Až do konce loňského roku platilo, že po smrti účastníka stavebního spoření mohl jeho smlouvu zdědit manžel nebo manželka. Jestliže manžel či manželka neexistovali, stala se smlouva předmětem dědického řízení. A pokud se dědicové dohodli, že se jeden z nich stavebního spoření „ujme“, smlouva o stavebním spoření platila dál a bylo možné pokračovat v ukládání peněz. Po uplynutí vázací doby pak šly normálně vybrat – včetně státní podpory.
Od začátku roku 2014 je ale všechno jinak. Může za to novela zákona o stavebním spoření, která reaguje na změny spojené s novým občanským zákoníkem. Hlavní novinka se týká právě dědění peněz ze stavebka. „Podle novelizovaného znění zákona o stavebním spoření platí, že smlouva smrtí klienta zanikne a zůstatek stavebního spoření se stává předmětem dědického řízení. Dědic má nárok na výplatu naspořené částky, státní podpory evidované na účtu zesnulého klienta včetně státní podpory za kalendářní rok, ve kterém klient zemřel, a to podle skutečné naspořené částky ke dni smrti,“ vysvětluje tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Jitka Jechová.
Manželé už nemají absolutní přednost
Pozůstalé, kteří se chtějí rychle dostat k naspořeným penězům, novela zákona o stavebním spoření pravděpodobně potěší.
Může ale také přinést nepříjemná překvapení. Není totiž nijak výjimečná situace, že manželé mají dohromady jedno stavebko. Vedené je ovšem jen na jednoho z nich, s více lidmi najednou stavební spořitelna smlouvu uzavřít nemůže. Ten druhý ale mohl donedávna počítat, že kdyby došlo k nejhoršímu, smlouvu o stavebním spoření může podle zákona nechat přepsat na sebe. Od letošního prvního ledna, ale stavebko tuto „výjimku z pravidel dědění ztrácí“. Pokud tedy není v závěti uvedeno jinak, dědí nyní prostředky ze stavebního spoření stejným dílem manžel (nebo manželka) a děti pozůstalého. Ke komplikacím by tak mohlo dojít zejména v rodinách, kde mezi rodiči a jejich potomky nejsou dobré vztahy. Z naspořených peněz by vdovec (či vdova) mohl podstatnou část zcela odepsat.
Změny příliš nevítají ani samotné stavební spořitelny, protože kvůli nim přicházejí o klienty. V předchozích letech totiž jednoznačně platilo, že pozůstalí spořili na zděděnou smlouvu dál a předčasně ji nevypovídali. „Protože je výpověď smlouvy před vázací dobou spojena s vrácením státní podpory a s účtováním úhrady za předčasné ukončení smlouvy, docházelo dosud k výpovědi smlouvy dědicem až po uplynutí vázací doby,“ říká tisková mluvčí stavební spořitelny Wüstenrot Helena Dušková. A potvrzuje to i vedoucí oddělení komunikace Českomoravské stavební spořitelny Veronika Loosová: „V minulosti byla většina děděných smluv dospořována. K jejich vypovězení před uplynutím vázací doby docházelo u naší stavební spořitelny zhruba v deseti procentech případů.“ Stavební spořitelna České spořitelny hlásí číslo o něco vyšší – předčasná výpověď se u ní týkala 15 procent zděděných smluv.
Zdědit můžete i dluhy
Stát se dědicem účastníka stavebního spoření nemusí nutně znamenat, že se zlepší stav vašeho bankovního účtu. Součástí pozůstalosti totiž můžou být i dluhy, v tomto případě úvěr ze stavebního spoření. Nepříjemná je zejména situace, kdy vám v rámci dědického řízení spadne do klína překlenovací úvěr (někdy se můžeme setkat i s označením meziúvěr). Ten umožňuje financovat bydlení už ve chvíli, kdy klient stavební spořitelny ještě nesplňuje podmínky pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr slouží k překlenutí této doby a jeho úroková sazba bývá vyšší než obvykle. „U většiny tarifů je úroková sazba na překlenovacím úvěru výrazně vyšší. Ale jsou i tarify, kde jsou úrokové sazby překlenovacího a řádného úvěru téměř totožné. Zásadní rozdíl je v celkové konstrukci těchto dvou úvěrů. U řádného úvěru dochází ke klasickému anuitnímu splácení, čili klient měsíc co měsíc pomalu umořuje jistinu. U překlenovacího úvěru je konstrukce jiná – klient neumořuje, ale platí po celou dobu překlenovacího úvěru úroky z jistiny, která zůstává po dobu překlenovacího úvěru stejná. Druhou část měsíční splátky klient ukládá na dospořování. Kvůli této konstrukci je většina překlenovacích úvěrů méně výhodná než řádný úvěr,“ vysvětluje Lucie Drásalová, úvěrová a hypoteční specialistka finančněporadenské společnosti Partners.
Překlenovací úvěr, který nic nepřeklene
V případě úmrtí klienta, který si sjednal překlenovací úvěr, dochází nově k tomu, že se zděděný úvěr nemůže nikdy stát úvěrem řádným. Na rozdíl od předchozích let, kdy bylo možné na smlouvu spořit dál a podmínky pro řádný úvěr splnit. Jak tedy budou nyní stavební spořitelny vůči dědicům překlenovacího úvěru postupovat? Mají pozůstalí nějakou šanci, že se jim podaří se spořitelnou domluvit lepší podmínky?
Některé stavební spořitelny se přímé odpovědi na náš dotaz vyhnuly s tím, že podobné případy budou řešit individuálně a že možné zobecnění přinesou až konkrétní příklady z praxe. Lucie Drásalová si ale nemyslí, že finanční instituce budou k dědicům překlenovacího úvěru nějak zvlášť milosrdné: „Nemůžu mluvit za stavební spořitelny, ale domnívám se, že půjdou cestou přeúvěrování, respektive nabídnutí nových podmínek novým ‚majitelům‘ překlenovacího úvěru. Neočekávám, že by snad v takovém případě šly s úrokovou sazbou nějak zásadně dolů.“
Tyto domněnky nám potvrzuje i Tereza Fořtová z tiskového centra Stavební spořitelny České spořitelny: „Dluh přihlašujeme do řízení o pozůstalosti a zároveň je notáři sdělen i zůstatek na účtu stavebního spoření ke dni úmrtí zůstavitele. Jakmile se dozvíme, kdo je dědicem, vyzveme jej ke splacení dluhu. Obvykle se tak děje sjednáním splátkového kalendáře za podmínek obdobných původnímu úvěrovému vztahu, což je pro dědice výhodnější než hrazení úroku z prodlení (na který jinak existuje právo přímo ze zákona), neboť ten je obvykle vyšší než sjednaný úrok.“
Že se v případě úmrtí účastníka stavebního spoření se sjednaným překlenovacím úvěrem nebudou během dědického řízení účtovat žádné úroky z prodlení, nám potvrdila i Helena Dušková z Wüstenrot stavební spořitelny: „Účet se zablokuje (zakonzervuje) k datu úmrtí zůstavitele bezprostředně poté, co stavební spořitelna obdrží oznámení o jeho úmrtí. Žádné penále, sankce ani úroky navíc se neúčtují.“ Nicméně v zájmu dědiců úvěru je ovšem přesto příslušnou stavební spořitelnu o úmrtí klienta co nejrychleji informovat.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 3. 2014 8:24, maryl
Dobrý den, co my jsme to za stát. Větší hovadinu vymyslet nemohli. Manželé to našetří a ještě, aby to pak obhajovali nějakou závětí, před neposlušnýmia nepřizpůsobivými dětmi, kteří nepřispějou korunou.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 3. 2014 15:08, Pavel
Článek by měl opodstatnění, kdyby SS zaujímalo na finančním trhu vyjímečnou pozici. To dnes už neplatí. Po druhém snížení státního příspěvku je SS ekonomický nesmysl, kdy uzavíráte nevypověditelný termínový vklad s mizerným úrokem, vstupním poplatkem a dalším ročním poplatkem za vedení (jehož výše není garantována) a marginálním státním příspěvkem. Tato úložka může být navíc předmětem exekuce a není nijak disponibilní. Smysl má je u těch co plánují řádný úvěr (který dnes banky poskytují za dobrých konkurečních podmínek) anebo chtějí SS sponzorovat.
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.