Stát spustil kontroly penzijka. Předčasný výběr mu neunikne

Paní Jaroslava loni zrušila své penzijní připojištění. Dostala se do situace, kdy potřebovala hotovost, a vybrat naspořené peníze pro ni bylo jediné řešení. Penzijní společnost jí po dvou měsících vyplatila takzvané odbytné, tedy veškeré naspořené prostředky. Kvůli předčasnému zrušení smlouvy přišla o státní příspěvky. A z výnosů jí penzijní společnost strhla patnáctiprocentní daň z příjmu.

„Po několika týdnech mi telefonovali z finančního úřadu, že bych měla ještě podat dodatečné daňové přiznání. Naspořené peníze jsem totiž uplatňovala jako daňově uznatelné, tak bych je prý měla dodanit. Divila jsem se, jak to tak rychle zjistili,“ popisuje Jaroslava.

Každý rok předčasně ukončí smlouvu o penzijním připojištění tisíce Čechů. Jde o lidi, kteří nesplní podmínku spořit si aspoň do šedesáti let věku nebo aspoň šedesát měsíců (u těch, kteří si smlouvu sjednali později). Právě o ně se teď zajímají finanční úřady.

Pokud si totiž klienti penzijních společností snižovali základ daně díky zaplaceným příspěvkům na penzijní spoření, musí teď podat daňové přiznání a platby zpětně zdanit za posledních deset let (podle pravidel v roce, kdy k vybrání peněz došlo). Ne každý to ale dělá.

„V roce 2018 jsme takto zkontrolovali 1089 subjektů a fiskální přínos byl 5,9 milionu korun. Průměrně tedy loni každý poplatník musel dodanit zhruba 5400 korun,“ upřesňuje Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství. Finanční správa oslovuje bývalé klienty penzijních společností písemnou výzvou.

Data za předchozí roky úřad nemá. „Kontrolní akce třetí pilíř byla spuštěna od roku 2018. Údaje z předchozích let tedy nejsou k dispozici,“ říká Heřtus.

Údaje o tom, kdo ukončil předčasně smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo o penzijním připojištění, si finanční správa zjistí z informačního systému Státního dozoru nad penzijními fondy, který spravuje ministerstvo financí. Do něj musí penzijní společnosti hlásit informace o všech změnách. Ze svých dat pak finanční úřad porovná, zda si člověk snižoval základ daně o platby na penzijní připojištění.

„Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně mu bylo vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká,“ vysvětluje Heřtus.

Připraveni?

Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom se dočtete v rozhovoru s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.

Spoření na penzi má být pro všechny. Ve hře je státní fond i progresivní daň

---

Od roku 2016 lze ušetřit na daních. Pravidelnou výplatu penze, která takovou úlevu nabízí, přesto volí málo lidí.

Jak vybrat úspory na důchod? Kdo se nepřidá ke stádu, ušetří tisíce

---

Mají nejnižší výnos, ale je o ně největší zájem. V konzervativních penzijních fondech jsou přibližně tři pětiny všech peněz uložených do takzvaných účastnických fondů. Lidé s nimi přitom tratí.

Horší než penzijní připojištění. Proč většina lidí v nových fondech nevydělává?

Částky, o které si člověk v předchozích deseti letech snížil základ daně díky penzijku, se při předčasném ukončením smlouvy stávají jeho příjmem podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmu, a to ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo. Takovou částku tedy musí dodanit formou daňového přiznání. I kdyby spořil déle než deset let a pokaždé si snižoval základ daně, povinnost dodanění se týká maximálně deseti let.

Aktuálně si na penzi se státním příspěvkem spoří 4,45 milionů Čechů, ať už ve starém systému penzijního připojištění, nebo v novém doplňkovém penzijním spoření. Data Asociace penzijních společností ukazují, že loni ukončilo smlouvu 218 649 lidí – drtivá většina z nich ale „řádně“, tedy splnila podmínky a dostala z fondu naspořené peníze buď jednorázově, nebo formou pravidelné měsíční penze. Kolik ze zmíněného počtu smluv lidé skončili předčasně, asociace nesleduje.

Představu si ale uděláme třeba ze statistiky Penzijní společnosti České spořitelny, jedné z největších na trhu. Penzijní připojištění v ní ke konci loňského roku mělo 620 tisíc lidí. „Během loňského roku ukončilo smlouvu přibližně 40 tisíc klientů, přičemž třetina z nich předčasně,“ říká mluvčí Lukáš Kropík. U penzijní společnosti ze skupiny Komerční banky loni předčasně ukončilo spoření 5690 lidí.

Všem bylo vyplaceno odbytné stejně jako paní Jaroslavě. Dostali tedy zpět naspořené prostředky bez státní podpory. A z výnosů z vkladů i z příspěvků zaměstnavatele, pokud je dostávali, jim rovnou byla stržena patnáctiprocentní daň z příjmu.

Sdílejte článek, než ho smažem