Do konce letošního srpna exekutor nemohl provádět exekuční srážky z příjmů z dohod o provedení práce. Z výdělků z dohody se na umoření dluhu sráželo jen v případě, že se tak dlužník, věřitel a zaměstnavatel dohodli.
Neznamenalo to ovšem nutně, že byl dlužníkův výdělek z dohody před exekutorem v bezpečí; mohl na něj v rámci takzvaného přikázání jiných peněžitých pohledávek. Rozdíl? Když exekutor sráží z příjmů, musí dlužníkovi určitou nezabavitelnou částku ponechat. Když došlo na výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, postihl příjem z dohody celý.
Od září 2015 jsou pravidla jiná. Nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která rozšířila výčet příjmů, z nichž může exekutor strhávat. Nově je možné exekučně srážet i z výdělků z dohod o provedení práce, výsluhových příspěvků vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek a ze zvláštních příspěvků k důchodu – které pobírají například lidé perzekuovaní za komunismu nebo účastníci národního boje za vznik a osvobození Československa (a někteří pozůstalí).
Dohoda o provedení práce a další jmenované zdroje peněz se tak zařadily po bok příjmů, ze kterých exekutor provádí měsíční srážky: mzda, náhrada mzdy, odstupné, důchody, stipendia, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti, příjem z dohody o pracovní činnosti a dávky státní podpory, které se nevyplácejí jednorázově (tedy například přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek).
Ze všech jmenovaných příjmů zadluženému člověku exekutor musí ponechat jen nezabavitelné minimum na živobytí. V roce 2015 dosahuje nezabavitelná částka 6118 korun měsíčně.
Nezabavitelná částka je ovšem jen výchozím údajem pro výpočet srážek ze mzdy a dalších příjmů. Jestli vás zajímá, kolik vám z příjmů, na které sedne exekutor, zůstane, čtěte a počítejte s námi dál.
Kolik dlužníkovi zůstane z příjmů
Když se chcete dopočíst k tomu, kolik vám z příjmů exekutor sebere, vycházejte z čistých příjmů – tedy kupříkladu čisté mzdy nebo čistého výdělku z DPP či DPČ.
Od čistého příjmu odečtěte svou nezabavitelnou částku, včetně částek na všechny vyživované lidi. Pokud bude zbylá část příjmu rovna nebo menší než 9177 korun, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Případný zbytek (koruna nebo dvě) zůstává dlužníkovi. Když je rozdíl mezi čistou mzdou a nezabavitelnou částkou vyšší než 9177 korun, je výsledná částka zabavitelná celá.
Dál už je to hra se třetinami:
- Z první třetiny zbytku čistého příjmu se zaplatí nepřednostní pohledávky podle pořadí (a také přednostní pohledávky, pokud k jejich pokrytí nestačí druhá třetina).
- Z druhé třetiny se uspokojují přednostní pohledávky. Když takové pohledávky nejsou, vyplácí se tato částka dlužníkovi (povinnému).
- Třetí třetina se vyplácí dlužníkovi (povinnému).
- Suma přesahující hranici 9177 korun, tedy plně zabavitelná část zbytku čistého příjmu, se přičte ke druhé třetině zbytku čistého příjmu v rozsahu, který je třeba k uspokojení přednostních pohledávek, zbytek se přičte k první třetině.
Shrnutí: Z příjmů vám můžou sebrat součet vypočtené první třetiny, případně dvou třetin (první a druhé) a částky přesahující 9177 korun.
Sebrat vám naopak nemůžou: součet vypočtené třetí třetiny (případně druhé a třetí třetiny) a základní nezabavitelné částky. A také korunu nebo dvě, zbylé po zaokrouhlení na částku dělitelnou třemi.
Je to na vás příliš? Žádný div. Proto pro vás máme kalkulačku, která všechno vypočte za vás, stačí ji naplnit vstupními údaji.
Srážky z příjmů jsou pouze jednou z metod exekuce, nástrojů má exekutor podstatně víc. Podrobněji o nich (i pořadí, ve kterém je exekutor používá) psaly Peníze.cz nedávno:
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 12. 2016 14:06
To by me taky zajimalo
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.