Výpočet čisté mzdy 2024
Interaktivní grafiky
Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank
Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků
Přijde e-mail, SMS, zpráva na Facebooku. Píše banka, doručovací služba nebo i finanční...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
David Eder
podnikatel, Exclusive Tours
Tomáš Karpíšek
restauratér a podnikatel, Ambiente
100,00 %
z 2 duelů
75,00 %
z 4 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Výpočet čisté mzdy 2016: Kolik dostanete a co spolknou povinné odvody
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 1. 2016 7:44, Fredy
Dobrý článek, ale nepostihuje vše. Náklady zaměstnavatele, spojené se zaměstnáváním, jsou daleko rozmanitější.
Kam zařadit například dovolenou, nemocenskou, stravenky, cestovné, školení, pracovní pomůcky, FKSP, finanční a jiné benefity apod?
Že by nový výraz - HYPER-hrubá mzda?
PS: Poctiví zaměstnavatelé, kteří mají erudované a poctivé zaměstnance (jsou tací) a hrají-li fér, s otevřenými kartami, tak mají budoucnost a je radost tam pracovat. Takový zaměstnavatel ví, že se, bez zaměstnanců, neobejde. Tudíž jim musí vytvořit co nejlepší podmínky k tomu, aby od nich mohl požadovat 100% výkon. Pokud si to uvědomují i ti zaměstnanci, tak je vyhráno.
Kdy tohle bude takto fungovat i v ČR (myšleno ve většině firem) je ve hvězdách .....
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 1. 2016 14:46, Pavel
Promiňte, ale zahrnovat dovolenou do nákladů zaměstnavatele je nesmysl. Zaměstnanec na to musí stejně vydělat a pro zaměstnavatele je jedno, jestli vyplatí 11 měsíců 12/11 dohodnuté mzdy a jeden měsíc dá zaměstnanci neplacené volno, nebo jestli mu platí o tu jedenáctinu měsíčně méně a dá mu pak volno "placené". Vlastně ne, on na tom zaměstnavatel vydělá, protože dokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, tak vlastně zaměstnavatele úvěruje (je placen méně, než co odpovídá skutečně vykonané práci v daném období).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 18 komentářů)
23. 1. 2017 12:39 | Karel
10. 11. 2016 12:39 | Miroslav Dvořák
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
31. 1. 2016 23:02 | Pavel B.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 1. 2016 8:18 | Pavel
Jestli se pak díky našim pošahaným zákonům hrnec nazývaný "mzdové náklady" dělí naprosto nelogicky na mnoho malých hrníčků a jeden z nich má formálně nápis "dovolená", s tímto principem vůbec nesouvisí a jen to zamlžuje podstatu problému.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 1. 2016 9:43 | Maryl
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 1. 2016 23:00
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 1. 2016 11:54 | Fredy
PS: Nikoliv zaměstnanec, ale firma, prodejem svých výrobků či služeb, zajistí dostatek finančních prostředků například i na ty mzdy. Mzdové náklady jsou jednou z částí celkových nákladů, se kterými musí firma kalkulovat. Znovu opakuji v podstatě jednoduché pravidlo v účetnictví - strany "má dáti" a "dal". Na stranu má dáti připisujeme peníze, které nám přibývají, které vyděláváme (prodejem výrobků, či služeb), na stranu dal pak peníze, které ubývají, které utrácíme. No a mezi ty druhé patří, kromě materiálu, energií, také mzdové náklady. A ty se zase skládají ze všech položek, které jsem už uvedl a které musíme zaplatit. Což jsou mzdy, odvody státu, ale i dovolená, podíl na stravenkách, různé benefity apod. A na tohle vše si musí firma vydělat. A kromě toho také na svůj rozvoj a v neposlední řadě i zisk. No a zaměstnanec je jednou ze součástí, jak ty peníze vydělat.
Dál, myslím, nemá cenu pokračovat.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 1. 2016 8:05 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 1. 2016 8:02 | Pavel
A ono to je jasné i z globálnéího pohledu. Poud byste platil zaměstnancům dovolenou ze svého, tak asi brzo zkrachujete. Ve skutečnosti na vše, co zaměstnancům vyplatíte a poskytnete, si ti zaměstnanci museli vydělat. A že o to navýšíte cenu produktů - i kdyby to byla pravda, tak to je přece OK. Když vaši zaměstnanci dělají tak dobře, že i ty dražší produkty si zákazníci pořizují a nedají přednost konkurenci, tak proč byste prodával levněji. To byste zase zbytečně rozdával peníze svým zákazníkům.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
21. 1. 2016 4:51 | Fredy
Citace - Pavel / 20.01.2016 09:47
Vskutku zajímavý pohled, ale jen z pozice zaměstnance. Bohužel nemáte pravdu. Pokud byste byl zaměstnavatel, tak to posuzujete celkově, nikoliv jen z pohledu mzdy. Dejme tomu, že firma vyrábí traktory. Zaměstnanec vyrobí, v průměru, jeden traktor za měsíc. Nebo-li 12 traktorů za rok. Vy ale pracujete jen 11 měsíců, tudíž 11 traktorů, ale firma má nasmlouváno traktorů 12. Tudíž ten dvanáctý musí, za vás, udělat někdo jiný. Proto, aby bylo toto dodrženo, tak musí mít firma o jednu dvanáctinu více zaměstnanců. Tudíž i o jednu dvanáctinu vyšší mzdové náklady. Pro snazší pochopení to může být tak, že místo dvanácti zaměstnanců zaměstná třináct a ten třináctý vždy zaskočí za dovolenkáře z těch dvanácti.
PS: Ve skutečnosti jde jen o to, že ve mzdových nákladech musím počítat s dovolenou, jelikož mi na ni nikdo nepřidá. V praxi je to tak, že o tuto částku (a další, jako průměrná nemocnost, stravenky, pracovní pomůcky, školení......) navýším cenu výrobků (služeb).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
20. 1. 2016 9:47 | Pavel
Zaměstnáváte někoho za roční mzdu 264 000 Kč s tím, že má měsíc dovolené. To znamená, že ten člověk pro vás za rok udělá práci v hodnotě 264 000 Kč + povinné odvody + ... + váš zisk (jinak byste ho asi nezaměstnal). A vám snad může být jedno jestli mu vyplatíte 11 krát 24 000 a měsíc dovolené je neplacený, nebo mu vyplatíte 12 krát 22 tisíc a ten měsíc dovolené je "placený". Rozdíl je pro vás jen v platebním kalendáři, ne v mzdových nákladech.
Proto zahrnovat dovolenou do nákladů jako další náklad je nesmysl, ta už je zahrnuta do mzdy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 1. 2016 20:57 | Fredy
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 1. 2016 14:46 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 1. 2016 12:21 | Fredy
Nikoliv, když si to znovu přečtete, tak zjistíte, že ona avizovaná kalkulačka, je zajímavá i právě pro zaměstnavatele, aby zjistili, kolik je de facto stojí jeho zaměstnanec. Nebo-li, jaké jsou celkové mzdové náklady. A protože kalkulačka některé nezbytné výdaje, spojené se zaměstnáváním, nepodchytí, tak jsem si dovolil je zmínit. Toť vše.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 1. 2016 10:19 | tom
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 1. 2016 9:03 | Maryl
19. 1. 2016 7:44 | Fredy
Kam zařadit například dovolenou, nemocenskou, stravenky, cestovné, školení, pracovní pomůcky, FKSP, finanční a jiné benefity apod? Že by nový výraz - HYPER-hrubá mzda?
PS: Poctiví zaměstnavatelé, kteří mají erudované a poctivé zaměstnance (jsou tací) a hrají-li fér, s otevřenými kartami, tak mají budoucnost a je radost tam pracovat. Takový zaměstnavatel ví, že se, bez zaměstnanců, neobejde. Tudíž jim musí vytvořit co nejlepší podmínky k tomu, aby od nich mohl požadovat 100% výkon. Pokud si to uvědomují i ti zaměstnanci, tak je vyhráno.
Kdy tohle bude takto fungovat i v ČR (myšleno ve většině firem) je ve hvězdách .....
19. 1. 2016 6:25 | Tarzan