Banky poplatky za vedení úvěrového účtu vracet nemusí. Pražské obvodní soudy zamítly drtivou většinu žalob nespokojených klientů. Nepříznivý vývoj sporu o úvěrový poplatek tak zkoušejí právníci projektu PoplatkyZpět.cz zvrátit u Ústavního soudu. Tomu v polovině prosince odeslal advokát Petr Toman první ústavní stížnosti, které rozporují dosavadní rozhodování soudů. „Účelem ústavní stížnosti není snaha ziskuchtivého spotřebitele získat několik tisíc korun díky drobným nesrovnalostem ve smlouvě, jak mylně tvrdí některé banky v médiích. Smyslem ústavní stížnosti je boj o právní uznání, že banky a další velké společnosti musí vůči spotřebitelům postupovat férově a transparentně. V konkrétním případě by se férovost a transparentnost měly projevovat především tím, že spotřebitel bude jasně informován o jednotlivých složkách ceny produktu a o službách, na které má nárok,“ vysvětluje Petr Toman.
Zástupci bank si ale nepřipouští, že by ústavní stížnost mohla uspět. Důvodem celého sporu podle nich navíc není nespokojenost bankovních klientů, ale podnikatelský záměr subjektů stojících za iniciativou PoplatkyZpět.cz. „Obecné soudy setrvale rozhodují ve prospěch bank a jejich právního výkladu. Jsme si jistí, že soudy posuzují spory bank a právníků poplatkové iniciativy i s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu a věříme, že Ústavní soud, pokud se bude žalobou doktora Tomana zabývat, právní názor obecných soudů potvrdí. Banky jsou přesvědčeny, že při účtování poplatků postupovaly vždy v souladu s právem,“ komentuje ústavní stížnost náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Tím se dostáváme i k další podstatné otázce. Ústavní soud se totiž musí nejprve rozhodnout, zda bude stížnost vůbec projednávat. Odborníci však vzhledem k závažnosti a rozsahu celého sporu nepředpokládají, že by soud smetl stížnost ze stolu bez toho, aby se jí podrobně zabýval. Podle prvních odhadů by rozhodnutí ústavního soudu mohlo přijít zhruba v polovině letošního roku. Právníci ale zároveň připouštějí, že se celá věc může výrazně protáhnout.
Trestní oznámení na ČNB
Pokud by si ale někdo myslel, že se až do rozhodnutí Ústavního soudu nebude kolem poplatku za vedení úvěrového účtu nic dít, tak je ne omylu. Právník Petr Němec, který v Česku se svou iniciativou Jdeto.de kauzu sporného poplatku odstartoval, se totiž obrátil na Českou národní banku s podnětem proti České spořitelně. Ta podle něj obhajuje poplatek za správu úvěru výčtem některých služeb, které jsou zároveň v sazebníku banky označeny jako „zdarma“ nebo se za ně účtuje samostatný poplatek. „Je to evidentní porušení zákona o ochraně spotřebitele. Jde o nekalou obchodní praktiku, tak i porušení zákazů dle ustanovení § 12 daného zákona při informovaní o ceně. Soudy tuto naši argumentaci zcela ignorují, neboť neporovnávají tvrzení banky se sazebníkem. Proto jsem se rozhodl obrátit na ČNB, která má tuto oblast v kompetenci,“ říká Petr Němec. Česká národní banka ale došla k závěru, že neshledává důvody k zahájení řízení proti České spořitelně. „Po prošetření ČNB konstatovala, že v tomto případě došlo k nevhodnému propojení obou dokumentů a některé formulace mohou vyvolávat nejasnosti v interpretaci. Nebylo ovšem prokázané, že možná disproporce mezi informacemi je takové intenzity, že by mohla ovlivnit spotřebitele tak, aby učinil rozhodnutí, k němuž by jinak nedospěl, což je jednou ze základních podmínek identifikace klamavé obchodní praktiky. Navíc je skutečností, že Českou spořitelnou zveřejněná informace o obsahu služeb je pozdějšího data než její rozhodnutí, že poplatek za správu hypotečních úvěrů vůbec požadovat nebude, které platí již od března 2013,“ vysvětluje postup centrální banky Tomáš Zimmermann z odboru komunikace ČNB.
Závěry České národní banky však Petra Němce rozzlobily ještě víc: „ČNB reagovala šokujícím alibismem a doslova připosraně. Použila zákon naprosto chybně, když ignorovala jeho přílohu klamavých obchodních praktik, kam spadá i označení služby ‚zdarma‘, když se za ní musí platit, a tedy jde vždy o nekalou obchodní praktiku. ČNB postupovala nejprve dle generální klauzule, což je v rozporu se zněním zákona, směrnice i odbornými komentáři. Ze strany centrální banky jde o naprosté nepochopení, co to znamená být dozorový orgán. Ve věci tak byl již podán nový podnět s přiléhavějším případem, vysvětlením i důkazy tak, aby se ČNB již nemohla vymlouvat jak v předchozím případě. Zároveň jsem se obrátil na Vrchní státní zastupitelství v Praze, a to pro podezření ze spáchání trestného činu maření úkolu veřejné osoby z nedbalosti.“
Zástupci České spořitelny se k celé kauze zatím blíže nevyjádřili. „Obsah podnětu (prvního i druhého k ČNB) není veřejně dostupný, nebyli jsme s ním tedy seznámeni, proto se k němu nemůžeme vyjadřovat,“ sdělila nám Helena Matuszná, z tiskového centra České spořitelny.
Finanční arbitryně: banka nesmí jednostranně zvýšit sjednaný poplatek
Alespoň částečný úspěch zaznamenali odpůrci sporného úvěrového poplatku u finanční arbitryně. Její úřad v prosinci rozhodl ve prospěch klienta GE Money Bank, kterému se nelíbilo, že mu banka během splácení úvěru jednostranně zvyšovala sjednaný poplatek. V nálezu finančního arbitra stojí, že „jednostranné změny spotřebitelské smlouvy musí splňovat určité podmínky, kterými jsou především výslovné stanovení transparentních a pádných důvodů pro jednostranné změny a způsobu jejich provádění přímo ve smluvní dokumentaci tak, aby spotřebitel mohl předvídat nebo si mohl alespoň představit, kdy k takovým změnám může za trvání smluvního vztahu dojít, a aby mohl posoudit, zda chce do takového smluvního vztahu vůbec vstoupit, a dále reálnou možnost spotřebitele na provedené a jemu nevyhovující změny bez sankce reagovat.“ Finanční arbitryně přitom zjistila, že v průběhu čtyř let od uzavření úvěrové smlouvy zvýšila instituce cenu poplatku za vedení úvěrového účtu hned třikrát, a to vždy formou jednostranné změny sazebníku. Celková doba trvání smluvního vztahu byla přitom sjednaná na sedm let. Arbitryně ale zároveň potvrdila, že na účtování poplatku jako takového neshledává nic nezákonného. Banka tak bude muset klientovi vrátit rozdíl mezi zaplacenými a původně sjednanými poplatky, což je dohromady 605 korun. Zároveň jí arbitr vyměřil pokutu 15 tisíc korun. GE Money Bank se už proti rozhodnutí arbitra odvolala a v případě neúspěchu je prý připravena jít i k soudu.
Dalším klientům, a nejen těm GE Money Bank, kterým jejich banka stejným způsobem zvyšovala poplatek za vedení úvěru, se tak nabízí poměrně snadný návod, jak potrápit finanční instituce. Na náš dotaz, zda se banka nebojí, že by tento případ mohl vést k další vlně podnětů u finančního arbitra případně k soudním žalobám, mluvčí GE Money Bank Pavel Zúbek odpověděl: „Ve věci poplatků vedla GE Money Bank zatím devět sporů u Obvodního soudu pro Prahu 4. Soud ve všech devíti případech žalobu na banku zamítl a rozhodl plně ve prospěch GE Money Bank, a to včetně případů, ve kterých došlo k navýšení poplatku v průběhu trvání úvěru. Věříme, že stejně dopadne i konečné rozhodnutí v případu projednávaném u Finančního arbitra.“ Nutno dodat, že žádný ze soudů zatím samostatně nerozhodoval o tom, zda mají banky právo na jednostranné zvyšování poplatku.
Equa vrací poplatky. Nakonec i vlastním klientům
Poplatkobijcům se u soudů sice příliš nedaří, nikdo jim ale nemůže upřít, že by jejich snaha neměla pro bankovní klienty značný přínos. Negativní reakce, které se začaly v souvislosti s účtováním poplatku za vedení úvěrového účtu stále častěji objevovat nejen u klientů, ale také v médiích, totiž postupně přivedly řadu bank k tomu, že od nepopulárního poplatku upustila. Se zajímavým marketingovým tahem přišla například Equa bank. Ta začátkem ledna oznámila, že všichni klienti, kteří si k ní převedou půjčku, dostanou 1500 korun jako „odškodné“ za úvěrové poplatky zaplacené minulému věřiteli. A to nezávisle na tom, jestli nějaké poplatky ve skutečnosti vůbec platili. Takové jednání by samo o sobě bylo hodně sympatické, nebýt však toho, že u hypotečních smluv uzavřených do dubna 2013 si banka poplatky za správu úvěru stále účtuje. Proti tomu se přirozeně začali bouřit stávající klienti, kterých se to týká. Aby si banka zachovala přívětivou tvář, musela k problému přistoupit čelem a poplatky zrušit. „Od svého vstupu na trh se profilujeme jako banka, pro kterou jsou klienti na prvním místě. Zrušení poplatku za správu hypoték a jeho vrácení je tedy logickým krokem v rámci naší strategie,“ říká ředitel úvěrových produktů Equa bank Ondřej Hák. Jakým způsobem se budou kompenzovat již zaplacené poplatky, prý banka sdělí v průběhu února.
Petr Němec věří, že by tím mohl zesílit tlak na banky, které se k rušení, nebo dokonce vracení, poplatků příliš nemají. „Od Equa bank je to skvělý krok, který může přinést velké změny. Ostatní banky poplatek sice zrušily, ale svým klientům se staršími smlouvami jej dál účtují, natož aby jej vracely. Tím ze svých současných klientů dělají dojné krávy a vlastně jim vzkazují, že podepsali smlouvu, a teď je už nezajímají.“ Několik bank v průběhu roku 2013 vyhlásilo poplatkové prázdniny, které „prozatím“ prodloužilo i na letošek. Je ale možné, že jde pouze o vyčkávací taktiku do doby, než o celém sporu rozhodne Ústavní soud. Není tedy vyloučeno, že se za pár měsíců kontroverzní poplatek opět objeví v sazebnících mnoha tuzemských bank.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 1. 2014 14:23, Slávka
Na trhu jsou již banky bez, které poplatky nevyžadují.Je problém klientů, že nedokážou banku změnit. Při masovém odchodu by bylo rázem po problému.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 1. 2014 7:24
Právník cítí prašule, tak kope kolem sebe. A nesvéprávný občan mu to baští.
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.