Na úvod malá rekapitulace. Pokud pracujete ve švarcsystému – čili předstíráte samostatnou podnikatelskou činnost, i když například den co den sedíte v jedné kanceláři a šéfa posloucháte na slovo – může vás to přijít až na sto tisíc pokuty. Vašeho šéfa klidně i na deset milionů, nejméně však na dvě stě padesát tisíc. Ministr Drábek totiž chtěl být přísný a ukázat, že tu není pro srandu králíkům (natož těm nelegálně zaměstnaným), a tak stanovil i vysokou dolní hranici pokuty.
Úřad inspekce práce měl do terénu vyslat stovky kontrolorů. A jak ministr řekl, tak se stalo. Plán na letošní rok zní jasně: dvě stě tisíc kontrol. Své ovoce už státní kase přinášejí: jen za první čtvrtletí se na pokutách vybralo pětkrát víc než loni. Do dubna se stihlo 3747 kontrol a bylo uloženo 336 pokut. Nešlo ovšem pouze o švarcsystém, ale také o nelegální zaměstnávání cizinců. Maximální pokuta pro zaměstnavatele dosáhla milionu korun, u živnostníků padesáti tisíc.
Aby inspektoři ukázali, že platí „padni, komu padni“, vypravili se prověřit také poslance a senátory. Nebo přesněji – jejich asistenty, kteří pro ně „pracují na živnostenský list“. Pro asistenta je obvykle služba politikovi jediným zdrojem výdělku, rozkazy svého šéfa plní na slovo a dost často vedle něj sedí v kanceláři, aby mu byl kdykoli k ruce. Selský rozum říká, že se jedná o švarcsystém par exellence. Poslanců máme dvě stě, senátorů jednaosmdesát, když budeme počítat na každého jednoho asistenta, máme tu rázem dvě stě osmdesát jedna hříšníků a navrch stát, který nelegálně zaměstnává ve velkém. Rozum kontrolora však uznává jinou než selskou logiku. A tak se k všeobecnému překvapení kontrola usnesla, že v parlamentu žádné porušení zákona neodhalila – takže si sbalila svých pár švestek a odešla bez pokuty o dům dál. Nevyhnutelně se vkrádá pocit, že hledala trochu špatně.
Šéf senátu Milan Štěch se už v lednu nechal slyšet, že právníci, kteří označují práci asistentů za švarcsystém, mají pravdu a že by je stát měl regulérně zaměstnat. To se ale nejspíš ani ministru Drábkovi, členovi škrtvlády, nechce. A není divu – zaměstnávat je v Česku neskutečně drahé, státu by se asistenti prodražili. Tak proč radši nevyužít příjemných výhod švarcsystému, že? Pod svícnem je tedy jako obvykle tma jak v pytli a kontroloři drtí drobné podnikatele.
Nemáš smlouvu? Zaplať!
Odborníci kroutí hlavou také nad metodickým pokynem, který k odhalování švarcsystému ministerstvo vydalo. Inspektoři pokud zaměstnanec přímo při kontrole nepředloží doklady, které potvrzují existenci pracovněprávního vztahu, mají ho automaticky považovat za nelegálně zaměstnaného. Zjednodušeně řečeno – když na místě nevytáhnete pracovní smlouvu, pokutu máte téměř jistou. Ministr tím prý chce předcházet machinacím a dodatečnému uzavírání smluv. Podle mnohých advokátů je však takový postup protiústavní. Někteří právníci se nebojí jít ještě dál. Jako protiústavní by se podle nich dala označit i minimální výše pokuty 250 tisíc korun. Podobně byla v minulosti shledána protiústavní minimální pokuta 500 tisíc u stavebního zákona.
Ministerstvo proto radši zařadilo zpátečku, metodiku oficiálně nezměnilo, ale slovy ministra lehce usměrnilo – nepřítomnost smlouvy na pracovišti už neznamená automaticky „vinu“, ale pouze „důvodné podezření“.
Když už bilancujeme vlastnosti státního výpadu proti švarcsystému, nemůžeme nezmínit ještě jednu „echt českou“. Velká část kontrol (zhruba polovina) probíhá na udání. Jaký milejší pozdrav svému nemilému konkurentovi poslat než kontrolu z inspektorátu práce, že?
Faktem zůstává, že pro spoustu lidí existují jen dvě varianty – pracovat ve švarcsystému jako „švarc“, nebo být bez práce, a tudíž „švorc“. Mají být lidé trestáni za to, že chtějí pracovat?
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno