Bohatí mají platit vyšší daň. Jak je to doopravdy

Petr Kučera | rubrika: Co se děje | 10. 8. 2020 | 21 komentářů
Rovná daň skončí, lidé s vyššími příjmy mají platit vyšší sazbu než ostatní. Přesto nezaplatí víc než doteď. Vysvětlíme.
Bohatí mají platit vyšší daň. Jak je to doopravdy

Zdroj: Shutterstock

Daňové změny nebudou tak jednoduché, jak ještě před týdnem avizoval premiér Andrej Babiš ve svém videu Čau lidi.

Prakticky stejná koalice, která se od roku 2014 nedokázala shodnout ani na prostém zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy, se teď pouští do odvážnějších plánů.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové „není pochyb“ o tom, že superhrubá mzda bude zrušena. „Ale do jaké míry se změní zdanění, o tom se musíme pobavit,“ řekla v rozhovoru pro Lidové noviny. Debata začíná rok před volbami.

Schillerová upozorňuje na to, že společně s rušením superhrubé mzdy bude nutné vyřešit, co se stane s dosavadní „solidární přirážkou“. Tu platí lidé s měsíčními výdělky nad čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140 tisíc korun.

„Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce. Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,“ uvedla ve zmíněném rozhovoru.

Místo Babišem zmiňované 15% sazby z hrubé mzdy zvažuje ministerstvo financí několik sazeb od 15 do 19 procent. Lidé s vyššími příjmy by měli vyšší sazbu, přesto mají ve výsledku odvádět nižší daně než doteď.

I když to Schillerová vysvětlila, v následující diskuzi se hned objevují nepřesnosti. O tom, že by „bohatí měli začít platit vyšší daň“, nebo že „budou platit víc než doteď“.

Než přijde konkrétnější návrh, pojďme se tedy podívat, jak je to teď vlastně s tím progresivním zdaněním, a co by se změnilo.

Bohatí platí víc už teď

Ani současná „rovná daň“ neznamená, že zaměstnanci s vyššími příjmy odvádějí státu stejně peněz jako ti s nižšími. Platí víc. Jednoduše řečeno: Patnáct procent ze sta tisíc měsíčně je víc (daň 15 000 Kč) než patnáct procent z dvaceti tisíc (daň 3000 Kč).

Anketa

Vyšší příjmy, vyšší sazba?

Ve skutečnosti ale teď nikdo neplatí „oficiálních“ 15 procent z hrubé mzdy. Daň se totiž od roku 2008 počítá z takzvané superhrubé mzdy – což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění.

Teoreticky se tak sazba pro většinu zaměstnanců pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy. Jakmile však odečteme základní slevu na poplatníka, automaticky se každému sníží daň o 24 840 korun za rok (2070 Kč za měsíc). Díky základní slevě je skutečná sazba nejenom o dost nižší, ale také výrazně progresivní. Lidé s vyššími příjmy tak – vedle toho, že by i při stejné sazbě platili víc peněz – odvádějí větší podíl z výdělku než lidé s nižšími příjmy.

Ukážeme si to na příkladu zaměstnance, který nevyužije žádné další daňové výhody než základní slevu na poplatníka. Při minimální mzdě 14 600 Kč hrubého měsíčně z ní v přepočtu za každý měsíc platí daň 870 korun, což je šest procent z hrubé mzdy. U mzdy 20 000 Kč hrubého vychází daň na 1950 Kč měsíčně (necelých deset procent). U průměrné mzdy 34 000 Kč je daň 4755 Kč (14 procent) a například u 100 000 Kč vychází daň 18 000 Kč (18 procent).

Stačí, aby zaměstnanec s nižšími příjmy (přibližně do 17 000 Kč hrubého) využil daňovou slevu na jedno dítě (1267 korun měsíčně), a neplatí vůbec žádnou daň. Díky daňovému bonusu dokonce od státu ještě něco dostane. A když využije slevu i na další děti, na manžela bez vlastních příjmů, případně další úlevy, tak hranice nulové daně dál výrazně roste. To ale v tématu dnešního článku nehraje roli.

Nečasova dočasná solidární daň

Další pokřivení rovné daně – směrem k progresivní sazbě – přináší „solidární zvýšení daně“, zvané též solidární daň nebo solidární příspěvek.

Týká se lidí, jejichž roční příjmy ze zaměstnání nebo podnikání překročí 48násobek průměrné měsíční mzdy. Za letošní rok zhruba 1,67 milionu korun hrubého ročně. Pro představu je to skoro 140 tisíc měsíčně – čtyřnásobek průměrné mzdy.

Lidé s příjmy nad tuhle hranici pak platí jednak standardní sazbu daně jako ostatní (oficiálně 15 % ze superhrubé mzdy), ale navíc i sedm procent z částky přesahující zmíněný limit. Pro úplnost dodejme, že rozhodující jsou opravdu jenom takzvané aktivní příjmy, tedy ze zaměstnání nebo podnikání. Pasivní příjmy – z pronájmu, kapitálového majetku nebo prodeje nemovitosti – se nepočítají.

Reálná sazba daně kvůli tomu dál roste, jak ukazuje následující tabulka. Zatímco člověk s průměrnou mzdou platí (při využití základní slevy) kolem 14 procent z hrubé mzdy, při výdělku 200 000 Kč měsíčně už daňová sazba přesáhne 20 procent.

Jaká je teď skutečná sazba daně (po odečtení základní slevy, ale bez dětí a dalších úlev)

hrubá mzda

(za měsíc)

daň za měsíc

(15 % ze superhrubé)

reálná

sazba

sazba

před slevou

14 600 Kč     870 Kč6 %20,1 %
17 000 Kč   1 350 Kč7,9 %20,1 %
20 000 Kč   1 950 Kč9,8 %20,1 %
23 000 Kč   2 550 Kč11,1 %20,1 %
27 000 Kč   3 360 Kč12,4 %20,1 %
34 000 Kč   4 755 Kč14 %20,1 %
50 000 Kč   7 965 Kč16 %20,1 %
70 000 Kč 11 985 Kč17,1 %20,1 %
100 000 Kč 18 000 Kč18 %20,1 %
150 000 Kč 28 384 Kč18,9 %20,3 %
200 000 Kč 40 059 Kč20 %21,1 %
300 000 Kč 63 409 Kč21,1 %21,8 %
400 000 Kč 86 759 Kč21,7 %22,2 %
500 000 Kč110 109 Kč22 %22,4 %
600 000 Kč133 459 Kč22,2 %22,6 %
Zdroj: mzdová kalkulačka Peníze.cz

Bez 7% solidárního příplatku by už reálná daňová sazba nerostla, naopak by mírně klesala díky stropu pro odvody na sociální pojištění. I pro ně totiž platí roční hranice 48násobku průměrné měsíční mzdy.

Solidární zvýšení zavedla vláda Petra Nečase (ODS) a ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) od roku 2013. Plánovala ho jako dočasné opatření na tři roky, které mělo pomoct státnímu rozpočtu vyrovnat se s ekonomickou krizí.

Naposledy se mělo platit z příjmů za rok 2015. Jenže přímo do zákona se tehdy žádné časové omezení nedostalo, takže v tichosti pokračovalo i poté, co vládu převzala koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vedená Bohuslavem Sobotkou.

Spočítáme vám to

Zdroj: Shutterstock

Jak velká část výplaty letos padne na daň z příjmu a povinné odvody? Kolik za vás platí zaměstnavatel? Všechno ukážeme.

Kalkulačka čisté mzdy

Sobotkova vláda chtěla od roku 2016 zrušit výpočet ze superhrubé mzdy a vrátit se k hrubé mzdě, současně by solidární přirážku nahradila klasickou progresivní daní (vyšší sazbou). Výsledné zdanění přitom mělo zůstat pro všechny stejné jako dřív. Změny tehdy zablokovalo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem.

Polepšit si mají všichni

Vláda vedená Andrejem Babišem si pak dala do programu zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o jeden procentní bod.

Schillerová počítala se změnou od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a v letošních daňových balíčcích už ji ani nezkoušela navrhovat. Pro změnu narazila hlavně u ČSSD. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si sice měl polepšit o víc než 300 korun měsíčně, státní rozpočet by však bez dalších souvisejících změn ztratil 25 miliard ročně.

Před týdnem přišel Babiš s ještě radikálnějším plánem: návratem k hrubé mzdě, ale při zachování 15% sazby. U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého by tak zaměstnanci dostali „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. Polepšili by si všichni, nicméně čím vyšší výdělek, tím vyšší úspora. Tomu, kdo si vydělává 300 tisíc hrubého měsíčně, by čistá mzda stoupla o víc než 20 tisíc měsíčně (240 tisíc ročně) – kdyby současně skončila i solidární přirážka.

Přesto: Bohatí by i dál odváděli na daních nejenom víc peněz, ale reálně i vyšší sazbu. Zatímco z hrubé mzdy 20 tisíc by daně ukrojily pět procent, při průměrné mzdě 34 tisíc půjde o devět procent a u výrazně nadprůměrných příjmů by se teprve přiblížily patnácti procentům, jak ukazuje tabulka. Výrazně by stoupla i hranice, kdy by lidé díky slevě na dítě nebo manžela neplatili vůbec žádnou daň.

Po případné změně na 15 % z hrubé mzdy (po odečtení základní slevy, ale bez dětí a dalších úlev)

hrubá mzda

(za měsíc)

daň za měsíc

(15 % z hrubé)

reálná

sazba

sazba

před slevou

14 600 Kč   120 Kč0,8 %15 %
17 000 Kč   480 Kč2,8 %15 %
20 000 Kč   930 Kč4,7 %15 %
23 000 Kč 1 380 Kč6 %15 %
27 000 Kč 1 980 Kč7,3 %15 %
34 000 Kč 3 030 Kč8,9 %15 %
50 000 Kč 5 430 Kč10,9 %15 %
70 000 Kč 8 430 Kč12,0 %15 %
100 000 Kč12 930 Kč12,9 %15 %
150 000 Kč20 430 Kč13,6 %15 %
200 000 Kč27 930 Kč14 %15 %
300 000 Kč42 930 Kč14,3 %15 %
400 000 Kč57 930 Kč14,5 %15 %
500 000 Kč72 930 Kč14,6 %15 %
600 000 Kč87 930 Kč14,7 %15 %
Počítáme se zrušením „solidárního zvýšení daně“. Pokud zůstane (nebo ho nahradí klasické progresivní zdanění), byly by daň i sazba vyšší, jak ukazujeme v následující tabulce. Zdroj: výpočty Peníze.cz

Schillerová hned přišla s upozorněním, že státní rozpočet by kvůli tak velkorysému snížení daní přišel až o 90 miliard korun. Ne jednorázově, ale každý rok. A i když si lidé – navzdory obavám z krize – neschovají vyšší výplatu na horší časy a část peněz „vrátí státu“ díky většímu utrácení (hlavně formou DPH a spotřebních daní), pořád to pro rozpočet znamená třeba minus 76 miliard, odhadla Schillerová. Náhrada za solidární přirážku se tedy dala čekat.

Následující tabulka ukazuje, že i kdyby měli lidé s nejvyššími příjmy nově platit 19 % z hrubé mzdy, pořád na tom – v porovnání se současným stavem – výrazně vydělají. Při hrubé mzdě 300 tisíc měsíčně by lidem zůstalo každý měsíc skoro 8500 korun víc než doteď.

Po změně na 19 % z hrubé mzdy pro nadprůměrné příjmy (po odečtení základní slevy, ale bez dětí a dalších úlev)

hrubá mzda

(za měsíc)

daň za měsíc

(19 % z hrubé)

reálná

sazba

sazba

před slevou

300 000 Kč 54 930 Kč18,3 %19 %
400 000 Kč 73 930 Kč18,5 %19 %
500 000 Kč 92 930 Kč18,6 %19 %
600 000 Kč111 930 Kč18,7 %19 %
Zdroj: výpočty Peníze.cz

Střelba od boku na poslední chvíli

Snížení daní – přesněji nižší zatížení práce povinnými odvody, především na sociální pojištění – dlouhodobě prosazuje nejenom opozice, ale i většina ekonomů. Šance, že by takový nápad stihl na poslední chvíli projít tak, aby platil už od ledna 2021, tu tedy je.

ODS před týdnem připomněla Babišovi, že to byl právě on, kdo ještě loni v prosinci odmítal její návrh: nahradit 15% daň ze superhrubé mzdy 15% daní z hrubé. Kdyby se teď hnutí ANO připojilo, dají ve sněmovně potřebnou většinu.

Jenže v novém plánu – nahradit solidární přirážku vyšší sazbou – teď ODS vidí zvyšování daní, přestože ve skutečnosti by i lidé s nadprůměrnými příjmy platili méně než doteď.

Jednoznačně pro zatím není ani ČSSD. Upozorňuje, že v rozpočtu pak můžou chybět peníze na další vládní sliby – třeba vyšší důchody, růst platů učitelů nebo pracovníků v sociálních službách. Pravděpodobnější tak je, že všechno skončí kompromisem blížícím se původní variantě: Zaměstnanci si sice polepší, ale zdaleka na tak výrazně. A „bohatí“ na tom zůstanou skoro stejně jako teď.

Rozpačití jsou také odboráři. „Zoufalejší způsob předložení návrhu na zrušení superhrubé mzdy se už nedalo ani představit. Je to úmysl, nebo amatérismus?“ ptá se Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.

Babiš se Schillerovou před lety mluvili o ambici připravit koncepčnější změny daní, ideálně zcela nový zákon o daních z příjmů. Postupně ale přicházeli spíš s dílčími návrhy a bez snahy o širší dohodu.

Také nejnovější plán na progresivní daň působí jako střelba od boku. Ministryně přiznala, že teprve v minulém týdnu zadala kolegům, aby propočetli různé varianty. I kdyby se pak nakonec na některé z nich rychle shodla s ČSSD a opozice tomu nebránila, změna od roku 2021 se stihne prosadit na poslední chvíli. 

Zjednodušení a snížení daní (spíše však odvodů na sociální pojištění) vítají i nezávislí experti. Podle nich by však politici místo uspěchaných řešení měli promyslet komplexnější daňové změny spojené s reformou důchodového systému.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další praktické rady i aktuality! 

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Autorsky se zaměřuje na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ještě víc než paragrafy ale miluje média. Byl šéfredaktorem České informační agentury... Další články autora.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+29
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 8. 2020 8:35, Tom

Proc taky nezavedou jednotny odvod dane a pojisteni Odvedla by se jedna castka z jednoho zakladu a stat at si ji rozdeli. Takhle zamestnavatele vyplnuji 2 prehledy mesicne. Osvc zase 3 prehledy rocne. Pritom zaklady pro vypocet se v 90ti % shoduji. A tam kde se neshoduji, je to stejne nelogicke. Jako napr.: Uplatneni danove ztraty, ktere vam snizi dan, ale ne pojistne, nebo prijmy z licencnich poplatku kde zaplatite zdravotni ale ne socialni.

+8
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 8. 2020 21:21, Michal Kubeček

Citace - Tom / 11.08.2020 08:35

Odvedla by se jedna castka z jednoho zakladu a stat at si ji rozdeli.

Zdravotní pojištění neplatíte státu.

Zobrazit celé vlákno

-7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.