Počet pokusů o průnik do bankovnictví nebo získání údajů k platební kartě roste. Průměrná škoda na podvedenou osobu je 21 tisíc. A polovička napadených po útoku ani nezmění hesla.
Zdroj: Pleska/Dall-e
Před dvěma lety bylo podle České bankovní asociace online útoků na zákazníky bank polovic. Letos už jich banky od začátku roku do konce září napočítaly skoro 50 tisíc.
A to samozřejmě počítají jen ty útoky, kdy už se útočníci dostali do internetového nebo mobilního bankovnictví nebo získali autorizační údaje k platební kartě. Plus případy, kdy dokázali člověka zmanipulovat tak, že jim peníze poslal sám.
Jinak platí, že s nějakou formou pokusu o podvod a vylákání přihlašovacích nebo potvrzovacích údajů se setkala polovina dospělých lidí v Česku.
Průměrná škoda z dokončených útoků je 20 786 korun, v součtu pak bezmála miliarda.
Chování a odolnost národa vůči kyberšmejdům mapovala pravidelným výročním průzkumem České bankovní asociace (ČBA) a výzkumná agentura Ipsos.
Ze všech útoků, se kterými se potkáváme, vedou podle průzkumu staré dobré nigerijské dopisy. Tedy e-maily, které slibují výhru v soutěži, dědictví po vzdáleném a dávno zapomenutém příbuzném a podobně.
„Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělily, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ říká Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trhy.
Podvodník na drátě
Zdroj: Shutterstock
Poslechněte si, jak probíhají manipulativní telefonáty, pro které se vžil název vishing. Pokus (neúspěšný) mířil na klientku České spořitelny. Hovor proběhl v nočních hodinách (okolo půl druhé ráno). Pro vishing je typické, že útočníci volají v pozdě večer nebo brzy ráno: předpokládají, že ospalí nebo rozespalí nebudeme obezřetní.
Obrali vás. Uděláte jim to příště těžší? Ne!
V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do pěti tisíc. Mimo jiné i proto, že se bankám podařilo část plateb po nahlášení podvodu zablokovat. Samy finanční instituce se snaží podvodům bránit nasazováním systémů, které útoky předem odhalí.
František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu, například tvrdí, že mezinárodní karetní společnost řeší denně víc než dva miliony kyberútoků. Čelí jim prý díky schopnosti zpracovávat ve spojení s umělou inteligencí transakční data z víc než čtyř miliard platebních karet.
V Česku se podle Jungra provádí čtyřikrát míň karetních transakcí, než je evropský průměr. „Je to dáno také technologickou vyspělostí českého platebního systému a vysokým podílem tokenizovaných plateb, jako jsou mobilní platby nebo click to pay,“ říká Jungr.
Pozoruhodné ale je, že jen necelá polovina lidí po zkušenostech s kyberútokem přijala nějaké bezpečnostní opatření k lepší ochraně účtu. Nejčastěji to byla změna hesla nebo aktivace dvoufázového ověření platební transakce.
Bezpečné sítě, silná hesla
Potěšující je, že do bankovnictví se nejčastěji připojujeme na zabezpečených sítích. Nejstarší generace z pochopitelných důvodů přes vlastní síť doma. Ubývá lidí, co se do banky hlásí pomocí veřejných sítí. Stále častěji dávají přednost připojení přes vlastní data v mobilu. Pro e-banking veřejné sítě používá pouze osm procent lidí.
Celých 81 procent Čechů využívá ke správě bankovnictví a finančním operacím jedině svoje vlastní zařízení, tedy počítač nebo telefon.
Smartphony si polovina z nás navíc chrání antivirem, u počítačů mají nějakou formu ochrany dvě třetiny z nás.
Své bankovní účty kontroluje alespoň příležitostně 98 procent dotázaných. Pravidelné a detailní kontroly příjmů a výdajů dělá 69 procent z nich.
Dvě třetiny lidí používají pro mobilní nebo internetové bankovnictví vlastní silná hesla. Podobně si hlídáme platební aplikace a hlavní e-mail. Před polovinu dotázaných sice často pro přístupy k nejrůznějším službám používá stejná hesla, ale pro ty opravdu důležité účty mají jiná, odlišná hesla.
Přístupové údaje do bankovnictví si skoro sedmdesát procent lidí pamatuje, dvě procenta z dotázaných mají ale hesla uložená v mobilu.
Třetina lidí si hesla aspoň jednou ročně mění jednou ročně. Desetina s tím ale čeká, dokud je aplikace nebo přístroj nevyzve.
Projděte si náš přehled nejčastějších podvodů a triků, které na vás kyberšmejdi budou zkoušet:
12345
Zdroj: Peníze.cz
E-maily s výzvami k okamžité změně hesel v internetovém bankovnictví, SMS od ministerstva práce, že máte nárok na podporu, podvržené weby bank, telefonáty od falešných investorů. Projděte si hlavní triky, jak vás chtějí podvodníci nachytat.
Nigerijské dopisy
Nigerijské dopisy chodily dávno před internetem, princip je známý už z osmnáctého století. Vrcholné popularity dosáhly na konci století dvacátého. Z té doby je i jejich dnes nejčastější jméno – podle příběhu, který v různých variantách obsahovaly.
Bývalý šéf nigerijské ropné společnosti, svržený nigerijský princ, manželka bývalého diktátora… si někde ulili pořádný balík peněz. Jenže se k němu nedá dostat, potřebujou pomoc právě od vás. Když pošlete nějakou sumu, která jim pomůže dostat se k balíku, čeká vás štědrá odměna.
Když se někdo nechá zlákat a peníze pošle, ukáže se, že je tu ještě jedna překážka, kterou je potřeba odstranit. Pošlete víc. A pak víc a víc, dokud nezačnete chtít něco zpátky.
K rozmachu nigerijských dopisů přispěl internet. Nemuset platit za známky byla výhra. A chodí dodneška. Přes vzmach softwarových překladačů, korektorů a redaktorů jsou pořád často psané mizerně a hloupě. Lukáš Kovanda kdysi nabídl zajímavé vysvětlení: Proč jsou podvodné e-maily tak hloupé? Hledají hlupáky!
Phishing
Fishing znamená rybaření a phishing je to samé slovo, jen psané jakože víc cool. Český pokus překládat to jako rhybaření se moc nechytil.
Cílem podvodníka je dostat se rovnou k vašemu bankovnímu účtu a pak si vybrat, kolik se mu zachce. Například všechno. Kdysi dávno by se k tomu musel učit váš podpis a všelijak riskovat, dneska mu stačí nějak z vás vytáhnout přístupové údaje k internetovému bankovnictví nebo k platební kartě. Anebo k počítači či mobilu, tak aby si při nejbližší příležitosti mohl vaše hesla přečíst.
Jako správní rybáři používají dnes podvodníci různé typy háčků, návnad a technik. Někdy se podle použitého způsobu vymýšlí nový název nebo dál obměňují počáteční písmenka ve slově phishing. Známe tak smishing – to když útočník používá esemesky; vishing – když útočník používá hlas neboli voice, tedy když telefonuje nebo jinak volá; známe spear phishing (spear je kopí nebo harpuna, jde tedy o přesně zacílený phishing, útočník už o vás leccos ví a míří přímo na vás) nebo whaling – velrybaření, když útočník míří na šéfa nebo obecně hlavouna firmy nebo instituce.
Spoofing
Než se podíváme na jednotlivé typy phishingu podle použitého nástroje, ještě si rychle probereme tohle slovíčko. Na jeho původu není jasná shoda. Říká se, že spoof nebo spouf byla nějaká společenská hra založená na tom, že spoluhráče musíte dobře obalamutit a napálit, chytře, fikaně a vtipně.
Význam slova spoof se ale časem od té vtipnosti poněkud odchýlil. Většinou jde dneska o napálení možná lišácké, ale určitě ne činěné v dobré vůli.
Specificky v souvislosti s naším tématem je spoofing praktika, při které se podfukář vydává za důvěryhodnou osobu či instituci. A buď z vás tahá hesla přímo, ale ještě mnohem spíš se vás snaží zavést na web, který imituje web řečené firmy nebo instituce. A tam máte zadat přístupové údaje do formuláře. Přece nebudete trouba, co někomu heslo vyzvoní.
Kromě spoofingu, tedy hry na důvěryhodnou autoritu, ale může loupežník klidně předstírat, že je třeba Karel. Nějakého Karla zná každý – pošlete mu rychle stovku, má průšvih, vrátí obratem.
Pozor, nevěřte ani vyhledavači. Pěkně napište adresu banky ručně nebo ji mějte uloženou v záložkách. Podvodníci jsou ochotni si u vyhledavače zaplatit i reklamu na falešný web. A reklamní odkazy vyskakují výš než ty, které jsou výsledkem vyhledávání. Tady je na první pohled vidět, že adresa je úplně uhozená, ale nemusí to tak být. Nebo se prostě nepodíváte. další tipy a ukázky podvodů hledejte tady:
Neboli phishing klasický a snad ještě pořád nejběžnější. Podvodníci necílí na jednotlivce, ale spamují schránky obrovského množství lidí.
Podvodníci pracují se dvěma základními lidskými emocemi. S touhou něco získat a se strachem. Buď tedy slibují výhru, odměnu nebo slevu, nebo vyhrožují postihem. Máte nedoplatek, pokud ho neuhradíte, bude pokuta.
Riziko částečně eliminuje dobrý filtr nevyžádané pošty. Pozornost je dobré věnovat adrese odesílatele. Ale pozor, podezřelá vůbec mít nemusí – nastavit e-mail tak, aby adresa vypadala reálně a realisticky, případně aby to skutečně byla e-mailová adresa někoho opravdového, není problém.
Také špatná gramatika, pravopis i formátování už dávno nemusí v podvodném mailu strašit. V době vypracovaných překladačů a inteligentních generátorů textu se jich vyvaruje i podvodník, jehož rodnou řečí je bantuština.
Co se ale zfixlovat moc nedá, to je adresa webu, na který vás podvodník přesměruje. Přesto od adresy pravé banky nebo finančního úřadu nemusí být na první pohled rozeznatelná. Pomůže tedy, když prostě správnou adresu vyťukáte, případně ji máte už uloženou mezi oblíbenými.
Varování: škodí finančnímu zdraví
Zdroj: kopie VZP
E-mail se od emailu liší tím, že jedno je pošta a druhé je na natírání. Ale i v e-mailu vás snadno můžou natřít. Poměrně čerstvý je podvod, při kterém se odesilatel vydává za zdravotní pojišťovnu:
Hit posledních let je smishing. Přesouváme se z počítačů k menším zařízením a podfukáři jdou s dobou a s námi. A nejen oni. Esemeskují nám třeba i úřady – například ministerstvo práce a sociálních věcí, když se loni žádalo o pětitisícový příspěvek na dítě.
Právě ministerstvo sociálních věcí je teď jedním z úřadů, které vydávají nejvíc varování, že někdo posílá podvodné SMS jeho jménem.
Kromě esemesek se k vám příživníci snaží vetřít i přes facebookový Messenger, přes WhatsApp a další komunikační platformy. Nejčastěji se tímhle způsobem chtějí dostat secondhandoví podvodníci. A to je epidemie takového rozsahu, že jim rovnou věnujeme celý příští oddíl.
Dáte si dávku?
Zdroj: vlada.cz
Takhle varoval Úřad vlády před podvodnými esemeskami jakože od ministerstva práce a sociálních věcí. Všimněte si docela nápadné adresy, na kterou má adresát kliknout. Web za ní docela úspěšně vzhledem napodoboval stránky ministerstva, jeho funkčnost ale byla samozřejmě omezená:
O podvodech na Bazoši, Sbazaru a dalších místech, kde se nabízí použité zboží, jsme psali už dávno. Přesto pod nimi pořád přibývají špatné zkušenosti čtenářů – další telefonní čísla a přezdívky, na které si dát pozor.
Klasický phishing probíhá tak, že rybář nahodí udičku. A když kolem ní proplujete, ok, chytí se někdo jiný nebo se chytíte příště. Je to v zásadě dost pasivní přístup. Bazarový podvodník je ale aktivní – asi jako muškařící rybář. Nabídne atraktivní zboží nebo dokonce vyhledá váš inzerát, projeví zájem, je velice ochotný a komunikuje s vámi. Vymění si s vámi klidně spoustu zpráv, esemesek nebo na WhatsAppu nebo přes Facebook. Slibuje, přemlouvá, naléhá.
Jeho trik spočívá v tom, že si prý sám vybere doručovací službu, přes kterou se má zboží dopravit. A je na vás, abyste na webu téhle služby něco málo zaplatili. Klidně ani ne celé poštovné. Že nedává smysl, abyste za to jako prodávající platili právě vy? Samozřejmě. Odkaz vede na falešné stránky.
Z druhé ruky, nebo za pět prstů?
Po dlouhý době jsme zkusili dát něco na @seznam_cz sbazar. Zatím se ozvali tři scammeři s tím, že si to vyzvedne @Zasilkovna a posílaj přes ní peníze. Samozřejmě pro přijetí musíme zadat informace ke kartě. Čeština trošku hapruje, ale pár lidí asi nachytaj. Tak bacha na ně. pic.twitter.com/EL8MVnwlPv
Někdo navrhuje, že pro zboží dojede PPL, někdo navrhuje Zásilkovnu. Napodobit se dá každý web. A nedobrovolně dělat zástěrku podvodníkovi může každá dopravní společnost.
Voice phishing, hlasový phishing. Čím dál častější.
Když jsme u bazarových podvodníků psali, že na rozdíl od těch klasických phisherů musí být aktivní, nebylo to přesné. Zprávy si s vámi totiž snadno může vyměňovat robot. Naprogramovat takového povídálka už není nijak náročné. Jenže dneska už není zvlášť těžké nechat počítač i docela věrohodně i mluvit. To zásadně rozšiřuje možnosti hlasových podvodů.
Pokud tedy bude volat například váš bankéř, že zaznamenal cosi na vašem účtu, že vaše peníze jsou v ohrožení, fakt to znamená, že vaše peníze jsou v ohrožení. Nebo záhy budou, pokud na tuhle hru přistoupíte a prozradíte přístup do bankovnictví nebo prozradíte CVV/CVC kód k platební kartě.
Hlasy se dnes dají nejenom vyrábět, ale taky napodobovat. Takže jestli děláte na účetním a nečekaně volá šéf, že máte někam převést peníze… no radši si to opravdu ověřte od něj.
Hlavně nezapomeňte, že i telefonní číslo volajícího se dá zfalšovat. Takže i když vám telefon ukáže, že volá banka, žádná banka to být nemusí. Jak ale finanční instituce zdůrazňují, jejich zaměstnanci po vás nikdy citlivé údaje po telefonu chtít nesmějí. Skončete hovor a případně sami zavolejte na číslo, které opravdu patří bance – třeba podle jejího webu.
Hovoří robot
Zdroj: varování od Fio banky
Zatím asi ojedinělý případ vishingu. Člověku, který na Facebooku projevil zájem o investování, se ozval falešný bankéř. Poslal mu videozprávu. Podle všeho za něj mluvil robot a počítačově generovaná nebo alespoň rozpohybovaná byla i jeho tvář:
Někdy se používá slovní spojení spear phishing. Kdybychom měli zůstat u rybářských metafor, je to rybaření s harpunou (ostatně spear harpuna znamená). Žádné nahodím a uvidím. Lovec jde přímo po vás.
To znamená, že si o vás nějakým způsobem už ledacos zjistil a teď to může využít ke stupňování nátlaku a k chytračení. Klasicky znává vaše jméno, může vědět, u jaké jste banky, mohl vám projet profily na sociálních sítích a zjistit z nich víc o vaší rodině a podobně. Nebo ví, na jaké pozici a v jaké firmě pracujete.
Můžete si dělat naděje, že tenhle typ útoku se vás netýká, nejste žádné velké zvíře, žádná velryba, na kterou by stálo za to vydat se s harpunou – připomeňme, že útokům na šéfy firem se říká whaling, velrybaření. Jenže tohle neplatí. Časové a další náklady na to, aby si někdo zjistil dost informací i o malých rybách a aby se zaměřil i na ně, klesly tak, že i vy máte dneska možnost získat svého osobního šejdíře.
O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v červnu a červenci spustí nová opatření v boji proti takzvanému spoofingu – kvůli zneužití telefonního čísla má spotřebitel dojem, že mu podvodník... celý článek
ČSOB, Raiffeisenbank a mBank o víkendu dočasně vypnou své elektronické bankovnictví. Klienti by si proto dopředu měli nastavit limity na platebních kartách, pokud například plánují... celý článek
Moneta Money Bank spouští možnost plateb na telefonní číslo – takzvanou platbu na kontakt. Klientům tak nově stačí znát pouze telefonní číslo příjemce místo čísla jeho bankovního účtu. celý článek
Státní podnik připravuje řešení, které na přepážkách České pošty umožní vložit nebo vybrat hotovost z účtu u jakéhokoliv banky – nejen u ČSOB jako dosud.
Air Bank a operátor O2 rozšíří výhody pro společné zákazníky z řad běžných spotřebitelů. Nově je nabídnou pod značkou Unity, do programu se později zapojí i další partneři ze skupiny... celý článek
