Zdroj: Shutterstock
Firmy, které poskytují zaměstnancům stravenky, budou moct od roku 2021 využít i takzvaný stravenkový paušál. Na daňové zvýhodnění nově dosáhnou také zaměstnanci, kteří doteď stravenky nedostávají.
Počítá s tím daňový balíček z dílny ministerstva financí, který dnes podpořila vláda. Teď zamíří k poslancům. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) tak uspěla s návrhem, který představila už loni v létě.
Místo klasických papírových poukázek či nabité elektronické karty mají lidé dostávat peníze na účet, a to se stejnými daňovými výhodami. Nový systém tedy neruší dosavadní úlevy pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele. Naopak je zpřístupní i pro společnosti, které dosud stravenky nevyužívají – hlavně menší podniky.
Podle dosavadních pravidel si zaměstnavatel může uplatnit do nákladů až 55 procent hodnoty příspěvku na stravování – částka ale nesmí přesáhnout 70 procent stravného podle vyhlášky, což pro letošní rok odpovídá 72 korunám. Současně se z takového příjmu nemusí odvádět sociální ani zdravotní pojištění.
Kromě stravenek může firma využívat daňové zvýhodnění na stravování i tak, že pro pracovníky zajistí přímo podnikovou jídelnu. I v tomto případě si může „odečíst z daní“ až 55 procent ceny jídla (do zmíněného limitu), zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.
Schillerová připomíná, že původním smyslem vzniku tohoto daňového zvýhodnění byla právě podpora závodního stravování jako benefitu. Takovou možnost má ale podle ministerstva jenom přibližně 1,8 milionu z celkem 4,3 milionu zaměstnanců. Dalších zhruba 1,5 milionu získává stravenky. A zbylá téměř čtvrtina (jeden milion) zaměstnanců pak tento benefit nemůže využívat vůbec.
„Chceme dát možnost milionu lidí, aby i oni mohli využít příspěvky na stravování. Zároveň nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,“ říká Schillerová.
Provozovatelé stravenkových systémů totiž omezují platnost v zásadě jenom do konce kalendářního roku (stravenky objednané v posledním čtvrtletí platí až do konce následujícího roku), a to nejenom u papírové, ale také elektronické formy. Zákon přitom firmám nic takového nepřikazuje.
Podle Schillerové by zaměstnavatelé dál mohli poskytovat i klasické stravenky. Pokud však budou chtít ušetřit na související administrativě a na provizích stravenkovým firmám, mohly by místo nich nově posílat příspěvek přímo zaměstnancům vedle samotné výplaty. Zmíněné daňové výhody se neruší ani nemění.
„Stravenkové firmy v České republice zaujímají oligopolní postavení na trhu a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám,“ vysvětluje Schillerová, proč by se systém do budoucna mohl obejít bez placených zprostředkovatelů.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Narozdíl od plánů bývalého ministra Miroslava Kalouska z počátku desetiletí nemá jít o „zrušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Koneckonců jde o dlouhodobě nejrozšířenější zaměstnanecký benefit.
„Po změně dnešního systému dlouho volají samotní provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže mnohdy velmi vysoké provize pohybující se běžně ve výši pěti až sedmi procent,“ říká Schillerová. Menší provizi hradí i zaměstnavatelé – i u nich platí, že čím větší firmy, tím jsou silnější a dosáhnou díky tomu u stravenkových firem na výhodnější podmínky.
Zavedení stravenkového paušálu podporují i Asociace hotelů a restaurací nebo menší tuzemské prodejny sdružené v Asociaci českého tradičního obchodu.
„Když číšníkovi zaplatíte za jídlo 100korunovou stravenkou, restaurace inkasuje jen 93 korun. Navíc musí čekat na proplacení stravenky i týdny. Když ale zaplatíte rovnou v penězích, bude mít tu stokorunu ihned a zůstane jí celá. I pro restaurace tak stravenkový paušál představuje jednoznačný benefit,“ zdůrazňuje Schillerová.
Tím, že lidé o příspěvek na stravování nepřijdou, vyšlo ministerstvo vstříc Asociaci hotelů a restaurací, která mimochodem v posledních letech podporovala vládu při zavádění elektronické evidence tržeb.
„Navrhovaný systém by pro zaměstnavatele i zaměstnance přinesl větší flexibilitu v zajištění stravování bez ohledu na to, zda restaurace nebo občerstvení stravenky přijímá,“ říká šéf asociace Václav Stárek. Podle dostupných údajů přibližně 30 procent restaurací stravenky nepřijímá. Časová a administrativní zátěž je pro ně velmi zatěžující, navíc musí platit provize, připomíná Stárek.
„Pokud někdo argumentuje tím, že je třeba zajistit účelovost poskytnutého příspěvku na stravu, pak papírové stravenky ji nezajistí. Stravenky jsou běžně přijímány i jinými subjekty než poskytovateli stravovacích služeb a u některých obchodníků dochází i k jejich opětovnému oběhu,“ upozorňuje Stárek.
„Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou v restauracích, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky. Ti, kteří stravenky používají již nyní na nákupy potravin v obchodech, budou – tak jako doposud – využívat finančních příspěvků k zajištění jiných forem stravování,“ zdůrazňuje Stárek.
Značné procento restaurací podle něj přijímá stravenky jen kvůli snaze o konkurenceschopnost s okolními podniky. Loňský průzkum asociace ukázal, že 60 procent restaurací přijímajících stravenky se nebojí, že by z dlouhodobého hlediska přišlo o své hosty. A případný úbytek by podle nich byl jen dočasný, šlo by pouze o malou část návštěvníků v době obědových menu. Čerstvý průzkum došel k podobným číslům: zavedení paušálu jednoznačně podporuje 56 % provozovatelů restaurací a stejný počet podnikatelů věří, že to nepovede k dlouhodobému poklesu hostů. Víc než 30 procent restaurací stravenky neakceptuje, především odvádění vysoké provize.
Podle průzkumu Hospodářské komory podporují zavedení paušálu skoro tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Současný systém označilo za vyhovující jenom sedm respondentů, a to bez ohledu na velikost firmy.
Plán ministerstva financí vnímá pozitivně i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. „Zaměstnanci by o nic nepřišli, dostali by širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Vyšší míra spotřebitelské volby v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat,“ myslí si.
Kovanda připomíná, že existence stravenek zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství kvůli tomu, aby bylo z čeho zaplatit provize pro stravenkové společnosti. Na to ale doplácejí zaměstnanci, kteří stravenky nedostávají.
Omezení stravenkových firem nevidí Kovanda jako výraznou újmu, protože „podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla“.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Za pizzu v restauraci zaplatíte od příštího roku nižší DPH než při objednání domů. Změn, které schválili poslanci, je mnohem víc. Projděte si podrobnosti.
Novelu daňového řádu, která umožní vznik online finančního úřadu a projektu Moje daně, definitivně schválil Parlament. Už bez trojského koně, kterého do něj vláda původně umístila.
Naopak odboráři ze záměru nadšeni nejsou. „Je to opakovaná snaha bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém. Stravenky fungují jako alternativa tam, kde zaměstnavatel nemůže zřídit firemní kantýnu nebo jídelnu, ale zároveň je ochoten přispívat zaměstnancům na jídlo během pracovní doby. Je v zájmu státu, aby se zaměstnanci v pracovní době stravovali, neboť v dlouhodobém měřítku má nepravidelná strava negativní dopad na zdraví člověka. Právě proto vznikla daňová podpora příspěvků na stravování,“ zdůrazňuje Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
„Pokud by pro zmíněný finanční příspěvek mělo platit daňové zvýhodnění stejně jako pro stravenky, pak stát bude logicky chtít prokázat, že takto vynaložené prostředky byly utraceny v souladu se zákonem. Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ domnívá se Středula.
Ministerstvo financí ale opakovaně uvedlo, že s kontrolou paušálu nepočítá. Už loni na jaře to vystihl náměstek Stanislav Kouba: Stát ani doteď nedokáže v praxi hlídat, za co lidé stravenkami platí.
„Stejně jako v případě ostatních daňových paušálů (na automobily, výdajový paušál OSVČ a další obdobné právní fikce) předpokládáme, že zaměstnanec bude muset tuto základní lidskou potřebu uspokojit v každém případě, tedy že bude i nadále jíst. Už nyní lidé utratí za stravování více peněz, než kolik mohou případně dostat ve stravenkách,“ říká za ministerstvo Jakub Vintrlík z tiskového oddělení.
Navíc firma, která by chtěla podpořit skutečně poctivé stravování zaměstnanců, by mohla dál zůstat u přímé podpory jídelny, případně u stravenek.
Další argument proti paušálu přinesl Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. „Varujeme před paušálem. Podívejte se na základní daňovou slevu, která už roky nerostla,“ řekl na jaře Naráží na pevně stanovené částky, u nichž vláda nepřihlíží k růstu mezd či cen. I tohle je ale zřejmě zbytečná obava. Stejně jako dosavadní zvýhodnění stravenek by se i stravenkový paušál odvíjel od vyhláškou určeného stravného – a jeho výše se každý rok mění úměrně zdražování v restauracích.
Jak se vám líbí návrh ministerstva financí přidat k závodním jídelnám a stravenkám novou možnost, jak přispívat zaměstnancům na stravování?
Změnu odmítá i Unie zaměstnavatelských svazů. „Funkce stravenek je klíčová k podpoře zdravého životního stylu. Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit,“ bojí se výkonný ředitel unie Vít Jásek.
Ve vedení unie je mimo jiné Miroslav Sedlák, dlouholetý šéf společnosti Sodexo (stravenky Gastro Pass). Ta je jedničkou na trhu před společnostmi Edenred (Ticket Restaurant) a Up (Chèque Déjeuner). Nový systém nazvaný Naše stravenka nedávno spustily sesterské řetězce Lidl a Kaudland.
Provozovatelé stravenkových systémů samozřejmě zdůrazňují jejich výhody. „Zavedení neúčelového paušálu by vedlo k zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců, a to by mělo v dlouhodobějším horizontu dopady i na jejich pracovní výkonnost i zdraví,“ argumentuje Daniela Pedret, mluvčí společnosti Edenred.
Předloňský průzkum agentury PPF Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů a Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ukázal, že lidé se stravenkami obědvají ve všední dny v restauraci téměř třikrát častěji než ti, kdo stravenky nemají. A dvě třetiny současných „stravenkářů“ v průzkumu uvedly, že by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily (čtvrtina by tam úplně přestala chodit). Jenže průzkum tehdy nepočítal s možností, kterou teď prosazuje Schillerová: Výhody stravenek by neskončily, jen by se přidala alternativa ve formě paušálu.
Edenred připomíná také dřívější studii Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické. Ta ukazuje, že státní rozpočet získává jenom díky stravenkám téměř čtvrt miliardy korun ročně. Jenže studie počítá mezi příjmy rozpočtu třeba i odvody zaměstnanců restaurací, kteří mají práci právě díky stravenkám. Pokud by zaměstnanci o peníze nepřišli a naopak by podobný příspěvek začali dostávat i další, k zániku restaurací by to vést nemuselo.
S až absurdními čísly pak přišla analýza společnosti Grant Thornton, kterou loni na podzim představila Unie zaměstnavatelských svazů: Zavedení stravenkového paušálu by mohlo každoročně připravit státní rozpočet o víc než 21 miliard korun. Z toho skoro devět miliard ukrojí zaměstnanci, kteří doteď na stravenky ani zvýhodněné firemní stravování nedosáhli. Zastánci klasických stravenek tak najednou tvrdí: čím víc by jich bylo, tím víc na tom stát prodělá.
Podle ministerstva financí má současný stravenkový systém negativní daňový dopad tři miliardy korun. „Tyto prostředky však současně slouží jako zdroj příjmů stravenkových společností, které své zisky v drtivé většině odvádějí do zahraničí. Po rozšíření výhod – zavedení paušálu – by se výpadek daňových příjmů sice navýšil, avšak pouze přibližně o dvě miliardy na pět miliard, které by navíc z velké části nově mohly zůstat českým firmám a živnostníkům. Peníze, které lidé za jídlo utratí, zůstanou díky stravenkovému paušálu v české ekonomice, což se projeví i pozitivně v daňových příjmech státu. Tento efekt přitom zveřejněná studie vůbec neuvažuje,“ reagovalo ministerstvo.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 6. 2020 19:40, Eives
Samozřejmě, zrušit tuhle pitomost, co vysává peníze jednak z firem a také i z příjemců těchto benefitů. Já si umím zaplatit oběd penězy, nepotřebuji k tomu žádného prostředníka! A hlady nebudu, co je to za blbý argument. Jíst se přeci musí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 6. 2020 16:39, Michal
Žravenky jsou pouze pro zoufalce a socky,co by chtěli nejradši vše grátis !!
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.