Česká národní banka (ČNB) chtěla do zákona o pojišťovnictví zakotvit ustanovení, podle něhož by pojišťovny nesměly finančním zprostředkovatelům vyplácet jednorázovou provizi za sjednání dlouhodobého rezervotvorného životního pojištění. To ale odmítla vláda na základě zamítavého stanoviska Ministerstva financí.
Cílem návrhu České národní banky bylo zamezit poškozování klientů missellingem a přesjednáváním smluv (zejména investičního) životního pojištění. Samotné omezení provizí by se ale nedotklo pouze špatných finančních zprostředkovatelů s nekalými úmysly. „Rozložení provizí v čase nebo jejich zastropování nemá samo o sobě žádný pozitivní vliv na ochranu spotřebitele na pojistném trhu. Žádný. Přebouchnout za padesát procent místo za sto padesát se nepoctivým poradcům stále vyplatí,“ soudí Petr Stuchlík, generální ředitel finančněporadenské společnosti Fincentrum.
Bouchnout nebo též střelit, spisovně (pře)prodat. Bouchání pojistek značí ve finančněporadenském slangu především rušení starého a prodej nového životního pojištění jak na běžícím pásu. Nebo i prodej pojištění docela nového, ale vždy bez ohledu na skutečné potřeby klientů, nýbrž výhradně s ohledem na provize, které za sjednání pojištění vyplatí pojišťovna. (De facto z peněz klienta, mimochodem.) Máloco pokazilo finančnímu poradenství pověst tolik jako právě bezohledné bouchání pojistek.
Mis-selling (psáno i misselling) je pojem, kterým se označuje jeden z nejčastějších prohřešků finančních zprostředkovatelů. Jedná se o zprostředkování nevhodných finančních produktů – které neodpovídají potřebám klienta nebo jsou špatně nastavené. Prodejci v takových případech bývají většinou motivováni výhradně vidinou vysoké provize bez ohledu na to, že to klienta přijde draho.
Příklad za všechny (peníze): Špatná rada drahá. „Spořila v pojištění“ tři roky, přišla o desetitisíce
Odlišný názor ovšem zaznívá ze strany některých pojišťoven. „Nejde o šťastné rozhodnutí. To, že jsme nedokázali vysvětlit, jaký přínos by regulace měla pro spotřebitele, je ale i chybou sektoru pojišťovnictví. Věřím, že v následujícím období se nám ji podaří napravit,“ uvedl Jakub Strnad, generální ředitel Allianz.
„ČNB tím chce omezit zprostředkovatele, ale pojišťovny v žádném směru nenutí k tomu, aby snížené náklady přesunuly ke klientům. Ve svém důsledku se tak nejedná o návrh na ochranu spotřebitele, ale o návrh na ochranu zisků pojišťoven a té části zprostředkovatelů, kteří si od něj slibují omezení konkurence na trhu se zprostředkováním životního pojištění,“ hodnotí návrh České národní banky Jiří Šindelář, předseda představenstva Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.
Proti cenové regulaci se staví i Petr Hrubý, generální ředitel Broker Consulting: „Vítáme jakékoliv alternativní řešení, v tomto případě registr smluv životního pojištění, které skutečně ‚udeří hřebík na hlavičku‘ a nebude zavádět cenovou regulaci. Mezi dvěma kvalifikovanými tržními subjekty nemá cenová regulace co pohledávat."
Poškozování klientů nepoctivými finančními zprostředkovateli je bohužel nesporným faktem. Česká národní banka řeší stížnosti poškozených klientů a v rámci své dozorové činnosti rozdává nemalé pokuty. Nejvyšší obdržel finanční zprostředkovatel Lukáš Štork (dnes Mikula), kterému předepsala k úhradě šest milionů korun.
Nepomůže-li s očištěním trhu regulace provizí (a ta tedy nepomůže), je třeba hledat jiné cesty, jak finančně poradenský trh pročistit. Ideálním řešením je zvýšení finanční gramotnosti uživatelů finančních produktů. Nejsou to pouze finanční zprostředkovatelé, kdo dokáže klientům poradit v jejich neprospěch. K poškození neznalého klienta může stejně dobře dojít na přepážce banky či pojišťovny.
Čas od času jsou navrhovány přísnější zkoušky a certifikace pro finanční zprostředkovatele. Jako příklad jsou uváděny zkoušky pro distribuci penzijních produktů ve II. a III. pilíři penzijního systému (důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření). Požadavkem na profesní znalosti se může omezit poškozování klientů z neznalosti, ovšem již menší efekt by zkoušky měly na „zlatokopy“ bez etických hodnot.
Finanční poradenství nás zajímá. Ptáme se, jestli by jeho kvalitu mohly vylepšit postupně vyplácené provize, které by poradce motivovaly starat se o klienty i po uzavření smlouvy, jestli by mohlo fungovat poradenství bez provizí, tedy placené klienty přímo. A díváme se, jak se vyvíjí poradenství nejen v Česku. Dobrá zpráva: zlepšuje se to. Špatná: zatraceně pomalu.
„Je potřeba zavést další nástroje,“ říká Petr Stuchlík, „například jednotnou databázi životních smluv, analogickou té z doby penzijního připojištění. Ta tehdy pomohla omezit přebouchávání penzijek.“
Registr smluv životního pojištění by mohl být řešením i podle Jiřího Šindeláře: „Unie společností finančního zprostředkování a poradenství od počátku podporuje registr poradců na bázi projektu ELIXIR a v diskuzi s pojišťovnami dlouhodobě zdůrazňujeme, že klíčem ke kultivaci trhu je vyplácení provizí s ohledem na kvalitu činnosti, nikoliv plošná regulace provizí daná zákonem. V současné době se tyto diskuze velmi zintenzivnily, za což jsem rád, a věřím, že brzy budeme moci trhu představit společný pohled jak na registr poradců, tak na registr smluv. A konečně přetavit pomyslnou válečnou sekeru v oboustranně prospěšnou spolupráci.“
Na prospěšnosti registru smluv se shodnou i pojišťovny. „Nemyslím si, že by registr smluv životního pojištění pomohl lépe než regulace provizí. Považuji jej ale za další minimálně rovnocenný nástroj. Takovou iniciativu proto podpoříme,“ sdělil k našemu dotazu Jakub Strnad z Allianz.
Registr smluv by pomohl odhalit, kteří zprostředkovatelé přistupují k přesjednávání smluv životního pojištění a umožnil by tak lepší kontrolu kvality jejich práce nejen ze strany finančněporadenských společností a pojišťoven, ale také České národní banky jakožto dozorového orgánu. Finanční zprostředkovatel by tak mohl být dotázán na důvody, proč změnu smlouvy klientovi doporučil, a ten by musel své doporučení zdůvodnit.
„Registr bude mít určitě potenciál odhalit systematické přesjednávání konkrétních poradců či firem, a to uvnitř jedné společnosti, ale – a to je podstatné – i při přechodech mezi společnostmi. Reálnou přidanou hodnotu to však bude mít pouze v případě, že pojišťovny budou data využívat a reagovat. Tedy, činit kroky i proti jednotlivcům přesjednávačům,“ upozorňuje Petr Borkovec, generální ředitel finančněporadenské společnosti Partners Financial Services.
„Pokud pojišťovnám nejvíce vadí přepojišťování klientského kmene, pak databáze pojistných smluv dává pojišťovnám účinnou zbraň, jak tento nešvar pojistného trhu řešit, a je jen na pojišťovnách, zda budou těchto informací využívat a od konkrétního poradce, který se na trhu takto chová, již produkci nepřijme. To by trh mělo vyčistit a ostatní od těchto praktik odradit,“ doplňuje Vít Mikolášek z Partners.
Registr pojistných smluv by měl ale širší dopad než jen možnost zamezit přesjednávání smluv. „Věříme, že podobným registrem budeme předcházet i dalším nešvarům, zejména pojistným podvodům. Například takovým, kdy si pojištěný sjedná několik obnosových pojištění u mnoha pojišťoven najednou a následně podvodně vyláká z pojišťoven plnění. Sám registr nestačí, je potřeba, aby pojišťovny konečně začaly přihlížet k rizikovosti zprostředkovatelů a plnily obezřetnostní pravidla jak z titulu řádného hospodáře, tak z titulu sdělení ČNB. Jsme rádi, že po dlouhých diskuzích, začaly padat konstruktivní návrhy,“ doplnil Petr Hrubý.
„Pojišťovny také musejí důsledně rozlišovat mezi firmami, které dlouhodobě řídí kvalitu svých poradců, a mezi podvodnými nebo naivními pooly, které se potácejí na prahu bankrotu. Úřední sdělení ČNB k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovny z 21. ledna 2014 je dobrým souborem doporučených nástrojů. Jsem přesvědčen, že kdyby bylo toto Sdělení implementováno do české legislativy – a mělo tak závazný charakter – pomohlo by českým spotřebitelům mnohem více než cenová regulace jako z dílny Kim Čong-una,“ uzavírá Petr Stuchlík.
Připraveno ve spolupráci s Investujeme.cz
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 2. 2015 14:16, Mirek
No i zedník nebo tesař je vlastně takový mezičlánek. Proč si, Karle, ten baráček nepostavit sám, že jo?
Ono asi půjde o tu neznalost. Každý to zřejmě nezvládne. Postavit si vlastní chaloupku.
A smysluplně investovat nebo se pojistit taky ne. A že vám s tím poradí v bance nebo pojišťovně, tak na to klidně zapomeňte. Prodají Vám to, co jim management přikázal prodávat.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.