Dům, auto, dovolená, plazmová televize – všechno na úvěr. Proč ne, plat mám přece dobrý. Kvůli podobným úvahám neroste jen zadlužení českých domácností, ale také jejich neschopnost dluhy splácet. Vše začíná velmi nevinně, člověk má pocit, že ho splátky nemůžou zaskočit. Ve chvíli, kdy si pak uvědomí, že už mu situace přerostla přes hlavu, bývá často pozdě. „S manželem splácíme hypotéku na byt a máme taky leasing na auto. Každý měsíc jsme měli dostatečnou rezervu a tak jsme si minulé léto dopřáli exotickou dovolenou, na kterou jsme si vypůjčili pár desítek tisíc,“ popisuje svůj příběh Martina H. Několik měsíců po dovolené však kvůli zdravotním potížím musela skončit v práci a najednou zjistila, že její domácnost s penězi nevyjde. „Doufala jsem, že je to jen krátkodobé a že se brzy uzdravím, takže jsem si u jedné úvěrové společnosti půjčila na kratší dobu ještě nějaké peníze, abychom dokázali splácet předchozí závazky. Zdravotní potíže ale byly vážnější, takže jsem nemohla normálně pracovat ani větší část letošního roku,“ dodává Martina. Zadlužené rodině došly velmi rychle všechny finanční rezervy a dnes svou krizovou situaci řeší v občanské poradně, kde se jí snaží pomoci najít cestu z dluhového bludiště. I když si spousta lidí nad Martininým počínáním zaklepe na čelo, nejde vůbec o ojedinělý případ. Do dluhové pasti totiž padá stále víc Čechů.
Že má mnoho Čechů problémy se splácením dluhů, potvrzuje také studie sdružení Solus, které se angažuje v problematice odpovědného úvěrování. Podle jeho statistik má potíže se splácením závazků 7,68 procent všech dospělých obyvatel České republiky. Při pohledu na údaje z jednotlivých regionů zjistíme, že nejhůř je na tom Ústecký kraj, ve kterém nezvládá splácet své půjčky 14,2 procent obyvatel, nejlíp si pak vede kraj Vysočina s 5,3 procenty problémových dlužníků. Velké rozdíly však můžeme najít i v rámci jednotlivých krajů.
Pokud srovnáme výsledky studie s loňským rokem, zjistíme, že počet „nespolehlivých“ dlužníků již nenarůstá takovým tempem jako v letech 2008 a 2009. Přesto roste. Podle tajemníka sdružení Solus Jana Stopky by se měl klást důraz především na zvýšení prevence mezi dlužníky, aby nedocházelo k dnes tak častému „lepení“ jednoho dluhu druhým. „Signálem pro budoucí problémy může být například reklama poskytovatele, který slibuje, že zajistí schválení úvěru bez nahlédnutí do registrů. To je pro spotřebitele velmi nebezpečné, protože potencionální věřitel by měl nejen kvalifikovaně posoudit úvěruschopnost žadatele, ale v případě očekávaných problémů se splácením raději úvěr neposkytnout a tím chránit žadatele před ještě většími těžkostmi, kterými může být osobní bankrot nebo exekuce majetku,“ upozorňuje Jan Stopka. Zároveň dodává, že je velmi důležité, aby spotřebitelé nepodléhali nabídkám pochybných poskytovatelů úvěrů, kteří spoléhají na nízkou finanční gramotnost některých žadatelů a předkládají jim velmi nevýhodné podmínky, například v podobě nepřiměřeného ručení za poskytnutou půjčku, například bytem, jehož hodnota několikanásobně přesahuje poskytnuté finanční prostředky.
Podle statistik České národní banky narostl dluh českých domácností jen za letošní říjen o 4,6 miliardy korun. Dohromady tak Češi dluží už přes 1,1 bilionu korun. Výše zadlužení českých domácností v poměru k hrubému domácímu produktu je sice ve srovnání se zeměmi eurozóny necelých 55 procent, rozhodně to ale není nic, co by nás mělo utěšit. Zatímco finanční aktiva domácností zemí eurozóny přesahují 200 procent jejich HDP, v České republice je tento podíl pouze 80 procent. „České domácnosti jsou tedy méně zadlužené, ale podstatně chudší než ty ze západoevropských zemí. Tím pádem se také zvyšuje riziko dluhových pastí,“ varuje Eva Zamrazilová, členka bankovní rady ČNB. Podle jejích slov výše úvěrů domácností zatím neohrožuje finanční stabilitu bank, sociálních problémů ale bude přibývat. „Předluženost domácností se totiž během krize přenáší i do středních příjmových skupin,“ dodává Zamrazilová. Za předluženou domácnost se přitom považuje taková, u které po odečtení nezbytných výdajů na její chod přesahují náklady na splácení dluhů polovinu čistého příjmu.
Solus, BRKI, NRKI – registry dlužníků
Vysoký počet zadlužených osob v České republice potvrzují i údaje společnosti Czech Credit Bureau, která spravuje Bankovní a Nebankovní registr klientských informací (BRKI a NRKI). „Ke konci září letošního roku evidoval BRKI a NRKI víc než tři miliony osob, které aktivně čerpaly úvěr, což je o 238 tisíc osob více než ve stejném období loňského roku. Krátkodobé úvěry, určené převážně na spotřebu, využívalo téměř 2,5 milionu lidí a dlouhodobé úvěry (převážně na bydlení) pak 600 tisíc lidí,“ říká Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti Czech Credit Bureau. Ve srovnání se situací před rokem se počet lidí s dlouhodobým úvěrem zvýšil o 46 tisíc lidí s krátkodobým úvěrem bylo o 192 tisíc víc. Ani údaje Exekutorské komory České republiky nejsou nijak pozitivní. Počet exekucí sice v posledních letech neroste takovým tempem jako dřív, přesto rok co rok přibývá kolem 700 tisíc exekučních řízení. Roste také počet exekucí, které soud nařídil vykonat prodejem nemovitosti.
Mít všechno, co je zrovna v kurzu, a pokud možno hned teď. O tom, jak dlouho bude úvěr splácet, o kolik půjčenou částku přeplatí a zda si to vůbec může z dlouhodobého hlediska dovolit, už ale přemýšlí jen málokdo. Eva Zamrazilová z ČNB upozorňuje na to, že se Češi snaží ve spotřebitelském chování napodobit vyspělé západoevropské země – což přirozeně nemůže být v možnostech každého jedince. Přístup k financím je navíc lehkomyslnější kvůli tomu, že peníze jsou čím dál víc virtuální. To ve spojení se slabou finanční gramotností zadělává na velké problémy. „Lidé při půjčkách nepočítají s tím, že mohou přijít o zaměstnání či dlouhodobě onemocnět, pak se dostávají do problémů, které často končí exekucí. V takové chvíli jim už můžeme jen těžko pomoci,“ říká Gerta Mazalová ze Sdružení obrany spotřebitelů Jihomoravského kraje. Náklady spojené s penále, soudním řízením a následnou exekuci, které se k dlužné částce připočítají, pak často bývají pro dlužníka poslední ranou. „Jedna z našich klientek se takto kvůli několikatisícové půjčce dostala až na dlužnou částku 700 tisíc korun. To je na provaz, ale na ten už postižená nemá,“ uzavírá s poněkud černým humorem Gerta Mazalová.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 12. 2011 8:37, Miki
Nemohu si pomoci, ale některé věci musí řídit stát a nedovolit resp. zákonem nepovolit tuto lichvu.Námitky, že se má každý starat sám o sebe jsou mimo,každá společnost je rozvrstvená na ty chytřejší(inteligentnější) nebo zodpovědnější a ny ty méně...chytřejší atd.A pokud dochází k tomu, že jedni parazitují na těch druhých tak nakonec na to doplatí celá společnost svým rozkladem. A tam se teď nacházíme.
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.