu i u příchozích plateb, které jsou obecně trochu levnější. Nejnižší fixní poplatky za příchozí platbu mají Equa (29 Kč) a Creditas (50 Kč). Naopak v UniCredit je počítání v závislosti na převáděné částce zastropováno až na úrovni 1500 Kč a u některých účtů v Expobank až na 2000 Kč.

Pro člověka, který převádí jen malou částku, nebo to dělá výjimečně, existuje i pár úlev. Například Raiffeisenbank má – kromě bezplatného Chytrého účtu – v ceně paušálu vždycky jednu odchozí nebo příchozí zahraniční platbu měsíčně. UniCredit si naúčtuje jenom 50 Kč, pokud je příchozí částka nižší než minimální poplatek. A Komerční banka si za jednu drobnou (do 10 000 Kč) příchozí platbu měsíčně vezme jenom 100 Kč místo standardního minima 225 Kč – a když je příchozí částka nižší než poplatek, nevezme si nic. Podobné informace jsou ale v sazebnících bank spíše výjimkou.

Proč to stojí tolik

Banky vysoké poplatky většinou vysvětlují tím, že zahraniční převody – kromě SEPA – jsou výrazně dražší než jiné. Na transakci se obvykle postupně podílí několik bank a používaný standard je značně zastaralý, neprobíhá tudíž automaticky jako tuzemské či SEPA převody.

Srovnejte si spoření

Zdroj: Shutterstock

Hledáte nejlepší spoření? Zkuste to s námi. Rychle, objektivně a zadarmo.

Porovnání spořicích účtů

Porovnání termínovaných vkladů

Porovnání stavebního spoření

„Se zpracováním zahraničních plateb jsou spojeny několikanásobně vyšší náklady v porovnání s tuzemským platebním stykem – poplatky za užívání SWIFTu, poplatky zahraničních bank, poplatky za vedení nostro účtu a podobně. Současně poměrně velkou část zahraničních plateb bohužel stále ještě není možné zpracovat bez zásahu lidské ruky (STP Straight-Through Processing), takže banka musí vynaložit zvýšené úsilí a náklady na úspěšné zpracování takových plateb,“ říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Podobně to vysvětluje třeba Komerční banka. „U tohoto typu transakcí vznikají administrativní náklady spojené především s ručním zpracováním plateb, s poplatky za swiftové zprávy a za služby korespondenčních bank,” odpovídá mluvčí Michal Teubner.

„Cena vyplývá z vyšších nákladů za zahraniční platby, kdy tyto je stále nutné zasílat přes korespondenční banky. Současně i infrastruktura, kterou je třeba mít pro provádění zahraničních plateb, znamená pro banku dodatečné náklady,” říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Některé banky připouštějí, že si vyššími poplatky za méně používané a neregulované zahraniční platby kompenzují jiné služby. „Výše poplatků reflektuje jak nákladovost dané služby ze strany banky, tak obchodní strategii. Naši klienti mohou již několik let vybírat zcela zdarma hotovost v libovolném bankomatu nejen v České republice, ale také po celém světě,” zdůrazňuje mluvčí Expobank Jakub Švestka.

Zahraniční platby jsou – na rozdíl od eurových SEPA převodů nebo tuzemských transakcí – zpracovávány přes zastaralý systém korespondenčních vztahů používaný už v 80. letech minulého století. Náklady pro banky jsou skutečně vyšší.

Za samotné odeslání zahraniční platby zaplatí banka SWIFTu zhruba jednu korunu. „Tím ale náklady zdaleka nekončí. Je potřeba mít napojení na SWIFT a mnoho systémů pro zpracování a zabezpečení, které navíc využívají i domácí a SEPA platby poskytované zdarma. Jedná se hlavně o ověřování zůstatku na účtu, kontrolu dodržování pravidel a legislativy pro zamezení financování terorismu, praní špinavých peněz, systémy detekce podvodů a tak dále. Ty představují značné investice a náklady na údržbu. Ročně se jedná o desítky, a u větších bank až o stovky milionů korun ročně,“ upřesňuje specialista Tomáš Pithart, působící jako Global Payments Subject Matter Expert.

Sledujeme to

Zdroj: Shutterstock

• Banky vylepšují platby do ciziny. Přes celý svět dorazí za pár minut
• Drahé platby v eurech končí. Přichází velký třesk
• Nejabsurdnější bankovní poplatky. Kde vám je naúčtují
• Okamžité platby už přijímá i Oberbank
• Komerční banka zrychluje platby do zahraničí
• Wüstenrot přechází pod Monetu. Pozor na změny
• Na úřad jednoduše přes banku. Kdy začne ta vaše

Další poplatky a směnné kurzy pak uplatňují takzvané korespondenční banky, přes které platba probíhá. Těchto korespondenčních bank a zúčtovacích center může být v celém řetězci i několik. Mnohdy tak příjemce dostane částku podstatně nižší, než byla odeslána.

„Tuto problematiku nyní řeší SWIFT službou SWIFT gpi (Global Payment Iniciative) a novou povinností všech bank hlásit do SWIFT gpi Trackeru výsledek zpracování každé došlé nebo přeposlané platby, a to včetně času, aplikovaného poplatku a použitého kurzu. Odesilatel tak může mít přesný přehled o tom, jak celá platba proběhla a která banka v řetězci je nejdražší,” dodává Pithart.

Tyto platby se navíc často zpracovávají manuálně. To je i důvod, proč trvají podstatně déle než tuzemské nebo SEPA převody – přestože i zahraniční platby se už zrychlují, jak jsme podrobněji popsali před rokem.

Pithart upřesňuje, že banka má se zahraniční platbou vždy stejné náklady bez ohledu na výši převáděné částky. Je ale obchodně přijatelnější obhájit vyšší poplatek u platby vyšší nominální hodnoty, proto ho častěji účtují jako procento z převáděné částky namísto pevné sazby.

SHA, BEN a OUR

Naše tabulka a koneckonců i celý článek se týká varianty převodu SHA. Ta je v praxi nejčastější a znamená, že každý účastník (odesílatel a příjemce platby) hradí poplatky své bance. Každý tak ví, na kolik ho transakce přišla.

Kromě toho existují ještě dva další režimy, které si obě strany mohou zvolit. Při variantě BEN platí veškeré poplatky banka příjemce, naopak při variantě OUR hradí všechny výdaje odesílatel platby.

Pokud vám tedy někdo zašle z USA na účet v české bance dolary v režimu OUR, tak se poplatku vyhnete. „Všechny poplatky jdou v takovém případě za odesílatelem z USA, náš klient již neplatí žádný poplatek. Je mu tedy připsána celá částka, na které se s odesílatelem úhrady dohodl,” potvrzuje Lukáš Kropík, mluvčí České spořitelny. Stejně tak můžete z české banky odchozí platbu jako BEN – pak vám nestrhne ani korunu, protože všechny poplatky má hradit příjemce.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem