Progresivní daň se rozšíří na víc příjmů. Změny pohledem experta

Zahodit a napsat celý znovu. Tak by podle Michala Jelínka z poradenské skupiny V4 Group bylo nejlepší naložit se zákonem o daních z příjmů. „Podnikatelské prostředí potřebuje stabilní daňový systém. Jeho neustálé změny, v horším případě navíc pouze dočasné, firmy nesmyslně zatěžují,“ říká v rozhovoru, který se týká nejen čerstvě schváleného balíčku.
Progresivní daň se rozšíří na víc příjmů. Změny pohledem experta

Zdroj: Shutterstock

Poslanci před pár dny schválili daňový balíček, který má mimo jiné výrazně snížit daně zaměstnancům, zavádí stravenkový paušál, ale obsahuje i řadu dalších změn. Teď míří k senátorům a je téměř jisté, že ho vrátí poslancům. Co říkáte tomu, že se zásadní změny opět schvalují na poslední chvíli? Vláda sice slibovala, že je bude přijímat s dostatečným předstihem, nakonec však zaměstnavatelé budou znát definitivní výsledek někdy na konci prosince...

Schvalování změn těsně před koncem roku je velmi nešťastné. Daňové subjekty nejsou schopny se na ně na poslední chvíli dostatečně připravit. Některé změny, například zavedení limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, mohou negativně dopadat na už rozběhnuté transakce. Takto zásadní úpravy legislativy je potřeba zavádět s velkým časovým předstihem, aby lidé i firmy mohli předvídat daňové dopady svých rozhodnutí.

V daňovém balíčku nakonec prošel i pirátský návrh na zvýšení základní slevy na poplatníka. Lidem s nižšími příjmy to podle ekonomů pomůže více než původní varianta Andreje Babiše s prostým zrušením výpočtu ze superhrubé mzdy. Souhlasíte?

Ano, díky zvýšení základní slevy na poplatníka se rozšíří okruh osob, které nebudou platit vůbec žádnou daň ze svých příjmů. Pro tyto osoby je takové opatření zajímavější než prosté snížení základu daně. Zároveň se sníží efektivní zdanění i pro ostatní, přičemž nejvíce to pocítí lidé s nižšími příjmy.

Michal Jelínek

Michal Jelínek
Zdroj: V4 Group

Je partnerem poradenské skupiny V4 Group sdružující právní poradce, daňové konzultanty, auditory a účetní. Jeho společnost poskytuje komplexní poradenské služby v zemích visegrádské čtyřky. Michal Jelínek se specializuje na daň z příjmů a mezinárodní zdanění. Pravidelně přednáší pro Komoru auditorů, Komoru daňových poradců a Komoru certifikovaných účetních. Věnuje se také přednáškové činnosti na postgraduálním kurzu Úřadu průmyslového vlastnictví a Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské.

Z obecnějšího pohledu: Je dobře, že se vláda rozhodla zrušit výpočet daně ze superhrubé mzdy a vrací se k hrubé? Jak byste se rozhodl vy?

Určitě zrušit. Superhrubou mzdu nemá žádný jiný stát na světě, jsem rozhodně pro její zrušení. To nutně nemusí vést k zásadnímu snížení příjmů státního rozpočtu, pokud by se dal důraz na zavedení progresivní daně. Tedy přenést daňové břemeno z jedné skupiny zaměstnanců na jinou. Nicméně to podle mě není nejšťastnější cesta. Z pohledu ekonomické teorie i trendů ve světě se ukazuje jako efektivnější způsob přejít od zdanění přímého k nepřímému. To znamená snižovat daně z příjmů na úkor zvýšení daní ze spotřeby, tedy DPH a spotřebních daní. Není to žádná složitá úvaha. Zdanění příjmů odrazuje od práce, zdanění spotřeby odrazuje od spotřeby.

Co říkáte tomu, že by se superhrubá mzda tímto způsobem zrušila jenom na dva roky? Premiér Babiš to tak původně sliboval, ve schválené novele to sice nakonec není, ale hnutí ANO dál tvrdí, že změna je časově omezená.

S tímto absolutně nesouhlasím. Z ekonomických analýz vyplývá, že Česká republika má jeden z nejsložitějších daňových systémů ze zemí OECD. Dlouhodobě se umisťujeme na prvních příčkách, pokud jde o složitost systému – mimo jiné právě kvůli jeho častým změnám. Opakované změny legislativy mají poměrně zásadní dopad na náklady firem a plánování investic. Při nejistotě pak firmy nevědí, jak mají nastavit své finanční plány, obchodní strategii, cenovou politiku. A z pohledu investorů se zvyšuje volatilita jejich investic. Česká ekonomika a podnikatelské prostředí by bezesporu potřebovaly stabilní daňový systém. A varianta, že něco úmyslně platí pouhé dva roky a pak se bude opět složitě řešit nové nastavení, navíc už v podání jiné vlády, jde rozhodně proti této potřebě.

Dosavadní „solidární přirážka“ se týkala jenom příjmů ze zaměstnání a podnikání. Na první pohled teď není jasné, jestli schválená progresivní sazba 23 % se nově má týkat i dalších příjmů, například z prodeje akcií, z pronájmu a podobně – pokud člověk překoná tu hranici. Jinými slovy: Zaplatí vyšší daň z nadprůměrných příjmů víc lidí než doteď?

Z poslanci schválené novelizace vyplývá, že progresivní sazba daně se bude vztahovat na všechny příjmy, tedy i na příjmy z pronájmu či kapitálového majetku. Těmi jsou nejčastěji dividendy nebo úroky. Dále se změna dotkne také takzvaných ostatních příjmů, mezi které spadají typicky příjmy z obchodování s finančními nástroji. Podle současného znění novely budou tyto příjmy, pokud přesáhnou 48násobek průměrné mzdy, skutečně zdaněny výrazně více, než tomu bylo doposud.

Pojďme teď od čerstvého balíčku k širšímu pohledu. Jak podle vás vláda zvládla koronavirovou krizi z pohledu daňových změn, které mají dopady pandemie zmírnit?

Pokud se podíváme na krizová opatření v oblasti daní, tak musím říct, že si vláda nevedla úplně špatně. To stejné si nicméně nemyslím o dotačních programech. Ale ty takzvané liberalizační daňové balíčky měly své opodstatnění. Ať už se jednalo o promíjení pokut či správních poplatků, o prodloužení termínu pro podání daňového přiznání či zrušení daně z nabytí nemovitosti. A spíše pozitivní efekt bude mít i možnost snížit daňovou povinnost z let 2019 a 2018 o ztráty vykázané v roce 2020 skrze dodatečné daňové přiznání. I když to nevnímám jako nějaký zásadní nástroj pro podporu ekonomických subjektů zasažených koronakrizí.

Z jakého důvodu?

Zaprvé této možnosti využije patrně jen menší okruh daňových poplatníků. V tuto chvíli jsou to samozřejmě jen odhady, ale nemyslím si, že to bude třeba čtvrtina z nich. Spíše mnohem méně. A lze si jen těžko představit, že by zpětné uplatnění daňové ztráty zachránilo už krachující firmu. Aby se vládě skutečně dařilo pomoci podnikatelům překlenout koronakrizi, promíjení daní či souvisejících poplatků samo o sobě stačit nebude. Musí být kombinováno s přímou finanční podporou podnikatelských subjektů.

Dařilo se vládě krizová opatření dobře komunikovat? Například ohledně zrušení daně z nabytí nemovitosti panovala dlouho nejistota.

Ta komunikační stránka byla velmi nezdařená. A i pro nás, jakožto středně velkou poradenskou společnost, bylo chvílemi nesnadné se v tom rychle zorientovat. Přitom by v průběhu krize bylo více než jindy potřeba, aby se změny komunikovaly přehledně a srozumitelně, tak aby jim snadno porozuměli všichni.

Nejistota, zda bude opravdu zrušena daň z nabytí nemovitosti, byla další komunikační chybou. Směrem k veřejnosti měla od vlády rovnou zaznít jasná informace, že daň bude zrušena. Místo toho jsme byli svědky dohadů a průtahů, které realitní obchody několik týdnů brzdily. Zájemci o koupi logicky vyčkávali, jak to dopadne. Ale ve výsledku je podstatné, že ke zrušení této daně skutečně došlo a díky tomu se podařilo trh s nemovitostmi rozhýbat.

Ministerstvo financí nejprve plánovalo, že „výměnou“ za zrušení daně z nemovitostí skončí daňové odpočty z úroků hypoték. Nakonec je poslanci jenom snížili. Jak zpětně hodnotíte vládní nápad?

Já si nemyslím, že by to bývalo mělo nějaký zásadní efekt při rozhodování lidí o financování nákupu nemovitosti. Možnost odečíst si od základu daně 300 tisíc korun je jistě fajn. Ale nemyslím si, že kdyby o ni lidé přišli, přestali by si kvůli tomu brát hypotéky. Ani od snížení maximálního limitu na 150 tisíc korun, ke kterému má dojít od ledna 2022, nečekám nějaké zásadní dopady na realitní trh.

Jaký je váš názor na pozastavení elektronické evidence tržeb (EET) a její plánované obnovení až v roce 2023?

Toto byl bezesporu přínosný krok. EET enormně zvyšuje administrativní náklady firem. Nejde jen o to, že si musí pořídit systém za několik tisíc korun. Musí také naučit své lidi se systémem pracovat. A třeba v oblasti pohostinství je značná fluktuace, ať už číšníků či jiného personálu. Všechny nově příchozí je nutné ohledně EET zaučovat a to stojí čas. Když k tomu připočteme fatální dopady pandemie na toto odvětví, tak je jistě správné dělat kroky, které podnikatelům alespoň částečně uleví. Odklad EET k takovým krokům bezesporu patří.

A vy osobně byste evidenci v roce 2023 opět spustil, nebo ji nechal u ledu navždy?

Myšlenku EET nevnímám jako apriori úplně špatnou. Letos ale mělo dojít k těm nejvíce kontroverzním vlnám – třetí a čtvrté. Ty by dopadly i na nejdrobnější živnostníky, na kadeřnice, trhovce a tak dál. A u těchto skupin to považuji za poněkud přitažené za vlasy. Když se podíváte na vyspělé ekonomiky, které na rozdíl od nás hospodaří s poměrně vyrovnanými rozpočty a mají vyspělou fiskální politiku, tak na drobné živnostníky zpravidla uplatňují paušální daň. Tak je to ve Švýcarsku, v Holandsku i v dalších zemích. Tím pádem má živnostník úplně minimální náklady spojené s daňovou evidencí. Jednou za rok zaplatí paušál a nic víc neřeší. V Česku by měla být paušální daň zavedena od příštího roku.

Komu taková paušální daň pro OSVČ – jako dobrovolná alternativa k dosavadnímu systému – nejvíc pomůže?

Přináší hlavně značné snížení administrativní zátěže. Podnikatelů, kteří ji budou uplatňovat, se dokonce nebude týkat daňová kontrola z finančního úřadu. Jednoduše zaplatí paušál – v příštím roce ve výši 5469 korun – a nikdo nebude zkoumat, zda to mělo být víc, nebo míň. Novinka se vztahuje na podnikatele, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun ročně.

Daň ale nebude výhodná pro každého. Například pro ty, kdo dnes uplatňují 80procentní výdajový paušál, což jsou třeba zemědělci a řemeslníci, tedy například zámečníci, truhláři, řezníci, pekaři, ale i zmíněné kadeřnice. Podnikatelům se 60procentním paušálem se tato daň vyplatí jen v případě, že nemají děti ani manželku, na které uplatňují daňové slevy, a jejich měsíční příjem bude zhruba do 83 tisíc korun. Oproti tomu bude paušální daň výhodná pro všechny, kteří uplatňují 40% výdajový paušál. Mezi takové profese patří takzvaná svobodná povolání, jako jsou advokáti, architekti, lékaři, překladatelé, veterináři či auditoři.

Pivní rébus

Zdroj: Shutterstock

Michal Jelínek je mimo jiné autorem slavné tabulky ukazující, jak komplikované je od letošního roku zdanění piva. Přečtěte si, jak pro nás okomentoval revoluci v DPH.

Jak vláda zlevnila pivo. Ani devět variant DPH nestačí

Dočkáme se někdy doby, kdy se tuzemský daňový systém zjednoduší a zpřehlední?

Zatím to funguje tím způsobem, že politici hovoří o reformách, ale ve výsledku se jen neustále mění parametry v zákoně o daních z příjmů. Ten je navíc hrozně složitý. Například Slováci měli zákon o daních z příjmů podobný tomu našemu, stál koneckonců na společných základech z dob federace. A místo toho, aby jej pořád dokola přepisovali, tak v roce 2003 schválili zákon úplně nový. A musím říct, že je mnohem lépe napsaný než ten náš. Česko jde zatím bohužel cestou neustálých dílčích změn zbytečně složitého zákona.

Jak hodnotíte připravovaný zákon o dani z vybraných digitálních služeb, který měl podle původních plánů vlády platit od letošního července, ale zatím ještě neprošel ani do závěrečného schvalování ve sněmovně?

Koncept je v pořádku. Dnes firmy platí daně tam, kde mají sídlo nebo pobočku. Legislativa, která to upravuje, je desítky let stará a vůbec nepočítala s digitální ekonomikou. A najednou přišly obří korporace, které v tuzemsku dosahují značných zisků, ale stát nemá žádný nástroj, jak od nich získat nějaký daňový odvod.

Daň by se měla týkat firem, které mají globální obrat nad 750 milionů eur ročně. Dotkla by se tedy internetových společností jako Google, Facebook, Amazon, Apple, ale třeba i služeb Airbnb nebo Uber. Nově by musely danit zisky i v tuzemsku, přičemž do základu daně by vstupovala jen ta část jejich příjmů, která by se vztahovala právě k českým uživatelům. To jistě dává smysl.

Otázkou je vhodně zvolená výše daně. Ta by podle poslední podoby návrhu zákona měla činit pět procent, ve starší verzi stálo dokonce sedm procent. Nepřijde mi šťastné spouštět novou daň hned v takto vysoké sazbě. Evropská unie usilovala o podobný koncept, avšak počítala s výrazně nižší sazbou tři 3 procenta. A evropské státy, které už digitální daň zavedly, se pohybují v rozmezí dvě až tři procenta.

Osobně bych byl v začátku pro nižší zdanění. Pakliže se ukáže, že ta daň dobře funguje a firmy příliš nezatěžuje, tak se třeba můžeme dopracovat i k těm sedmi či více procentům. Účelem daně by ale rozhodně nemělo být poškozovat byznys. Navíc ty firmy nebudou chtít vydělávat méně, takže vysoké zdanění patrně promítnou do svých cen. Jinými slovy: na konci to stejně odnesou spotřebitelé.

Renata Lichtenegerová

Autor článku Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance... Další články autora.

Líbil se vám článek?

+59
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 11. 2020 8:43

Chtělo by to komplexní daňovou reformu. Ale toho nejsou ti nahoře schopni. Je to vidět na jakémkoliv podobném pokusu. Například důchodové reformy. Digitalizace státní správy ve u nás prakticky nemožná. Je mi smutno.

+13
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 11. 2020 2:11, Michal

Daně platí jen blbci a lopaty !!

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Za leden dostanete víc. Spočítejte si, jak stoupne čistá mzda

25. 1. 2021 | Petr Kučera | 25 komentářů

Za leden dostanete víc. Spočítejte si, jak stoupne čistá mzda

Zaměstnancům letos přijde na účet o dost víc peněz. Čistá mzda stoupne díky daňovému balíčku. Tady je kalkulačka a vysvětlení.

Vydělali jste na bitcoinu? Před daní vás nezachrání ani čas

13. 1. 2021 | Jiří Hovorka | 52 komentářů

Vydělali jste na bitcoinu? Před daní vás nezachrání ani čas

Zapomeňte na časový test. Zisk z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn se daní, přestože jste je drželi déle než tři roky. Jak na to? A „vidí“ finanční správa na burzy virtuálních měn? celý článek

Medici nemusí doplácet daň z povinné práce

11. 1. 2021 | Jiří Hovorka | 1 komentář

Medici nemusí doplácet daň z povinné práce

Studenti zdravotnických škol, kterým stát během nouzového stavu uložil pracovní povinnost v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, mají o něco jasněji, jak to bude se zdaněním... celý článek

Na přihlášku k paušální dani zbývají poslední dva dny

8. 1. 2021 | Jiří Hovorka | 4 komentáře

Na přihlášku k paušální dani zbývají poslední dva dny

Podnikatelé mohou dobrovolně vstoupit do nového systému. Většině z nich se nevyplatí, má však i své výhody.

Z výplaty vám zůstane víc. Kalkulačka čisté mzdy 2021

31. 12. 2020 | Petr Kučera | 12 komentářů

Z výplaty vám zůstane víc. Kalkulačka čisté mzdy 2021

Daňový balíček vyšel ve Sbírce zákonů a začne tedy platit hned od začátku ledna. Spočítejte si, jak stoupne vaše čistá mzda.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.