Nejprve se mrkneme na pravidla dohody o provedení práce (DPP) – velká část brigád probíhá právě na její bázi.
Dohoda o provedení práce: Kolik a za kolik
Dohodu o provedení práce můžete během roku uzavřít s jakýmkoli počtem zaměstnavatelů. Pro každého ale smíte pracovat maximálně tři sta hodin za rok. Za práci na dohodu musíte dostat alespoň minimální mzdu – která aktuálně dělá 58,70 korun (hrubého) na hodinu.
Shora výdělek omezený není, záleží, jak se dohodnete se zaměstnavatelem. Písemně si v dohodě můžete sjednat například i čerpání cestovních náhrad a stravného, na které automaticky při práci na dohodu nárok nevzniká.
Dohoda o provedení práce: Zdravotní a sociální pojištění
Z hlediska povinných odvodů je nejvýhodnější, když měsíční odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne deset tisíc korun – z výdělku se pak neplatí zdravotní pojištění ani sociální pojištění. Stejně to je, když máte příjmy do deseti tisíc u více zaměstnavatelů současně.
Když uzavřete víc dohod do deseti tisíc s jedním zaměstnavatelem, platí zmíněný limit pro součet měsíčních výdělků – když je součet vyšší než deset tisíc korun, odvádíte z celé sumy sociální pojištění (včetně nemocenského) i zdravotní pojištění.
Osvobození od odvodů ale ani při nízkých výdělcích neplatí absolutně. Člověk, který má v daném měsíci příjem pouze z dohody o provedení práce s odměnou do deseti tisíc a za kterého neplatí zdravotní pojištění stát, se musí do osmi dnů přihlásit zdravotní pojišťovně a zdravotní pojištění zaplatit – jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Zdravotní pojištění v takovém případě dělá 13,5 procenta z minimální mzdy (ta v roce 2016 dosahuje 9900 korun), ve výsledku tedy 1337 korun měsíčně. Zdravotní pojištění je třeba zaplatit vždy do osmého dne následujícího měsíce, například za březen do osmého dubna. Z obliga jsou lidé, kteří mají zdravotní pojištění placené státem; přehled typických případů najdete v boxu.
Dohoda o provedení práce a daň z příjmů
V případě, že součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřevýší limit deset tisíc korun, můžete danit dvěma způsoby. Když nepodepíšete přihlášení k dani, zaměstnavatel z příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň. Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat. Můžete ho ale zahrnout do daňového přiznání – když si v průběhu daného roku vydáte celkově jen málo, dostanete sraženou daň zpátky. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku.
Druhá varianta: prohlášení k dani u zaměstnavatele podepíšete (každý měsíc to lze udělat jen u jednoho). V takovém případě vám zaměstnavatel z odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Přinejmenším základní daňovou slevu na poplatníka, která v roce 2016 dělá 24 840 korun (2070 měsíčně). Slev na dani ale můžete uplatnit víc: slevu na vyživované dítě, slevu na manželku či manžela, slevu pro studenty nebo pro zdravotně postižené.
Když měsíční odměna přesáhne deset tisíc, strhává zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň automaticky. Ale pozor, daň už se bude počítat ze superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy zvýšené o platby na sociální pojištění a zdravotní pojištění, které za vás musí zaměstnavatel odvést. Pokud u daného zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, zohlední a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Znovu připomínáme, že udělat to každý měsíc smíte pouze u jednoho zaměstnavatele.
Dohoda o pracovní činnosti: Kolik a za kolik
Co se týče minimální mzdy, platí u dohody o pracovní činnosti (DPČ) totéž jako u dohody o provedení práce: podle zákona musíte brát aspoň 58,70 korun (hrubého) na hodinu.
Rozdíl je v možném rozsahu práce. V rámci DPČ pro jednoho zaměstnavatele klidně můžete pracovat déle než tři sta hodin za rok. V průměru ovšem ne víc než polovičku týdenní pracovní doby (což dá 20 hodin) – průměruje se za celou dobu platnosti dohody, maximálně ale za padesát dva týdnů.
Dohoda o pracovní činnosti: Zdravotní a sociální pojištění
Když je měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, neodvádí se z ní zdravotní pojištění a sociální pojištění. Jestli ale v daném v daném měsíci nemáte jiný příjem, ze kterého se zdravotní pojištění platí, a nehradí vám ho stát, musíte se přihlásit zdravotní pojišťovně a pojištění zaplatit – ve stejné výši jako jsme vyložili výš u dohody o provedení práce.
Když sjednaná odměna z DPČ dosahuje alespoň dvou a půl tisíc, zdravotní i sociální pojištění se normálně platí.
Kdo má uzavřeno s jedním zaměstnavatelem několik dohod o pracovní činnosti současně, měsíční odměny sčítá – jakmile součet měsíčních výdělků dosáhne alespoň dvou a půl tisíce korun, zdravotní pojištění i sociální pojištění se odvádí z každé z odměn.
Dohoda o pracovní činnosti a daň z příjmů
Výdělky z dohody o pracovní činnosti se daní jako příjmy z běžného pracovního poměru, zaměstnavatel z nich odvede patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani, sníží se záloha o daňová zvýhodnění.
Jestli pracujete na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a chcete zjistit, kolik přesně od zaměstnavatele měsíčně dostanete, kolik padne na daně, zdravotní a sociální pojištění, vyzkoušejte naši kalkulačku. Ocení ji i zaměstnavatel – snadno zjistí, na kolik ho jeden člověk zaměstnaný na dohodu za měsíc se vším všudy přijde.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 3. 2016 20:17, Iveta
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, pokud jsem na MD a přivydělávám si domácími pracemi, ošetřenými "dohodou o pracovní činnosti", je zaměstnavatel za mě povinen odvádět sociální a zdravotní pojištění? nemělo by to být po dobu MD a RD hrazeno státem? Děkuji za odpověď. Iveta
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 5. 2016 1:21, Štěpán
Jestli to chápu dobře, tak po vyhazovu z Úřadu práce a při měsíčním výdělku příkladně 1733 Kč, proto aby nevznikal či nenarůstal dluh na zdravotním pojištění, je třeba vzíti ze mzdy 1333 Kč peněz a tyto odevzdati v pokladně zdravotní pojišťovny a zbytek, tedy 400 Kč je možno použít pro své vlastní přežití jednoho měsíce, akdyž budu mít dluhy a exekuce, bude se muset jeětě dělit s exekutorem? Respektive zaměstnavatel mu o výplatu sám pošle, ale co dělat když výdělek nebude ani oněch 1333 Kč a na pojištění prostě nebude a tedy se nezaplatí a vznikne tím dluh a ten pak poroste a finále bude, že po mě půjde exekutor kvůli dluhu na zdravotním pojištění?
V diskuzi je celkem (40 komentářů) příspěvků.