Podvodník volá s číslem banky. Rodí se první obrana

Jana Divinová | rubrika: Co se děje | 3. 4. 2023 | 3 komentáře
Podvodníci dokážou zfalšovat telefonní číslo tak, aby vypadalo třeba jako z vaší banky nebo z úřadu. Takové triky jsou mnohem nebezpečnější, než když vám někdo špatnou češtinou píše nelogické pokyny z podivné adresy. Mobilní operátoři teď zkoušejí první řešení, jak hovorům z podvržených čísel zabránit.
Podvodník volá s číslem banky. Rodí se první obrana

Zdroj: Shutterstock

Říká se tomu spoofing. Někdo se vydává za bankéře z vaší banky, za ministerstvo, za finanční úřad. Volá klidně uprostřed noci, sází na emoce a snaží se vás „zachránit“ – třeba nabídkou, že vám převede peníze z napadeného účtu do bezpečí. Stačí, když mu řeknete pár citlivých údajů.

Podvodníci přišli s inovací, která může dostat i člověka, který jinak jen tak na něco neskočí: když má někdo uložené číslo do banky mezi kontakty v mobilu, vypadá to, jako když mu volá opravdu banka. Kdo číslo nemá uložené, může si – když bude hodně pozorný – všimnout, že se ukazuje s mezinárodní předvolbou +420. Kdyby opravdu volala banka z Česka, zobrazilo by se číslo bez předvolby. Jenže běžný uživatel nebude ani tohle považovat za podezřelé, protože předvolba odpovídá České republice.

Předloni se podvodníci vydávali například za ČSOB. Číslo jejího klientského centra je 800 300 300, takže když rozespalým klientům někdo volal z čísla +420 800 300 300, už to nebyl hloupý trik, který přece každý musí poznat na první pohled.

Když jsme tehdy na webu Peníze.cz zjišťovali, jak vůbec může podvodník zneužít „opravdové“ číslo, nedozvěděli jsme se povzbudivé zprávy: Banky ani klienti se tomu nemůžou účinně bránit. Operátoři nemají povinnost ověřovat, zda je telefonní číslo pravé – ani to neumějí. O možnostech se teprve diskutuje na evropské úrovni.

Letos konečně přicházejí nadějnější novinky.

Testujeme, jak se bránit

Díky spolupráci bank, operátorů, policie a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) se rodí možnosti, jak se bránit. Operátoři už některá řešení testují v praxi. 

T-Mobile v březnu představil testovací řešení pro firmy (zejména banky), jejichž telefonní čísla jsou často zneužívaná pro podvodná volání. „Naši experti vyvinuli ve spolupráci s Policií ČR a Českou spořitelnou systém, který dokáže taková volání odhalit a zablokovat,“ říká Jakub Ludvík, manažer korporátní bezpečnosti v T-Mobile.

Podobné řešení testuje i Vodafone. „Aktivně vyhledáváme tento druh podvodu a podvodná čísla blokujeme, v případě podvrhnuté identity volajícího blokujeme celý příchozí hovor,“ říká Charlota Dědková z tiskového oddělení operátora. Dodává, že v boji proti podvodům už pomáhají i výrobci telefonů, proto je dobré si telefon pravidelně restartovat a aktualizovat.

O2 nabízí zákazníkům službu ochrany čísla, na které se podvodník nedovolá. Technologie je založena na principu podpisu volajícího čísla pomocí certifikátu. „Abychom tuto technologii mohli zavést, je ale nutná shoda na trhu. Ve spolupráci s ostatními operátory proto testujeme nové řešení pro business zákazníky, které už nebude limitováno tím, u kterého operátora je chráněné číslo vedeno,“ vysvětluje Blanka Vokounová z tiskového oddělení O2.

Ale ne všechno vypadá nadějně. Některé odpovědi ukazují, že za dva roky jsme se zas tak moc neposunuli.

Operátoři totiž zatím dokážou ochránit zákazníky jen ve své síti. Pokud podvodník volá ze zahraničí, což je nejčastější případ, tak ochrana nefunguje. Operátoři se snaží najít řešení skrz Asociaci provozovatelů mobilních sítí (APMS). Ta zřídila pracovní skupinu, která připravuje návrh technických možností, jak s tímto fenoménem bojovat.

„Problematika to není vůbec jednoduchá. Pro funkční a smysluplné řešení by bylo nutné zavést technická opatření nejen na straně českých mobilních operátorů, ale i na straně všech fixních operátorů, které provozují takzvané propoje do českých sítí z mezinárodního prostředí,“ konstatuje prezident asociace Jiří Grund.

Asociace aktuálně zahajuje jednání s Českým telekomunikačním úřadem s cílem nalézt řešení, na kterém se shodne celý trh. V případě, že by to nepřineslo výsledek, mohl by ČTÚ zakročit formou nějaké regulace. „Je to případně až následné řešení, které zatím není na pořadu dne,“ říká mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Z užitečné služby je nástroj podvodníků

Mocinky zlý telefonek
Zdroj: Shutterstock

Co nám k problému podvržených čísel řekli zástupci operátorů a regulátora, když jsme o problému psali předloni?

„Operátoři dnes nemají povinnost ověřovat, zda je telefonní číslo, které volající uvedl, pravé,“ řekl Lukáš Zelený, člen rady Českého telekomunikačního úřadu. A podle Jiřího Grunda, výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí, to ani neumějí.

„Kontrola nad volajícím číslem je možná pouze v rámci domácí sítě daného operátora. Tedy, když je hovor iniciován v síti operátora A a míří do sítě operátora A. Pokud však hovor přichází ze sítě jiného operátora anebo dokonce ze zahraničí, není technicky možné ověření provést. Telefonní číslo zákazníka totiž není povinným údajem. Operátor, který iniciuje volání tedy může do tohoto pole vložit libovolné anebo žádné číslo,“ vysvětlil Grund.

„Český operátor pouze může – pokud má podezření na nějaký konkrétní podvod z konkrétního čísla – požádat mezinárodního operátora o blokaci takového provozu. To však pomůže jen na chvilku, neboť jakmile to podvodníci zjistí, zvolí zpravidla jinou cestu a volají znovu například z jiného čísla,“ dodal Grund.

„Podvržení telefonního čísla se odehrává prostřednictvím manipulace s parametrem CLI (Calling Line Identification), prostřednictvím kterého se síťovou signalizací přenáší informace o telefonním čísle,“ řekla Tereza Meravá z tiskového oddělení Českého telekomunikačního úřadu.

„CLI může změnit jak uživatel služby (s využitím různých konfigurovatelných aplikací webových VoIP providerů), tak poskytovatel služby elektronických komunikací, který tak zpravidla činí na pokyn svého účastníka. Případně kdokoliv další, jak to bylo v případě podvodu s linkou ČSOB,“ dodal Zelený.

Problematika nakládání s CLI je podle něj předmětem diskusí na celoevropské úrovni, a to právě kvůli narůstajícímu počtu podvodů. Zatím však pro zobrazování příchozích telefonních čísel žádná omezení neplatí. „Prozatím nebylo nalezeno optimální řešení. Proto ani možnost úpravy označení telefonního čísla volajícího, které se zobrazuje v koncovém zařízení volaného, není v České republice ani ve většině států Evropské unie v právních předpisech nijak upravena,“ řekl Zelený.

Upozornil, že využití změny CLI není vždy jen podvodného charakteru a bylo vnímáno jako legální a veskrze užitečný nástroj. Dokud se ho tedy nechytili podvodníci. „Právě na tomto principu je postaveno poskytování různorodých služeb. Jedná se typicky o nabídku služby volání v prostředí IP na běžná telefonní čísla, kdy volající potřebuje pro případ zpětného volání nastavit jako CLI své mobilní telefonní číslo, přestože hovor z něj uskutečněn nebyl. Taková služba může minimalizovat náklady na volání na straně volajícího,“ vysvětlil Zelený.

Prevence je základ

Banky, operátoři i policie se poslední roky věnují čím dál víc osvětě. Proběhla i masivní informační a preventivní kampaň ve spolupráci s Českou bankovní asociací.

Tohle je vishing

Zdroj: Shutterstock

Poslechněte si, jak vishing probíhá v praxi. Jde o nahrávku neúspěšného pokusu, který mířil na klientku České spořitelny. Hovor s podvodníkem proběhl v nočních hodinách (okolo půl druhé ráno). Pro vishing je typické, že útočníci volají v pozdních večerních nebo brzkých ranních hodinách, kdy lze předpokládat, že klient bude nejméně obezřetný.

„Z naší strany je řešením prevence. V případech vishingu je důležité, aby lidé byli ostražití. Jakmile podvodníci dostanou vzdálený přístup k počítači, tak je velmi těžké něco dělat. Musí se hrozně rychle zkontaktovat banka, aby nedošlo ke škodám,“ vysvětluje mluvčí Policie ČR Jakub Vinčálek.

Dodává, že jakmile člověk pachateli umožní přístup do svého počítače, riskuje kromě vykradení účtu třeba i to, že si na něj podvodník vezme půjčku.

Jednou ze zbraní, kterou pachatelé používají, je nátlak. „Některé telefonáty trvaly i šest hodin. Aby pachatelé zvýšili šanci na úspěch, tak se střídají ve více lidech. Když skončí falešný bankéř, zavolá falešný policista,“ doplňuje Jakub Vinčálek. Obětmi jsou podle něj nejčastěji lidé středního věku, nikoliv senioři.

Policii se na konci ledna podařilo jednoho organizátora spoofingových podvodů chytit. Sedmačtyřicetiletého muže původem ze Slovenska obvinila z organizování okrádání seniorů. Skupina se v období od srpna do září roku 2021 měla dopustit nejméně sedmadvaceti případů podvodných telefonátů seniorům zejména z Ústecka, Liberecka a Karlovarska.

Celkový počet kybernetických útoků na klienty bank se za dva roky zvýšil čtyřnásobně, uvedla loni v září Česká bankovní asociace (ČBA).

„Od loňského léta chodí fingované SMS od ministerstva práce a sociálních věcí s nabídkou sociální podpory. Evidujeme už 300 případů, kdy lidé přišli o 30 milionů korun,” konstatuje policejní mluvčí.

Málem mě taky dostali, říká IT ředitel

Zdroj: Shutterstock

Zkušenost s podvodníky má i IT ředitel společnosti Kovošrot Group Petr Bůva. Volali mu údajně z krypto burzy Blockchain.com, že u nich má účet a na něm pár tisíc dolarů. Ze zvědavosti si s podvodníkem domluvil další hovor, během kterého se měl dozvědět, jak účet správně používat.  

Mezitím si počítač nastavil do uzavřeného systému, takzvaného Windows Sandboxu, který se používá například k testování a spouštění potenciálně rizikových aplikací.

„Kvůli bezpečné komunikaci jsem měl podle rady podvodníka spustit klienta SupRemo pro vzdálenou komunikaci a nadiktovat ID a heslo. Od té chvíle ten na druhé straně viděl, co všechno jsem měl na monitoru, a mohl používat mou myš. Ale předstíral, že si se mnou může jen psát,“ vysvětluje Petr Bůva.

Podvodník mu v poslal odkaz vedoucí na Blockchain.com, kde mu ukázal, kolik tam má peněz – s tím, že je potřeba je co nejrychleji převést na jiný jeho účet. „Chtěl po mně, ať si otevřu své internetové bankovnictví a pošlu mu do chatu IBAN. Když jsem do chatu místo hesla napsal náhodné číslo, viděl jsem, že převzal kontrolu nad myší – překopíroval domnělý kód do formuláře a zkusil se přihlásit,“ popisuje Bůva.

Nejvíc ho zaskočila chvíle, kdy podvodník napsal do vyhledávače Bing „windows turn on camera“ a nabídlo se mu tlačítko spuštění kamery. „V Sandboxu kamera naštěstí nefunguje. Kdybych ho ale neměl, tak by mě měl v přímém přenosu s obrazem i zvukem,“ vysvětluje Petr Bůva, který hned poté notebook vypl, čímž podvodníka odstřihl.

Jak sám říká, po téhle zkušenosti už se nebude smát lidem, kteří si nechají vyluxovat účet a ještě se na to v přímém přenosu dívají.

„Jsou opravdu neuvěřitelně rychlí. Myslím si, že to ani neklikají oni, ale že je to nějaký program, který automaticky kliká na definovaná místa podle textu nebo barvy a rychle kopíruje a vkládá údaje,“ shrnuje svou zkušenost IT odborník.

Jediným řešením situace, kdy člověk ztratí kontrolu nad myší a klávesnicí, je podle něj vytrhnout počítač ze zásuvky, v případě notebooku opravdu dlouze podržet tlačítko pro vypnutí.


Základní pravidla podle Air Bank

Ukazuji!
Zdroj: Shutterstock
  • Nikdy nikomu neříkejte své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, číslo platební karty nebo třeba potvrzovací kód z SMS zprávy.
  • Do svého internetového bankovnictví vstupujte jen z ověřených přístupů, třeba z oficiálních stránek banky, a nikoliv na základě odkazu, který vám někdo pošle.
  • Nenechte se dotlačit do způsobů plateb, které neznáte, nebo jednat podle pokynů, které vám nedávají smysl, jako je třeba vklad peněz na jiný údajně zabezpečený účet.
  • Do telefonu ani počítače si neinstalujte neznámé aplikace pro vzdálený přístup.

ČNB radí nespěchat, ověřovat a chránit

Česká národní banka připravila stručný video návod, jak rozpoznat podvodné volání. Doporučuje dodržovat základní pravidla: nespěchat – na základě nevyžádané komunikace nedělat unáhlená rozhodnutí, ověřovat – vždy zvážit možnost podvodu a chránit – svá data a citlivé údaje. 
 
Phishing
Zdroj: Peníze.cz

E-maily s výzvami k okamžité změně hesel v internetovém bankovnictví, SMS od ministerstva práce, že máte nárok na podporu, podvržené weby bank, telefonáty od falešných investorů. Projděte si hlavní triky, jak vás chtějí podvodníci nachytat. 

Nigerijské dopisy

Nigerijské dopisy chodily dávno před internetem, princip je známý už z osmnáctého století. Vrcholné popularity dosáhly na konci století dvacátého. Z té doby je i jejich dnes nejčastější jméno – podle příběhu, který v různých variantách obsahovaly.

Bývalý šéf nigerijské ropné společnosti, svržený nigerijský princ, manželka bývalého diktátora… si někde ulili pořádný balík peněz. Jenže se k němu nedá dostat, potřebujou pomoc právě od vás. Když pošlete nějakou sumu, která jim pomůže dostat se k balíku, čeká vás štědrá odměna.

Když se někdo nechá zlákat a peníze pošle, ukáže se, že je tu ještě jedna překážka, kterou je potřeba odstranit. Pošlete víc. A pak víc a víc, dokud nezačnete chtít něco zpátky.

K rozmachu nigerijských dopisů přispěl internet. Nemuset platit za známky byla výhra. A chodí dodneška. Přes vzmach softwarových překladačů, korektorů a redaktorů jsou pořád často psané mizerně a hloupě. Lukáš Kovanda kdysi nabídl zajímavé vysvětlení: Proč jsou podvodné e-maily tak hloupé? Hledají hlupáky!

Phishing

Fishing znamená rybaření a phishing je to samé slovo, jen psané jakože víc cool. Český pokus překládat to jako rhybaření se moc nechytil.

Cílem podvodníka je dostat se rovnou k vašemu bankovnímu účtu a pak si vybrat, kolik se mu zachce. Například všechno. Kdysi dávno by se k tomu musel učit váš podpis a všelijak riskovat, dneska mu stačí nějak z vás vytáhnout přístupové údaje k internetovému bankovnictví nebo k platební kartě. Anebo k počítači či mobilu, tak aby si při nejbližší příležitosti mohl vaše hesla přečíst.

Jako správní rybáři používají dnes podvodníci různé typy háčků, návnad a technik. Někdy se podle použitého způsobu vymýšlí nový název nebo dál obměňují počáteční písmenka ve slově phishing. Známe tak smishing – to když útočník používá esemesky; vishing – když útočník používá hlas neboli voice, tedy když telefonuje nebo jinak volá; známe spear phishing (spear je kopí nebo harpuna, jde tedy o přesně zacílený phishing, útočník už o vás leccos ví a míří přímo na vás) nebo whaling – velrybaření, když útočník míří na šéfa nebo obecně hlavouna firmy nebo instituce.

Spoofing

Než se podíváme na jednotlivé typy phishingu podle použitého nástroje, ještě si rychle probereme tohle slovíčko. Na jeho původu není jasná shoda. Říká se, že spoof nebo spouf byla nějaká společenská hra založená na tom, že spoluhráče musíte dobře obalamutit a napálit, chytře, fikaně a vtipně.

Význam slova spoof se ale časem od té vtipnosti poněkud odchýlil. Většinou jde dneska o napálení možná lišácké, ale určitě ne činěné v dobré vůli.

Specificky v souvislosti s naším tématem je spoofing praktika, při které se podfukář vydává za důvěryhodnou osobu či instituci. A buď z vás tahá hesla přímo, ale ještě mnohem spíš se vás snaží zavést na web, který imituje web řečené firmy nebo instituce. A tam máte zadat přístupové údaje do formuláře. Přece nebudete trouba, co někomu heslo vyzvoní.

Kromě spoofingu, tedy hry na důvěryhodnou autoritu, ale může loupežník klidně předstírat, že je třeba Karel. Nějakého Karla zná každý – pošlete mu rychle stovku, má průšvih, vrátí obratem.

Podvodníci přišli s inovací, která může dostat i vás, co jen na něco neskočíte: volají z čísla, které vypadá prakticky stejně jako to, které opravdu používá vaše banka

Nevěřte ničemu

Podvodná reklama internetbanking
Zdroj: Fio

Pozor, nevěřte ani vyhledavači. Pěkně napište adresu banky ručně nebo ji mějte uloženou v záložkách. Podvodníci jsou ochotni si u vyhledavače zaplatit i reklamu na falešný web. A reklamní odkazy vyskakují výš než ty, které jsou výsledkem vyhledávání. Tady je na první pohled vidět, že adresa je úplně uhozená, ale nemusí to tak být. Nebo se prostě nepodíváte. další tipy a ukázky podvodů hledejte tady:

Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků

Mailový phishing

Neboli phishing klasický a snad ještě pořád nejběžnější. Podvodníci necílí na jednotlivce, ale spamují schránky obrovského množství lidí.

Podvodníci pracují se dvěma základními lidskými emocemi. S touhou něco získat a se strachem. Buď tedy slibují výhru, odměnu nebo slevu, nebo vyhrožují postihem. Máte nedoplatek, pokud ho neuhradíte, bude pokuta.

Riziko částečně eliminuje dobrý filtr nevyžádané pošty. Pozornost je dobré věnovat adrese odesílatele. Ale pozor, podezřelá vůbec mít nemusí – nastavit e-mail tak, aby adresa vypadala reálně a realisticky, případně aby to skutečně byla e-mailová adresa někoho opravdového, není problém.

Také špatná gramatika, pravopis i formátování už dávno nemusí v podvodném mailu strašit. V době vypracovaných překladačů a inteligentních generátorů textu se jich vyvaruje i podvodník, jehož rodnou řečí je bantuština.

Co se ale zfixlovat moc nedá, to je adresa webu, na který vás podvodník přesměruje. Přesto od adresy pravé banky nebo finančního úřadu nemusí být na první pohled rozeznatelná. Pomůže tedy, když prostě správnou adresu vyťukáte, případně ji máte už uloženou mezi oblíbenými.

Varování: škodí finančnímu zdraví

Mailový podvodZdroj: kopie VZP

E-mail se od emailu liší tím, že jedno je pošta a druhé je na natírání. Ale i v e-mailu vás snadno můžou natřít. Poměrně čerstvý je podvod, při kterém se odesilatel vydává za zdravotní pojišťovnu:

Esemeskový phishing

Hit posledních let je smishing. Přesouváme se z počítačů k menším zařízením a podfukáři jdou s dobou a s námi. A nejen oni. Esemeskují nám třeba i úřady – například ministerstvo práce a sociálních věcí, když se loni žádalo o pětitisícový příspěvek na dítě.

Právě ministerstvo sociálních věcí je teď jedním z úřadů, které vydávají nejvíc varování, že někdo posílá podvodné SMS jeho jménem.

Kromě esemesek se k vám příživníci snaží vetřít i přes facebookový Messenger, přes WhatsApp a další komunikační platformy. Nejčastěji se tímhle způsobem chtějí dostat secondhandoví podvodníci. A to je epidemie takového rozsahu, že jim rovnou věnujeme celý příští oddíl.

Dáte si dávku?

Esemeskový podvodZdroj: vlada.cz

Takhle varoval Úřad vlády před podvodnými esemeskami jakože od ministerstva práce a sociálních věcí. Všimněte si docela nápadné adresy, na kterou má adresát kliknout. Web za ní docela úspěšně vzhledem napodoboval stránky ministerstva, jeho funkčnost ale byla samozřejmě omezená:

Bazaroví podvodníci

O podvodech na Bazoši, Sbazaru a dalších místech, kde se nabízí použité zboží, jsme psali už dávno. Přesto pod nimi pořád přibývají špatné zkušenosti čtenářů – další telefonní čísla a přezdívky, na které si dát pozor.

Klasický phishing probíhá tak, že rybář nahodí udičku. A když kolem ní proplujete, ok, chytí se někdo jiný nebo se chytíte příště. Je to v zásadě dost pasivní přístup. Bazarový podvodník je ale aktivní – asi jako muškařící rybář. Nabídne atraktivní zboží nebo dokonce vyhledá váš inzerát, projeví zájem, je velice ochotný a komunikuje s vámi. Vymění si s vámi klidně spoustu zpráv, esemesek nebo na WhatsAppu nebo přes Facebook. Slibuje, přemlouvá, naléhá.

Jeho trik spočívá v tom, že si prý sám vybere doručovací službu, přes kterou se má zboží dopravit. A je na vás, abyste na webu téhle služby něco málo zaplatili. Klidně ani ne celé poštovné. Že nedává smysl, abyste za to jako prodávající platili právě vy? Samozřejmě. Odkaz vede na falešné stránky.

Z druhé ruky, nebo za pět prstů?

Někdo navrhuje, že pro zboží dojede PPL, někdo navrhuje Zásilkovnu. Napodobit se dá každý web. A nedobrovolně dělat zástěrku podvodníkovi může každá dopravní společnost.

Vishing

Voice phishing, hlasový phishing. Čím dál častější.

Když jsme u bazarových podvodníků psali, že na rozdíl od těch klasických phisherů musí být aktivní, nebylo to přesné. Zprávy si s vámi totiž snadno může vyměňovat robot. Naprogramovat takového povídálka už není nijak náročné. Jenže dneska už není zvlášť těžké nechat počítač i docela věrohodně i mluvit. To zásadně rozšiřuje možnosti hlasových podvodů.

Pokud tedy bude volat například váš bankéř, že zaznamenal cosi na vašem účtu, že vaše peníze jsou v ohrožení, fakt to znamená, že vaše peníze jsou v ohrožení. Nebo záhy budou, pokud na tuhle hru přistoupíte a prozradíte přístup do bankovnictví nebo prozradíte CVV/CVC kód k platební kartě.

Hlasy se dnes dají nejenom vyrábět, ale taky napodobovat. Takže jestli děláte na účetním a nečekaně volá šéf, že máte někam převést peníze… no radši si to opravdu ověřte od něj.

Hlavně nezapomeňte, že i telefonní číslo volajícího se dá zfalšovat. Takže i když vám telefon ukáže, že volá banka, žádná banka to být nemusí. Jak ale finanční instituce zdůrazňují, jejich zaměstnanci po vás nikdy citlivé údaje po telefonu chtít nesmějí. Skončete hovor a případně sami zavolejte na číslo, které opravdu patří bance – třeba podle jejího webu.

Hovoří robot

Vishing
Zdroj: varování od Fio banky

Zatím asi ojedinělý případ vishingu. Člověku, který na Facebooku projevil zájem o investování, se ozval falešný bankéř. Poslal mu videozprávu. Podle všeho za něj mluvil robot a počítačově generovaná nebo alespoň rozpohybovaná byla i jeho tvář:

Váš osobní phishing

Někdy se používá slovní spojení spear phishing. Kdybychom měli zůstat u rybářských metafor, je to rybaření s harpunou (ostatně spear harpuna znamená). Žádné nahodím a uvidím. Lovec jde přímo po vás.

To znamená, že si o vás nějakým způsobem už ledacos zjistil a teď to může využít ke stupňování nátlaku a k chytračení. Klasicky znává vaše jméno, může vědět, u jaké jste banky, mohl vám projet profily na sociálních sítích a zjistit z nich víc o vaší rodině a podobně. Nebo ví, na jaké pozici a v jaké firmě pracujete.

Můžete si dělat naděje, že tenhle typ útoku se vás netýká, nejste žádné velké zvíře, žádná velryba, na kterou by stálo za to vydat se s harpunou – připomeňme, že útokům na šéfy firem se říká whaling, velrybaření. Jenže tohle neplatí. Časové a další náklady na to, aby si někdo zjistil dost informací i o malých rybách a aby se zaměřil i na ně, klesly tak, že i vy máte dneska možnost získat svého osobního šejdíře.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+61
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Spořitelna zjednoduší způsob, jak úročí spořicí účet

28. 3. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

Spořitelna zjednoduší způsob, jak úročí spořicí účet

Česká spořitelna opět změní způsob úročení svého spořicího účtu. Komplikované podmínky, které zavedla teprve před pár měsíci, od června výrazně zjednoduší.

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

27. 3. 2024 | Kateřina Hovorková

Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně černou, puntíkatou, s vlnkami, s barvami oblíbeného sportovního klubu nebo tu z ryzího zlata?... celý článek

ČSOB změní ceník a chystá nové odměny za věrnost

25. 3. 2024 | Petr Kučera | 4 komentáře

ČSOB změní ceník a chystá nové odměny za věrnost

Připlatí si hlavně lidé, kteří zadávají příkazy na pobočkách nebo trvají na papírových výpisech. Zdražení se ale může dotknout i těch, kdo účet ovládají elektronicky.

Tři banky hlásí odstávku, limity na víkend si nastavte včas

22. 3. 2024 | Petr Kučera

Tři banky hlásí odstávku, limity na víkend si nastavte včas

Česká spořitelna, Komerční banka a mBank o víkendu dočasně vypnou své elektronické bankovnictví. Klienti by si proto dopředu měli nastavit limity na platebních kartách, pokud například... celý článek

Max banka zavře jedinou pobočku, nahradí ji Creditas

21. 3. 2024 | Petr Kučera

Max banka zavře jedinou pobočku, nahradí ji Creditas

Max banka od dubna zavře svou jedinou pobočku. Nachází se v pražské ulici Na strži u stanice metra Pankrác vedle sídla této banky.

Partners Financial Services