Čas na daňové přiznání končí. Návody, změny a časté chyby
30. 4. 2024 | Petr Kučera
Co je letos jinak? Jaké slevy se dají využít? Do kdy je potřeba odevzdat přehledy OSVČ? Poradíme.
Zdroj: Pleska / Midjourney
Přiznání k dani z příjmů za rok 2023 musí podat v zásadě každý, kdo měl příjmy vyšší než padesát tisíc korun. Limit pro podání daňového přiznání se výrazně zvýšil, předtím byl 15 tisíc. Jde o hrubý příjem před odečtením výdajů – odborně řečeno dílčí základ daně.
Do limitu pro podání přiznání se nepočítají příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou 30 tisíc korun za rok před odečtením výdajů. Tento limit se nezvýšil, zůstává stejný už od roku 2014.
Podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně, v zásadě nemusí přiznání podávat ani při vyšších příjmech (kromě některých situací, typicky když přestali splňovat podmínky, když mají další příjmy ze zaměstnání nebo když mají příjmy z pronájmu či prodeje nad 50 tisíc).
Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří loni měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 000 korun. I tento limit se zvýšil, předtím byl 6000 korun. O daňový přeplatek mohou zaměstnanci žádat přes zaměstnavatele – podrobnosti jsme popsali v článku o ročním zúčtování daní.
Přiznání však musí podat i podnikatel, který skončil ve ztrátě – tu si pak může odečítat v následujících letech.
Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2023 končí v úterý 2. dubna 2024. V praxi se to týká hlavně případů, kdy přiznání podáváte v papírové podobě. Za ni se považuje i formulář, který jste sice nejdřív vyplnili na počítači, ale pak jste si ho vytiskli a finančnímu úřadu ho odevzdali (poslali) na papíře.
Kdo podá přiznání online, získává o měsíc delší základní lhůtu. Přiznání v elektronické podobě tak letos stačí podat do úterý 2. května.
Zájemce o delší lhůtu nemusí dopředu nic hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Online forma je tak zároveň záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání včas. Pozor: formálně nejde o odložení lhůty pro podání přiznání, ale jenom o prominutí případných sankcí spojených s jeho pozdějším podáním i se zaplacením daně. Rozdíl? Kdo to nestihne ani do konce prodlouženého termínu, tomu se napočítají sankce hned od původního.
Podnikatelé, kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podávat daňové přiznání elektronicky – pokud se týká jejich podnikání. Ke splnění této povinnosti lze využít přímo datovou schránku, není to ale jediná možnost. Jsou i jiné alternativy – třeba prostřednictvím portálu Moje daně (DIS+), do kterého se přihlásíte takzvanou identitou občana (bankovní identita, eObčanka s čipem, služba Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, I.CA identita s čipovou kartou, NIA ID…). Použít lze také aplikaci EPO nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Přiznání však musí být ve formátu XML, ne PDF, upozorňuje Finanční správa. Podrobnosti popisuje Generální finanční ředitelství v metodickém pokynu ze začátku roku 2023.
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce nebo advokát, má na odevzdání přiznání čas do 1. července. Využití služeb poradce už nemusíte předem oznamovat finančnímu úřadu.
Jestli jste loni měli jenom jednoho zaměstnavatele a neměli jiné zdanitelné příjmy, daňové přiznání nejspíš nemusíte řešit. Zálohy na daň z příjmů vám průběžně strhával zaměstnavatel a postará se i o roční zúčtování daně.
Klid má i ten, kdo v roce 2023 vystřídal víc zaměstnavatelů, ale nikdy nepracoval pro dva současně – zúčtování daně za něj může vyřešit poslední zaměstnavatel.
Podmínkou každopádně je, že jste u svého zaměstnavatele nejpozději do letošního 15. února podepsali formulář Prohlášení k dani. Do stejného termínu bylo nutné odevzdat mu všechna potvrzení prokazující, že máte nárok na odpočty od základu daně a daňové slevy.
Naopak sám musí podat daňové přiznání zaměstnanec, jestliže:
Zaměstnanec, který podává přiznání sám, požádá zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2023, které pak přiloží k daňovému přiznání. V přiznání uvádí všechny své zdanitelné příjmy, včetně těch, z nichž byla odvedena zálohová daň z příjmů fyzických osob.
Zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami a měli v roce 2023 příjmy pouze ze zaměstnání, můžou využít zkrácený daňový formulář na dvě stránky. Dostupný je i elektronicky přes portál Moje daně.
Daňové přiznání se vám vyplatí podat, jestliže jste loni byli zaměstnaní jenom část roku, zatímco zbytek času jste byli třeba na mateřské, v důchodu, studovali nebo hledali si jinou práci. Základní daňovou slevu na poplatníka totiž lze využít vždycky v celé výši 30 840 korun ročně – bez ohledu na to, jak dlouho loni vaše výdělečná činnost trvala.
Jestli jste slevu na poplatníka v průběhu roku nevyčerpali celou (každý měsíc se odečítá jen poměrná část), máte nárok na „vratku“ daně od finančního úřadu. Není potřeba k tomu hned podávat přiznání. Pokud jste v průběhu roku pracovali jen u jednoho zaměstnavatele (třeba v rámci brigády), můžete ho požádat o provedení ročního zúčtování.
Daňové přiznání není nutné podávat v případě, že se loni všechny vaše příjmy danily srážkovou daní.
Srážková daň se strhává například z úroků z bankovních účtů, stavebního spoření, dluhopisů, výnosů z vkladních knížek nebo podílů na zisku. A také z příjmů z výher, které nejsou osvobozené od daně. Někdy se srážková daň uplatňuje také na příjmy z dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a autorských honorářů. Víc o tom píšeme tady:
Příjmy z dohod zdaněné srážkovou daní můžete do daňového přiznání zahrnout dobrovolně. Pokud jste v loňském roce měli v součtu jen nízké příjmy, vyplatí vám finanční úřad sraženou daň zpět. Díky započtení příjmů zdaněných srážkovou daní totiž víc nebo i plně vytěžíte nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Potvrzení o příjmech vám vydá zaměstnavatel, přiložíte ho k daňovému přiznání.
Do daňového přiznání naopak nelze zahrnout příjmy z autorských honorářů.
Z některých příjmů se daň neodvádí. Ani se nezanášejí do daňového přiznání – nejsou totiž předmětem daně. Daňové přiznání kvůli nim podávat nemusíte. Pokud růžový formulář odevzdáváte z jiného důvodu, tyto příjmy do něj nevypisujte. Jde o:
Přesný seznam příjmů, které nejsou předmětem daně, najdete v § 3 zákona o daních z příjmů.
Zvláštní kategorií příjmů jsou příjmy osvobozené od daně. Nepřiznávají se, ani nedaní. U některých je ale osvobození vázané na určité podmínky.
Za rok 2023 jsou osvobozené především:
Celý seznam osvobozených příjmů najdete v § 4 zákona o daních z příjmů.
Pozor: Osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun musíte nahlásit finančnímu úřadu, bez ohledu na to, jestli odevzdáváte daňové přiznání. Typicky jde o dary, dědictví, výhry v loteriích, příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého příjmu se posuzuje samostatně. Oznamovat nemusíte příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou zanesené v katastru nemovitostí.
Oznamovací povinnost byste měli splnit do termínu pro podání daňového přiznání, tedy do začátku dubna, případně do začátku května (při elektronickém podání) nebo začátku července (při využití poradce).
Oznámení nemá předepsaný tiskopis – můžete ho učinit písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky. Musí obsahovat údaj o výši příjmu, popis okolností jeho nabytí a datum nabytí (v případě dědictví datum, kdy skončilo dědické řízení). Zájemci můžou využít vzor tiskopisu, který připravilo ministerstvo financí.
Daň z příjmů se odvádí také z peněz vydělaných pronájmem nemovitostí a movitých věcí. Musíte je tedy zanést do daňového přiznání. Výjimkou je příležitostný pronájem movité věci s příjmem do třiceti tisíc za rok – ten se nepřiznává ani nedaní.
Daní a přiznávají se také příjmy z kapitálového majetku, tedy příjmy plynoucí z toho, že máte nějaký finanční majetek: peníze, obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Typicky jde o dividendy z akcií, úroky ze spořicích účtů nebo termínovaných vkladů nebo úroky z půjček, které jste někomu poskytli. Patří sem třeba také plnění ze soukromého životního pojištění. Velká část těchto příjmů se nicméně daní srážkovou daní – pak nemusíte daňové přiznání řešit.
Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou ale dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu. Podrobně v samostatném článku: Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi
Zisk z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn se daní, přestože jste je drželi déle než tři roky. Na rozdíl od akcií u nich nemůžete využít takzvaný časový test. Psali jsme víc: Vydělali jste na bitcoinu? Před daní vás nezachrání ani čas
Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.
Dní | Hodin | Minut | Vteřin |
Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem