Nejdřív malá cesta časem. Píše se rok 2011, ministrem práce a sociálních věcí je Jaromír Drábek (TOP 09). Státní kasa podle jeho slov přichází kvůli švarcsystému o miliardy. Jak je vydobýt? Drábkův recept zněl: stovky nových úředníků, intenzivní kontroly citelné navýšení pokut.
Střih. Podzim 2012. Boj se švarcsystémem jako vládní priorita? Ale kdeže. „Ministerstvo práce a sociálních věcí zamířilo naprosto falešným směrem. Pod záminkou boje s černou prací tady stovky úředníků dělají práci, v jejíž velký smysl nevěřím,“ říká médiím premiér Petr Nečas.
Střih. Březen 2013. Nečas (ještě pořád premiér): „Takzvaný švarcsystém je superdémonizován. Je v podstatě naprosto nezajímavý, je využívaný naprosto ojediněle a vůbec nemá význam investovat do nějakého jeho potírání.“ Dvojité salto vzad.
Střih. Červen 2014. Ministerstvo práce vede Michaela Marksová-Tominová z ČSSD, státní kasu má pod palcem šéf hnutí ANO Andrej Babiš. A je to tady zase. V jiných barvách, jiných dresech. Stará známá obava, že švarcsystém státní kase ujídá miliardy, se zase hlásí o slovo.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Jaromír Drábek tu nebyl pro srandu králíkům (nelegálně zaměstnaným zvláště). Pokuty, které prosadil, měly mít zastrašující efekt: Pokud předstíráte samostatnou podnikatelskou činnost, i když například den co den sedíte v jedné kanceláři a šéfa posloucháte na slovo – může vás to přijít až na sto tisíc. Vašeho šéfa pak i na deset milionů, nejméně však na dvě stě padesát tisíc. Pokud teď projde novela zákona o zaměstnanosti, dolní hranice pokuty za „zaměstnávání“ na bázi švarcsystému se sníží na padesát tisíc.
Ministerstvo práce prý protentokrát začne tím, že vypracuje jasnou definici toho, co švarcsystém vlastně je. (Dobrý začátek.) Pak stoupne počet kontrol. Jenže tentokrát to bude koordinovaná akce: k tlaku se připojí i ministerstvo financí – hrozí se totiž miliardových úniků.
Od roku 2016 má k potírání švarcsystému přispět kontrolní výkaz, který – pokud projde novela zákona o DPH, ta která zavádí mimo jiné její třetí sazbu – budou muset elektronicky odevzdávat všichni plátci DPH.
Výkaz, který má sloužit především ke kontrole placení daně z přidané hodnoty, může podle expertů Ministerstva financí pomoct i při odhalování švarcsystému. Pokud z kontrolního výkazu bude prokazatelné, že osoba samostatně výdělečně činná dlouhodobě pracuje jen pro jeden subjekt, zvýší se pravděpodobnost, že na ni přijde kontrola. Dobré je ale podotknout, že většina drobných švarcsystémáků ale k placení DPH není registrovaná – registrace je povinná od ročního obratu ve výši milionu korun.
Na bázi švarcsystému podle nejvyšších odhadů pracuje až tři sta tisíc lidí. Jen loni inspektoři provedli přes 36 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání (což zdaleka není jen švarcsystém). Švarcsystém odhalili u 196 osob, přičemž ze tří čtvrtin šlo o cizince. V devatenácti podnicích rozdali pokuty za 6,5 milionu korun. „Trochu zjednodušeně bych řekl, že ten fenomén vzbuzuje poněkud větší zájem, než naše čísla dokládají,“ komentoval to tento týden v Českém rozhlase generální ředitel Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.
Otazníků je nespočet. Tak předně, Drábkovy kontroly příliš nezabraly. Dosáhnou kontroloři vyslaní Michaelou Marksovou-Tominovou lepších výsledků? Nebo z toho bude zase (drahé) fiasko?
A další, principiální otázka (na kterou absolutní většina z milionu českých živnostníků odpoví ne): Má se vůbec jít švarcsystému po krku? Není pro řadu lidí volba ložená: švarc, nebo švorc? Pakliže se podaří švarcsystém vymýtit, nenaplní se čekárny úřadů práce nezaměstnanými? Těžko říct. Jasné ovšem je, že ti, kteří si práci udrží, budou v zaměstnaneckém poměru jednoznačně vydělávat míň, protože svého zaměstnavatele vyjdou nesrovnatelně dráž. Takže budou muset podstatně omezit spotřebu. A zase bude státní kasa škodná.
Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohla zaujmout třeba řada věnovaná právní revoluci – novému občanskému zákoníku.
|
|
|
|
|
|
Minulý týden jsme se v rubrice Co si o tom myslíte? nějak nemohli vyznat v budoucnosti „karet Pražana“, něco jiného nám tvrdil pražský dopravní podnik, něco jiného firma, která donedávna systém Opencard spravovala – a tak nějak to vypadalo, že bit může být jedině nebohý vlastník Opencard (který ji nejspíš původně ani nechtěl).
Jak to ale z diskuze vycházelo, Pražáci se sebou zametat nenechají. Shrnul to asi dobře Galimed, který psal: „Mám zakoupenou jízdenku na 2014, nahranou na kartu. Já jsem svou povinnost splnil, pokud bude mít DPP problém moji jízdenku přečíst, na kartě kterou mi vnutili, je to jejich problém. Pokud by bylo potřeba, jsem kdykoli schopen svůj nákup dokladovat. Technické pozadí mne jako zákazníka nezajímá. Kde že je ten problém?“
Rádi mu za příspěvek do diskuze pošleme knížku od nakladatelství Grada.
Ano, živnostníci, kteří fingují podnikatelskou činnost, ale přitom fungují jako běžní zaměstnanci – den co den zahřívají stejné pracovní křeslo, poslouchají stejného šéfa a dostávají od něj měsíc co měsíc stejnou mzdu – toho (většinou) státu moc neodvedou. A jejich „zaměstnavatel“ za ně státu neodvede vůbec nic. Jenže: také stát ničím nezatěžují – vydělají si na sebe a uživí se. Což není málo.
Nečerpají sociální dávky ani podporu v nezaměstnanosti. A za malé odvody dostanou taky málo muziky; sociálních jistot příliš nemají – kromě těch, na které si sami vydělají a našetří. Stejně jako pro ostatní živnostníky pro ně platí, že když si nehradí dobrovolné nemocenské pojištění, nemůžou v nemoci nebo po úraze počítat s nemocenskou, natož s ošetřovným nebo mateřskou. Pokud odvádějí jen minimální zálohy na sociální pojištění, zadělávají si také na minimální důchod – musí tedy hledat alternativní cesty, jak se na stáří zajistit. Sami. Nehledě k tomu, že v pracovněprávním vztahu se svým „zaměstnavatelem“ nepožívají v podstatě žádnou ochranu. Žádná zaručená dovolená, žádná zaručená výpovědní lhůta, žádné odstupné. Žádný zákoník práce v zádech. Živnostník pracující ve švarcsystému je sám sobě katem, sám se vědomě připravuje o jistoty, které má zaměstnanec garantované. Odměnou mu je jediné: vyšší příjmy, než by měl na stejné pozici v klasickém pracovním poměru.
Když začnou na bázi švarcystému pracovat všichni, stát zbankrotuje. Má ale smysl oživovat Drábkovo neúspěšné tažení? Neměla by to vláda konečně vzít za opačný konec? Co takhle spíš než potírat (co se beztak potřít nedá), motivovat – zaměstnavatele, aby svým lidem nabízeli pracovní smlouvu? Nevychází u nás zaměstnávání trochu moc draho?
Co říkáte na to, že se vláda nadechuje k další fázi útoku na švarcsystém a lidi, kteří v něm pracují? Není to předem prohraný zápas? Je vůbec žádoucí ho vést? Je žádoucí švarcsystém mýtit? Své názory a postřehy pište do diskuze. Ten nejzajímavější odměníme jako obvykle knížkou. Tak nám nezapomeňte nechat mail, ať se můžeme dohodnout, kam ji zaslat.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno