Skončí švarcsystém v propadlišti dějin, nebo „jen“ v ilegalitě?

Každý šestý člověk, který má nějaké zaměstnání, u nás podniká. Počet živnostníků soustavně narůstá. Velká část z nich však nemá žádné zaměstnance. Za vysokými čísly nejspíš nestojí česká podnikavost, ale spíš snaha ušetřit na daních.

Pan Jiří pracuje jako programátor. Přestože si v kanceláři odsedí každý den osm hodin u firemního počítače, má šéfa a dostává od něj stálou mzdu, jeho zaměstnancem oficiálně není. Pracuje na živnostenský list, a tudíž v očích státu podniká. Ve skutečnosti se však jedná o klasickou závislou práci, zakrytou předstíraným obchodním vztahem dvou podnikatelů. Fyzická osoba tak vlastně vykonává závislou práci mimo pracovněprávní vztah.

Proč se firmám švarcsystém vyplatí?

Zatímco pro firmu, ve které pan Jiří pracuje, plynou z jejich spolupráce samé výhody, pro pana Jiřího to tak jednoznačné není. „Vybírat si ale nemůžu, prošel jsem třemi různými pohovory a všude zněla nabídka stejně – vezmeme vás, ale jedině na živnosťák,“ vypráví Jiří. A dodává, že jeho firma vlastně žádné opravdové zaměstnance nemá. „Na živnostenský list tam děláme všichni.“ Pro firmu to znamená, že panu Jiřímu měsíčně vyplatí dohodnutou sumu a jinak ji nestojí ani o korunu víc.

Kdyby byl u firmy zaměstnán, musela by za něj navíc platit zdravotní a sociální pojištění a odvádět daně. „Takhle se mě navíc můžou snáz zbavit. Pracovní vztah lze kdykoli ukončit, aniž by bylo třeba dodržovat výpovědní lhůtu a platit odstupné,“ říká Jiří. Nemůže spoléhat ani na další jistoty, které zaměstnancům zaručuje zákon. Nemá nárok na nemocenskou ani placenou dovolenou. „Ale je to o dohodě, dovolenou mi proplácejí,“ říká Jiří.

Každý živnostník se musí o placení sociálního i zdravotního pojištění starat sám. Odvede na nich ale méně, než by mu strhával z hrubé mzdy zaměstnavatel. Nevyhne se také podávání daňového přiznání. Na daních ale ušetří, protože může uplatnit výdajové paušály. Ty se (zatím) pohybují od třiceti do osmdesáti procent, podle druhu živnosti. Pro řadu živnostníků to v konečném efektu znamená, že na daních nezaplatí (skoro) nic. Odpůrci švarcsystému upozorňují, že tak státní kasa ročně přichází o miliardy. Na druhou stranu ale platí, že živnostníci (kteří velmi často odvádějí jen minimální platby na pojistné) ze společného měšce také méně dostanou – například na důchodech. Živnostníci a živnostnice nejsou také povinně účastni nemocenského pojištění. Pokud si ho neplatí, mohou počítat s tím, že si nebudou moci vybírat délku pobírání rodičovského příspěvku a že na ho od státu nedostanou v maximální výši (pokud tedy není na nemocenském pojištění účasten druhý rodič, pak může rodičovský příspěvek pobírat on; Podrobněji o nových pravidlech rodičovské v článku Kalkulačka rodičovského příspěvku: změny od roku 2012.)

Legalizovat, nebo zakázat?

Nelegální, víceméně nelegální, málem legální. Tahle podivná řada vyjadřuje status švarcsytému v Česku v několika posledních letech. Od ledna příštího roku bude opět oficiálně nelegální, zákonem výslovně zakázaný. Vracíme se tak do stavu před rokem 2007. Tehdy totiž ze zákona paragraf o zákazu švarcsystému vypadnul. To však neznamená, že by byl od té doby povolený. Jeho zákaz bylo možné odvodit z definice závislé práce v zákoníku práce. Ta smí být vykonávána pouze v pracovněprávních vztazích.

Zajímavé je, že ti samí politici, kteří nyní tvrdý boj proti švarcsystému posvětili, ještě nedávno zvažovali jeho legalizaci. Měla být jedním z protikrizových opatření minulé vlády. Petr Nečas označil v únoru 2009 (ještě jako ministr práce a sociálních věcí) v rozhovoru pro Hospodářské noviny představu, že je možné proti švarcsystému bojovat, za iluzorní.

Navrhoval dokonce, aby se švarcsystém na dva roky povolil všem. Pak by se zhodnotily dopady a rozhodlo, co bude dál. Sliboval si od toho, že se firmám sníží náklady na pracovní síly a ony pak budou lidem ochotněji dávat práci. Obavy měl pouze z dopadů na státní rozpočet. „Osobně se kloním spíše ke zrušení zákazu švarcsystému, právě proto, že už funguje a je těžko kontrolovatelný,“ řekl tehdy Hospodářským novinám Nečas.

A vida, uplynuly dva roky a Nečas stojí v čele vlády, která vyhlásila švarcsystému nesmiřitelný boj. Útěk před daněmi je totiž podle vlády třeba zarazit. A tak se bude přitvrzovat. Od ledna bude firmám za švarcsystém hrozit až desetimilionová pokuta. Zákon dokonce stanovuje minimální výši pokuty na dvě stě padesát tisíc. Z obliga nejsou ani živnostníci, kteří ve švarcsystému často figurují nedobrovolně – jinak by totiž práci nezískali. Dosud mohli dostat maximálně desetitisícovou pokutu. Od ledna k ní přibude jedna nula – hrozit jim bude postih až ve výši sto tisíc korun. Navíc by se měl navýšit počet kontrolorů, kteří budou dodržování zákona ve firmách prověřovat. Zákon také upřesnil definici závislé práce, aby mohli kontroloři firmám švarcsystém snáze dokázat.

Ostřejší postup vítají hlavně odbory, které tvrdí, že švarcsystém deformuje trh práce. Jeho legalizace by podle nich znamenala nezodpovědný hazard, který by mohl způsobit naprostý rozpad veřejných systémů.

Jiný názor mají zástupci menších firem. Podle Michala Martocha ze serveru Workline.cz, který se zabývá problematikou práce na dálku, je zákaz švarcsystému pro malé firmy likvidační. Nová pravidla podle něj firmám zvýší administrativní zátěž i náklady a uškodí pružným pracovním úvazkům. „V době recese firmy hledají úspory nákladů a dlouhodobá spolupráce na živnostenský list je výhodná pro obě strany,“ vysvětluje Michal Martoch. Přechod na klasický pracovní úvazek podle něj znamená pro firmy komplikace a tak spolupráci raději ukončí, než aby daného pracovníka zaměstnaly. „Řada lidí tak skončí bez práce. V době recese by měl stát naopak podporovat podnikání a pružné zaměstnávání lidí. Rozhodnutí poslanecké sněmovny mi připadá zcela nesmyslné,“ uzavírá Martoch.

Jedni mají jistoty a stravenky, jiní platí míň na odvodech. Státní zaměstnanec, zaměstnanec soukromé firmy či osoba samostatně výdělečně činná. Máme rovné šance, nebo je někdo nespravedlivě zvýhodněn?

Čtěte v článku Petry Dusové:
Živnostníci versus zaměstnanci. Existuje spravedlnost? A v diskuzi pod ním.

Outsourcing a švarcsystém není totéž

Hospodářská komora České republiky, podobně jako odbory, švarcsystém neschvaluje. Varuje ale před jeho směšováním s jiným druhem spolupráce. „Švarcsystém v plném slova smyslu, který zneužívá systém a je ve své podstatě mzdovým dumpingem, neschvalujeme. Neměl by ale být zaměňován za některé volnější smluvní vztahy, jako je například outsourcing, který poskytuje potřebnou flexibilitu v určitých případech výhodnou pro firmy i pracovníky,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček. Outsourcing nadále zůstává legálním obchodním vztahem dvou podnikatelů. Že nevíte, oč jde? Jednoduše o to, že si firma na určité činnosti, které sice nejsou hlavní náplní její práce, ale ke svému fungování je potřebuje, najímá jiného podnikatele, který se na tyto činnosti specializuje. Může jít například o vedení účetnictví nebo úklid kanceláří.

Švarcsystém v jistém smyslu připomíná prostituci. Jedná se o fenomén, který se s největší pravděpodobností nikdy nepodaří zcela vymýtit. A tak stále balancujeme mezi dvěma protipóly. Legalizovat, nebo zakázat (a tvrdě postihovat)? V naší loňské anketě na sesterském webu Finmag se všichni oslovení byznysmeni přiklonili k tomu, že je lepší legalizovat, co stejně nedokážeme uhlídat. Politici se ale rozhodli vyrazit směrem opačným. Jaké ovoce jejich úsilí přinese, se teprve ukáže.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem