Evropou obchází strašidlo deflace

Pavel Kohout | rubrika: Když se řekne | 28. 1. 2014 | 17 komentářů
Inflace bohatým bere a chudým dává. Nebo přesněji: bere těm, kteří jsou v plusu. A ti, kteří mají dluhy, ji rádi poplácají po ramenou. Možná proto, jak ve svém dnešním textu vysvětluje Pavel Kohout, panují takové obavy z deflace, tedy inflace naruby.
Evropou obchází strašidlo deflace

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová projevila obavy z deflace, která podle jejího názoru hrozí eurozóně. „Je třeba rozhodně bojovat proti deflační příšeře,“ prohlásila francouzská politička ve švýcarském Davosu.

Skutečně, deflace ve smyslu poklesu cenové hladiny v několika evropských zemích již probíhá: Řecko, Kypr, Bulharsko, Lotyšsko. V několika dalších je inflace těsně nad nulou: Portugalsko, Španělsko, Irsko, Dánsko, Litva, Slovensko, Švédsko. Viz graf.

Zvětšíte klikem

Je deflace opravdu taková příšera, jak tvrdí Lagardeová (a spolu s ní i čtyři ze sedmi českých centrálních bankéřů)? Pokud ano, proč?

Samotná deflace za normálních okolností nemusí vadit. Děsivé historky, jak spotřebitelé odkládají nákupy v naději dalšího poklesu cen, jsou ekonomický folklór, se kterým se bohužel stále můžeme setkat v povrchnějších učebnicích, ale není nikterak opodstatněný. Pokles cenové hladiny u maloobchodního zboží má za následek samozřejmě vzrůst poptávky a následné ustanovení ekonomické rovnováhy. Platí to pro trh zboží, práce i nemovitostí.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

Proč tedy taková fobie z deflace?

Když se dluhy nerozpouštějí

Existuje jeden důvod, proč deflace může být skutečně nebezpečná. Hodně bylo řečeno o inflaci a o tom, jak reálně rozpouští hodnotu dluhů a dluhopisů. Nuže, deflace působí přesně opačně: hodnotu dluhů a dluhopisů reálně zvyšuje.

To může být vskutku nebezpečné v ekonomikách, které jsou vysoce zadlužené. Státní dluh Francie přesahuje 90 procent hrubého domácího produktu, abychom nechodili daleko. Itálie je na tom o mnoho hůř a o Řecku netřeba mluvit.

Zvětšíte kliknutím. Zdroj Eurostat

Anketa

Podepsala se nějak strašidelná deflace na vašich nákupech?

Ale státní dluh ještě není všechno. Španělská a irská finanční krize byla způsobena přemrštěným zadlužením soukromého sektoru. A to je problém ještě větší než státní dluh. Graf vpravo ukazuje velikost zadlužení domácností různých evropských ekonomik vzhledem k jejich disponibilním příjmům. Zajímavý pohled, že?

Vede možná překvapivě Dánsko – zde je zřejmé, jak se financuje blahobyt sociálního státu. Dluhem. Dánsko ostatně už několik let trpí chronickou bankovní krizí. Vzhledem k tomu, že Dánsko není členem euorzóny, se ovšem na záchranu dánských bank nemusejí skládat obyvatelé jejích členských států včetně Slovenska.

V rámci eurozóny pak vede Nizozemsko, jehož finanční stabilita je velmi křehká. Nizozemsko je společně s Irskem nejnáchylnější riziku deflace. Následuje několik států mimo eurozónu: Norsko, Švýcarsko, Švédsko, Británie. Skandinávci zažili hypoteční krizi naposledy v letech 1990–1993 a od té doby se předpokládá, že se poučili. (Snad ano. Možná.)

Vysoce zadlužené jsou i Španělsko, Portugalsko a Finsko. Poslední z těchto zemí je považována za „seriózní“, ale ani Finsko není imunní vůči problémům v bankách.

Úhrnem vzato, eurozóna je natolik úvěrově zatížena (ve státním i soukromém sektoru), že případná hlubší deflace by pro dlužníky znamenala nemalou dodatečnou zátěž.

Mimochodem, deflace v Řecku, Bulharsku, Lotyšsku či na Kypru je důsledkem finanční krize, nikoli její příčinou. Důsledkem finanční krize je i krize hospodářská. Není to tak, že pokles cen způsobuje krize. Naopak, krize způsobují pokles cen.

Česká republika podobně jako ostatní země střední a východní Evropy jsou poměrně málo zadlužené. V našem případě je deflace zcela nesmyslný strašák.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Slovo experta

+211
+
-
-48
A máme tu ještě jednoho experta, který říká, že strašení deflací, kterým například česká centrální banka omlouvá svůj boj za slabší korunu, je liché. Není to ovšem expert přes hospodářství, alébrž přes strašení.
Bankéří chodí příšeřím

Strip zvětšíte kliknutím

Další komiksy na Peníze.cz

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+46
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 17 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 1. 2014 17:28, Octopus

Na intervenci se nekdo hoooooodne napakoval.
Dluznici, zlodeji a dalsi chatra maji pre, my ostatni jsme holt prodelali. At zije Bananystan!

+38
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 1. 2014 10:02

Kohout by se měl podívat do učebnice co je J křivka. Ale chápu, že to je nad jeho možnosti.

Zobrazit celé vlákno

-15
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Měny 2013 a 2014: Člověk míní, centrální bankéř mění

20. 1. 2014 | Jan Traxler | 11 komentářů

Měny 2013 a 2014: Člověk míní, centrální bankéř mění

Vývoj na měnových trzích v roce 2013 dirigovaly centrální banky. Mezi ekonomy se stále častěji začíná skloňovat pojem měnová válka. Ani Česká národní banka nezůstala jen nečinně přihlížet... celý článek

Všechno nejlepší, strýčku Fede!

23. 12. 2013 | Aleš Tůma | 1 komentář

Všechno nejlepší, strýčku Fede!

Dnes je tomu právě sto let, co Spojené státy dostaly pod stromeček nevšední dárek: centrální banku. Je co slavit?

Očima expertů: Měnová intervence ČNB. Komu pomůže a komu ublíží?

15. 11. 2013 | Ondřej Tůma | 21 komentářů

Očima expertů: Měnová intervence ČNB. Komu pomůže a komu ublíží?

Co bude oslabení koruny znamenat pro naše peněženky? A nedopustila se Česká národní banka omylu? Přečtěte si názory Karla Havlíčka, Jiřího Rusnoka, Petra Macha a dalších osobností ze... celý článek

Oslabování: Pomýlená politika ČNB

12. 11. 2013 | Tomáš Prouza | 11 komentářů

Oslabování: Pomýlená politika ČNB

Česká národní banka na svou devizovou intervenci vynaložila obrovské náklady. Koupila si za ně jen teoretickou naději na změny. Změny, které jdou proti náladám celé společnosti.

Očima expertů: Nadělat z eurozóny dvě malé do školky?

8. 11. 2013 | Ondřej Tůma | 6 komentářů

Očima expertů: Nadělat z eurozóny dvě malé do školky?

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě.... celý článek

Partners Financial Services