Banky: Konec zlatých časů?

Velká bankovní trojka – Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB – si loni trošku kecly na zadečky. Ale žádné obavy, největší tuzemské banky dosedly do měkkého. Na pěkně naducaný polštářek. Spadly totiž na druhé nejlepší výsledky v historii. Dohromady vydělaly 41,8 miliardy korun. Čistá ruka. Předloni to bylo o čtyři miliardy víc. Jenže tehdy byla trochu jiná situace. Především: jiné úrokové sazby. Na podzim 2012 je centrální banka srazila na historické dno: na „technickou nulu“, přesně na 0,05 procenta.

Všechny české banky dohromady loni vydělaly 61,15 miliardy korun, tedy o 4,3 procenta míň než předloni. Z čísla je kromě jiného jasně patrné, že tři velikáni (zatím?) stále s přehledem drží prim, i když právě jim klesají zisky nejvíc.

K poklesu zisků přispívá tlak na snižování poplatků a provizí, za kterým stojí (vedle nevole klientů) sílící konkurence nových nízkonákladových bank a přesun klientů na internet. Jen České spořitelně klesl loni zisk z poplatků a provizí zhruba o 470 milionů korun.

Boj o poplatky pod lupou

O jednom poplatku se loni mluvilo víc než o těch ostatních. Peníze.cz se boji o poplatek za vedení úvěrového účtu důkladně věnují od samého začátku. Hovoříme se všemi aktéry sporu, s odborníky v zákulisí rozebíráme šance stran na úspěch, navštěvujeme soudy, které mají ve věci hlavní slovo. A vidíme jedno: i když „odpírači“ zatím výrazně prohrávají, obecná nechuť platit bankám poplatky (a často ani nevědět za co) pořádně roste. Malé dravé banky dávají hlasitě najevo, jak o ten či onen poplatek nestojí, velké se skřípěním zubů některé poplatky ruší, jiné odpouštějí při nejrůznějších marketingových akcích…

• Poplatek za vedení úvěru. V Německu nezákonný. U nás? První banky ho vracejí...
• Petr Němec: Získat od banky zpět poplatek za vedení úvěru? Jde to! Jde!
• O poplatek banky ještě zabojují. Petr Němec: Za úvěrové účty inkasují 1 200 000 000 ročně
• Boj o poplatky za vedení úvěru přitvrzuje. Ve hře je pět miliard!
• Zvrat v boji o poplatek za vedení úvěru? Banky získávají převahu!
• Banky už ve sporu o poplatek vedou drtivě. Zvrátí to Ústavní soud?
• Boj o poplatky pokračuje: Žalobu si vysloužila i ČNB

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zajímat třeba...

Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I

Publikace představuje jedinečné dílo v oblasti peněz a platebního styku v České republice i ve světě.

Josef Jílek: Finance v globální ekonomice II

Publikace komplexně zpracovává oblast měnové a kurzové politiky v České republice i ve světě.

Ještě větší roli však hraje klesající úroková marže. Jinými slovy – klesá rozdíl mezi sumou, kterou banky od klientů vyberou na úrocích za půjčené peníze, a sumou, kterou lidem naopak vyplatí na úrocích za bankovní vklady. U velké trojky se úroková marže v meziročním srovnání snížila o čtyři a půl procenta. Loni dělala zhruba 73 miliard.

S tím souvisí další problém českých bank: lidé si od nich nechtějí půjčovat. Až na hypotéky (které loni lámaly rekordy – jenže zejména kvůli refinancování, nejde tedy de facto o nové úvěry) a firemní úvěry – jenže ty by zase všichni rádi levně.

Poptávka domácností po jiných než hypotečních úvěrech klesá. Navzdory tomu, že se banky snaží jít klientům hodně naproti. O to, která z nich každému jednomu bude smět půjčit, svádějí nelítostný boj.  A jejich úsilí občas dostává až úsměvné kontury. Se zajímavou nabídkou přišla nedávno například Equa bank: pokud k nám přejdete se svým úvěrem, dostanete 1500 korun jako „odškodné“ za úvěrové poplatky zaplacené minulému věřiteli. A to i tehdy, pokud jste ve skutečnosti nic takového neplatili. Informovali jsme vás:

• Krásná válka: Banky zápasí o to, kdo vám bude smět půjčit

A jak je tedy možné, že si v absolutních číslech (při pohledu na čistý zisk) banky stojí stále tak dobře? V uplynulých letech bankám podle komentátorů pomáhalo rozpouštění rezerv a útlum provozních nákladů – což mimo jiné znamenalo propouštění. Z toho ovšem nemohou čerpat věčně.

Jak vydělala Česká národní banka

Když už jsme u statistik, čísel a propočítávání toho, kdo kolik vydělal, není od věcí zmínit také centrální banku. Ta si slušně polepšila po oslabení koruny. V roce 2012 dosáhla na zisk ve výši necelých tří miliard korun. Za rok 2013 to bylo přes 73 miliard. Za výsledkem stojí hlavně devizové intervence, které vedly k oslabení koruny. Oslabení kurzu totiž zvyšuje korunovou hodnotu držených devizových rezerv. Ovšem nutno dodat, že v případě ČNB není a nemá být hlavním cílem navyšování zisku, nýbrž péče o cenovou stabilitu. Vydělané peníze banka využije ke snížení kumulované ztráty 123,6 miliardy korun z minulých let.

O intervenci České národní banky z konce loňského roku jste toho na Peníze.cz četli hodně:

• Očima expertů: Je třeba zabít deflaci
• Česká národní banka a důsledky intervence
• Oslabování: Pomýlená politika ČNB
• Očima expertů: Měnová intervence ČNB. Komu pomůže a komu ublíží?
• Tak tedy znovu: Dobrá a špatná deflace

Strip zvětšíte kliknutím

Mluviti zlato!

Za dobré slovo knížku

Minule se v rubrice Co si o tom myslíte? vyvlastňovalo. V národním zájmu, ve jménu motorismu, pro dobro všech, snadno, rychle bez milosti.

• Nechcete na pozemku dálnici? Vyvlastní vás rychle a bez odvolání

Debatovalo se. Poukazovalo se na svaté vlastnické právo a tenkou a možná neexistující hranici mezi vyvlastněním ve veřejném zájmu, znárodněním a krádeží, na druhou stranu se připomínal starý Řím – nechceš, aby se přes tvůj pozemek vedla státní cesta? Nepočítej, že si státních cest užiješ. Knížku za speciální příspěvek do debaty máme schovanou pro uživatele kaftrovaka.

Jak jsme na tom my

Zajímavé také je, podívat se, jak jsme na tom my a jak svým chováním situaci bank ovlivňujeme. Nejaktuálnější data z České národní banky mluví jasnou řečí: zadluženost domácností u bank klesá, lidé drží spotřebu na uzdě. Za poslední dva měsíce klesly naše dluhy v bankách o 1,3 miliardy na 1,205 bilionu korun.  Proti začátku roku 2013 však dlužíme zhruba o 44 miliard víc. Největší podíl mají na dluzích domácností úvěry na bydlení.

Na běžných účtech, spořicích účtech a vkladních knížkách mají české domácnosti uloženo podle posledních údajů centrální banky 1,257 bilionu korun. Tedy téměř o 39 miliard víc než na konci minulého roku a o 92 miliard víc než v lednu 2013. Na účtech s výpovědní lhůtou leží českým domácnostem dalších 320 miliard, což je ovšem o 22 miliard míň než na začátku roku 2013.

Když sečteme peníze na na všech vkladech – běžných a spořicích účtech, vkladních knížkách a termínovaných vkladech – a přepočteme výsledek na hlavu, dojdeme k číslu 158 tisíc korun. I pro batolata. Přirozeně, je to čistá, realitě vzdálená, teorie, protože peníze jsou v populaci dost nerovnoměrně rozložené. Když totéž uděláme s naším dluhem u bank, dojdeme k číslu 120 tisíc na hlavu.

Zdá se, že všeobecnému skuhrání navzdory, na tom české banky ani čeští spotřebitelé a domácnosti nejsou tak zle, jak by se mohlo zdát. Co si o tom myslíte vy? Cítíte na sobě, že se vám do bankovních půjček, a třeba i obecně „do spotřeby“ chce míň? Jakou známku byste dali českým bankám? A jakou té vaší? 

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem