Aktuální přehled pro přiznání za rok 2020 najdete v novém článku! Jestli vás přesto zajímá tento archivní, tady je:
Když od příjmů za rok 2019 odečtete související výdaje, dostanete základ daně. A dřív, než z něj spočítáte patnáct procent, můžete si ho snížit o takzvané nezdanitelné části základu daně.
Když si tedy od základu můžete odečíst 1000 korun, ve výsledku zaplatíte na daních o 150 korun méně. Ušetříte tím patnáct procent z toho tisíce.
Až po snížení základu o nezdanitelné části pak předběžně spočítáte patnáctiprocentní daň z příjmů. A tu si ještě snížíte o daňové slevy, které podrobně popisujeme v samostatném přehledu.
Teď se podíváme právě na ten první krok, tedy na nezdanitelné části základu daně (zvané též odečitatelné položky). Oproti předchozímu roku se na základních pravidlech ani výši odpočtů nic nezměnilo.
Až 24 000 korun za rok si můžete odečíst od základu daně, jestliže máte „penzijko“ se státním příspěvkem. Nezáleží na tom, jestli jde o staré fondy penzijního připojištění (říká se jim transformované), nebo nové fondy doplňkového penzijního spoření (takzvané účastnické).
Odečíst si však můžete jenom takové příspěvky, které jste v jednotlivých kalendářních měsících zaplatili nad limit 1000 korun, a to ze svého.
Vklady do jednoho tisíce korun v každém měsíci odečíst nelze, protože už jste na ně dostali jinou výhodu – přímou státní podporu. Zaměstnanec si nemůže odečíst ani příspěvek zaměstnavatele – za něj totiž využije daňovou výhodu sama firma.
Jestli tedy chcete uplatnit odpočet v plné výši, musíte předtím zaplatit penzijnímu fondu aspoň 36 000 korun za rok, tedy tři tisíce každý měsíc. Z toho si pak odečtete dvanáctkrát dva tisíce (bez tisícovky, k níž jste dostali státní příspěvek), takže základ daně si snížíte o 24 000 korun. Výsledná daň vám tím klesne o 3600 korun (patnáct procent z 24 000).
Kdo každý měsíc posílá na „penzijko“ třeba jenom 1200 korun, může si od základu odečíst dvanáctkrát dvě stovky, tedy 2400 korun. Výsledná daň pak klesne jenom o 360 korun. A kdo si posílá jenom tisícovku nebo míň, neodečte si nic.
Nepříjemná povinnost naopak čeká na toho, kdo si takové úspory na penzi vybral předčasně. Musí doplatit daň za posledních deset let, pokud během nich využíval odpočty.
Až 24 000 korun ročně si můžete odečíst, když máte životní pojištění. I v tomhle případě musí jít o peníze, které jste zaplatili sami – tedy ne příspěvky od zaměstnavatele.
Podmínkou je, že pojistné plnění vám podle smlouvy vyplatí nejdřív ve vašich šedesáti letech a zároveň ne dřív než po 60 měsících od sjednání smlouvy. Máte-li smlouvu sjednanou na „dožití“ (peníze vám vyplatí při dosažení určitého věku), musíte navíc splnit podmínku určité minimální pojistné částky. Ta činí 40 000 korun u smluv s pojistnou dobou od pěti do patnácti let nebo 70 000 korun u pojistné doby delší než patnáct let.
Jestli máte víc životních pojištění, můžete částky sčítat, celkový limit odpočtu se tím ale nezvyšuje.
Také u životního pojištění je potřeba zpětně zaplatit daň za posledních deset let, pokud jste ho zrušili předčasně.
Až 300 000 korun za rok si můžete odečíst, když splácíte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření – běžného i překlenovacího.
Když splácíte víc úvěrů, můžete zaplacené úroky sečíst, a to až do zmíněného limitu 300 000 korun ročně. Jestli jste ale spláceli jenom část roku, máte limit 25 000 korun za každý takový měsíc.
Pozor: Daňový základ si snižujete jenom o zaplacené úroky, ne o celkovou výši splátek. Výsledná daň vám pak teoreticky může klesnout až o 45 000 korun (patnáct procent z 300 000).
Potvrzení, kolik jste loni zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky – většinou už během ledna – poslat banka nebo stavební spořitelna. Jestli jste ho nedostali, požádejte ji o to. Na potvrzení máte nárok a musíte ho přiložit k daňovému přiznání.
Podmínkou je použití úvěru na „bytové potřeby“. Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup nemovitosti určené k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému bydlišti není podmínkou), nikoliv jenom k rekreaci. Podrobnosti najdete v § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Odečítat si úvěr může jenom ten, kdo je jeho „účastníkem“. Nestačí, když ho v praxi splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě – tedy i na potvrzení z banky nebo stavební spořitelny. Když splácí víc lidí, může si odpočet uplatnit buď jenom jeden, nebo každý rovným dílem.
Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky.
Oproti předchozímu roku se na těchto pravidlech ani výši odpočtu nic nezměnilo.
Od základu daně si můžete odečíst hodnotu darů, které jste loni věnovali na zákonem uvedené účely. Vedle klasické charity sem patří třeba kultura, školství, ekologie nebo tělovýchova.
Podmínkou je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.
Cenu těchto darů si pak odečtete od základu daně, maximálně však do výše 15 procent tohoto (původního) základu.
Jestliže jde o společný dar manželů (ze společného jmění), může daňový odpočet uplatnit jenom jeden z nich, nebo každý poměrnou část. Limity se posuzují u každého z manželů zvlášť.
K daňovému přiznání je potřeba přiložit potvrzení o daru.
Speciálním darem je bezplatné darování krve nebo jejích složek. Jako bezplatný se počítá i odběr, za který vám proplatili případné cestovní náklady.
Za každé darování krve si můžete snížit daňový základ o 3000 korun. Dárci kostní dřeně si mohou odečíst 20 000 korun.
Čas pro odevzdání daňového přiznání i samotné zaplacení daně z příjmů se v praxi prodlouží o tři měsíce.
Hlavní pravidla pro přiznání za rok 2019 se oproti předchozímu roku nezměnila. Zvyšují se jenom některé limity – bohužel ne základní sleva na poplatníka.
Jak jednoduše podat daňové přiznání, když nemáte datovou schránku ani elektronický podpis?
Počet odpočtů je sice neomezený, nesmíte ale přesáhnout 15 procent (původního) základu daně – jde totiž o jednu z forem daru a počítá se tedy do celkového limitu.
K daňovému přiznání je potřeba přiložit příslušné potvrzení.
Od základu daně si lze odečíst příspěvky, které jste v předchozím roce zaplatili odborové organizaci – pokud jste jejími členy.
Odpočet odpovídá zaplaceným příspěvkům, maximální limit je však 3000 korun za rok a současně nesmí přesáhnout 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze zaměstnání.
Až o 10 000 korun si můžete snížit daňový základ, jestliže jste absolvovali „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“. V praxi jde hlavně o zvyšování profesní kvalifikace.
Do zmíněného limitu si smíte odečíst pouze skutečné výdaje. Podmínkou je, že vám je ani neplatil zaměstnavatel, ani jste si je neuplatnili v nákladech (výdajích) jako podnikatel. U lidí se zdravotním postižením se limit zvyšuje na 13 000 korun, u těžce postižených na 15 000.
Neuznávají se platby za běžné studium na střední nebo vysoké škole, neprojdou ani výdaje za autoškolu.
Po snížení základu o nezdanitelné části si můžete předběžně spočítat patnáctiprocentní daň z příjmů. Tu si pak ještě snížíte o daňové slevy – jejich podrobný přehled najdete v dalším článku.
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 2. 2020 8:14, eďa
nejvíc mě rajcuje odpočet na poplatníka cca 10 let neměnných 24840,-Kč/r.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 2. 2020 10:49, deprese
mně vrací vždy kolem 50 litrů, lepší než nic :/
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.