Platby mezi bankami zrychlují. V Česku se pomalu začínají prosazovat okamžité platby při tuzemských převodech. Platby v eurech musí banky doručit do druhého dne. A výrazně zrychlují i zbývající mezinárodní platby, u kterých pravidla určují jenom dohody mezi bankami.
Takzvané fintechové společnosti nebo virtuální měny ukazují, že některé finanční nástroje můžou být modernější a lepší. Pod jejich tlakem teď banky mění i věci, které dlouhá léta fungovaly špatně. Mezi ně patří mezinárodní platby. Jejich pravidla banky určují prostřednictvím sítě SWIFT – přes ní putuje naprostá většina zahraničních platebních příkazů, pokud nejde o převody eur v rámci EU a některých dalších evropských států.
Od roku 2017 funguje nová technologie SWIFT gpi, k níž se postupně přidávají banky po celém světě. A týká se to i těch v Česku.
Doteď to byl chaos
Systémem SWIFT se posílají platby přes celý svět. Když chcete poslat třeba dolary do Spojených států, libry do Británie nebo jüany do Číny, musíte uvést číslo účtu ve formátu IBAN a bankovní identifikační kód BIC. A vaší bance za takový převod zaplatíte řádově stovky korun.
Dlouhá léta bylo takové posílání peněz do zahraničí docela dobrodružné, v některých bankách je to tak doteď. Často nevíte, kdy peníze dorazí a kde se zrovna nacházejí. Doručení trvalo nejčastěji několik dnů.
„Způsob realizace takové platby je založen na korespondenčních vztazích jednotlivých bank po cestě a de facto se desítky let nezměnil. Platba tedy může procházet přes dvě, ale někdy až osm různých finančních institucí v minimálně dvou různých státech,“ vysvětluje Tomáš Pithart, manažer týmu technologických strategií a architektury Deloitte.
„Tato komplexita, a často i vysoký podíl ručního zpracování, často způsobovaly, že plátce neměl přehled o tom, kde se platba právě nachází, kdy může očekávat, že dorazí příjemci na účet nebo kolik jsou celkové poplatky za zpracování od jednotlivých bank,“ upřesňuje Pithart.
Na cestě mezi jednotlivými bankami tak docházelo (a stále dochází, pokud banky zůstaly u starého systému) třeba ke zkomolení jména plátce nebo k tomu, že příjemce nedokáže „přečíst“ důvod platby. „Nejen, že celý proces je zdlouhavý a drahý, příjemce pak často nedokáže došlou platbu identifikovat,“ říká Pithart.
Povinná zpráva pro banku odesílatele
Nová služba SWIFT gpi na tyhle nedostatky reaguje. Banky v ní musí každou platbu posílat s unikátním identifikátorem, který se ukládá do společné databáze SWIFT gpi Tracker. Platby tak nově budou pro banky snadno dohledatelné, a to včetně všech doplňujících informací, jako je třeba jméno odesílatele nebo účel platby.
SWIFT gpi přinese dvě nové úpravy zahraničních převodů, které nejsou SEPA platbami (standardizované platby v eurech, na které platí unijní pravidla). „První změna je povinná a týká se finančních institucí, které SWIFT využívají. Tu my samozřejmě budeme implementovat. Tato úprava dává nově bance příjemce zahraniční platby povinnost, aby informovala banku odesílatele platby, že dorazila na účet příjemce,“ říká Jana Karasová, mluvčí Air Bank.
Služba se nazývá Universal Confirmation (univerzální potvrzení) a od listopadu roku 2020 bude povinná pro všechny banky zapojené do systému SWIFT. Podle Pitharta bude muset banka příjemce sdělit bance odesílatele, kdy a kolik připsala peníze na účet příjemce a jaké byly všechny poplatky či směnné kurzy na trase platby.
„Toto pravidlo implementujeme v daném termínu, tedy do listopadu 2020. Náklady spojené s implementací univerzálního potvrzení odhadujeme zhruba v řádu nižších stovek tisíc eur,“ potvrzuje třeba i Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.
Jako u kurýra
Druhá část služby SWIFT gpi je pro banky nepovinná a týká se sledování celé trasy zahraniční platby. Nově tak banka odesílatele může sledovat pohyb této platby na celé její cestě – tedy i to, v které zprostředkovatelské bance se peníze zrovna nacházejí.
„Zjednodušeně si to můžeme představit, jako když odesíláme zboží přes kurýrní službu, která nám přidělí sledovací číslo zásilky. A díky tomuto číslu můžeme online sledovat, kde se právě zboží nachází,“ vysvětluje Karasová.
„Za implementaci možnosti sledovat zahraniční platby budou banky platit. Proto stále ještě vyhodnocujeme celkové náklady a přínosy této služby,“ dodává mluvčí Air Bank.
V rozhodování banky bude hrát roli fakt, že „swiftové“ platby tvoří menšinu ze všech zahraničních plateb. Klienti je tolik nevyužívají. „Tímto způsobem může Air Bank sledovat jen necelou pětinu ze všech zahraničních plateb, protože ostatních 80 procent zahraničních plateb, které naši klienti posílají, jdou režimem SEPA (zjednodušeně řečeno jde o převody eur v rámci EU – pozn. red.),“ říká Karasová.
Podobné to je i v České spořitelně, která zrealizuje zhruba 1,5 milionu zahraničních plateb ročně, přičemž SEPA platby z toho tvoří 90 procent. Na rozdíl od Air Bank ale spořitelna už v tomto dobrovolném systému SWIFT gpi je, protože se do něj rozhodla zapojit mateřská skupina Erste.
Česká spořitelna si po zapojení do systému pochvaluje rychlost nově zadávaných zahraničních plateb. „Díky tomu dokážeme doručit přeshraniční platby našich klientů do zahraniční banky příjemce v řádu minut,“ říká mluvčí Filip Hrubý.
Tak rychlé doručení platby do zahraničí má ale dvě podmínky. Jednak musí být do nového systému zapojeny všechny banky na trase platby. A zároveň si klient ve spořitelně musí připlatit za expresní zpracování platby. Standardně totiž banky SWIFT platby k odeslání zpracovávají až druhý den po přijetí platby.
Ceny za zahraniční platby se pohybují v řádech stokorun. Další peníze si připravte, když chcete zahraniční platbu podat na pobočce. Ceny SWIFT plateb nejsou nijak regulovány – na rozdíl od eurových SEPA plateb, jejichž ceny musí banky do letošního 15. prosince snížit na úroveň tuzemských.
Poplatky za „swiftové“ platby ve vybraných bankách |
Banka | Odchozí platba | Příchozí platba | Příplatek za expresní zpracování v den podání příkazu | Příplatek za příkaz v papírové podobě |
Air Bank | 100 Kč | 100 Kč | položka není v ceníku | položka není v ceníku |
Banka Creditas | 150 Kč | 50 Kč | 100 Kč | položka není v ceníku |
Česká spořitelna | 1 %, min. 220, max. 1000 Kč | 1 %, min. 100, max. 1000 Kč | 250 Kč | 250 Kč |
ČSOB | 1 %, min. 250, max. 1500 Kč | 1 %, min. 150, max. 1000 Kč | 250 Kč | 500 Kč |
Equa bank | 299 Kč | 29 Kč | položka není v ceníku | položka není v ceníku |
Expobank | 350 Kč u Neo účtu, jinak 0,9 % min. 350, max. 2000 Kč | 0,9 % min. 350, max. 2200 Kč | 500 Kč | minimální poplatek se zvyšuje na 500 Kč |
Fio banka | 200 Kč | 100 Kč | položka není v ceníku | 50 Kč |
Komerční banka | 0,9 %, min. 250 max. 1500 Kč | 0,9 %, min. 225, max. 1095 Kč | 600 Kč | 300 Kč |
mBank | 0,5 %, min. 250, max. 840 Kč | 99 Kč | 500 Kč | 100 Kč |
Moneta Money Bank | 1 %, min. 220, max. 1500 Kč | 1 %, min. 100, max. 1000 Kč | 500 Kč | 100 Kč |
Oberbank | 0,5 %, min. 250, max. 950 Kč | 0,9 %, min. 250, max. 1500 Kč | 400 Kč | položka není v ceníku |
Raiffeisenbank* | 1 %, min. 300, max. 1500 Kč | 1 %, min. 300, max. 1200 Kč | 500 Kč | 500 Kč |
Sberbank | 1 %, min. 300, max. 1700 Kč | 0,9 %, min. 150 max. 900 Kč | 750 Kč | 300 Kč |
Trinity bank | 0,59 %, min. 99, max. 890 Kč | 0,59 %, min. 99, max. 890 Kč | jednotná cena 1249 Kč | položka není v ceníku |
UniCredit Bank | 0,9 %, min. 250, max. 1500 Kč | 0,9 %, min. 200, max. 1500 Kč | položka není v ceníku | 300 Kč |
Pokud je poplatek v procentech, počítá se z posílané částky. Poznámka k Raiffeisenbank: u eKonta Exclusive jsou příchozí zahraniční platby v ceně balíčku a dále se za ně nepřiplácí; u studentského eKonta a balíčku komplet je vždy jedna příchozí či odchozí platba v měsíci zdarma.
|
Plnohodnotná konkurence zatím není
Síť SWIFT využívá přes 11 000 bank ve více než 200 státech. Podle zářijové statistiky společnosti SWIFT je do nového systému gpi zapojeno zatím 3660 bank. Jde ale o ty významnější, protože i když v novém systému není ani polovina ze všech bank, odchází už v něm 60 procent mezinárodních plateb.
Je nějaký levnější, rychlejší a zároveň spolehlivý způsob, jak poslat platbu do zahraničí? „Alternativ existuje mnoho - PayPal, Revolut, WeChat a podobně. Ale žádná z nich nemá globální dosah, celosvětovou standardizaci, dostatečnou zákaznickou základnu nebo cenové a konverzní konkurenční podmínky,“ odpovídá Pithart.
O plnohodnotnou alternativu k bankovnímu systému posílání peněz po celém světě se snaží také vývojáří některých virtuálních měn, zatím k jejich používání přesvědčili ale spíš jen nadšence.
Konkurencí pro SWIFT chce být i Libra od Facebooku. Má být stabilnější, bezpečnější a praktičtější pro běžné uživatele než bitcoin. Platit by s ní mělo jít už během příštího roku. Zatím ale bojuje s výhradami regulátorů. Z asociace, která projekt připravuje, před pár dny odešla firma PayPal, další partneři to zvažují.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem