Vláda by prý ráda ulevila rodinným rozpočtům. Pomocníkem jí v tom má být třetí sazba daně z přidané hodnoty, nižší než nynější snížená sazba. Měla by se týkat léků, knih a kojenecké výživy. Původní plán hovořil o pětiprocentní sazbě (což je dolní hranice povolená Evropskou unií), nakonec se ale koaliční partneři domluvili na deseti procentech. Řadě podnikatelů a ekonomů se ale záměr příliš nezamlouvá. Jde prý jen o zbytečnou komplikaci v už beztak složitém daňovém systému. Snížení DPH by se navíc do finální ceny „zvýhodněného“ zboží nemuselo promítnout, nebo ne takovým způsobem, aby to někomu výrazně ulevilo.
Další námitky by mohly přijít také ze strany Evropské unie, které se vyšší počet sazeb daně z přidané hodnoty příliš nezamlouvá. Když se ale podíváme na soupis sazeb DPH, jaké v tuto chvíli platí v ostatních členských zemích, je patrné, že bychom se třemi sazbami DPH rozhodně nebyli žádná výjimka.
Otázka ale zní, jestli by se nenašly vhodnější nástroje, kterými by měl stát podpořit rodiny a jejich často našponované rozpočty…
Jak se na tento problém dívají ekonomové, politici, zástupci odborů a lidé z byznysu? Souhlasí se zavedením třetí sazby DPH? Dojde podle nich skutečně ke zlevnění zboží, kterého se snížená sazba týká? A podaří se vůbec návrh vyjednat s Evropskou unií?
Petr Mach
ekonom a politik
Pokud chce stát ulevit rodinám, může snížit stávající sazby daní, to by bylo mnohem lepší, než zavádět speciální třetí sazbu daně. Třetí sazba daně udělá daňový systém více složitý, což bude znamenat dodatečné náklady. Evropská unie beztak nejspíš nepovolí české vládě nižší sazbu daní na plenky: myslím, že něco takového nepodpoří vlády okolních států, které by se bály, že by jejich občané jezdili nakupovat plenky k nám.
Pavel Kohout
ekonom, Partners
Chápu, že většina ekonomů se dívá na více sazeb DPH nevraživě. Teoretickým ideálem podle Ramseyova pravidla by měly být nižší sazby nepřímých daní u zboží s vyšší cenovou elasticitou (tedy u luxusního zboží), zatímco zboží s nízkou elasticitou (tedy včetně základních potravin) by mělo být zdaněno vyšší sazbou. Tento teoretický závěr je ovšem v příkrém rozporu s politickou praxí, která velí přesný opak. Výsledným kompromisem pak je rovná sazba DPH. Jednoduchý výpočet, konec daňových úniků.
Pokud bych mohl dodat svůj osobní názor, jsem schopen pochopit důvody pro zvýhodněné sazby u některých typů zboží nebo služeb. Ani Margaret Thatcherová ani její následovníci například nezrušili nulovou sazbu DPH na knihy, základní potraviny a dětské oblečení. Někdo to může mít za populismus, ale vidím v tom hlubší smysl. Knihy znamenají vzdělání. Danit někoho za to, že se potřebuje najíst, mi přijde skoro neslušné. Mimochodem, neustálý růst české DPH na potraviny se projevil v propastném pádu kvality. Řetězce ve snaze zachovat si obchodní marže prodávají lidem materiál, který už mnohdy ani nesnese označení „jídlo“. A dětské oblečení? Děti jsou budoucnost, i když to zní jako fráze. Ale je to zkrátka skutečnost. Při pohledu na demografickou strukturu Česka bychom to měli mít na paměti.
Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank
Zavedení třetí sazby DPH vnímám jednoznačně jako krok špatným směrem. Citelnou úlevu peněženkám domácností nepřinese, zato ale povede k větší komplikovanosti daňového systému v oblasti nepřímých daní, kde doposud mělo Česko výhodu ve srovnání s některými jinými zeměmi. Úředníci budou muset přijít s definicemi knihy (papírová, nebo i elektronická?), léků (kde je hranice mezi lékem a potravinovým doplňkem?) či „nepostradatelnou” dětskou výživou (bude Sunar jen na lístky?). Budou muset kontrolovat, že zákon není obcházen, což přinese státu další nemalé náklady. Jediným důvodem zavedení třetí sazby je patrně někdejší neprozřetelný volební slib. Pokud má vláda dojem, že na DPH vybírá příliš peněz (a já ten pocit nemám), mohla domácnostem ulevit snížením některé ze dvou stávajících sazeb. Ze čtyř navrhovaných skupin zboží může být nová sazba uplatněna bez problému na tři. V rozporu s pravidly Evropské unie jsou jen dětské pleny, pro něž bude nutné vyjednat výjimku. Silně pochybuji, že takové úsilí stojí za to. Existuje řada strategičtějších oblastí, které by stály za jednání s Unií, a nemá smysl plýtvat energií na takovouto banalitu.
Vít Samek
vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů
Stát by měl rozhodně podpořit rodiny s dětmi, zejména motivovat, aby rodiny měly nejen druhé, ale i třetí dítě. Jen tak lze v budoucnosti zajistit fungování českého zdravotnictví, sociální péče, důchodů a tak dále. K tomuto cíli lze samozřejmě využívat různé nástroje, nižší DPH je poměrně rychlé a účinné opatření, tak proč ji nevyužít… A jestli se může podařit něco takového vyjednat s Evropskou unií? Poučme se od zemí, které nižší sazby na zboží, které rodiny s dětmi naléhavě potřebují, mají.
Lukáš Kovanda
ekonom a žurnalista
Z ekonomického hlediska nevidím v zavedení třetí sazby moc logiky. Argument, že ji má řada evropských zemí, není argument. Skutečný dopad na spotřebitele je diskutabilní. Podle jedné ekonomické teorie fakticky zlevní vlastně jen léky (protože jejich ceny jsou regulovány), podle jiné zase zlevní jen knihkupci (knihám je vlastní poměrně vysoká elasticita poptávky). Také třeba nemusí zlevnit vůbec nic (jak se v praxi už párkrát ukázalo). Navíc zrovna například knihkupci se s žádnou závažnou krizí branže nepotýkají a představa, že lidé začnou při nižší dani kupovat a číst více vskutku hodnotné literatury, je dost naivní. A jestliže by vláda měla nyní vytvářet úspory v provozní složce svých výdajů, tak tento krok provoz státu jistě nezlevní, ale zdraží – i když pochopitelně nijak významně. Úředníkům prostě zabere více času, než posoudí, který produkt spadá do kategorie, již lze danit nejnižší sazbou, a který ne. Provoz státu je zkrátka levnější (od všeho ostatního odhlédnuto) při dvou než při třech sazbách. Navíc se opět nedaří stabilizovat tuzemské daňové prostředí. Z toho všeho mi vychází, že skutečná motivace k danému kroku je výsostně politická, nikoli ekonomická. Lze pak už jen spekulovat, jaký konkrétní politický motiv za ním je – to je však práce spíše pro politology.
Martin Vopěnka
nakladatel, spisovatel a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů
Zařazení knih do třetí sazby DPH není v první řadě sociálním opatřením. Na to tvoří knihy příliš malé procento spotřebního koše. Je to opatření kulturně-vzdělanostní. A jak známo, právě vzdělání je nejlepším pomocníkem v boji proti chudobě. Argumenty ekonomických dogmatiků jsou velice krátkozraké. Navíc se tito lidé ani nenamáhají porozumět specifikům knižního oboru. Je zde totiž i několik čistě ekonomických důvodů, proč si knihy nižší DPH zaslouží a proč ji potřebují. Především zde máme síť víc než pěti tisíc veřejných knihoven, kde se knihy téměř bezplatně půjčují. Zachází se s nimi tedy jako s veřejným statkem. To je obrovská konkurence, která by ovlivnila každé odvětví trhu. Kolik by asi páni bankéři udali hypoték, kdyby nějaká státní banka poskytovala hypotéky s nulovým úrokem? Dalším důvodem je omezenost jazykového prostoru. Českou knihu nemůžete nikam vyvézt; můžete ji prodat jedině zde. Ale zůstaňme u kulturních a vzdělanostních důvodů. Sazba DPH na knihy u nás dnes patří k nejvyšším na světě. Vyšší ji má zřejmě už jen Bulharsko a Chile; Dánsko ji knižnímu trhu prakticky plně kompenzuje jinou cestou. Ve vyspělých zemích je snížená nebo nulová sazba DPH na knihy zakořeněna hluboko v jejich tradici. A nikoho by tam ani nenapadlo zpochybňovat její oprávněnost. To jen u nás má silné slovo jakýsi pomýlený liberalismus, který se snaží definovat knihu jako kterékoliv jiné zboží. Nebo že by snad bulharská cesta byla tou správnou, zatímco všichni ostatní se mýlili? Co se týče jednání s Evropskou unií, v případě tištěných knih žádný problém nevzniká. Knihy (na rozdíl od dětských plen) patří mezi položky, u nichž Unie zařazení do nejnižší, klidně i třetí sazby DPH podporuje. Limitováno je to hranicí pěti procent. Teprve pokud bychom pro ně chtěli zavést ještě nižší DPH, museli bychom si to vyjednat.
Petr Kužel
Předseda Hospodářské komory
Zavedení třetí snížené sazby DPH ve výši deset procent na léky, zdravotnické potřeby, knihy, tiskoviny a další zboží vnímáme jako problematické. Hospodářská komora ČR dlouhodobě kritizuje neustále změny pravidel, často realizovaných bez pečlivé analýzy a na poslední chvíli, které velice zatěžují a znemožňují dlouhodobější plánování podnikatelských aktivit. Zároveň jako Hospodářská komora bojujeme za snižování administrativní zátěže spojené s výběrem daní a zavedení další nové (byť nižší) sazby DPH administrativní zátěž naopak zvýší.
Také se nedomníváme, že avizované snížení sazby DPH přinese kýžený efekt v podobě snížení cen daného zboží a k podpoře rodin s dětmi bychom navrhovali využívat jiné nástroje, například v podobě větších daňových úlev pro pracující rodiče s dětmi.
Co se týče jednání o výši sazeb DPH s Evropskou unií, jeho výsledky není možné předjímat, na jednu stranu dává Evropská komise členským státům při určování sazeb daní poměrně velkou volnost, na druhou stranu je zjednodušování administrativy, postupné sjednocení pravidel a harmonizace v oblasti daní průběžným cílem i na evropské úrovni.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 4. 2014 16:03, Pavel
Místo třetí sazby DPH by stačilo snížit tu nižší daň na původní hodnotu 5%. Nastal by i lepší výběr daní.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 4. 2014 6:47, Rosťa
a takový Ti opálenější se budou rozmnožovat více a více
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.