Klienti České spořitelny si už mohou na platební kartě snadno zablokovat službu DCC (dynamická konverze měny – Dynamic Currency Conversion). Novinka je dostupná v internetovém bankovnictví nebo mobilní aplikaci George, a to v možnostech nastavení karty.
Stejně snadno, jako si klienti mohou nastavit limity nebo třeba zakázat internetové platby, mohou teď zakázat i DCC. Radí jim to i sama spořitelna uvnitř George: „Takový kurz je obvykle výrazně nevýhodný, proto vám doporučujeme tuto službu zakázat, abyste zbytečně nepřicházeli o své peníze,“ píše. Blokace pak funguje jak pro platby u terminálů v obchodech, tak pro výběry z bankomatů. Nastavení lze kdykoliv změnit. Když ji klient výslovně nezakáže, zůstane DCC na kartě povolena.
Česká spořitelna je tuzemskou jedničkou podle počtu klientů. Jednoduchou a přitom efektivní ochranu před nevýhodnými kurzy v cizině nabídla jako první z trojice největších bank. Může jít o zlom, který z takového přístupu udělá standard na trhu.
Zakázat nechtěnou konverzi měn umožnila klientům jako první v Česku mBank na jaře roku 2020. Postupně se pak přidaly Expobank, Fio a (jenom v bankomatech) Equa bank. Většina ostatních bank, které se jindy chlubí inovacemi, do té doby tvrdila, že takové vstřícné řešení není technologicky možné.
Zdroj: Peníze.cz, ČS Blokace DCC v aplikaci George
„Obavy některých konkurentů, že blokace může klientům přinést v praxi problémy, třeba když nebudou moct zaplatit a nedojde jim důvod, se nepotvrdily. Naopak nám to pomohlo vyřešit některé dřívější stížnosti – typicky když se klientovi strhla z účtu nějaká částka a on nevěděl proč,“ říká Martin Podolák, ředitel produktové a procesní divize mBank.
Služba, kterou nechcete
Právě nastavení karty v elektronickém bankovnictví je nejúčinnějším způsobem, jak se klient může bránit před službou, o jejíž aktivaci nestál. Podle testu německé spotřebitelské organizace Stiftung Warentest z roku 2019 zaplatí Evropané kvůli DCC obvykle přes pět procent navíc, ale může to být i víc než deset.
Samotné banky sice klienty před službou v posledních letech varují, stejně jako ministerstvo financí. Přesto ji mnohdy nechtěně využije i jinak dobře informovaný spotřebitel. Nejde přitom o hloupost srovnatelnou s tím, když někomu cizímu řekne svůj PIN nebo heslo do internetového bankovnictví.
Při výběru z bankomatu, který DCC nabízí, dostanete na výběr dvě možnosti a jednu z nich musíte aktivně zvolit – vyplatí se varianta bez konverze, přestože se vás obrazovka bankomatu snaží opticky navést k méně výhodné variantě s konverzí.
Zdroj: Air Bank Dynamic Currency Conversion u bankomatu. Jděte doleva, i když je to méně intuitivní. (Obrázek je z doporučení od Air Bank.)
Zato u terminálu v zahraničním obchodě často vůbec nepoznáte, že prodejce předem navolil variantu s DCC. Jako kupující s tím automaticky „souhlasíte", když pak zadáte PIN k samotnému potvrzení platby. Málokdy vám obchodník sám předem zdůrazní, že máte na výběr. Z navýšeného kurzu totiž dostává provizi, ušetří tak na poplatcích za terminál. Koneckonců české obchodníky k využívání této služby v tuzemsku motivují stejné banky, které vás před ní v cizině varují.
Víc informací, ale...
Od dubna 2020 jsou pravidla přísnější díky nařízení, které platí přímo v celé Evropské unii. Obchodníci a provozovatelé bankomatů musí předem uvádět, o kolik procent je taková služba pro spotřebitele dražší v porovnání se standardní variantou bez konverze.
Když si nevýhodného přepočtu všimnete, můžete ho odmítnout a požádat prodavače, aby do terminálu zadal obyčejnou platbu bez DCC. Pro některé spotřebitele to však může být nepříjemné kvůli jazykové bariéře nebo frontě za nimi. Navíc: pokaždé to vypadá trochu jinak a při rychlém placení se může stát, že další informace na terminálu ani nestihnou naskočit.
Pokud si nevýhodného kurzu všimnete až později na výpisu plateb, vaše banka obvykle reklamaci neuzná, protože jste s využitím DCC „souhlasili“.
Čeští poslanci letos v březnu schválili novelu zákona o platebním styku, která podle některých médií a politiků ochrání české klienty před nevýhodnými kurzy v cizině. Není to pravda: novela se ve skutečnosti týká jen transakcí v Česku. Se skoro dvouletým zpožděním zavedla evidenční povinnosti pro provozovatele bankomatů a terminálů, aby ČNB a ČOI mohly kontrolovat dodržování informační povinnosti podle unijního nařízení.
Právě v Česku jsou kurzové přirážky při využití DCC dlouhodobě nejvyšší. Potvrdil to i zatím nejnovější průzkum spotřebitelské organizace Stiftung Warentest z roku 2019: zatímco evropský průměr je pět procent navíc, v Česku cizinci zaplatí až 13,7 procenta navíc. Čestnou výjimkou mezi tuzemskými provozovateli bankomatů je Fio banka, která v nich DCC vůbec nenabízí.
„Klientům českých bank, kteří platí kartou v zahraničí, nebo tam vybírají peníze z bankomatu, by nejvíce pomohlo, kdyby si mohli tuto nechtěnou službu předem zablokovat. To ale v novele bohužel chybí. Technicky to zjevně problém není, když některé banky to už dnes v nastavení limitů karty nabízejí,“ říká Lukáš Vacek, zástupce finančního arbitra.
Podle kritiků služby by měly banky aktivovat DCC na kartě jenom klientům, kteří by o tuto „službu“ výslovně stáli. Případně by měly lidem povinně umožnit, aby si konverzi zablokovali podobně, jako se dají zakázat třeba platby kartou na internetu nebo nastavovat různé limity.
Takové zpřísnění však ministerstvo financí nepřipravuje. „Možnost blokace DCC pro jednotlivé spotřebitele byla diskutována při evropském vyjednávání. Bylo nicméně namítáno, že se jedná o velmi složité technické řešení, které by mohlo spotřebitelům zabránit i v přístupu k jiným platebním službám,“ řekl loni webu Peníze.cz mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.
„Na unijní úrovni převážil názor, že vhodnějším nástrojem než povinná blokace je zajištění dostatečné transparentnosti této služby. Takto nastavenou regulaci považujeme za dostatečnou. To ale nevylučuje možnost jednotlivých poskytovatelů nabízet blokaci klientům dobrovolně, což ostatně někteří z nich činí,“ dodala v březnu Veronika Ležatková z tiskového oddělení ministerstva.
Na přísnější pravidla netlačí ani Česká národní banka. „Obecně zastáváme přístup, že regulace by se neměla měnit příliš často, a zejména nikoliv před tím, než je možné vyhodnotit dopady předcházejících změn – v tomto případě nařízení EU – na identifikovaný problém. Zároveň si však jsme vědomi existujícího problému a diskusi o případných změnách legislativy bychom se nebránili,“ říká mluvčí Petra Vodstrčilová. „Je možné, že konkurenční tlak zajistí možnost blokace u více bank dříve, než by tomu bylo u legislativních změn,“ dodává.
Osvěta a možnost volby
Přísnější pravidla, než vyplývají z celounijního nařízení, se nechystá navrhovat ani poslanec Patrik Nacher (ANO), předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele. Věří hlavně v osvětu a dobrovolné kroky jednotlivých bank.
Kromě České spořitelny to na konci března nevypadalo, že by se další velké banky chystaly vyjít klientům vstříc. Přinejmenším podle odpovědí z naší tehdejší ankety, které připomínáme v následujícím boxíku. Je však možné, že odmítavý postoj ostatních bank změní právě krok spořitelny.
Pravidla kartových asociací Mastercard a Visa říkají, že obchodník by neměl spotřebiteli konverzi vnucovat, třeba na terminálu nabízet zelené tlačítko jako „správné“ a červené jako „špatné“. Zároveň ale nechávají na jednotlivých bankách, zda klienty před případným zneužitím služby DCC účinně ochrání.
Pozor na samostatný poplatek
Na rostoucí informovanost a možnost snadné blokace bohužel reagují i provozovatelé bankomatů. V cizině se čím dál častěji setkáte s poplatkem (surcharge fee), o který si za výběr ze zahraniční karty řeknou některé tamní banky.
Nepomůže vám ani odmítnutí DCC (často je to naopak „kompenzace“ za to, že provozovatel nevydělá na konverzi), ani to, že máte u vaší domácí banky účet bez poplatků za výběry v cizině. Jde o poplatek, na který vydavatel karty nemá vliv.
Na takový poplatek a jeho výši vás musí provozovatel bankomatu předem upozornit. Když s ním nesouhlasíte, z bankomatu si nic nevybírejte a zkuste jiný přístroj v okolí.
Někteří vydavatelé karet v Česku (mBank, Fio a Expobank) umožňují klientům, aby si zablokovali i tento speciální poplatek. Ani jim pak ale nezbyde než zkusit jiný bankomat v okolí.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 6. 2022 9:57, deprese
Jsem zvědavá, jak teď ostatní banky vysvětlí klientům, proč už roky odmítají podobně jednoduchou ochranu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 6. 2022 2:52, Ing. René Ehlen
Nechápu jak může někdo v zahraničí platit kartou! Nevýhodný kurz všech našich bank každého bezpečně okrádá! Doporučuji založit si účet v euro, eura koupit třeba na známé benzinové pumpě, v bance uložit a kartou jimi pak v cizině platit - nebo raději rovnou vést hotovost sebou! Na každém euru Vás banka obere o cca 80 haléřů a to je opravdu dost....... Takže banky děkujeme za Vaší starostlivost!
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.